Co mi vadí na křesťanství


V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.

1) Adorizace víry.

Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.

a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).

Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).

Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.

Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.

Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?

Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.

2) Postoj k pravdě.

Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)

Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)

Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“

Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.

3) Jistota.

V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.

Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.

4) Postoj k pochybnostem

Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)

Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.

Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.

Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…

5) Pocit morální nadřazenosti

Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.

Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.

Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.

6) Mentalita vyvoleného lidu

S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?

7) Nepokora, neskromnost, pýcha

Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.

Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…

8 ) Pokrytectví

Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.

Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.

Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“

Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:

Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.

Jinde Ježíš řekl:

Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.

9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím

Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.

Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“

Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.

Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.

Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.

10) Tento svět není náš

Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.

Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…

This entry was posted in Problémy křesťanství. Bookmark the permalink.

4,104 Responses to Co mi vadí na křesťanství

  1. antitheista says:

    Dívám se, že martiXXX sem píše už zase, nevím, jestli je to ten pravý, ale hodlám ho za jeho sprosťárny bojkotovat a nečíst ho, takže hodně štěstí s nim a jeho nesmyslama 😀

    Až bude mluvit o kvantové duši a inteligentní energii, nezapomeňte mu dát odkazy, kde jsem jeho názory už dávno vyvrátil (Polach – tajemné energie, kvantová duše – Tegmark,…) 😀

    Ahoj 😀

  2. martiXXX says:

    antitheisto nepiš si se mnou, to jak jsi psal za mě a za medeu, Petra a další to síla. Jsi odporné……. Fuj…nemluv na mne

  3. Foxy says:

    martiXXX (February 11, 2014 at 8:30 pm) says: Mluvím o čistém vědomí bez mozku, bez paměti, bez myšlení, bez prostoru a bez času
    Existuje vůbec něco takového? Obávám se, že ne, protože idea vědomí bez mozku, bez paměti, bez myšlení, bez prostoru a bez času nemá oporu v realitě.
    Otázkou samozřejmě je, jak vlastně definuješ vědomí . ale to je na úplně jinou diskusi.

    Píšeš: Makroobjekt se skládá z kvantových objektů… jenže jako celek se “kvantově” nechová. Kvantová fysikální chemie ti například určí, jaký úhel budou svírat atomy vodíku a kyslíku v molekule vody, vysvětluje krásu sněhových vloček i to, proč nikdy nenarostou dvě úplně stejné – ale sama molekula vody už je objekt mnohonásobně větší, než aby se na ni jako na celek vztahovaly kvantové jevy. Proč?
    Když Einstein v roce 1905 studoval fotoelektrický jev, došel k poznání, že zde platí vztah, kdy energie kvanta elektromagnetického záření (fotonu) je rovna součinu Planckovy konstanty a frekvence E=hf . (Tedy závisí na jeho vlnové délce). V roce 1924 přišel Louis de Broglie s hypotézou, podle které vlnová funkce \Psi \ přísluší nejen fotonům, ale všem částicím, přičemž vztah mezi hybností částice a vlnovou délkou vlny, která byla částici přiřazena (tzv. de Broglieho vlna) vyjádřil vztahem p=h/\lambda \;. Nakonec se ukázalo, že to Einsteinovo E=hf platí pro všechny částice. A vlnové délky vychází mrňavé, čím masivnější ty částice jsou, tím je (i vůči nim) příslušná vlnová délka kratší.
    Tak; nemá smysl dál pokračovat ke Schrödingerově rovnici, ke kolapsu vlnové funkce atd atd a hluboce zabředat do matematického bahna. Docela zde stačí konstatování, že příslušná délka vlny bude příliš krátká na to, aby se do ní “schovala” a kvantově se tak projevovala už jen o malinko větší elementární částice, natož takový obr jako třeba molekula vody. Kvantové jevy se v makroobjektech navzájem vyruší, protože nepůsobí synergicky, ale z hlediska makroobjektu chaoticky – výsledkem je chování podle pravidel klasické fysiky.
    Kvantovka vystrčí drápky jen ve velmi specifických situacích, jako je supravodivost, efekt magnetoresistance (GMR) a podobné jevy. Obávám se však, že v lidském (ani jiném přirozeném) mozku nic podobného nefunguje, přes veškerou snahu mnoha badatelů i snílků se nic takového reálně neprokázalo.
    Takže ono “čisté vědomí, bez mozku, bez paměti, bez myšlení, bez prostoru a bez času” je, obávám se, pouhou fantasií, kterou je možno snivě přetřásat, která má ale k realitě až příliš daleko.

  4. martiXXX says:

    Jako celek se kvantově nechová a co? Celek je dočasný, vědomí zůstává…..vědomí jako substance /zajímavé je, že měření, vědomí je nutné ve kvantové fyzice) může být přírodní záležitost…vědomí jako zrcadlo objektivní reality, viz zen – prázdné zrcadlo – myšlení, pamě’t, lidské ego – tvořené pamětí a myšlením, tělo….osobní historie, vše umírá

    Tedy – vědomí ZA není lidské vědomí ega, já s myšlením a pamětí…je to něco co dává kostru realitě lidského vědomí ale lidské vědomí umírá,

  5. Foxy says:

    Píšeš: Jako celek se kvantově nechová a co? Celek je dočasný, vědomí zůstává…..vědomí jako substance /zajímavé je, že měření, vědomí je nutné ve kvantové fyzice) může být přírodní záležitost…vědomí jako zrcadlo objektivní reality, viz zen – prázdné zrcadlo – myšlení, pamě’t, lidské ego – tvořené pamětí a myšlením, tělo….osobní historie, vše umírá
    Tedy – vědomí ZA není lidské vědomí ega, já s myšlením a pamětí…je to něco co dává kostru realitě lidského vědomí ale lidské vědomí umírá,

    Prosímtě, Marti, mluv vodorovně, nějak v tvých myšlenkách nenacházím smysl, zkus je trochu strukturovat. Zatím jsou to pro mne neuchopitelné výkřiky.

    Dobrou noc!

  6. martiXXX says:

    Prostě je to hypotéza……..klíčová role vědomí – pozorování-měření v kvantové fyzice, v tisíciletí pěstovaných východních filosofií klíčová role pozornosti – vědomí………………………atd., atd.; a oni tím nemyslí lidské vědomí, ego, myšlení, tělo které zahyne ale něco ZA…co se může realizovat ..berte to jako hypotézu, možnost…

    Asi takhle, když myslím, jednám, probíhají tělesné procesy, cítím sebe, pamatuji si atd. tak to je makro…..umírá, je smrtelné, je to biologie. Za tím může být něco co je všech kvantových objektech, a makro objekt s s malým h se skládá s mikro kvantových objektů s velkým h—a ty mikro objekty mohou být nosiči vědomí – které není závislé na čase a prostoru a tedy nejsou závislé na makro.

    Tady je totiž problém, že se rozlišuje makro biologické vědomí, které umírá, TJ. naše lásky, strachy, minulost, pamě’t, myšlení, NAŠE JÁ, ATD. a tvrdí se, že existuje něco jiného, co myšlení nemůže pojmout…takže asi tak………to tvoje já foxy umře a moje taky

    A když mě nechcete poslouchat, tak hypotézu kvantového vědomí má i význačný fyzik a význačný lékař a to jsou vědci..je to okrajová hypotéza…jenže to neznamená nic…viz článek na Oslu.cz

    Pro dnešek končím

  7. Foxy says:

    Marti, ač bylo zahuštěno, stále to zůstává neuchopitelně chaotickou nakupeninou útržků myšlenek.
    Jestli se v té věci máme něčeho dobrat, tak napřed napiš svou definici vědomí. Nic než to, co si pod pojmem vědomí představuješ.
    Soustřeď se pro začátek na tu jednu jedinou věc:
    Vědomí.
    Co si pod tím pojmem představuješ, jak bys ho definoval.

    PS
    Sepiš si to prosímtě napřed ve wordu, tam to učesej, upřesni, zkoriguj… a teprve pak, až se ti to bude líbit, to sem pak jako celek zkopíruj – fakt je to lepší než z toho dělat nastavovanou kaši 🙂

    PPS
    Možná by to téma chtělo samostatné vlákno, tady je to už hodně O.T.

  8. Michal says:

    Doporučuji tohle MartiXXXovo téma opravdu řešit na tom externím fórku:
    http://www.i-ateismus.cz/forum

  9. Foxy says:

    Michal (February 12, 2014 at 10:05 am) says:
    Doporučuji tohle řešit fakt na tom externím fórku:
    http://www.i-ateismus.cz/forum

    Ano, souhlasím, už jsem se tam zaregistroval…

    …a už jsem i patřičné vlákno založil 🙂

  10. martiXXX says:

    Dobře jaká témata se budou řešit tady?

  11. martiXXX says:

    Antiteista tady furt řeší nějaké zabití nějakých mamuleků 🙂 či koho zapsáno v lidském výtvoru v bibli?

  12. martiXXX says:

    Nechtělo by to také samostatné vlákno?

  13. antitheista says:

    Zase tisíc příspěvků od martiXXX pod sebou 😀

    No, já s ním už mluvit nechci, nebudu ho ani číst, ale vyřiďte mu, že křesťanství se týká Bible a v Bibli se píše o Amálecích – čili je to k věci, narozdíl od “kvantových sraček” 😀

  14. protestant says:

    Když ty ale nevíš co se tím pojmem Amálek myslí…..

  15. antitheista says:

    Vim, Amálekové jsou starověký kmen/národ

  16. antitheista says:

    národy Refájců v Aštarót-karnajimu, Zuzejců v Hámu, Emejců na planině kirjatajimské, Chorejců v horách seírských až k El-páranu, Amálekovců a Emorejců,[22]

    KLÍČKOVÉ SLOVNÍ SPOJENÍ: NÁRODY… AMÁLEKOVCŮ …

    😀 😀 😀

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Standazx/Adam_a_Eva/Sou%C4%8Dasn%C3%ADci_potomk%C5%AF_Adama_a_Evy

  17. antitheista says:

    Ale to nevadí, těch genocidních božích příkazů (nebo metafor 😀 ) je tam v Bibli jak nasráno…

  18. protestant says:

    Jeden z důležitých úkolů Saule, bylo zničiz Amáleka. Kdo vlastně byl Amálek? Na rozdíl od jiných národů o kterých se píše v Bibli (Chetité, Asyřané, Kenáncích atd.) nemáme o Amálekovcích žádnou zmínku v mimobiblických pramenech. Někteří vykladači toto komentují tak, že Amáleka nelze ztotožnit pouze s etnickou skupinou. Amálek znamená někdo, kdo má amálecký životní postoj, amáleckou víru. Pokud se podíváme na význam slova Amálek, potom kořen tohoto slova (emek), znamená údolí, úžlabinu nebo hlubinu. Na několika místech v Bibli je tímto označeno údolí, které ale nemá se zeměpisem nic společného. Je to jakýsi zářez do země, ze kterého může vylézt příšera – Amálek. Jak toto slovo tedy přeložit? Hlubinář? Podsvětník? Ani jedno není hezké. Spíše to znamená, že kdekoli se s Amálekem setkáváme, tam to „páchne“. Amálek, to je vyznání. Izraeli škodí především proto, že Izrael je Izraelem (podle Heller J., Na čem mi záleží, Vyšehrad) Saul má Amáleka zničit, ale ne z pomsty nebo z hněvu. Asi není třeba připomínat, koho nám Amálek připomíná… Nicméně mám na mysli nejen satana, který je naším nepřítelem prostě proto, že patříme Kristu. V obecnější rovině kladu otázku, co vylézá z našich hlubin, zářezů, z duše? Řečeno s Jungem, co je naše stínové já? Tedy oblasti, které potlačujeme, kterých se jaksi podvědomě bojíme a které jsou uloženy nebo zasunuty v našem podvědomí? Hospodin k Saulovi hovoří jasnou řečí – Amáleka musíš zničit, vykořenit. Jinak zničí on tebe. Zde není možný kompromis, či smlouvání. Jde zde o víc, než o dobývání země či území. V podstatě Hospodin říká – Izraeli, pokud se chceš usadit v zaslíbené zemi, pokud mě chceš následovat, musíš ze zbavit věcí, která tě potencionálně strhávají resp. mohu strhávat. Zřejmě v životě existují oblasti, o kterých víme, že jsou našimi slabinami, že nás oddělují od Hospodina, nebo které nás oddělovat mohou. Zde Hospodin říká – zbav se jich nebo řeš je.

    Více zde: http://david-novak2.webnode.cz/biblicke-postavy/saul/

  19. martiXXX says:

    Pokud vím, tak genocidní byly režimy, které se nedeklarovali jako teistické, naopak teismus potlačovali – Pol Pot, Lenin, Stalin, Hitler, Mao, atd. Nebo snad ne? Naopak teistické režimy byly sice někdy dogamtické ale počty obětí byly řádově úplně jinde… i té inkvizice.

    Reaguju na neustálé kecy antiteisty o genocidě.

    Buďme rádi za liberální režimy, sekulární režimy, kde je zakázáno ve jménu náboženství nebo ateismu někoho utlačovat

  20. antitheista says:

    Jasně, ustašovci v chorvatsku a jejich tábory smrti se vůbec nedeklarovali jako náboženští fanatici, režimyv Německu (něcista Hitler) vůbec neměl heslo Gott mit uns, teokratické Turecko za 1. světové taky ne (genocida Arménů), …

    už raději nic nepiš, ztrapňuješ se martiXXX, nečtu tě 😀