Co mi vadí na křesťanství


V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.

1) Adorizace víry.

Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.

a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).

Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).

Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.

Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.

Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?

Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.

2) Postoj k pravdě.

Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)

Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)

Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“

Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.

3) Jistota.

V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.

Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.

4) Postoj k pochybnostem

Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)

Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.

Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.

Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…

5) Pocit morální nadřazenosti

Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.

Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.

Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.

6) Mentalita vyvoleného lidu

S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?

7) Nepokora, neskromnost, pýcha

Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.

Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…

8 ) Pokrytectví

Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.

Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.

Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“

Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:

Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.

Jinde Ježíš řekl:

Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.

9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím

Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.

Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“

Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.

Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.

Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.

10) Tento svět není náš

Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.

Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…

This entry was posted in Problémy křesťanství. Bookmark the permalink.

4,104 Responses to Co mi vadí na křesťanství

  1. treebeard says:

    V mojej rodine boli teisti pomerne dávno. Z maminej strany už starí rodičia neboli príliš veriaci. Z otcovej strany bol starý otec riadny katolík (a klérofašista ;-)), ale zomrel krátko po vojne (dostal dva roky za odhlasovanie Slovenského štátu a väzenie neprežil, počas vojny už nebol v parlamente ani v strane, takže za deportácie neniesol zodpovednosť). Otec bol skôr agnostik. Vychodil cirkevné gymnázium a to jeho vieru trochu narušilo. Ale dal ma pokrstiť, čo bola moja posledná skúsenosť s cirkvou.

    Lenže o toto nejde – ide o to, či má teizmus v sebe potenciál zabrániť zlu. A je zjavné, že nemá. Pokiaľ to zlo priamo nespôsobí, určite mu nezabráni. Ateizmus tiež nezabráni každému zlu, ale má potenciál brániť aspoň zlu z náboženských dôvodov. A ateizmus sám o sebe nemá takmer nijaký potenciál stať sa príčinou zla.

  2. treebeard says:

    Martix, keď už som ti venoval dva príspevky, tak ešte jeden.

    V tej úvahe, kde som zmienil elementárne častice, šlo o niečo celkom iné, než teraz splietaš ty. Toto je dôvod, prečo s tebou nediskutujem rád. Nesnažíš sa pochopiť, o čo ide, chytíš sa len náhodného slovíčka a ťaháš debatu úplne inam, než príspevok, na ktorý si sa (nevedno prečo) rozhodol reagovať. Mne šlo o to,že hmota aj nehmota sa dala stvoriť rozmanitými spôsobmi. Nie o to, či je súčasná teória opisujúca hmotu správna. Ak už sa teda chceš rozprávať, reaguj na to, nie na hocičo, čo ťa práve napadne.

  3. martiXXX says:

    Treebeard – ateismus má stejný potenciál ke zlu jako teismus – moc, bohatství, sex, pudy…tady jsou …a uplatňují se úplně stejně v teismu i v ateismu…vždy se najde ideologie……….teistická nebo teistická – viz historie…a ideologie je zástěrkou pro zlo

  4. martiXXX says:

    …ateistická nebo teistická

  5. martiXXX says:

    To já vím, že existuje více možností…ale zdá se mi, treebearde, že tu MOŽNOST popíráš

  6. treebeard says:

    treebeard – ateismus má stejný potenciál ke zlu jako teismus – moc, bohatství, sex, pudy…tady jsou …a uplatňují se úplně stejně v teismu i v ateismu

    Martix, keď sa ti prvý krát podarí pochopiť písaný text, usporiadam oslavu 🙂

    Moc, bohatstvo, sex a p. nie sú ateizmom, existujú v stopercentne teistických spločnostiach. Ale teizmus má potenciál vzbudzovať náboženskú neznášanlivosť, čo je vec rýdzo teistická a v ateistickej spoločnosti neexistuje.

  7. martiXXX says:

    Treebearde, to snad není možné. pokud je člověk biologický a myšlenkový celek, tak to, že zmizí jakési “zlo ” v náboženství substituje v jiné “zlo” v ateismu. Resp. najde se ideologický pláštík jiný, třeba sociální nespravedlnost, nespravedlnost, sociální rovnost, rasová nerovnost, vznešená lidská práva, vznešené ideály, správný život cokoliv………….V podstatě “obsah” který byl v náboženské nesnášenlivosti se třeba přetaví v sociální nesnášenlivost pod vědeckým, spravedlivými, atd. důvody

  8. martiXXX says:

    Jdi treebearde trochu víc do hloubky, hrozně povrchně mluvíš. Tak si přečti něco ze sociobiologie, atd. Pokud jsi takový ateista. ale do hloubky a ne nějaké povrchní ateistické pamflety

  9. treebeard says:

    Martix, fakt nie si schopný nič pochopiť. V poslednom príspevku som síce mal drobnú chybu, vypadlo mi slovíčko “aj”, ale priemerne inteligentný človek by to pochopil aj tak. Tebe to nejde, takže ešte raz a pomaly:

    Moc, bohatstvo, sex existujú a existovali bez ohľadu na teizmus či ateizmus. Áno, sú nevyhnutnou súčasťou spoločnosti. Ale existujú aj potenciálne príčiny zla, ktoré existujú len v teistických spoločnostiach. Náboženstvo je samo o sebe príčinou zla, pretože učí ľudí deliť sa od iných, nenávidieť iných a pohŕdať inými.

    Ateizmus síce možno tiež trošíčku ľudí delí a trošku učí ateistov sa smiať z teistov, ale len tak veľmi okrajovo a prvoplánovo – len na tej úrovni, že ľudia sa delia radi. Ale ateizmus nie je nijakou ideológiou, nehlása nijaké myšlienky, ktoré by ateisti museli povinne rešpektovať a už vôbec neobsahuje prikázania typu “a nebudeš sa s nimi miešať a dodržiavať ich zvyky, pretože to je ohavnosť a ak to urobíš, tak budeš ukameňovaný”. Neobsahuje ani nijaké predpisy, koľko má mať ateista manželiek, či jeho deti sú alebo nie sú jeho vlastníctvom, čo má ateista robiť a nerobiť, jesť a nejesť, … Ateizmus skrátka nemá potenciál robiť ľudí zlými, je neutrálny.

  10. martiXXX says:

    Dělit lidi učí společnost sociální nerovnost, nerovnost příjmů, inteligence, národů, skupin, vrstev, myšlenek, představ…náboženství okamžitě substituuje v jiné dělení…vyplývá to z biologie a člověk je biologie, nic jiného,

  11. martiXXX says:

    dobře treebearde, ale vy se tady chováte jako maoisti !!!!!§ vede to tu šílenej antitheista a vy jste jeho pochopové!!§ ….. chcete udělat z kostelů překladiště munice a brambor a vzít církvi, co jí patří!!! Vaše věda je zmatená jako vaše mysl, nechápete souvislosti, berete Bibli doslova, chcete vraždit věřící jako Pol Pot, ateisté = vrazi!!!!…. já sem taky ateista, ale ne jako Dawkins nebo Stalin, věřim na bezčasý život a božskou energetickou zásobu ve vesmíru, která vede evoluci směrem k bezčasému životu

  12. treebeard says:

    Dělit lidi učí společnost sociální nerovnost, nerovnost příjmů, inteligence, národů, skupin, vrstev, myšlenek, představ…náboženství okamžitě substituuje v jiné dělení…vyplývá to z biologie a člověk je biologie, nic jiného,

    No, Martix, konečne ako-tak inteligentný príspevok. Že by som otvoril to šampanské?

    Nesúhlasím síce, ale konečne aspoň myslíš. Podľa mňa však, delenie na základe bohatstva, rasy a p. existovalo aj v časoch, keď sto percent ľudí bolo veriacich a nebolo o nič slabšie než dnes, skôr naopak. V stredoveku bolo spojenie “dobrý človek” synonymom slova šľachtic. Čiže, stredoveký človek mal popri nenávisti k “mohamedánom”, kacírom, bosorkám aj nenávisť a pohŕdanie k nižším triedam, k iným komunitám, mal aj závisť, aj túžbu po sexe…

    Keby som chcel použiť tvoju logiku, tak dnešná spoločnosť je všestranne lepšia vďaka ateizmu. Vďaka ateizmu to nie je, ale určite sa dokázalo, že pokles vplyvu náboženstiev sa nijako negatívne neprejavil.

    BTW, práve som videl krátky dokument o Abrahamovi Lincolnovi: vedel si, že Lincoln bol ateista a homosexuál? 🙂

  13. martiXXX says:

    Prostě podle mě je to dělení lidí na my a jiní, co vytváří společenský nesoulad

  14. martiXXX says:

    Náboženství se podle mně příliš démonizuje. Jistě, přispívá k dělení lidí. Ale připadá mi naivní, že by třeba islám nesublimoval třeba v nějaké jiné, třeba sociálně zaměřené hnutí

  15. treebeard says:

    Súhlasím, ale náboženstvo dáva kopec dôvodov na to vylíšenie “my” a “iní”. Kresťania sa delili od samého počiatku. najprv sa Pavol hádal s Petrom, koho obrezať a čo sa má jesť, neskôr si každá skupina napísala vlastné evanjelium, potom sa hádali o podstate Ježiša alebo Svätej Trojice. A to sa delili ľudia, ktorí mali mať k sebe blízko. Čo už potom medzi náboženstvami.

  16. Čestmír Berka, skeptik a materialista says:

    Názory jednoho křesťana:
    Petr Kaminek: Při pohledu na svět ,je nemyslitelné ,že by byl Bůh ,který by mohl dopouštět takové krutosti když má nade vším kontrolu. Řeknu vám jen to,že Bůh je a momentálně tu kontrolu nemá.Sám byl obětí tohoto světa,když v těle Ježíše byl nejzatracenější ze všech lidí.Takže na tom nEbyl líp než kdokoli.Ta kontrola však přijde.Pokud budeš s Bohem v duchu ,budeš vysvobozen v ten den D.
    ….

    Petr Kaminek: K tomu článku,víte že Ciril a Metud byli šikanovaní a zabití samotnou římskou papežskou sektou? Šířili totiž více slovo Boží než slovo ,,církve” .Je to satanská organizace.
    ………………..

    Petr Kaminek: Evangelium je dobré.Když ho máš ,tak můžeš beztrestně hřešit a Bohu se stále líbíš pro jeho ospravedlnění milostí v krvi jeho syna.Jenže kdo je ospravedlněn,tak nenávidí hřích a miluje spravedlnost.

  17. Michal says:

    Přátelé, kvůli tomu magorovi co zde spamuje (smazal jsem teď minimálně osm nechutných, urážlivých a primitivních příspěvků) musím omezit komentáře. Přispívat mohou odteď do odvolání jen registrovaní uživatelé. Uvidíme, jestli to bude dělat dobrotu.

    PS. MartiXXXe bych chtěl poprosit, aby omezil kvantitu svých příspěvků (a v ideálním případě se pokusil zvýšit jejich kvalitu). Nezlob se na mě Martine, ale 10 příspěvků po sobě je prostě moc. Jeden dva stačí, a pak si prosím počkej na reakci. Odrazuješ mi tím chováním ostatní. Děkuji.

  18. Foxy says:

    „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal ředitel Občanského institutu, Roman Joch.
    Hmmmm….. Křesťané tohoto ražení nejspíš ani neví, o co přichází.
    A to přitom prý Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec…

    Hezký, příjemný a dobrý den!

  19. Michal says:

    Je to fakt, jsou i křesťané, kteří považují za špatný i manželský sex, který není provozován za účelem plození dětí… ostatně odtud odpor výrazné části křesťanů proti antikoncepci.

    Oni by vám ale možná namítli, že nesmíte směšovat lásku a sex… 🙂

    Joch ale asi mínil primárně mimomanželský sex. Ať už předmanželský, nebo nevěru.

  20. Michal says:

    Co si myslíte o tom uzavření diskuze pro neregistrované? Já myslím, že vzhledem k vývoji posledních dní to bylo nutné – a že méně příspěvků, které by byly raději kvalitnější, by této diskuzi také prospělo…