Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

This entry was posted in O víře, Postřehy k náboženství. Bookmark the permalink.

1,961 Responses to Jak funguje víra?

  1. Antitheista says:

    Hlavně se potvrdilo , že když si lidé myslí, že je vede bůh, napáchají nejhorší zvěrstva 🙁

  2. Medea says:

    “Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.”

    Áno Anti-a-teista, je to hrozné, v harmonickej stredovekej Európe, bol takmer každý vrah, zlodej a násilník kresťan, občas možno žid a dnes sa nájdu medzi vrahmi, zlodejmi a násilnikmi aj ateisti! O tempora, o mores! Kde sú tie staré dobré stredoveké časy!

  3. Godmy says:

    Tūne Latīnē loquī potes, Medea? 🙂 Rārō Latīnē loquentēs enim inveniō hōc in mundō 😀

  4. Antiateista says:

    “takmer každý vrah, zlodej a násilník kresťan, ” – nesmíte číst pokleslou rádobyhistorickou literaturu a posuzovat podle hollywoodských filmů.
    „Hlavně se potvrdilo , že když si lidé myslí, že je vede bůh, napáchají nejhorší zvěrstva“ – tak zločiny se dají páchat kvůli čemukoliv: víře, nevíře, nevědě, vědě („I am absolutely convinced that the gas chambers were ultimately prepared not in some Ministry in Berlin, but rather at the desks and in the lecture halls of nihilistic scientists and philosophers.“ Viktor Frankl /originální znění jsem momentálně nenašel/)

  5. Antitheista says:

    Co pan Franco nebo Pavelič a mnoho dalších ?- proč brát jen středověk, máme i moderní příklady velkých katolických vůdců a diktátorů…. 🙁

  6. Antiateista says:

    Franco bojoval proti bolševikům a dělal jenom dobře. Pavelič likvidoval pravoslavné Srby a ty rádi nemáte, tak co vám na tom vadí?

  7. Čestmír Berka says:

    “Pavelič likvidoval pravoslavné Srby a ty rádi nemáte, tak co vám na tom vadí?”
    Proč by ateistům neměla vadit likvidace nevinných lidí? Podle sebe soudím tebe, nebo předsudek, že ateisté jsou bez emocí a slitování? Fakt pitomé…

  8. tlapka says:

    Zajímavý názor: možná od Fromma ?
    Zvířata mají instinkt který je oporou v jejich konání, aby přežila. Lidé ztratili tento instinkt a aby získali nějaký obecný návod ke svému chování a vymysleli náboženství. Pak mají vyřešenu vlastní odpovědnost i otázku smrti. Protože jsou nároční a nestačí jim žít a přežít, chtějí víc.. př. být nesmrtelní.

  9. Antiateista says:

    Čestmír Berka – kde máte ten soucit? je to přece jen iracionální pocit v mozku a ten nestojí přece za řeč, ne? Lidé jsou přece jen pouhopouhé “packs of neurons”.

  10. Věřící says:

    Já nemám nic proti nevěřícím a nemyslím si, že každý nevěřící je zlý a nikdy nebude lepší. Pocházím z ateistické rodiny a jsem jediný věřící, takže nevěřící nejsou zlý. Každý kdo uvěřil si proto udělá svůj obraz. Když jsem uvěřil, stal se ze mě jiný člověk, lepší a více vážící si života ale to ateista nezažije, pokud neuvěří. Nejsem ten typ věřícího, co dává na všechny slova církve, většinou církev hřeší. Být věřící je to nejkrásnější. Vím, že se na Boha můžu spolehnout. Nemůžete k tomu přistupovat tak, že: kdyby existoval Bůh, nebyly ty nechuťárny co se dějí (např. vraždy. Za to si lidé můžou ale sami, za to Bůh nemůže. Vždycky vyhraje dobro nad zlem a nikdy nebude trvat zlo věčně. Vždycky se budou dít špatné věci, nad blbostí člověka neobviňujte Boha! Existuje i satan a démoni a ti lidi nabádají ke špatnostem. Pokud lidé vraždili ve jménu Boha, tak zato rozhodně Bůh nemůže. Pokud jste ale nevěřící, toto nepochopíte. Já byl taky nevěřící, taky jsem říkal že je to všechno jenom blbost a pohádka, jenže jsem se nad ním zamyslel a najednou bylo jednoduché uvěřit. Jak vznikla Země? Co vytvořilo člověka? Byl výbuch a najednou byl záblesk a objevil se člověk? Jak si to vy nevěřící vysvětlujete? Jaký máte na to názor? To se vytvořil člověk a nějak žil? Takže se vytvořilo batole a samo se uživilo? Nebo se vytvořil zničeho nic najednou dospělý člověk? Jak zničeho nic? Z výbuchu? Prostě, takhle se nad tím musí člověk zamyslet… Uvěřil jsem a jsem jiným člověkem, tím lepším, jsem normální jako každý jiný jen uctívám nejlepší bytost co existuje. Nejsme blázni, naopak…

  11. Čestmír Berka, skeptik a materialista says:

    Ty jsi dost ve škole chyběl, viď?

  12. Aniryba says:

    Věřící: Jak vznikla Země?
    Mám rád astronomii a pokusím se Vám ve zkratce nastínit, jak si to představuji.
    Začneme dnes, nikoliv v minulosti. Jak asi sám víte (nebo věříte), planety Sluneční soustavy obíhají kolem společného těžiště se Sluncem. Přirozeně se člověk asi zeptá, bylo to tak vždy? Bez dalších důkazů by to tak mohlo vypadat. Proč víme že to tak není?
    Nyní je potřeba si uvědomit rozlehlost prostoru a rychlost světla. Informace přicházející z prostoru jsou díky “pomalosti” světla také informacemi přicházejícími z minulosti. Pohlédnete li na oblohu prostýma očima, tak prakticky vše co uvidíte budou hvězdy naší Galaxie, tedy objekty vzdálené maximálně 100000 světelných let. V měřítkách vesmíru je to těď. Použijete li na tyto objekty dalekohled, shledáte že soustav hvězd s planetárními systémy je v galaxii mnoho 🙂 V těchto soustavách jsou různé sestry sluneční soustavy ALE v různých stádiích vývoje. V souhvězí Oriona můžete vidět mlhoviny ve kterých z oblaků vodíku vznikají nové hvězdy (doporučuji některé z přednášek pana profesora Kulhánka). Musím sem přidat informaci: první hvězdy byli tvořeny prakticky výhradně vodíkem (různými způsoby slučování jader atomů utváří hvězdy ve svém jádru nám známé prvky až po železo) a když hvězdy spotřebují vodík a fúzní reakce v nich přestane probíhat hvězda se zbortí a následně vybouchne (při výbuchu vznikají další těžší prvky) a vyvržený materiál slouží jako základ pro stavbu planet. Vývojová stádia planetárních systémů a různé druhy hvězd můžeme pozorovat v naší galaxii. Ale naše galaxie není jediná. S použitím lepšího dalekohledu můžete analogicky pozorovat vyvojová stádia celých galaxií a kup galaxií. Až dojdete k dalekohledům na mikrovlny a můžete pozorovat prakticky 13 mld. let staré záření kdy byl celý pozorovatelný vesmír ve stavu vysoké teploty a obsahoval pouze jádra atomů vodíku a helia a odtržené elektronové obaly (byl tedy celý ve stavu plasmatu). To jsou pozorovatelná fakta se kterými se chca necha bude muset každý panbů, kterého lidé vymyslí vyrovnat.

  13. Aniryba says:

    Protoplanetární disky v mlhovině v Orionu (prach ze kterého vzniknou planety na orbitě nové hvězdy):
    http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2009/12/Proplyds-highlights.jpg

  14. Aniryba says:

    Aktuální mapování vesmíru (aneb co (někteří) o vesmíru opravdu vědí):
    http://youtu.be/BYwDLGYtwpw

  15. Čestmír Berka, skeptik a materialista says:

    “Co vytvořilo člověka? Byl výbuch a najednou byl záblesk a objevil se člověk? Jak si to vy nevěřící vysvětlujete? Jaký máte na to názor? To se vytvořil člověk a nějak žil? Takže se vytvořilo batole a samo se uživilo? Nebo se vytvořil zničeho nic najednou dospělý člověk?”

    Přiznejte se, ateisti, kdo se tu vydává za “Věřícího” ? Tohle přeci není možný, že se takhle ptá člověk, co absolvoval ZŠ – zvláštní to nebyla, na to je čeština bez chyb…

  16. Medea says:

    Veriaci ešte nič nepočul o evolučnej teórii? 🙂

  17. Medea says:

    “Takže se vytvořilo batole a samo se uživilo?”

    Batoľa australopiteka bolo porodené svojou mamou, ktorá sa o neho starala a sama bola australopitekus, batoľa homo habilis bolo porodené svojou mamou, ktorá sa o neho starala a sama bola homo habilis, batoľa homo erectus bolo porodené svojou mamou, ktorá sa o neho starala a sama bola homo erectus, batoľa homo heidelbergensis bolo porodené svojou mamou, ktorá sa o neho starala a sama bola homo heidelbergensis, batoľa homo sapiens bolo porodené svojou mamou, ktorá sa o neho starala a sama bola homo sapiens 😀

  18. Medea says:

    A medzi populáciami jednodlivých ľudských alebo predľudských druhov, nie je žiaden ostrý prechod, ale populácia predkov, sa cez postupnosť populácií potomkov, pozvoľne, multigeneračne, preliala do populácie nového druhu. Multigeneračný tok génov, od predkov ku vzdialeným potomkom, pričom tieto gény mutovali a boli selektované.

  19. Michal says:

    Médeo, mám otázku 🙂

    Napadá Tě nějaký NZ autor, který by nepokládal Ježíše za božskou bytost?

  20. Michal says:

    Jinak, ohledně názoru na Ježíšovo božství nejsme v rozporu. Ano, první křesťanští autoři Ježíše nepovažovali za Boha, ale za “nižší” božskou bytost. Souhlasím.