Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.
– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.
– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.
– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.
– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)
– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…
– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.
– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.
– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).
– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo
– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!
Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.
Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.
Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?
Pěkné, Petře 🙂 Ten jsem neznal 🙂
S.V.H.:
Ono je dobré to dočíst do konce – Kristus Pán tam totiž říká “Jdi a jednej také tak”.
Čímž vlastně milému mudrlantovi říká, že ten samaritán taky nešpekuloval, ale když viděl trpícího, tak mu namísto otázek a definic pomohl. Takže ho posílá poskytovat milosrdenství, kde je potřeba a zbytečně nemudrovat 😉
SVH, výborný postřeh 🙂 Podle toho podobenství je nám bližním ten, kdo nám někdy pomohl 🙂 Předmětem přikázání “miluj bližního svého jako sebe sama” je pak pozoruhodně úzká množina… 🙂
Michal:
Pro jistotu ještě jednou. Kristus Pán říká. “Jdi a jednej také tak”. Říká, nešpekuluj, ale buď jako ten Samaritán, který taky nešpekuloval.
Ostatně:
„Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují.“ (Lk 6,27-28)
Petře, to je velmi zajímavé přikázání… můžete mi říct, jak si představujete, že by asi mělo v praxi fungovat? Představme si mého nepřítele, třeba ve válce, který na mě právě míří puškou. Jak konkrétně se má láska k němu má projevit?
petr says:
August 26, 2013 at 10:26 pm
Termín bojovný ateismus ovšem užívám v jiném slova smyslu, totiž v tom, když někdo vehementně popírá něco o čem tvrdí, že to neexistuje a to tak, že je o tom ochoten diskutovat i v pondělí pozdě večer.
Kdybych já potkal někoho, kdo by o sobě třeba tvrdil, že je červený míček, tak bych s ním rozhodně tolik času netrávil a už vůbec bych si na vyvrácení jeho mylné iluze nevytvářel blog.
Já být ateistou, tak bych asi večer honil holky
bílej kabát:
Petře, teď jste mi zklamal. Tohle bylo hodně laciné.
“Boj se Boha a jeho přikázání zachovávej, v tom je člověk celý”.
bílej kabát:
Ano, BOJ SE. To je přesně ono, na čem stavěla církev po celá staletí.
Bylo to lacinné, ale přesto: Petře, prosím vás, když o sobě někdo bude prohlašovat, že je červený míček, asi se nenajdou dvě miliardy lidí, kteří si tento názor vyhlásí jako své základní životní východisko, budou si na počest toho, že je červený míček, stavět chrámy, nebudeme poslouchat týdně 16 pravidelných pořadů jen v Českém rozhlase (a dalších 10+ v České televizi), atd.
Chápete ten rozdíl? KDYBY se toto stalo, pak bych nepochybně věnoval čas a energii i polemice s tímto absurdním názorem.
michal:
především Vám upřímně přeji, abyste se do takové situace nikdy nedostal a Pán Vás takového kříže (je-li to možné) ušetřil.
Pokud se do takové situace dostanete, nevím jak Vy, ale já bych se asi modlil za sebe i za něj (a Vy možná také, ono v takových situacích mnohdy z člověka ten jeho promyšlený ateismus spadne jako po tejdnu rýma). To není žádná zvláštní cnost, to civilisti v uniformách zpravidla ve skutečnosti při útoku dělají (pokud nejsou pod pervitinem).
Petr:
ad 3) Vím. A názor, který v této souvislosti v praxi církve převládá považuji za moudrý a správný. Pokud bychom se dostali do diskusí, v kterém stadiu vývoje se z plodu stává člověk, pak mohu směle argumentovat, že to je ryze arbitrární a zastávat (docela dobře odůvodnitelný) názor, že se tak stává třeba až po senzomotorickém období dítěte, tedy někdy do 24 měsíců po narození. Pokud bych na této bázi získal obecný souhlas a byla povolena “interupce” do 24 měsíce po narození plodu, líbilo by se Vám to ? (Uvažte jaké netušené příležitosti a druhé šance by dostali třeba neprovdané matky, nebo sociálně slabé rodiny)
Jarda:
Osobně jsem přesvědčen, že pokud se vskutku podaří využívat kmenové buňky z ranných embrií k léčení zvlášť závažných chorob, že nakonec se svatá církev přikloní k názoru učitele Církve sv. Tomáše Akvinského.
jarda:
To by ovšem pro mně bylo hluboké zklamání. Ale nemůžu to samozřejmě vyloučit. Dr. Mengele taky dělal pokusy na židech, aby získal cenné poznatky pro kvalitu života germánské rasy.
bílej kabát:
přesně tak, BOJ se Boha. A do jaké míry se bojíš Boha, do té míry se nemusíš bát ani exekutora, ani tchýně, ani souseda, ani Stalina…
Mimochodem, každé malé dítě se bojí otce. Právě ten strach ho nutí ho napodobovat a vzhlížet k němu. A pokud je to dobrý otec, tak ho pak do skonání věků milovat.
Mimochodem, každé malé dítě se bojí otce. Právě ten strach ho nutí ho napodobovat a vzhlížet k němu. A pokud je to dobrý otec, tak ho pak do skonání věků milovat.
Každé dítě se opravdu bát otce nemusí. Strach je přirozenost, alespoň v některých situacích. Na každý pád je to nejdebilnější nástroj výchovy malých dětí.
http://youtu.be/695Flhmjmg4
Nevěřím ničemu, ani ateistům, je to všechno jedna pakáž, nejraději by se ti debilové navzájem povraždili.
Ateisti sú ľudia rozumoví a materialistickí, uznávajúci za reálne iba to, čo možno vidieť a ohmatať. Keďže ale súcnosť Stvoriteľa je práve takýmto rozumovým spôsobom neuchopiteľná, znamená to pre ich, že neexistuje.
Spíš že pro něj nesvědčí žádný důkaz …
Jsoucno jest dostatečný důkaz……
Není to dostatečný důkaz 🙁
Jde o VÍRU, která existuje v myslích lidí, stejně jako vše ostatní. Možná by to chtělo rozebrat mozek na kousky a tu zatracenou VÍRU tam najít:-)))
Suomynona: http://youtu.be/8Biv_8xjj8E