Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

1,961 thoughts on “Jak funguje víra?”

  1. Medea

    Protestant: “My křesťané opravdu věříme ( = doufáme) že Ježíš vstal z mrtvých.”

    Protestant, ja proti Tvojmu poňatiu náboženskej viery nič nemám, ale tá hra na hovorcu väčšiny (alebo dokonca všetkých!) kresťanov sa mi nepáči. Radšej, by si mal voliť skromnejšie formulácie a napr. miesto toho výroku hore, povedať toto: “Existujú kresťania (a ja, Protestant, patrím medzi nich), ktorí náboženskú vieru chápu ako dúfanie”.

    No a mnohé ďalšie Tvoje výroky na mňa pôsobia úplne nekresťansky 😉

  2. protestant

    Slávek says:
    July 10, 2013 at 11:41 am
    Protestante, je tam o roli aktivního ďábla. Televize je už jen příklad toho, jak může ďábel působit. Nepředpokládám, že většina věřících nemá televizi. V tom máš pravdu a nemyslím, že by Michal nějaké takové tvrzení obhajoval.

    protestant:
    Ano. Ďábel je aktivní v každé době…

  3. protestant

    transformer says:
    July 10, 2013 at 11:43 am
    Teologická fakulta je v dnešní době užitečná asi jako proměnlivý počet zbývajících ocasních obratlů na páteři člověka.

    protestant:
    Kdo je arbitrem užitečnosti?

  4. transformer

    to protestant:

    vida..konečně taky odpověď.
    Kdo je arbitrem ve věci správné víry v boha? 🙂

    Víra v boha je užitečná jako ta teologická fakulta – říkám to za sebe.

  5. Medea

    Medzi “Verím, že Boh existuje” a “Dúfam, že Boh existuje”, je podľa mňa značný významový rozdiel.

    Myslím, že “dúfanie”, by sa dalo najlepšie vymedziť ako propozičný postoj predpokladajúci možnú pravdivosť danej propozície a želanie, aby daná propozícia bola pravdivá, teda ak S je subjekt a P propozícia, tak S dúfa, že P práve vtedy, keď S považuje pravdivosť P za možnú a želá si, aby platila P.

  6. protestant

    Medea says:
    July 10, 2013 at 11:46 am
    Protestant: “My křesťané opravdu věříme ( = doufáme) že Ježíš vstal z mrtvých.”

    Protestant, ja proti Tvojmu poňatiu náboženskej viery nič nemám, ale tá hra na hovorcu väčšiny (alebo dokonca všetkých!) kresťanov sa mi nepáči.

    protestant:
    Kde jsem kdy napsal “všichni” křesťané?

  7. Michal Post author

    Médeo, co je podle Tebe účelem diskuze? Proč se spolu dvě strany mohou chtít bavit?

    A co myslíš, jaký z těchto možných cílů naplňuje diskuse s Protestantem?

  8. Čestmír Berka

    “Jak to ale chápete vy? Vy jste teolog, jste věřící člověk. Byl Ježíš Božím synem?

    Božím synem? Co je to Boží syn? Určitě nebyl fyzicky Božím synem, to bychom se museli ptát (na skoro až rouhačské otázky), s kým ho Pánbůh měl.
    Syn byl tehdy zásadně ten, kdo mohl právně zastupovat svého otce. To znamená, že Boží syn především reprezentoval vůli svého otce. Ježíš měl Pánaboha jako svého otce, měl k němu tento vztah a učil ho i ostatní (modlitba Otče náš je toho dokladem) a pochopitelně ho můžeme pokládat za Božího syna. Je to nenahraditelná metafora. …”

    A co s tímhle vyjádřením? S kým Bůh ježíše měl?- No, s Marií, ne? Oddělil svou 1/3 poslal druhou 1/3 ( Ducha Svatého), aby ji vložil do vajíčka lidské samičky jménem Marie, výsledný hybrid nechal ukřižovat a tím nás všechny zachránil před svou nepřízní, za to, že jsme hříšní.
    Já stále čtu vyjádření křesťanů, že Bůh obětoval kvůli nám svého syna, protože nás tisíce let miluje a tak mi přijde divné zpochybňování toho, že obětoval vlastního syna. Jestli obětoval cizího lidského synka, je to pak naprosto jiná situace.

  9. protestant

    Michal says:
    July 10, 2013 at 12:15 pm
    Médeo, co je podle Tebe účelem diskuze? Proč se spolu dvě strany mohou chtít bavit?

    A co myslíš, jaký z těchto možných cílů naplňuje diskuse s Protestantem?

    protestant:
    Co diskuse není[editovat]

    Řada pojmů označuje něco podobného a jejich významy se často překrývají, nicméně v přesném smyslu slova se od sebe liší:
    debata je více rétorická a klade menší důraz na věcnost a argumentaci;
    dialog chce vést ke shodě a více zdůrazňuje vzájemné uznání účastníků;
    disputace má blíže k polemice a měla by směřovat k rozhodnutí;
    polemika je vyloženě konfliktní a snaží se vyvrátit názor druhé strany;
    výměna názorů nevyžaduje argumentaci a může být i polemická.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse

    Polemika (z řec. polemiké techné, válečnické umění) znamená původně umění sporu, později odborný, politický nebo umělecký spor vůbec. Na rozdíl od diskuse a dialogu, které hledají spíše shodu, cílem polemiky je vyvrátit názor protivníka, případně ho i odborně nebo lidsky zpochybnit.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Polemika

  11. transformer

    neposkvrněné početí (chyba překladu)
    boží plán – co je na tom za oběť, když se předem ví co bude následovat

  13. protestant

    transformer says:
    July 10, 2013 at 12:59 pm
    neposkvrněné početí (chyba překladu)

    protestant:
    jakého překladu?

  19. transformer

    to protestant:

    “Panenské početí Ježíše Krista je křesťanské učení, které tvrdí, že Panna Marie otěhotněla a porodila Ježíše Krista bez pohlavního styku s lidským otcem a zůstala proto pannou.” – wiki, kterou jsi uvedl tě zřejmě neupokojila, proto bylo zapotřebí použít kličku katolického fanatika z blogu?

  20. protestant

    to transformer:
    Jenže ty jsi psal o neposkvrněném početí, ne o panenském…. 🙂

    …Neposkvrněné početí Panny Marie je dogma katolické církve, které tvrdí, že Marie jako jediný člověk počata bez dědičné nedokonalosti všeho lidstva – prvotního hříchu. Dogma se tedy týká pouze narození Marie, Mariina těhotenství se týká učení o panenském početí Ježíše …
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Dogma_o_neposkvrn%C4%9Bn%C3%A9m_po%C4%8Det%C3%AD_Panny_Marie

    Evidentně si to pleteš. A potom píšeš nesmysly:
    “neposkvrněné početí (chyba překladu)”

Comments are closed.