Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

1,961 thoughts on “Jak funguje víra?

    1. Michal Post author

      Vy jste v rámci křesťanství velmi malý zlomek 🙂 Většina křesťanů takové zákazy má.

      1. protestant

        Pokud to nemáme my, pak nelze říci, že je to vlastnost křesťanství ale pouze některých (byť majoritních) denominací. Je to tedy vlastnost denominace, ne křesťanství.

  1. Michal Post author

    Protestante, nechtěl bys zkusit odpovědět na tři otázky ze závěru tohoto článku?

    1) uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež?
    2) Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám?
    3) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

  2. protestant

    Odpovím na první a ostatní jsou jen důsledkem…

    Skutečné křesťanství je otevřené a tedy se nemůže stát blackboxem.
    Tím mohou být jen pověry.
    Třeba pověra o tom co je křesťanství.

  3. Michal Post author

    Protestante, obávám se, že to co jsi napsal není odpověď na tu první otázku. Ty odpovídáš na to, zda je podle tebe křesťanství blackboxem, zatímco já se ptám, zda se shodujeme, že takový mentální blackbox který jsem popsal by dokázal konzervovat lež. Dokázal by způsobit, aby člověk setrvával ve víře v něco, co není pravda.

    Ve druhé otázce jsem se ptal, jestli připouštíš, že by se to mohlo stát i tobě. Možná jsi spíš odpovídal právě na toto, když říkáš, že “skutečné křesťanství” blackboxem není. Mohu to tedy intepretovat tak, že VYLUČUJEŠ, že by se to mohlo stát tobě?

  4. protestant

    Ne. Ten článek – a ptal jsi se na tři otázky ze závěru toho článku – je o víře, ne o blackboxu.
    A já nevěřím, že jakýkoliv člověk se může dlouhodobě stát vězněm takového blackboxu.

  5. Michal Post author

    Jinak, k té pověře o tom, co je křesťanství:
    1) netuším, na základě čeho soudíš, že zrovna tvoje definice a chápání křesťanství je to správné. Třeba správně chápou křesťanství fundamentalisté (jsou to oni, kdo skutečně následují Krista), a jsi to ty, kdo je pomýlený heretik 🙂
    2) pověra (anglicky Superstition) je “přesvědčení o nadpřirozeném (nekauzálním) fungování světa”. S nějakým blacboxem ta definice nemá co dělat. Pověra znamená předpoklad agentů a vlivů mimo tento svět (Vesmír) které jej přitom ovlivňují. A sem očividně spadá i náboženství, a tedy i křesťanství.

    1. Michal Post author

      Mě tedy docela zaráží, jak Halík mluví o jiných formách náboženskosti jako o “pokleslých” zatímco ta jeho asi pokleslá není. Já bych tedy nenazval pokleslou formou náboženskosti ani víru v dešťového boha pralesa, natož pak víru výrazné části obyvatel USA nebo Ruska – a nebo většiny všech Evropanů řekněme před rokem 1900. Šokuje mě ta (navíc IMHO nepodložená) domýšlivost a nadřazenost…

      1. Michal Post author

        Ano, čtu tam, že mluví o jistých formách náboženskosti jako o “upadlých”. Předpokládám, že tím nemluví o své formě náboženskosti (protože proč by ji jinak měl?) – a odtud snad už plyne přesně co jsem napsal, nebo ne?

      2. Michal Post author

        Mimochodem, docela by mě zajímalo, jakou konkrétně formu náboženskosti tím Halík myslí. Ani v tom samotném článku to konkrétně nespecifikuje. Myslí tím fundamentalismus? (proti kterému se poměrně ostře vyjadřuje v jednom ze svých posledních videí, které jsem viděl teď o víkendu) Nebo něco jiného?

      3. Michal Post author

        Je také možné, že Halík mluví o tom, co zaznělo v úvodu – totiž o klasických pověrách: horoskopech, kartářství, amuletech, věštění, atd.) – jenže toto přece zase není forma náboženskosti. A i pokud je to takto, tak by mě zajímalo, proč jsou tyto formy spirituality (?) (nějak tomu říkat musíme) podle něj upadlé. Umí snad dokázat, že cokoliv z toho nefunguje? Proč je upadlé věřit v existenci nadpřirozených sil způsobujících fungování amuletů, ale není pokleslé věřit v existenci nadpřirozených agentů? (Boha Otce, Krista, Ducha Svatého, ďábla, andělů, démonů, panenky Marie, svatého Antoníčka 🙂 atd. atp 🙂 )

        A navíc, zastánci amuletů a spol. přece mohou vysvětlovat fungování těchto předmětů také skrze boha: bůh to prostě zařídil resp. řídí tak, že tyto věci fungují. Věříme tomu. Co proti tomu lze říct? (ostatně, nechci raději ukazovat na růžence, křížky, a další křesťanské talismany. On talisman bude pověra asi jen tehdy, když to náhodou není křesťanský talisman, že 🙂 )

        Mě by opravdu zajímalo, jak lze vyvrátit pověry a nevyvrátit tím současně i některé hojně rozšířené proudy křesťanství.

        1. protestant

          Podle mne Halík mluví o křesťanství. I v něm může vzniknout pověra a modloslužba.

          1. antitheista

            Protestante –

            A kdo tedy skutečně jedná ve jménu toho Krista, který „nepřinesl mír, ale meč“ ?

            Pravoslavní? Katolící? Protestanti? Pinochet? Franco? Který výklad je ten „pravý“ ? (ten co se vám líbí, ten váš, že ano ?) 😀 😀

    2. S.V.H.

      Jak píše Michal. Je sice hezké, že pan Halík něco tvrdí, ale dokud to něčím nepodloží, bude to jen nepodložené tvrzení (v tomto případě navíc v rozporu s dostupnými informacemi). A v článku jsem byť jen náznak argumentace nezaregistroval.
      Prof. Halík navíc vtipně rozděluje astrologii na pověrečné třeštění a úctyhodnou duchovní disciplínu. Pokud se nějaký křesťan věnoval či věnuje astrologii, pak samozřejmě tomu druhému typu – přece by se nevěnovali pověrám! 😉

        1. Foxy

          protestant (April 28, 2014 at 1:00 pm) says:
          “Nepodložené je vše co se na tomto webu prezentuje…”
          Ano Příkladem jsou třeba názory jakéhosi protestanta, založené na starých pověstech hebrejských s přilepenou bájí o jednom ze židovských apokalyptiků. Spisku, zcela nepodloženě prohlašovaného za Slovo Boží – tedy “slovo” entity, o jejíž samotné existenci lze hluboce (a úspěšně) pochybovat.
          Vidíš, jak vydatně ti dávám za pravdu 😀 😀 😀 😛

        2. S.V.H.

          protestant says:
          Nepodložené je vše co se na tomto webu prezentuje…. 🙂

          S.V.H.:
          A toto tvrzení má zvýšit podloženost Halíkových výroků?

          1. Michal Post author

            Výborně. Takže ve svém nejnovějším článku např. tvrdím, že evangelia jsou anonymní texty. Ty teď říkáš, že toto tvrzení je nepodložené.

            To jako myslíš vážně?

          2. Michal Post author

            V tomtéž článku např. dále tvrdím, že evangelia jsou psány ve třetí osobě, a nikoliv v první. Ty zde teď píšeš, že toto tvrzení je nepodložené.

            Myslíš i toto vážně?

          3. Michal Post author

            Protestante, proč se snažíš kritizovat můj web takto trapnými a TAK EVIDENTNĚ chybnými argumenty? Člověku by se chtělo říct, že mi vyhovuje, že zde věřící ukazují, že nemají nic lepšího než takovéto pitomosti – ale ve skutečnosti je pro mě vyvracení nesmyslů tohoto druhu dost frustrující 🙁

            Dost možná, že právě o to ti jde :/

          4. Foxy

            Michale, Keep Calm and Carry On…
            Ty ho furt ještě bereš vážně?
            Vždyť je to protestant,

            ten co zkříží slovní meče
            vestoje, vleže i vkleče,
            jen pro radost z oposice,
            chtěl bys tu snad něco více?

          5. Michal Post author

            OK, tak např. v článku
            http://www.i-ateismus.cz/2013/12/co-mi-vadi-na-krestanstvi/
            píšu, že věřit tvrzení X znamená pokládat X za pravdivé. Bez ohledu na to, že vím, že dle tvého chápání věřit znamená doufat, platí, že mé tvrzení je PODLOŽENÉ, a to např. definicí (1) z wiki
            http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADra
            a nebo v Anglické wiki to je obsahem jediné tam uvedené definice
            http://en.wikipedia.org/wiki/Belief
            nemluvě o tom, že vím, že to takto chápe i řada (troufám si tvrdit že drtivá většina) reálných věřících, se kterými jsem se o tom kdy bavil.

            Čili bez ohledu na to, zda ty s tím tvrzením souhlasíš nebo ne, je PODLOŽENÉ – a tom se bavíme, i ty jsi to takhle psal (že má tvrzení mimo jiné ohledně víry nikdy podložená nejsou (*)). Proto i po tvém upřesnění konstatuji, že tvé tvrzení (*) prostě není pravdivé.

          6. Michal Post author

            Protestante, můžeš teď prosím uvést konkrétní příklad mého tvrzení o víře či o křesťanství či o náboženství, (nebo co jsi to všechno vyjmenoval) které je podle tebe NEPODLOŽENÉ?

            Tvou původní verzi, že to platí o všech mých tvrzeních o těchto věcech, jsem vyvrátil.

          7. protestant

            Podložené wikipedií?
            Podložené tím, že si to většina myslí?
            To myslíš vážně? O pravdě se hlasuje 🙂

          8. Michal Post author

            Já se ptal na konkrétní tvrzení, ne na celý článek. Kromě toho, konkrétně ten článek který cituješ prezentuji jako MODEL, který podle mě připadá v úvahu. Toť vše. Žádné argumenty ve prospěch ateismu či ve prospěch neexistence Boha mi na tom nestojí. V životě jsem možnost tohoto modelu v žádném dalším dokazování nepoužil. A že ten model je možný, že plně připadá v úvahu, za tím si tedy stojím, a IMHO jsem to také poměrně přesvědčivě doložil.

            A k té podloženosti: bavíme se přece o DEFINICI víry. O tom, co je to víra. A zde nemůže být vůbec řeč o žádné pravdě. Není žádná “pravdivá” definice a “nepravdivá” definice. Čili pokud jsem chtěl ukázat, že víra bývá definována tak jak jsem psal – tak je to doloženo přesně tím, co jsem uvedl.

          9. Michal Post author

            Protestante, prosím zase: zajímá mě konkrétní tvrzení, nikoliv celý článek.

            Jinak, když už tedy cituješ ten nadpis, tak “co mi vadí na křesťanství” dokládám obyčejným svým slovem, jelikož já a jedině já vím, co mi vadí, a čím jiným bych to asi měl dokládat, než tím, že to prostě prohlásím? 🙂

          10. protestant

            další příklad:

            Bible není slovo Boží. Bible je v průběhu stovek let upravovaným a redigovaným kompilátem nábožensko-mytologických textů mnoha různých autorů, obsahujícím JEJICH názory na svět, na společnost, na víru i na Boha. Není nejmenší důvod k přesvědčení, že ti lidé psali jak byli puzeni Duchem Svatým, jak říká 2 Petr 20-21. Dokládám to
            – rozborem Biblické kosmologie,
            – předporozuměním Biblických autorů ohledně tvaru Země,
            – genocidním jednáním starých Izraelců, o kterém Bibličtí autoři (snad se shodneme že CHYBNĚ) věřili, že jim ho Bůh schvaluje,
            – příběhem o Abrahamu a Izákovi,
            – příběhem o Jiftáchovi
            – výborným článkem Romana Polacha o spolehlivosti Bible
            – mýty prvních kapitol Genesis o stvoření světa a o potopě

          11. Michal Post author

            ad spolehlivost Bible: tak tam to máš přece naprosto jasně podloženo, ne? Vždyť to tam přímo píšu: tvrdím to a to, a DOKLÁDÁM to tím a tím, a následuje výčet bodů! To je přece učebnicová ukázka podloženého tvrzení!

            Ty teď můžeš maximálně tak tvrdit, že považuješ některé nebo všechny ty body za nepravdivé, a tedy mé argumenty za chybné, ale nemůžeš tvrdit, že jsem nepodložil co jsem tvrdil.

          12. Michal Post author

            Já jsem napsal, že není důvod k přesvědčení, že Bible je inspirována Duchem Svatým, ve smyslu jak mluví 2 Petr 20-21. To tvrzení je doloženo tím, že jsem takový argument poměrně pečlivě hledal, a nenašel. Mnohem podstatnější ale je, že to tvrzení je velice snadno vyvratitelné: stačí, když někdo s takovým důvodem či důvody přijde.

            Navíc, těmi body níže jsem doložil, že jsou dobré důvody myslet si, že Bible NENÍ inspirována Duchem Svatým. Například, u Ducha Svatého předpokládám, že by nabádal k vyvraždění Midjánců dle Numeri 31, a nebo že by inspiroval sepsání příběhu, kde k tomu nabádá. A on to podle toho příběhu skutečně explicitně nařizuje (Nu 31:1).

            Čili takto je to mé tvrzení IMHO rozhodně podloženo. Chceš-li, tak můžeš ukázat, že ta argumentace není korektní, a to podložení je tedy chybné.

          13. protestant

            Navíc, těmi body níže jsem doložil, že jsou dobré důvody myslet si, že Bible NENÍ inspirována Duchem Svatým.

            protestant:
            Nedoložil Michale.

          14. Michal Post author

            Doložil, protestante.
            A já, na rozdíl od tebe, jsem opět konkrétně rozepsal, JAK, např. u těch Midjánců. A vyzval jsem tě, ať mi tu argumentaci vyvrátíš. A ty mi ji vyvracíš tím, že jen zopakuješ “nedoložil”. To tedy gratuluji k tak silným argumentům, jsem ohromen.

        3. protestant

          Nemá co vyvracet.
          To co jsi doložil nedokazuje absenci Ducha Svatého při vzniku Bible.
          Lépe by bylo, kdybys popsal jak by podle tebe musela Bible vypadat, aby dokládala působení Ducha Svatého.

  6. antitheista

    Protestante –

    A kdo tedy skutečně jedná ve jménu toho Krista, který „nepřinesl mír, ale meč“ ?

    Pravoslavní? Katolící? Protestanti? Pinochet? Franco? Který výklad je ten „pravý“ ? (ten co se vám líbí, ten váš, že ano ?) 😀 😀

  7. flanker.27

    A co přesně je ta inspirace duchem svatým? Jaká má hodnotící kritéria, aby se dala za takové prohlásit? Může to říct každý o svém spisku (třeba já bych napsal povídku a prohlásil, že ji inspiroval duch svatý) nebo je to od něčeho odvislé? Třeba jestli to za inspirované duchem svatým uzná protestant? Nebo duch svatý potřebuje církev svatou?

    Osobně mi řeči o inspiraci duchem svatým připadají podobně, jako když se dva autoři hádají, kdo komu ukradl námět.

    Což mi připomíná staré:
    Jde jitrnice do nebe. Klepe na nebeskou bránu a přijde jí otevřít svatý Petr. Ptá se jí: Kdo jsi? Jitrnice říká – já jsem jitrnice. Petr říká : Tebe neznám a nemám tě v seznamu, musím se poradit. Zavolá anděly, ale nikdo jitrnici nezná. I zavolali vyšší instanci – panu Marii. Marie přijde, kouká, prohlíží a potom praví: Tedy Petře, kdyby to nemělo tu špejli na konci, tak bych řekla, že je to Duch svatý, ale takhle si nejsem jistá.

  8. flanker.27

    Teda já si nadpřirození vždycky představoval jako slušnou výbavu… 😀

  9. evangelik

    Zdravím,
    přestože do podobných diskuzí běžně nepřispívám, nedá mi to a musím na tento článek reagovat.
    Na úvod chci říct, že je mi 19 (skoro 20) let, vyrůstal jsem v ateistické rodině, osobně jsem neznal a stále ještě neznám žádného jiného věřícího kromě mě. Věřícím jsem už více než rok, ale křesťanem (evangelíkem) se nazývám teprve pár měsíců. Teď ale k článku.

    (Odpověď u každého čísla symbolizuje jednu vaši odrážku – 1. odrážka je vynechaná.)

    1) rituály – symboly, hovory, kostel, …..
    – Ničím takovým se nezabývám, má víra je založena čistě na mém vztahu s Bohem.
    2) Ano, nedovedu si představit, že bych víru opustil, protože nevím, proč bych to dělal.
    3) – Svou víru promýšlím kriticky neustále – kritickým myšlením jsem se k ní i dostal.
    – Vztahy s blízkými by to opravdu nenarušilo neb jsou nevěřící.
    – Právo šaria se vůbec nepleťte, je to extrém. Jedná se o právo světské, s pravou
    vírou nemá nic společného. (neobhajuji militantnost islámu)
    4) – O své víře přemýšlím stále, názory teologů mě nezajímají víc než názory jiných.
    – přihlásit, vyznat, podepsat to -ateistické a mylné přesvědčení o podstatě víry.
    Sám Ježíš říká, že o tom víra není, že přihlásit se nestačí.
    5) Nevím jestli mám pravdu, ale věřím že ano. Proto také “víra” a “věřící”.
    6) Souhlasím až na Vaše posměšné “ó děkuji”, neb každý můj dík je od srdce a není jen
    prázdnou frází.
    7) Kdybych nevěřil v Boha, smrti bych se stejně nebál. Proč taky, když už by potom
    nic nebylo.
    8) Nevěřím v peklo v pravém slova smyslu.
    9) Ateisté nástrojem, televize ďábelská – A to jste vzal kde? Je to směšné.
    10) Ano, souhlasím.
    11) Nejsou špatné, jsou dobré. Je dobré klást si otázky a sám si na ně odpovídat. Kam
    to koho posune už záleží na něm.
    12) A kdo to prosím vás řekl? Už jste zase směšný.
    13) Toto už je opravdu absurdní. Jsem z rozvrácené rodiny, vztah s otcem mám
    špatný a jsem věřící. A nevěřícím je člověk proto, že věřit buď nechce nebo chce,
    ale ještě nepřišel ten správný čas, neb víra je dar.
    14) Nemusí to být hrozné a zcela jistě není, neb žijete to, čemu věříte. Věříte, že Bůh
    není – to je smysl vašeho života. V podstatě máte také takovou svou víru, protože
    jeho existenci sice nejde, ale ani vyvrátit.
    15) Souhlasím, až na poslední slovo, nemyslím si, že jste blázni.
    16) Nikdy bych se neodvážil toto tvrdit.
    17) Souhlasím s první a druhou větou, zbytek je nesmysl.
    18) Není to pravda.
    19) Je to pravděpodobné.
    20) Ano
    21) Ano, ale nemyslím si, že jste pošetilci.
    22) Odporujete si – jak byste mohli nenávidět někoho, v jehož existenci nevěříte.
    23) Začátek první věty – ano, avšak ne každý věřící je schopen jim dostát. Druhá věta
    je hloupost. U třetí věty jsem se opravdu zasmál – nákupy mám rád, chipsy a TV
    rovněž.
    K posledním dvěma odstavcům:
    – Venku jsem byl dlouho, a už tam znovu nechci.
    – otázky: 1) ano, uvědomuji
    2) připouštím, ale nevěřím tomu
    3) ano, připouštím
    4) ano, chtěl

    Mrzí mě, co si o věřících myslíte, ne všichni jsou fanatici s vymytými mozky, ne všichni jsou jeptišky a faráři, ne všichni jsou radikálové. Na druhou stranu Vás ale částečně chápu, neb já sám jsem byl po léta ateistou a je pozoruhodné, že ateisté (nebyl jsem jiný) mají stále snahu proti věřícím bojovat a přesvědčovat je o mylnosti jejich přesvědčení.
    Musím ale říct, že jsem smutný z toho, jakými názvy (blázni, pošetilci, …) věřící nazýváte, protože přiznejte si, přestože v článku tyto slova používáte opačným směrem, jsou ve skutečnosti tím, co Vy si myslíte o věřících.
    Ne jednu stranu nejsem rád, že jsem se k tomuto článku dostal a dočetl ho do konce, n druhou stranu za to děkuji, neb mě to utvrdilo v mé víře. Tím bych to ukončil.

    Úplně na závěr ale ještě 2 otázky pro Vás.
    1) Jste ochoten připustit, že vzhledem k tomu, že existenci Boha není možné
    vyvrátit, jste svým způsobem také věřící – věříte že Bůh není?
    2) Můžete i Vy odpovědět na všechny Vaše 3 otázky? (Můžete připustit, že i Vy
    se můžete mýlit?)
    Ještě jedna otázka na kterou si ale odpovězte sám pro sebe.
    – Kde se podle Vás vzala hmota, ze které vznikl vesmír?

    A pamatujte si, správný křesťan nejde proti ateistům, nenadává jim, protože má milovat bližního svého. Ale ne každý, kdo se nazývá křesťanem je jím i v očích božích.
    Ateisté jdou proti křesťanům a věřícím, ale proč, to nevím. Dnes vás do víry nikdo nenutí, tak proč vám tolik vadí?

    Končím, mějte se. Přeji Vám v životě jen to nejlepší.

    1. Michal Post author

      Skvělá, úžasná, věcná odpověď. Děkuji za reakci! Doufám že se tu ještě nějakou chvíli zdržíte!

      Nejprve odpověď na to co jste žádal:
      1) ano, samozřejmě. Víra je defacto všechno – v reálném životě nelze s matematickou jistotou dokázat prakticky nic. Bůh může existovat, stejně jako může existovat devítihlavá saň, nebo vodník. Není dokázána neexistence ani vodníků, ani neexistence draků, ani neexistence Boha. A ve stejném smyslu v jakém věřím v neexistenci draků a vodníků, věřím i v neexistenci Boha.
      2.1) Ano, jsem si tím víceméně jist. Podle mě to takto skutečně funguje.
      2.2) Ano, plně si to připouštím, a snažím se dělat všechno proto, abych to případně odhalil.
      2.3) Ano, myslím že to platí víceméně pro všechna náboženství, a navíc pro jisté jiné nenáboženské víry.
      2.4.) Samozřejmě že ano. A kdyby se ukázalo že je pravdivé křesťanství, nebo alespoň že tomu evidence SPÍŠ nasvědčuje, pak bych se logicky stal křesťanem.

    2. Michal Post author

      Tak, a teď jednu zásadní otázku pro Vás. K ostatnímu se klidně vraťme později, necítím teď potřebu na to reagovat.

      Píšete, že pochybnosti považujete za důležité a užitečné. Proto se vás ptám: JAK konkrétně pochybujete o tom, že venkovský tesař Ježíš z Nazaretu, žijící před 2000 lety ve starém Izraeli, byl ve skutečnosti samotným Bohem na Zemi, který zemřel na kříži za naše hříchy a třetí den byl pak vzkříšen z mrtvých? Jak při těch pochybnostech postupujete? Jaké otázky si v té souvislosti kladete, a jak si na ně odpovídáte?

      Předem děkuji za odpověď.

    3. Michal Post author

      Přece jen krátkou reakci, jen pro pořádek: všechny ty věci, které jste označil za úsměvné či legrační, jsou postoje reálných křesťanů, které jsem v různých diskuzích či osobně potkal. NIC z toho jsem si nevymyslel, nic z toho nejsou jakési moje “představy”.

      PS. jen pro ilustraci: televize a věda jsou nástrojem Satana k oklamání tohoto světa. Právě z tohoto webu zde jeden zde diskutující křesťan z poslední doby s oblibou citoval.
      PS2. křesťanskou rodinu, která považuje televizi za nástroj Satana, a zakazuje svým dětem se na ni dívat, máme přímo v mém rodném městečku, v sousední ulici.

    4. flanker.27

      Zdravím. jen jedna malá reakce:
      Věříte, že Bůh není – to je smysl vašeho života.

      Flanker.27:
      Říkáte, že o víře přemýšlíte. Zkuste tedy prosím přemýšlet o rozdílu těchto dvou vět:
      Věřím, že bůh neexistuje.
      vs.
      Nevěřím, že bůh existuje.

      je mi líto, ale děláte stejnou chybu, jako 99,9 % věřících ve svém pohledu na ateisty a tyto dvě polohy zaměňujete. Nepřítomnost víry není víra v neexistenci, logicky, to by si nejdřív ateista musel sám pro sebe koncept boha vytvořit a pak jej začít popírat. Zkrátka schizofrenie. Ve skutečnosti je to tak, že naprostá většina ateistů s konceptem boha prostě vůbec nepočítá, nepracuje s ním, víra u nich není přítomna, nikoli “je přítomna víra, že bůh neexistuje.”

      To jen pro pořádek.

      1. Medea

        Flanker, aj ja verím, že Boh neexistuje 🙂

        Samozrejme, súhlasím s tým, že absencia viery v existenciu X, nemusí byť vierou v neexistenciu X.

        Pričom “veriť” má pre mňa takýto význam:
        “veriť” = “považovať za pravdivé”.

        V tomto zmysle napr. verím, že môj zázvorový čaj je horúci, verím, že v chladničke mám víno, verím, že Aristoteles zomrel pred viac ako dvetisíc rokmi, verím, že π je iracionálne číslo, verím, že Zem je guľatá s presnosťou lepšou než jedno percento. Dôležité je však rozlišovať medzi rozumne odôvodnenými a neodôvodnenými vierami 🙂 Samozrejme, odôvodňovanie nemôže ísť do nekonečna, teda existujú u mňa isté základné viery, ktoré už nemám čím podložiť, napr.: existencia myslí odlišných od mojej, viera, že celý môj život nie je iba sen, z ktorého sa kedykoľvek môžem prebudiť, viera v minulú existencia sveta, viera, že existujú prírodné zákony.

        1. protestant

          Medea says:
          May 4, 2014 at 11:10 am
          Pričom “veriť” má pre mňa takýto význam:
          “veriť” = “považovať za pravdivé”.

          protestant:
          A co je to podle tebe to “pravdivé”?

          1. Michal Post author

            No tak to je asi o tom, jestli věříš, že existuje reálný, objektivní svět. Pro mě je jedna z naprosto základních věr a jistot, že ano, existuje. A pravdivé je pak to tvrzení, které je v souladu se stavem v této objektivní realitě.

          2. protestant

            Naše poznání je a vždy bude nedokonalé, takže nevíme zda je v souladu s realitou.

          3. protestant

            Lidem se dříve nauka o ploché Zemi zdála také v souladu s realitou? Byla to tedy tehdy pravda?

          4. Michal Post author

            No jasně že ne, protože Země už tehdy byla kulatá (= kulatá s jistou přesností). Tím předpokladem o objektivní realitě máš tyto věci dány.

            Jinak je samozřejmě jasné, že tvoje (naše! lidské) schopnosti poznání pravdy jsou omezené – a právě proto velmi záleží na metodě, kterou k poznávání pravdy (nebo “přibližování se k pravdě”) zvolíme. Některé cesty jsou více a jiné méně spolehlivé.

            No a jak spolehlivá je cesta víry?

          5. protestant

            To rozhodne praxe a ne nějaká slova na nějakém webu….

            Dobře vykonáno je vždy lepší než dobře řečeno.
            — Benjamin Franklin

          6. Medea

            “A co je to podle tebe to “pravdivé”?”

            Protestant, moja explikácia konceptu viery nie je založená na nejakom explicitnom vyznaní mojich vier 🙂

          7. Medea

            “To rozhodne praxe a ne nějaká slova na nějakém webu….”

            prax -e ž.

            1. cieľavedomá činnosť človeka, ktorá mení skutočnosť; aplikácia teórie v živote, op. teória: spojenie teórie a praxe; uplatňovať poznatky v praxi

            2. bežný spôsob konania, postup: prax pri vybavovaní žiadostí

            3. činnosť v istom odbore s cieľom pripraviť sa na prácu: ísť na prax do výrobného podniku; pedagogická prax poslucháčov

            4. činnosť v istom odbore vôbec: podmienkou prijatia je dvojročná prax; školská, lekárska prax

            5. zručnosť, zbehlosť, skúsenosť: mať, získať prax v niečom

            http://www.slex.sk/index.asp

          8. Foxy

            Dobře vykonáno je vždy lepší než dobře řečeno.
            – Benjamin Franklin

            Protestante, to se týká sexu a ne víry… to ses s citátem netrefil.

          9. Medea

            Inak, nemám rada slovo “prax”. Znie tak komunisticky 🙂 A dobrá teória môže byť tou najpraktickejšou vecou na svete 😉

          10. Foxy

            protestant (May 5, 2014 at 11:01 am) said:
            “Teorií oběd neuvaříš.”
            Ovšem ani nejvroucnější víra čaj neohřeje.

          11. Medea

            “Teorií oběd neuvaříš.”

            Vďaka dobrej fyzikálnej teórii mám mikrovlnku, elektrickú rúru, indukčný sporák, … 🙂 ale aj dobrý recept, je dobrá teória 🙂

          12. Medea

            Protestant, dobrá teória môže byť mimoriadne užitočnou vecou. Dobrá teória môže dávať bezpočet aplikácií 🙂

          13. protestant

            Medea:
            Vďaka dobrej fyzikálnej teórii mám mikrovlnku, elektrickú rúru, indukčný sporák, … 🙂 ale aj dobrý recept, je dobrá teória 🙂

            protestant:
            Vložením receptu do mikrovlnky či na indukční sporák jídlo nevznikne….

          14. Medea

            Dobrá teória Ti môže hovoriť, čo (ne)máš robiť, ak chceš dosiahnuť cieľ.

          15. protestant

            Medea says:
            May 5, 2014 at 11:25 am
            Protestant, dobrá teória môže byť mimoriadne užitočnou vecou.

            protestant:
            Nikdo nezpochybňuje užitečnost určitých teorií.

          16. Foxy

            Ad: No a jak spolehlivá je cesta víry?
            protestant (May 5, 2014 at 8:00 am) said:
            “To rozhodne praxe a ne nějaká slova na nějakém webu….”
            Ano. A jaké že praxtické výsledky víra tvá přináší?
            Úlevu ve chvíli, kdy je ti ouvej? Tedy víra jako ataraktikum.
            Praktický výsledek co nakonec rozhodne? Třeba až jednou sklapneš paraple, předstoupíš před tvář Boží… pak přijď referoval, zda tvář Boží byla zachmuřena či ne, jestli je fousatý či má francouzsky střižený knírek, a jestli ten Bůh Otec ve skutečnosti není Bohyně Matka.
            Co si v terminálním prožitku vyhalucinujež, to je nakonec jen a jen na tobě.

          17. flanker.27

            protestant:
            Vložením receptu do mikrovlnky či na indukční sporák jídlo nevznikne….

            Flanker.27:
            Špatná aplikace nezpůsobilá vyvolat kýžený výsledek. Asi jako léčba modlitbami, hostiemi a podobně.

      2. Medea

        “Nepřítomnost víry není víra v neexistenci, logicky, to by si nejdřív ateista musel sám pro sebe koncept boha vytvořit a pak jej začít popírat.”

        Hej, aj u Aristotela absentovala viera v existenciu neutrín, ale to neznamená, že veril v neexistenciu neutrín 🙂

        Ale ak si ateizmus definujeme ako absenciu viery, tak potom je ateistom aj nosorožec (pokiaľ šovinisticky netrváme na príslušnosti ateistov k nášmu druhu) 😀

      3. Medea

        Ja automaticky priraďujem rôznym tézam stupeň ich dôveryhodnosti. Niektoré tézy sa mi javia dôveryhodnejšie viac, iné menej. (To, že Boh neexistuje, sa mi javí nie menej dôveryhodné, než to, že Zem je (s presnosťou lepšou než jedno percento) guľatá.)

        Často si tento stupeň vyjadrím číslom z intervalu [0,1] (čím väčšie číslo, tým väčšia je dôveryhodnosť). Matematickým teorémam priraďujem stupeň 1, mnohým prírodovedným tézam stupeň väčší než 0.9. Tomu, že existuje primitívny život na joviánskom mesiaci Európa, by som priradila stupeň 0.5 🙂

        1. Foxy

          Medea napsala:
          Flanker, aj ja verím, že Boh neexistuje 🙂
          Medeo, já zas nevěřím, že Bůh existuje 🙂

          Tyhle dvě tvrzení fakt nejsou ekvivalentní. Leč v diskusi o tom zde již nejedno písmeno bylo zkrz klávesnici protlačeno.

          Opět bych si dovolil rozlišovat pojmy “věřit” ve významu “belief” a “věřit” ve významu “faith”.
          Věřit protože X a věřit navzdory tomu, že X.

          “Ale ak si ateizmus definujeme ako absenciu viery, tak potom je ateistom aj nosorožec” – toho nosorožce bych spíš nazval apatheistou. Lidské pojetí boha je mu asi skutečně cizí.
          Ovšem vyjadřovat se k spiritualitě nosorožců bez toho, abychom se jich zeptali a získali jejich názor na věc, to je poněkud troufalé.
          Pokud tvrdím, že nevěřím v existenci boha či nadpřirozena, předpokladem nevyřčeným je, že mám nějakou svou představu (definici) toho, co to vlastně ten bůh či nadpřirozeno je.

          1. Medea

            “Tyhle dvě tvrzení fakt nejsou ekvivalentní.”

            Foxy, a kto tu tvrdí, že sú?

        2. flanker.27

          Jo, též souhlasím, že nosorožce se ještě nikdo neptal, co si myslí o bohu: My nějak předpokládáme, že jsme výjimeční, věřící oddělují člověka od zvířat, spolu s filosofy tvrdí, že člověk je jediný tvor vědomý si vlastní smrtelnosti, ale jak to víme? evoluční psychologie už u zvířat objevila tolik prvků vnímání společného s lidmi (vč. magického myšlení – základu víry), že bych se naopak divil, kdyby toto s námi zvířata naopak společné neměla.

    5. Sam

      Napsal jste: “stále ještě neznám žádného jiného věřícího kromě mě”
      To mě docela překvapilo, určitě vám doporučuji seznámit se s ostatními křesťany v nějaké evangelické církvi. Mohou vás určitě nějak inspirovat.

  10. flanker.27

    Pro Medea:
    Dobrá, dobrá, 🙂 budeme se asi lišit ve výrocích podle toho, jaký kterým slovům přisoudíme obsah.

    Za sebe mluvím vždy o absenci víry proto:

    1) že to podle mě nejlépe logicky odpovídá mému přístupu k věci, troufám si říct, že i těch známých v mém okolí, kteří jsou rovněž ateisty a o těchto věcech diskutujeme. Nevíra či absence víry tak je pro mě způsobem myšlení o věcech, ke kterým se stavím rozumově a logicky. Pokud už užiju slovo víra/věřím v souvislostí se svou osobou, jedná se spíš o záležitosti citové, osobnostní a tak. Můžu říct osobě, kterou znám “věřím ti”, aniž bych jeho tvrzení testoval, protože dotyčného znám a vím, jaký je. Třeba jsem věřil své ženě. Ale to je pro mě osobně zcela jiná kategorie, než (ne)víra v boha.

    2) že to odpovídá tomu, že jsem nevěřícím (=absence víry) celoživotně (tedy od doby, kdy jsem byl schopen si tyhle otázky a problémy klást), ne až od určitého okamžiku, kdy bych nejdřív věřil a až pak přestal věřit, že bůh existuje. Po pravdě mi až do asi 15 let unikalo, že věří také někdo jiný než pár babiček ve venkovských kostelících 🙂

    => Otázky světa a bytí, života, vzniku vesmíru (život, vesmír a vůbec) pro mě nejsou věcí citovou, svět a jeho zákonitosti nejsou něčím, co by se odvíjelo od toho, jak bych to chtěl, jak by se mi to líbilo. Vesmír je takový, jaký je a neskládá mi účty. Z tohoto hlediska je pro mne existence víry takový antropomorfismus a antropocentrismus. Jestli je pro mne něco, co si zaslouží obdiv, je to schopnost člověka poznávat věci zcela cizí jeho omezenému “selskému rozumu”, který se evolučně vyvinul k tomu, abychom chápali pohyb malých objektů v malých rychlostech v malých časových úsecích (abychom byli schopni utéct před lvem), ne aby chápal neutrina a kvantovou fyziku. A přesto dokážeme vůbec takové otázky nastolit. To mi připadá jako nejvíc fantastická věc vůbec.

    To, aby svět byl takový, jaký bych jej chtěl mít, to je neuvěřitelně lákavá myšlenka a je na ní minimálně jedna věc, o které bych strašně chtěl, aby byla. Abych to zkrátil, strašně moc bych se chtěl setkat se svojí ženou. Kdyby existoval ráj, kde se mrtví můžou po smrti setkat. Umřela skoro před třemi lety a dodnes jsem se nevyrovnal s tím, že tu není se mnou, že ji už nikdy neuvidím, nikdy s ní nepromluvím. V tomhle by bylo možná ulehčující věřit v nějaké posmrtné shledání. Ale ne, člověk nesmí sám sebe obelhávat, ani z takového důvodu.

    1. Foxy

      Můj pohled je jiný.
      flanker.27 (May 4, 2014 at 1:13 pm) said:
      “Abych to zkrátil, strašně moc bych se chtěl setkat se svojí ženou. Kdyby existoval ráj, kde se mrtví můžou po smrti setkat. Umřela skoro před třemi lety a dodnes jsem se nevyrovnal s tím, že tu není se mnou, že ji už nikdy neuvidím, nikdy s ní nepromluvím. V tomhle by bylo možná ulehčující věřit v nějaké posmrtné shledání.”

      Je vysoce pravděpodobné, že se s ní setkáš. Setkáš se s ní s takovou, jak zůstala v tvé paměti a ten prožitek bude “skutečnější než skutečnost”.
      Pamatuji se, že když odcházela má babička a po nějakou dobu se pohybovala na hraně mezi vědomím a mimovědomím, střídavě na jedné a na druhé straně té hranice nehranice, postupně se takto setkala snad se všemi svými blízkými a přáteli, vnímala je a rozprávěla s nimi v onom zvláštním světě za hranou vědomí. A v “jasnějších chvilkách” mi o těchto setkáních a rozhovorech i vyprávěla.

      Setkáš se se svou ženou ve svém subjektivním světě; v tom, který ti zůstane i poté, co budou vazby na vůkolní objektivní svět zpřetrhány. Ve světě, který nemá začátku ani konce.

    2. Medea

      “Pokud už užiju slovo víra/věřím v souvislostí se svou osobou, jedná se spíš o záležitosti citové, osobnostní a tak.”

      No, tak ja verím (t. j. považujem za pravdivé), že π je iracionálne číslo, a nemôžem povedať, že by to bola pre mňa nejaká “citová” záležitosť 🙂

      1. Medea

        Flanker, ak sa Vám nepozdáva tá moja explikácia: “veriť” = “považovať za pravdivé”, tak sa zamyslite na výrokom: “Považujem P za pravdivé, ale neverím, že P.” Môže u Vás, za normálnych okolností, nastať situácia, ktorú ten výrok popisuje? U mňa asi ťažko 🙂

        (Dosaďte si napr. za P tvrdenie: “π je iracionálne číslo” a dostanete výrok: “Považujem (tvrdenie): “π je iracionálne číslo”, za pravdivé, ale neverím tomu, že π je iracionálne číslo.”)

        Keď sme už pri tej “viere”, tak ešte pripomeniem JTB definíciu poznania (teda poznanie, ako pravdivá odôvodnená viera): http://plato.stanford.edu/entries/knowledge-analysis/#KnoJusTruBel

        O “viere” na wiki:
        http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADra
        http://en.wikipedia.org/wiki/Belief

        O “viere” na SEP:
        Belief: http://plato.stanford.edu/entries/belief
        Faith: http://plato.stanford.edu/entries/faith

        1. flanker.27

          Já tento výklad nezpochybňuji, rozumím, že je to tak užíváno, ale já to tak zkrátka z principu neužívám a pokud užiji slovo víra, tak jen ve smyslu důvěra k někomu. To je prostě osobní chápání věci. Možná je škoda, že jako angličané nemáme belief a faith. Jinak pochopitelně vím, v jakém smyslu je to užíváno třeba vámi a jaký je druhý význam slova víra.

          Ovšem stále stojím za tím, že víra v neexistenci a nevíra v existenci není totéž. 😀

          1. Medea

            “Ovšem stále stojím za tím, že víra v neexistenci a nevíra v existenci není totéž.”

            Flanker, ale v tom predsa nie je medzi nami rozpor. Však rozdiel medzi absenciou viery v existenciu a vierou v neexistenciu, som vyjadrila jasne tu alebo tu.

            Ak niekto verí, že Boh neexistuje, tak potom (pokiaľ je dostatočne racionálny) neverí, že Boh existuje, ale opačne to byť nemusí 🙂

  11. Sam

    Máme tu nový článek. http://www.vira.cz/otazky/Vola-Buh-skutecne-kazdeho.html
    Cituji: ——————————————————————
    Zkusme si představit dvě situace:
    V prvním případě jde o človíčka, který je vychovávaný v rodině, která své dítko vede k víře v Boha i křesťanským hodnotám. Takový člověk v dospělosti má rozhodně větší šanci na to, aby Boha rozpoznal a nechal se jím v životě vést. Podařit se to nemusí, ale výchozí podmínky jsou jednodušší.

    V druhém případě si představme rodinu, která se snaží žít slušně, ale v Boha nevěří a ani nemá zájem jej poznat. V takovém prostředí není u dítěte “trénovaná” pozornost k něčemu/někomu, co člověka přesahuje.
    ————————————————————————
    Výborně, kolegové, tak jste tam právě napsali, že pro vznik křesťana je důležitá systematická a dlouhodobá výchova od raného dětství, někdy se tomu říká vymývání mozků.
    Tak vám za to pěkně děkuji.
    A zase to v tom článku trochu vypadá, jako by byli jenom nevěřící versus věřící bez přívlastku.

  12. Jarda

    “- víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.”

    Viz např.: http://christnet.cz/clanky/5423/svetlo_a_temno_velebte_pana.url

  13. Jarda

    “- víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.”

    Viz např.: http://christnet.cz/clanky/5423/svetlo_a_temno_velebte_pana.url

    Nebo také: “Pravá mystika je Kristocentrická, člověk se nemůže zastavit a upnout jen na přírodu to by byla cesta vedle. Mystika se nesnese ani s vášněmi a intimními věcmi, protože Bůh vyžaduje celého člověka, ne rozděleného, ten kdo hledá útěchu ve světě není hoden útěchy od Boha. Mystika vyžaduje heroické ctnosti, umrtvování těla, umrtvování vášní a žádostivosti. Co se týká těch legendárních postav dávnověku, tak právě od nich se musíme učit oni znali a milovali Boha.”
    http://christnet.cz/clanky/5435/o_potrebe_teologickeho_ticha.url#comment-1774303680

Comments are closed.