Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.

Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.

Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.

1) Rozpory se Svatými texty

Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?

2) Stvořitel

Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.

3) Výjimečné postavení člověka

Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.

4) Smrt v Božím plánu

Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).

5) Cíl stvoření

Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).

6) Budoucí vývoj

Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.

7) Důkazy

Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.

8 ) Morální důsledky

Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.

Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?

Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)

Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?

— S.V.H

6,381 thoughts on “Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

  1. Medea

    Myslím, že okrem náboženstva je odmietanie evolučnej teórie spojené aj s istým odporom voči vede. Verejnosť je nedostatočne vzdelaná (a povzbudzovaná kazateľmi a často pokleslou hollywoodskou produkciou :)) a týmto spôsobom sa búri voči vede a kompenzuje si tak svoju vzdelanostnú frustráciu.

  2. Jarda

    Jeden z názorů vzdělaného katolíka:

    Co tedy z toho vyplývá? Že zednáři jsou a priory špatní lidé, kteří zasluhují naše odsouzení? Historie může uvést celou řadu členů zednářských lóží, kteří vynikli jako učenci nebo jako filantropové, vyvíjející dobročinné akce ve prospěch trpících a potřebných. Je možno jmenovat švýcarského pedagoga Pestalozziho, který se stal obhájcem náboženské výchovy mládeže, amerického podnikatele a utopického socialistu Owena, kterému přes všechny kardinální omyly v přístupu k řešení sociální otázky není možno upřít lidumilnost a lásku k trpícím. V naší historii známe jména šlechtických rodů, úzce spjatých se zednářstvím, které prosluly svojí podporou vědy a kultury, jakož i zakládání dobročinných ústavů (Nosticové, Černínové, Salmové, Kinští atd.). Začíná část našich národních buditelů včetně katolických kněží byla organizována v zednářských lóžích. Nalezli bychom tam i tak zvučná jména jako premonstrát Rafael Ungar, jezuita Ignác Cornova, Josef Dobrovský. Členy zednářských lóží byli také prokazatelně Bernard Bolzano, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Rieger, František Ladislav Čelakovský. Jako katolíci máme samozřejmě k těmto osobnostem a jejich činnosti vážné kritické výhrady, někdy dokonce značné, nicméně nelze popřít jejich zásluhy o rozvoj českého národa, české vědy, literatury a v neposlední řadě i jejich mravní odkaz (zejména u Palackého). Šlo o osoby, které rozhodně nesmýšlely satanisticky a u kterých lze těžko předpokládat účast v satanistických rituálech. Jejich názory, i když často značně mylné, přece jen vycházely z poctivé snahy prospět, být užitečný dobré věci. Ano, s plnou odpovědností je možno říci, že mezi zednáři existovalo a existuje mnoho lidí přirozeně dobrých, kteří jsou upřímně přesvědčeni, že jejich lóže praktikují jen humanismus a lásku k bližnímu. Stejně tak lze ale k tomu dodat, že právě v tomto tkví ďábelská rafinovanost a obrovské nebezpečí. Už námi citovaný rabín Toaff udává, že magie, vzývání satana a další okultní praktiky, z nichž je jasná služba zlu, jsou známy pouze zednářům vysokého stupně zasvěcení a titulem ,,mistr komandor”, ,,rytíř Kádoš” apod. Ti ostatní na nižším stupni zasvěcených plní roli tzv. ,,užitečných idiotů” (termín Leninův), svými humánními a kulturními akcemi, budícími všeobecné poznání, vytváří clonu pro své vedení (třebas i nevědomky, což naopak mají velmistři lóží nejraději), aby svět nepostřehl tajné okultní a zločinné pikle zednářstva jako celku.
    http://protiproud.parlamentnilisty.cz/knihovna/ceska-literatura/48-phdr-radomir-maly-humaniste-nebo-sataniste.htm

  3. martiXXX

    Cokoliv co je organizované ve jménu duchovna je špatně. Duchovno je něco jako přijatý chaos, který se nakonec ukáže že není úplným chaosem; prostě přijímat vše i “chudobu”, “zlo”, atd. ve smyslu reality, ne ve smyslu chování. Akceptovat nezměnitelnou realitu a najít v této “nedokonalé realitě” pro lidské omezené smysly a omezené myšlení něco jako “smysl”. Prostě opustit zažitý, v důsledku biologického a společenského podmínění silně omezený model fungování lidského mozku.

  4. Skeptik

    Zajímavé je jak se vždy novináři ptají vědců v základním výzkumu co ten daný objev přinese běžnému občanovi. Přitom je jasné že základní výzkum je podkladem pro aplikovaný výzkum a aplikovanou vědu. Navíc existuje nemalé procento lidí co většinu věcí komentují slovy: “chleba levnější nebude”.
    Ukázkové to bylo třeba u LHC – tak drahý krám a chleba stejně levnější nebude…
    Takovým lidem je těžké prezentovat vědu nebo vědeckou teorii – např. ET.

  5. martiXXX

    Spousta duchovních učení tvrdí, že přítomnost je zlatým klíčem, že v přítomnosti (jakékoliv přítomnosti) je uloženo vše. Omezený, společensky a biologicky podmíněný mozek to nevidí. Myšlení bylo svým způsobem “prvotním hříchem” protože ovládlo život a přitom mělo být pouhým nástrojem.

  6. Jarda

    Skeptik says:
    Co má však bezhříšnost společného s technickou civilizací (a vysíláním rádiových vln) jsem fakt nepochopil.

    Jarda:
    Adam s Evou se v ráji měli tak dobře a byli tak “čistí”, že chodili nahatí, neohrožovala je dravá zvěř, nemoci, komáři, mouchy ….. moudře rozprávěli s Pánem Bohem, takže nepotřebovali stavět domy, vymýšlet auta, televize, rádia …… takže v té době se ze Země do Vesmíru žádné umělé elmag. záření nešířilo a protože obyvatelé jiných planet žijí také tak bezhříšně, nemohou se o sobě nic dozvědět.
    Je tedy možné, že na Marsu, Venuši, Merkuru, možná i na měsících Pán Bůh nějaké tvory stvořil, a ti, žijíce v bezhříšném stavu se vůči nám nijak neprojevují.

    Teprve prvotní hřích způsobil, že lidé se museli starat o přežití á vymyslet si všechny ty technické vymoženosti, kdož ví, zda ne na popud toho Zlého.

  7. Skeptik

    Pro mně osobně má základní výzkum hodnotu ikdyby neměl aplikaci v aplikovaném výkumu a aplikované vědě – chápu že někdo to tak nevidí, ale nechápu tu krátkozrakost ve smyslu že – nemá to výsledek teď tak mně to nezajímá – takhle přece nemůže dlouhodobě lidská společnost fungovat…

  8. Skeptik

    Jardo – nečetl jsi co jsem psal dříve? Ikdyby jsi měl všechny podmínky k životu dokonalé (ráj Adama a Evy) – přece lidé mají i zvídavost – samozřejmě né všichni by to řešili – i dnes nechcou být všichni lidé vynálezci a vědci – ale to přece nevadí a efekt by to mělo stejně.

  9. Medea

    Skeptik, tu je potrebná vhodná osveta. Ja by som bola najradšej, keby vedecké vzdelávanie a budovanie vedecko-technického pokroku bolo ukotvené v ústave.

  10. martiXXX

    Je cílem života myšlení nebo spokojenost, štěstí, radost? Vede myšlení vždy ke štěstí, spokojenosti, radosti? Étos vědy je, že ano. A co když ne? Co když jeho struktura působí podvědomé komplikace v mozku, které štěstí do značné míry blokují, i když se zdá, že tomu tak není? Je skutečně jasně prokázáno, že myšlení vede ke štěstí? Je to návyk, jako droga.

  11. Jarda

    Skeptik says:
    May 11, 2013 at 11:49 am

    Jardo – nečetl jsi co jsem psal dříve? Ikdyby jsi měl všechny podmínky k životu dokonalé (ráj Adama a Evy) – přece lidé mají i zvídavost – samozřejmě né všichni by to řešili – i dnes nechcou být všichni lidé vynálezci a vědci – ale to přece nevadí a efekt by to mělo stejně.

    Jarda:
    Jo, to je tvůj názor – ateisty. Věřící to vidí jinak – v dokonalém Ráji takové potřeby lidé nemají, stejně jako v nebi či budoucím Království Božím na Zemi. V nebi se jen (hlavně) plesá; tedy musím uznat, že církev říká, že nic dalšího nevíme. Ovšem světci, jimž bylo dovoleno do nebe nahlédnout říkali, že je tam veliká blaženost, a o nějakém kutění se nezmiňovali.
    Lepší to mají Svědci Jehovovi: každá rodina dostane domeček se zahrádkou a tam bude blaženě kutit. Země bude bohatě úrodná, nemoci nebudou, stárnout a umírat se nebude, šelmy budou žrát s dobytkem trávu, orel bude se slepicí zobat zrníčka, děti si budou hrát s kobrami …. no, neber to.

  12. Medea

    Sú rôzne druhy šťastia. Inak je šťastný býk, inak vlk, inak nosorožec, … 😀

  13. martiXXX

    Býk, vlk netříští energii myšlením, nerozděluje skutečnost; má vždy k dispozici celou energii…ať zápornou či kladnou;

  14. martiXXX

    Mají zvířata neurotické poruchy? A není velká většina lidského myšlení během dne neurotická na vědomé i podvědomé úrovni? Neuroticismus je negativní jev myšlení; společensky podmíněný.

  15. Skeptik

    -Ano Jardo – tahle představa ráje mi už byla taky představena – prostě lidi jsou tak šťastní z boží přítomnosti, že už nic jiného nechtějí. Mně to tedy připadá jako lidi na nějaké droze co už nic jiného nechtějí. Pro mně osobně tento způsob ráje není přitažlivý. Zdá se, že i Adamovi s Evou (asi přecejen to nefungovalo tak jak to křesťani prezentují – tedy bůh se seknul a nemělo to ten efekt co křesťané pro ráj předpokládají) se to nelíbilo a chtěli zkusit něco jiného.

  16. Skeptik

    martin: Mají zvířata neurotické poruchy?

    ano mají – představ si že i zvířata myslí – to je novinka co? ty asi o zvířatech asi toho moc nevíš a tak máš o nich zcestné představy

  17. treebeard

    Jarda:
    V nebi se jen (hlavně) plesá;

    Země bude bohatě úrodná, nemoci nebudou, stárnout a umírat se nebude, šelmy budou žrát s dobytkem trávu, orel bude se slepicí zobat zrníčka, děti si budou hrát s kobrami …. no, neber to.

    Treebeard:
    O predstavách večnej blaženosti som už viackrát dikutoval, mňa teda všetky desia. Je krásne ísť prvý krát k moru, ale aj je krásne tam ísť aj miliónty krát? Je fajn mať pár desiatok priateľov, ale je fajn mať aj miliardy/nekonečne veľa priateľov? Za nekonečné roky sa tí priatelia predsa musia nahromadiť. A čo vlastné deti? Tiež nekonečno? Alebo len nejaký ten milión?

    Keby mi Boh dal vybrať medzi definitívnym zánikom (ateistická smrť) a takouto večnou blaženosťou, volím bez váhania tú smrť. Večnosť jednoducho nie je ľudská a ľudia v staroveku o nej ani nedumali, ani si nevedeli predstaviť jej dôsledky.

  18. S.V.H.

    Standa says:
    Znám nejméně jednoho člověka, který není věřící a odmítá evoluční teorii. Staví se k tomu tak, že je to blbost a basta – “to mi nikdo nevymluví”. Důvod mi není jasný, ale domnívám se, že ji myšlenka jejího předka jako tvora podobného opici prostě uráží.

    S.V.H.:
    To může být samozřejmě pravda – proto jsem si tam nechal zadní vrátka tím (téměř). 🙂 Ale důvod odmítání vědecké teorie ve smyslu “to mě uráží” je asi tak stejně racionální jako “to má nehezké morální důsledky” (bod 8 ).
    Spíš bych tam možná viděl to odmítání vědy jako takové. To, že je Země kulatá a obíhá kolem Slunce, je ještě celkem dobře uchopitelné, ale od určité úrovně abstrakce už to může být problém. To, že je jakákoli pevná látka vlastně jen prázdný prostor s několika málo částicemi, nebo že se člověk vyvinul z “opičího” předka, je už podstatně méně intuitivní. Člověk, který nevěří vědě, si pak někde udělá čáru a od ní “už mě nikdo nepřesvědčí”.

Comments are closed.