Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.

Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.

Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.

1) Rozpory se Svatými texty

Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?

2) Stvořitel

Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.

3) Výjimečné postavení člověka

Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.

4) Smrt v Božím plánu

Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).

5) Cíl stvoření

Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).

6) Budoucí vývoj

Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.

7) Důkazy

Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.

8 ) Morální důsledky

Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.

Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?

Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)

Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?

— S.V.H

6,381 thoughts on “Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

  1. Skeptik

    Michale – SMYSL by to mělo kdyby každou planetu naplnil tvory co ho milují a on miluje je – samozřejmě takových planet by bylo nekonečno – ovšem pak by samozřejmě nemělo moc smysl ta jeho krátká anabáze na jedné planetě kde se nechal ukřižovat.

  2. Skeptik

    -A proč se vlastně omezovat jen na planety? Jak už tu někdo psal – klidně by mohl zaplnit i všechny hvězdy – to by pro něj nebyl problém – ještě pořád by zbylo spousta místa 🙂

  3. S.V.H.

    to Michal:
    Určitě je pravda, že kreacionisté mladé země to mají pěkně konzistentní. Bible je slovo Boží (pomineme laskavě rozpory) a všechno, co tomu odporuje je podvod, omyl nebo dílo Satanovo.
    Ale nemyslím si, že by evoluce (a vůbec všechno co odporuje doslovnému pojetí Bible) až tak podkopávala křesťanství. Z Bible není trhací kalendář třeba proto, že nás k její reinterpretaci nevede vědecké poznání ale Duch svatý. A už máme Bibli zase pěkně pohromadě. 😉

  4. Michal Post author

    Jasně, Bůh to mohl udělat jakkoliv. Mohl třeba udělat klidně nekonečnou placatou zemi, s neuvěřitelnou spoustou různých fantastických prostředí, s měnícími se zákony a podmínkami… mohl to udělat tak, aby živí tvorové získávali energii z prostoru, a nemuseli se navzájem požírat… Mohl klidně udělat nekonečný sendvič takových placatých zemí, spojený žebříky či teleporty.

    On namísto toho stvořil monstrózní prázdný prostor, ve kterém jsou jako zrnka prachu myriády pustých světů – a mezi tím je jedno z nich naše Země, kvůli které to všechno dělal. Aha… 🙂

  5. S.V.H.

    Michal says:
    No a v případě Boha bychom se asi měli ptát (když jsou věřící tak posedlí SMYSLEM), jaký mělo takové plýtvání SMYSL? Jaký smysl mělo stvořit stovky miliard galaxií, každou se stovkami miliard hvězd? A to celé v prostoru tak závratném, že si naprosto nikdo neumíme představit ani jeho miliardtinu?

    Škoda že věřící dnes nějak nemají o diskuzi zájem 🙂

    S.V.H.:
    Já bych jednu odpověď z hlediska věřícího měl: Bůh stvořil vesmír a vůbec všechno, aby nás ohromil. Aby nás přiměl se zamýšlet nad obrovitostí prostoru a času, všechno to zkoumat a objevovat. Kdyby to uplácal v šesti dnech a ještě nám to popsal v knize, tak by to byla dost nuda (a takového Richarda Feynmana by vysloveně znechutil). 🙂

  6. Michal Post author

    No a proč nás ohromuje prázdnem s biliardami pustých světů? Neohromilo by nás víc něco, z čeho bychom zaprvé také něco měli, a mohli to nějak zkoumat, a za druhé by to bylo trochu – pestřejší?

  7. S.V.H.

    Pravda. Na to už mám jen jednu odpověď: nevyzpytatelné jsou cesty Boží…

    Ale nemyslím si, že by to nebylo pestré. Četl jsem Krausse, teď čtu Hawkinga a i to prázdno je setsakramentsky zajímavé.

  8. Stefan

    Viera vacsiny ludi je slepa. Veria, ze nieco je a organizuju sa v roznych cirkvach. Hovoria, ´Boh existuje, to mi je uplne jasne´. Vascina ludi, ked sa povie Boh, tak si predstavia nejaku super ohromnu nadprirodzenu bytost, ktora si poletuje niekde vo vecnosti, luska prstami a zazraky sa deju len tak na pockanie. Ale naozaj je Boh takyto? Naozaj je to ´nejaka osoba´, ktora ´vzdy bola´? Ktora, podla katolickej mytologie stale k sebe pribera viac a viac svatych a patronov so specialnymi schopnostami?

  9. garias

    /Daly by se jejich důvody k odmítání ET identifikovat?/

    Áno a veľmi jednoducho. Dôvodom je ten, že človek ktorý nikdy nad ničím iným nerozmýšľal, sa bojí nových myšlienok, bojí sa myslieť INAK ako ho cirkev naučila !

  10. garias

    Najväčším problémom viery a kreacionizmu je nesúlad medzi termínmi VŠEMOHÚCI a stvorenie zeme za čas. Všemohúci dokáže všetko a dokázať všetko znamená za nultinu sekundy – okamžite. Ak robil Stvoriteľ Zem 6 dní podľa kreacionistov, tak vesmír za koľko? Miliardy rokov? Všemohúci? To je nonsens.
    ….Ďalej, svetová potopa a noeho archa. Všetko zaplavilo more – slaná voda. Aj rieky! Zo sladke sa “stala” slaná voda. Ako sa objavili sladkovodné ryby po ústupe svetovej potopy? To mal Noe na arche akváriá pre sladkovodné rybičky? Ďalší nonsens.
    …Môžem pokračovať v bludoch biblie.
    Stvoriteľ všemohúci, môže všetko, fakt všetko, ale nemôže sa vám ukázať, lebo by ste umreli. Môže všetko, ale zroooooooooooooovna toto, najdôležitejšie pre ľudí aby uverili, zroooooooooovna toto nemôže. Čistou náhodou 😉
    …Pán Boh môže vyliečiť všetko, fakticky, proste zázrak, šup a vyliečené, okrem amputovaných končatín. To doteraz nedokázal 🙂

    Atď…atď…je toho hodne

  11. garias

    Za 6 dní, nemôže sa ti zjaviť a pod, proste nesúhlasí s pojmom VŠEmohúcu – ktorý môže všetko. Proste všetko !

    Som názoru, že biblia, veriaci a priamo náš svet VEĽMI jasne dokazujú, že Boh nemôže existovať. Ateisti nemusia nič robiť, je to jasná vec, ktorá vychádza už zo samotného sveta ako funguje.

  12. Borius

    Skeptik:
    [i]Kdo je větší machr? Ten kdo udělá Michelangelova Davida za 3 roky nebo týdenní “hotovka”? (samozřejmě za předpokladu stejně kvalitního zpracování – tedy identičnosti)[/i]
    Borius:
    Michelangeo byl limitován časem. Jako každý sochař, jako každý člověk, jako každý v čase reálný živočich. Pokud bychom předpokládali Boha, který není limitován časem (naopak je pánem času), už by tu žádné limitování nebylo a čas by nehrál roli.
    Další, co by se dalo namítnout, je – Bůh mohl vyčlenit pro stvoření právě tolik času, kolik bylo třeba. Na jiné planětě (hypoteticky) by bylo zapotřebí k vytvoření života času více, nebo naopak méně. Podle podmínek (gravitace, složení kůry, atmosféry apod.).

    Skeptik:
    [i]Jakto, že tedy na Venuši nejsou tvorové co milují boha? Je všemocný tak by pro něj nebyl problém stvořit takovou formu života co by tam prosperovala.[/i]
    Borius:
    Takto bychom mohli uvažovat donekonečna: Proč ne život i na Marsu? Na Merkuru? Všech planetách soustavy. Všech jejich satelitech. A proč ne více planet ve Sluneční soustavě než je?! I ty by se daly zaplnit životem. A další, další soustavy… další galaxie… A více využít i prázdný prostor, kterého je ve vesmíru až příliš mnoho… Nikdy by se nedalo říct – „ano, teď je to optimální, optimálnější už to být nemůže“. Co když vesmír optimální je? Pokud jde o rozložení hmoty a života v něm. Nemůžeme s jistotou říct, že jsme jedinou obydlenou planetou.

  13. Skeptik

    Boriusi – zdá se že jsi nepochopil – bůh je nekonečný – tedy i počet bytostí které chce milovat je nekonečný – tedy celý vesmír a všechna tělesa by měla být zaplněna bytostmi které on miluje a oni milují jeho – ovšem to jaksi nekoresponduje s realitou.
    Na první už jsem reagoval – je-li mu šumafuk spotřeba času tak s ním vůči věčnosti šetřil – cokoli co je méně než nekonečno znamená že šetří – asi zase toho času tolik nemá když s ním tak urputně (z jeho pohledu) šetří – z našeho pohledu samozřejmě plýtvá.
    Co se týče toho druhého – přesně tak – inteligetní život by měl být všude – jak už jsem dvakrát psal – opravdu si myslíš že více inteligentního života (co by miloval boha) je v našem vesmíru maximum a dokonce si myslíš že by bůh nedokázal vytvořit vesmír kde by ho bylo více? Já si to nemyslím – pak to ovšem nekoresponduje s typem boha jak nám ho představují křesťani – že chce všechny milovat a že je nekonečný.

  14. Skeptik

    Vždyť ani Země není optimálně využita pro život – natožpak inteligentní život – třetinu souše tvoří pouště – inteligentní designer co chce milovat nekonečně bytostí to nějak nezvládl. Nemluvě o tom že co se týče výškového limitu planety tak život zabírá jen tenkou slupičku – zbytek je zase bez života. Maximalizace milujícího (inteligentního) života se jaksi nekoná…

  15. Skeptik

    Michal: No a proč nás ohromuje prázdnem s biliardami pustých světů? Neohromilo by nás víc něco, z čeho bychom zaprvé také něco měli, a mohli to nějak zkoumat, a za druhé by to bylo trochu – pestřejší?

    přesně na tohle téma jsem psal – zdá se že Borius to nepochopil

  16. Skeptik

    Prostě to vypadá že bůh má sice hodně času (mnohem více než my) ale i tak je časem limitován – očividně nemá času kolik chce. Je to jako s multimiliardářem – když utratí milión tak je to pro něj nic a pro nás moc, ale utratit bilión už je i pro něj moc.

  17. Skeptik

    Tvrdit že inteligentní život je optimálně rozprostřen ve vesmíru je jako tvrdit že jediné políčko velikosti metr čtvereční je optimální využítí plochy Země – a to ještě ten příměr kulhá protože široko daleko od Země inteligentní život (co by miloval boha a bůh jeho) není. Už jen Sluneční soustava je fakt obrovská a to je přitom nic v porovnání mezihvězdných vzdáleností.

  18. Skeptik

    Nemluvě o tom že na Zemi taky nemá inteligentní život co by miloval boha dlouhého trvání – zase to šetření 🙂 Předek člověka se oddělil od předků opic asi před 5 milóny roků a Země je stará 4,5 miliardy roků. Škoda té nevyužité Země k milování boha 🙂

Comments are closed.