Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Prečo kreacionisti 150 rokov opakujú tie isté nezmysly? Kedy už konečne prídu s niečím novým?
D:Z:B says:
Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání.- Áno samozrejme “dôkazy” existujú, ale keď sa to pýtali odborníkov neboli schopný im podať ani jediný jeden. Viď video:
http://www.youtube.com/watch?v=U0u3-2CGOMQ&feature=youtu.be
S.V.H.:
Kdybyste se podíval o pár komentářů výše, zjistil byste, že jsem se tam přesně k tomuto videu vyjadřoval (konkrétně zde: http://www.i-ateismus.cz/2013/05/proc-nekteri-verici-odmitaji-evolucni-teorii/comment-page-174/#comment-76962 ).
D:Z:B Buď je to sestříhané, nebo v celém (ok, koukal sem jen do 5:29) tom videu jsou všichni blbí jak tága.
“I wanna observable evidence” s takovou demagogičností může říct jen debil. A neschopnost napadnout tenhle logický nesmysl je naprostý fail většiny těch věcí.
Ten člověk nemá problém s evolucí, on nechápe logickou dedukci, respektive pravděpodobnostní, jako takovou.
Další věc, proboha ti “biologové” mu nedokážou vyvrátit jeho mylnou představu “change of kinds”
Nj sorry ja som si toho komentu nevšimol ale aj tak mi príde divné, že nedokázali adekvátne reagovať. Na odlahčenie atmosféry odporúčam prečítať toto ak ste tak ešte neurobili: http://kreacionismus.cz/content/inteligentni-plan-nebo-darwinismus-0
D:Z:B soubor kravin.
D:Z:B:
1. Evoluce jako taková je klasicky vědecky testovatelná. Je mylná představa, že věda závisí pouze na “přímých” experimentech. Nikoliv. Nepotřebuju vytvořit v laboratoři naše slunce abych potvrdil, jak slunce může vzniknout. Stejně tak požadavek na experimentální testovatelnost tzv. “makroevluce” je nesmyslný. Asi stejně nesmyslný jako požadavek na experimentální testovatelnost pohybu kontinentů. Což je více než dobrý příklad, ty kontinenty, protože velmi výrazným myšlenkovým základem pro Darwinovu myšlenku evoluce (nutno podotknout, že už předtím byly dokonce i obecně přijímány nejrůznější myšlenky vývoje, a to dokonce už i ve starověkkém Řecku. Sakra stačí se podívat na šlechtění). Právě extrémně dlouhá období a hromadění malých změn, která jsou v klasickém lidském horizontu stěží pozorovatelná, sdílí evoluce s geologií a Darwin byl silně ovlivněn jednou, ve své době poměrně převratnou a uznávanou, geologickou knížkou o změnách.
2. Jeden druh se mění v druhý. Problém je s pozorováním a vymezením druhů. A vůbec celou taxonomií. Člověk je v tomto ohledu zvyklý na jistou statiku. Představte si rodinnou firmu na výrobu skla, pojmenujme ji Sklolinie. Prosperuje, koupí se nové vybavení, zaměstnají noví zaměstnanci. Prosperuje, udělá se akciová společnost, celá výroba se z rodiného prostředí převede do nové fabriky. Prosperuje, založí se nová fabrika, vytvoří se nové, strojově (nikoliv ručně) vyráběné řady skleniček navržené italským designérem. Prosperuje, přesune výrobu do číny. Je to pořád ta stejná Sklolinie, nikdy nedošlo k žádné výrazné skokové změně, ačkoliv malých skokových změn bylo několik (a toto Darwin neuznával, ačkoliv skokovou evoluci dnešní teorie prokázali). Přitom když srovnám Sklolinii na začátku, uprostřed a nakonci, jedná se o naprosto odlišné subjekty. Dost možná i s jinými vlastníky.
Změna druhu není, že z jednoho druhu, který máme dneska se stane jiný druh, který máme dneska. To je kravina, nikdo nic takového nikdy netvrdil, jen kreacionisti. Je důležité si uvědomit, co je to druh, tedy něco, co existuje dneska, konkrétní výčet vlastností nějaké skupiny živých tvorů, a jak se tento druh ustanovil, nějakým vývojem v historii. Právě pomocí nějaké “stromové struktury” v minulosti.
K novým druhům vzniká. Je nutné se na to podívat pod jiným pohledem, právě co se týče toho, že si toto často nepřipouštíme a neříkáme tomu. Imho kdybychom psy našli v archeologickém záznmu, dost možná by to nebyla “domestikovaná forma vlka”, tedy nic čemu bychom říkali “druh”. Ale celá hromada druhů, dost možná i rodů a třeba v několika čeledích. Ono totiž zavedením čistoty plemen jsme vytvořili něco, čemu se říká genetická bariéra a což se u klasických definicí bere jako základní požadavek na specifikaci populace jedinců jako druhu. Takže spousta pudlů, čivav atp. můžeme rovnou zařadit jako samostatné druhy. Brání nám tomu jen zvyk.
Jo a imho, vzhledem k tomu, že na biologii jdou často sluníčkoví lidé, kteří mají rádi chlupatá zvířátka, chrání přírodu, jsou členy greenpeace a jinak by šli studovat nějaký humanitní obor, jako je třeba gender studies, nedělám si o “biology major” žádné iluze. Mezi těmito lidmi (co mají potřebu “chránit planetu”) je pochopení evoluce asi na stejné úrovni, jako mezi průměrným kreacionistou.
Což ovšem o pravdivosti evoluce neříká zhola nic.
Colombo, občas se vyjadřujete dost hrubě. Nicméně Vaše argumenty stojí za to.
Co se týče té biologie, tak tam je to myslím s úrovní jako všude jinde. Nemá cenu zobecňovat a myslet si, že špičkoví biologové budou nějací sluníčkoví lidé. No a autoři měli pochopitelně oslovit tyto včetně času na přípravu. Ne je nechat střílet za pochodu.
Petr: Co se týče hrubosti + argumentů, díky. Je to můj cíl, vykašlat se na slovíčkaření “abych někoho neurazil” a jít spíše jasně rovnou k věci.
Co se týče “sluníčkových lidí”, nemluvil sem o špičkových biolozích, ale o řadovém studentu biologie, kterému se podaří dostudovat. Imho s tím mám tak trochu zkušenosti, protože i mezi mými spolužáky znalost evoluce nebyla na nijak vysoké úrovni. Ale já zas nerozeznám užovku od zmije, že:) (a pokud se vývoj orgánových soustav nedokáže strčit do matematických vzorců a modelů, tak je mi to taky celkem jedno, takže já jsem z tohoto hlediska spíše rarita)
D:Z:B says:
Nj sorry ja som si toho komentu nevšimol ale aj tak mi príde divné, že nedokázali adekvátne reagovať. Na odlahčenie atmosféry odporúčam prečítať toto ak ste tak ešte neurobili: http://kreacionismus.cz/content/inteligentni-plan-nebo-darwinismus-0
S.V.H.:
Tak jsem se tím prokousal a jde o klasický souhrn kreacionistických “argumentů” (tentokráte i včetně morálních důsledků darwinismu). Zajímavé je (i když nemohu říct, že bych to nečekal), že ač se článek jmenuje “Inteligentní plán nebo darwinismus?”, tak prezentuje pouze “důkazy” proti evoluční teorii, ale nepřináší žádný důkaz ve prospěch inteligentního plánu. Jako vždy, že… Autor navíc považuje za zřejmé, že lidé přijímají ET výhradně proto, aby se zbavili odpovědnosti za své činy. Z toho usuzuji, že se nejenom mylně domnívá, že vyvrácením ET se automaticky prokáže platnost ID, ale dokonce i existence toho jeho jednoho konkrétního Boha, kterému se lidé za své činy budou posmrtně zodpovídat.
Křesťané ve své nadnesenosti a boží milosti hubili kočky a zavinili mor.
Ptáte se vlastně proč a tak se pokusím ve zkratce:
Protože pokud by Bůh nestvořil Adama a ten nespáchal prvotní hřích bylo by celé křesťanství zbytečné. Proto nemohou významní apologeté přijmout jakýkoli vývoj a trvale ovlivňují ovečky. Protože Jozue (Ježíš) Nazorejský (Nazaretský) musel dobrovolně odčinit tento prvotní hřích, který byl urážkou boha, a jenom Bůh ho mohl napravit. Jestli to není jasné je možno vysvětlit podrobněji.
Kor. 15, 14) „Nevstal-li Kristus z mrtvých, marné je kázání naše“
Pomineme opět zásadní moment. Tedy to, že se zázraky jako fakt zázraky prostě nedějí a, že tento fakt nelze ani historicky dokázat. To by nemělo zase cenu cokoli dál psát. No jo, ale to by zas nebyla taková legrace a tříbení ducha.
Provoláme tady s Juliánem Odpadlíkem „Zvítězil jsi, Galilejský!“
Jaká je hodnověrnost svědků tohoto zázraku?
Nejstarší svědectví je zřejmě 15. kapitola první epištoly Pavlovy Korintským.
Zde se nemluví o ženách jdoucích ke hrobu, ani o prázdném hrobě.
Další lze zařadit evangelium Markovo. Nejstarší rukopisy tohoto evangelia (sinaitický, vatikánský, syrosinaitický a jiné) nám však neobsahují to, co uvádí dnešní evangelim, kam kdosi již dopisoval.
V původním textu se pouze líčí, jak ženy nalezly prázdný hrob, uzřely anděla, nikomu nic neřekly, neboť se bály. Zde text končí. Opravdu nikomu nic neřekly a tak jsme se to dozvěděli, že. Zde však asi opravdu původní text nekončil. Něco se nehodilo. Dnešní konec je přilepen později dle evangelií mladších.
Jak rychle vývoj legendy pokračoval je vidět v porovnání poslední kapitoly Lukášovy a první kapitolou Skutků apoštolských. Neurčité a nejasné se stává jasné.
Stejné je to pokud porovnáme Matouše, Marka a Lukáše s Janem, který jako poslední psal a slučuje zcela nekriticky vše předešlé a navíc vymýšlí zjevení nová. Přitom jeho snaha o symbolice a alegorii je do očí bijící. Čili s nějakým popisem skutečného není zde nic společného. Proč?
Magdaléna běží, když je ještě tma – značí zde nevěru a hřích.
Petr a Jan, běžící jsou obrazy synagogy a církve křesťanské. Jan předbíhá Petra – značícího synagogu – a první vchází do hrobu. Slova Kristova, který u ostatních evangelistů velí apoštolům kázati pokání a odpuštění hříchů křtem, Jan překrucuje „Kterýmkoli odpustíte hříchy, odpouštějí se jim.“ Proč? Aby mohla církev neprávem sice, ale zneužít svým výkladem toto jako „oušní zpovědi“.
Vypravování o Tomášovi, neznámé jinde má jasný účel – povzbudit čtenáře k slepé víře bez důkazů, církví katolickou tak chválené a požadované. „Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili.“ To také Jan dotvrzuje „Toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš Kristus, Syn boží, a věříce, život měli ve jménu jeho.“ Zde původní evangelium končí. To co je později dopsáno v kapitole 21. Je stejně symbolické. Ryba a chléb. Ryba je pozdější symbol Kristův a chléb eucharistie. Psáno asi po smrti Petrově a další text slouží jako jeho rehabilitace po jeho zapření Krista u Kaifáše, nyní tedy „Pasiž ovce mé, pasiž beránky mé!“
Srovnáme-li dále jednotlivá evangelia mezi sebou, vidíme snadno, jak si vzájemně odporují.
Aby se dalo vše sloučit, muselo by to být asi takto:
Takže ženy utvoří hezky dvě skupiny. Ty odvážnější vyšleme za tmy. Bojácnější a šeroslepé pošleme, až vyjde slunce. Magdalena metaší sama k Petrovi. Ostatní ženy šmejdí ještě chvíli po hrobě, a co to nevidí, dva anděly. Jen jeden s nimi mluví (Marek píše jen o jednom). Asi jim řekne takové věci, že dostanou strach a tak nikomu nic neřeknou. Máří se vrací a vidí Ježíše a s ní ho vidí i ostatní ženy. Holky běží, nevíme proč k apoštolům, když už jim to řekla Máří. Apoštolové v rámci sto jarních kilometrů metelí do Galileje, ale hned potom pádí zpět do Jeruzaléma. Teď je vyloženo vše a všichni mají pravdu. Proboha proč se ten nekonečně mocný nezjevil třeba Kaifášovi. To by bylo něco.
Nechci se pouštět do teorií podvodu, krádeži těla, zdánlivé smrti, či halucinací.
Nejpříznivější vzdělanostní strukturu měla Českobratrská církev evangelická, zejména díky podílům
osob s úplným středním (vč. vyššího odborného) a vysokoškolským vzděláním. Nadprůměrné hodnoty měla i Církev československá husitská. Rozložení podle vzdělání u Církve římskokatolické se blížilo nejvíce celorepublikovým hodnotám. Srovnání je ale limitováno faktem, že na úrovni celé republiky zůstalo více než 5 % osob starších 15 let s nezjištěným vzděláním, zatímco u srovnávaných církví byly podíly nezjištěného vzdělání shodně mírně nad půl procentem, tedy v zanedbatelných hodnotách. Přesto pro všechny tři církve platilo, že vzdělanostní struktura osob, které příslušnost k nim deklarovaly, byla příznivější (byť s různou intenzitou) než u obyvatelstva celkem.
Sborník: NÁBOŽENSKÁ VÍRA OBYVATEL PODLE VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU
http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/82002D3492/$File/17022014.pdf
Pánové ateisté,
proč se zatím nevyvinulo zvíře, které by bylo tak evolučně mocné, že by všechna ostatní zvířata (nebo aspoň většinu) zlikvidovalo? Bylo málo času?
Pavel says:
Pánové ateisté,
proč se zatím nevyvinulo zvíře, které by bylo tak evolučně mocné, že by všechna ostatní zvířata (nebo aspoň většinu) zlikvidovalo? Bylo málo času?
S.V.H.:
1) Omezenost zdrojů. V evoluci je vždycky něco za něco. Má-li nějaké zvíře třeba rychleji běhat, potřebuje delší nohy a silnější svaly. Delší nohy jsou ovšem náchylnější k lámání kostí, silnější svaly potřebují více energie a materiálu, kterou pak daný živočich nemůže využít třeba k plození mláďat. Obdobně lámavost kostí lze vyřešit kvalitnějšími kostmi (třeba více vápníku) – pak bude ovšem vápník chybět v zubech, skořápkách vajec, mateřském mléce nebo někde jinde. Výhoda, kterou by takové zvíře získalo rychlejším během (spíše by dohonilo kořist nebo uteklo predátorům), by byla vyvážena (nebo převážena) nevýhodami (zlomená noha, méně potomků atd.). Do určité míry se „investice“ do jakékoliv vlastnosti může vyplatit, ale časem mohou začít nevýhody převažovat.
2) Evoluce ostatních organismů. Součástí okolí každého druhu jsou i ostatní druhy, které se pochopitelně také vyvíjejí. Bude-li nějaký predátor vlivem evoluční změny rychlejší než dříve, začne i svou kořist “šlechtit” na vyšší rychlost (nebo jinou vlastnost, kterou by mohla jeho rychlosti vzdorovat). Zvýší se tím selekční tlak na kořist, která to řeší třeba právě tím, že také zvětší svou rychlost. R. Dawkins tomu říká “závody ve zbrojení” a s oblibou uvádí příklad gepardů a gazel, kteří se navzájem “vyšlechtili” až do současné rychlosti. Gazely musí být stále rychlejší, aby unikly gepardům, gepardi musí být stále rychlejší, aby ulovili gazely. Absolutní rychlost stoupá, ale relativně jsou oba stále přibližně stejně rychlí. Obdobným příkladem mohou být různé bakterie či viry – organismy si na ně vyvíjejí protilátky a bakterie si vyvíjejí rezistenci na tyto protilátky.
3) Pokud by nějaké zvíře vyhladilo druhy, které jsou zdrojem jeho potravy (energie), tak by vymřelo. Asi by k tomu ale nedošlo, protože s klesajícími zdroji potravy by klesala i populace tohoto zvířete (takže by se otevřel prostor pro jiné druhy), nebo by se toto zvíře adaptovalo na jiný zdroj potravy, takže by ten původní zdroj mohl opět vzkvétat.
4) Obávám se, aby takovýmto “evolučně mocným” zvířetem nebyl nakonec člověk.
Děkuji za dlouhou odpověď, která mě však neuspokojila. Spouta druhů vyhynula – asi neustály závody ve zbrojení.
Na posledním bodu je vidět rozdíl mezi ateismem a vírou v Ježíše Krista.
Ateisté vidí lidi jako zvířata, zřejmě to hodnotí podle sebe.
Křesťané vidí lidi jako lidi, zvířata jako zvířata a nad vším je Bůh.
Důležité je, že odpověď S.V.H uspokojí i spoustu křesťanů… že to nechápou méně bystří je běžné
Tak se mi zdá, že Vy budete z hlediska evoluce velmi bystré zvíře, na které nemám. 🙂