Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.

Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.

Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.

1) Rozpory se Svatými texty

Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?

2) Stvořitel

Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.

3) Výjimečné postavení člověka

Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.

4) Smrt v Božím plánu

Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).

5) Cíl stvoření

Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).

6) Budoucí vývoj

Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.

7) Důkazy

Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.

8 ) Morální důsledky

Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.

Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?

Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)

Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?

— S.V.H

6,381 thoughts on “Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?”

  3. S.V.H.

    Jarda:
    Před mnoha lety jsem byl na přednášce pana Pavla Kábrta. Mluvil docela rozumně a přesvědčivě. S postupem let, jak všichni stárneme, vidím, že pan Kábrt má stále méně argumentů a více vulgarit.

    S.V.H.:
    S panem Kábrtem osobní zkušenost (naštěstí) nemám, ale četl jsem některé jeho články a kdysi jsem dokonce přelouskal jeho “Jak se nezbláznit – 33 omylů rozšířených dnes mezi lidmi” ( http://memento.junweb.cz/jakse/jakse.htm ). Člověk se u toho někdy zasměje, ale většinou jen nevěřícně kroutí hlavou. Pan Kábrt má samozřejmě tu nevýhodu, že je kreacionistou mladé Země, takže se snaží hájit ještě hůře obhajitelné pozice než “normální” kreacionisté nebo přívrženci ID. Většina věřících jeho názory patrně nesdílí, ale to některým občas nebrání “vybírat třešinky” z jeho “argumentů” stylem účel světí prostředky.
    Ohledně evoluční teorie je u něj jako u dalších kreacionistů zcela přirozené předpokládání nějakého “darwinistického spiknutí”. Aby bylo možné ET odmítnout jako nepodpořenou důkazy, je třeba důkazy v její prospěch a priory pokládat za podvody a omyly, a naopak aby bylo možné se odvolávat na důkazy proti ní, je třeba předpokládat jejich zatajování, překrucování nebo přímo ničení těmi zlými darwinisty.

  6. Jarda

    S.V.H.:
    Ohledně evoluční teorie je u něj jako u dalších kreacionistů zcela přirozené předpokládání nějakého “darwinistického spiknutí”. Aby bylo možné ET odmítnout jako nepodpořenou důkazy, je třeba důkazy v její prospěch a priory pokládat za podvody a omyly, a naopak aby bylo možné se odvolávat na důkazy proti ní, je třeba předpokládat jejich zatajování, překrucování nebo přímo ničení těmi zlými darwinisty.

    Jarda:
    Připoměl jsi mně článek v časopisu http://www.milujte.se . Biskup Radkovský tam hovoří o Turínském plátně. Hned na začátku zdůrazňuje, že vystudoval matfyz a tudíž k tomu “zázraku” přistupuje vědecky. Ale v podstatě přistupuje tak, aby u čtenářů upevnil názor, že se jedná o zázrak.

    Napsal jsem mu, že vynechává pochybnosti, které jistě nutně zná. Napsal jsem mu toho hodně, uvedu jen dvě zásadní: Všechna evangelia píší, že Ježíš byl do pláten ZABALEN. Tak ale ten obraz vzniknout nemohl. A tak se, v rozporu s evangelii objevilo tvrzení, že Ježíše na plátno položili a druhou polovinou zakryli. Ale ani tak obraz vzniknout nemohl. Plátno muselo být napnuté jednak nad tělem, ale druhak i pod tělem, Ježíš by se nad ním musel vznášet.
    A druhá věc – žádné evangelium, žádný jiný záznam neuvádí, že by po vzkříšení na plátnech, ale také na roušce z Ovidea, byl nějaký otisk. A tehdy by musel být mnohem zřetelnější. Až ze 6. stol. je známý obraz údajné tváře JK, o němž se nyní tvrdí, že to vlastně bylo to plátno, složené tak, že byla vidět jen hlava.

    Biskup Radkovský mně odpověděl v podstatě stejně jako kdysi prof. Halík: “Z časových důvodů na ně nemohu odpovídat, byl by to dlouhý dopis.”

  7. Jarda

    S.V.H.:
    S panem Kábrtem osobní zkušenost (naštěstí) nemám, ale četl jsem některé jeho články a kdysi jsem dokonce přelouskal jeho “Jak se nezbláznit – 33 omylů rozšířených dnes mezi lidmi” ( http://memento.junweb.cz/jakse/jakse.htm ). Člověk se u toho někdy zasměje, ale většinou jen nevěřícně kroutí hlavou. Pan Kábrt má samozřejmě tu nevýhodu, že je kreacionistou mladé Země, takže se snaží hájit ještě hůře obhajitelné pozice než “normální” kreacionisté nebo přívrženci ID. Většina věřících jeho názory patrně nesdílí, ale to některým občas nebrání “vybírat třešinky” z jeho “argumentů” stylem účel světí prostředky.

    Jarda:
    Podělím se o dnešní zážitek z prvního sv. přijímání v Orlici, hlavně o některé myšlenky P. Vacka:
    Zaujalo mě, když dětem vykládal, že i v nebi mají tatínka a maminku. Tak jsem přemýšlel, koho myslel tou maminkou. P. Marii, nebo sv. Duchyni? A vůbec – církev tvrdí, že Bůh, tedy ten křesťanský, je bezpohlavní. Jakýpak tedy Otec. A co druhá božská osoba – Ježíš. Na Zemi prý byl úplně normální muž, ale když vystoupil s oslaveným tělem na nebesa, co se mu stalo s pindíkem?

    Další tvrzení pana faráře, s nímž zásadně nesouhlasím je, že Pán Bůh nás miluje mnohem více než naši rodiče. Nevím, jak rodiče pana faráře; ale moji rodiče, kdyby byli Všemohoucí a Vševědoucí, by jednak – mě stvořili krásného a všestranně nadaného, nedopustili by, abych se zmrzačil, nepouštěli by na mě nemoci a nenechali by mě umřít.

  8. treebeard

    to Jarda: mňa na tom článku v Milujte se zaujalo, ako elegantne autor vybavil rozpor medzi tým, že krvavé škvrny sú údajne nazoaj krvou a tým, že obraz je údajne projekciou. Autor nadšene píše, že “Na Turínském plátně jsou dva obrazy!”. Takou maličkosťou, že odtlačok krvavých rán by nebolo možné trafiť do pravouhlej projekcie tela sa ani najmenej netrápi. A taká maličkosť, že niektoré krvavé škvrny by zaschli skôr než iné a teda na plátne nezanechali stopy, mu tiež nebráni plesať, že “Stopy stékající krve mají různé úhly.” Veď pri všetkých tých zázrakoch už Boh mohol pomôcť aj zaschnutej krvi sa odtlačiť na plátno.

    Pekné sú aj tie zmienky o odtlačkoch rastlín typických pre okolie Jeruzalema. Pôvodne sa hovorilo o niekoľkých peľových zrnách, dnes už sa zdá, že pôvodný majiteľ plátna bol vášnivým herbaristom. A “identifikované” mince na očiach zas asi majú naznačiť, že Ježiš bol pirátom.

    A zbožňujem aj takmer neviditeľné nápisy na plátne, ktoré identifikoval Sv. Photoshop. Majú to byť nápisy úradníkov, hoci evanjeliá nijakých úradníkov pri pohrebe nezmieňujú a logika hovorí, že písať úradné záznamy na plátno (podľa evanjelií “čisté a drahé”, ktoré kedykoľvek mohol niekto vymeniť by bol nezmysel. Ak by už úradníci niečo robili, zavesili by nejakú značku na nohu, alebo ju tam radšej rovno vypálili. A zapečatili by hrob.

  10. treebeard

    Renomovaná výskumná organizácia Kostolná Lavica Výskum? Tomu vravím záruka nezávislosti 😀

    Ale nemám ambíciu sa hádať. Problém nie je ani tak v počte veriacich vedcov, ale v tom, že títo “veriaci vedci” vôbec nemiešajú vieru do svojej práce. Poznám veľa vedcov, o ktorých si myslím, že by mohli byť veriaci. Ale ešte ani jeden z nich mi nepovedal, že predpokladá vplyv diabla na cyklus uhlíka alebo vplyv Boha na kompetičné vzťahy v lesnom ekosystéme. Dokonca mi ani jeden nepovedal, že neuznáva ET.

  11. Jarda

    treebeard says:
    Pekné sú aj tie zmienky o odtlačkoch rastlín typických pre okolie Jeruzalema. Pôvodne sa hovorilo o niekoľkých peľových zrnách, dnes už sa zdá, že pôvodný majiteľ plátna bol vášnivým herbaristom. A “identifikované” mince na očiach zas asi majú naznačiť, že Ježiš bol pirátom.

    Jarda:
    O tomto podrobně píše Keith Laidler v knize Zbožný podvod. Někdy v 30. letech min. stol. prý byly udělány velice kvalitní velkoformátové černobílé fotografie. A právě na nich byly při počítačovém zpracování objeveny ony rostliny, ale i jiné předměty. Do té doby prý byla zvýrazňována hlavně postava, ale teprve později byly objeveny a identifikovány další předměty. Např.: Hřeb, kterým měl být Ježíš přibitý, kopí setníka Longina, kterým měl být Ježíš probodený, kleště na vytahování těch hřebů, a také část tabulky s nápisem a další. Laidler uvádí, že celá koncepce se jeví jako snaha dokázat, aby bylo na první pohled jasné, že na plátně je vskutku a jen Ježíš. “Představme si”, píše, “jak Josef z Arimatie obíhá Římany a shání potřebné předměty, jak žadoní po setníkovi kopí – za jehož ztrátu hrozila smrt, jak shání květiny aby mohl Ježíše ozdobit a to vše v časové tísni, protože v 18 hod. začínal sabat. A proč by ty předměty měly při vzkříšení zářit jakousi tajemnou energií? Asi proto se o těchto podrobnostech nikde před věřícími nemluví.

    A zbožňujem aj takmer neviditeľné nápisy na plátne, ktoré identifikoval Sv. Photoshop. Majú to byť nápisy úradníkov, hoci evanjeliá nijakých úradníkov pri pohrebe nezmieňujú a logika hovorí, že písať úradné záznamy na plátno (podľa evanjelií “čisté a drahé”, ktoré kedykoľvek mohol niekto vymeniť by bol nezmysel. Ak by už úradníci niečo robili, zavesili by nejakú značku na nohu, alebo ju tam radšej rovno vypálili. A zapečatili by hrob.

    Jarda:
    No, Matoušovo evangelium píše: “a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘
    64Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“
    65Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“
    66Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž. ”

    a nikde se nepíše, že by psali něco na plátno. A těžko se nějaký podpis s pečeti na kameni mohl přenést na plátno.
    Ale víra nepožaduje důkazy.

  13. Colombo

    MartiXXX: Menšina vědců věří v Boha, menšina vědců nevěří v Boha, ale ve vyšší moc. Menšina vědců nevěří v Boha.

    To je naprosto nicneříkající tvrzení.

    Naopak čísla jsou to značně pozitivní. Zatímco v normální populaci je věřících pouze 4%!
    V populaci vědců je to 40%. Což je poměrně zdrcující poměr.

  14. martiXXX

    Z cisel vyplyva, ze drtiva vetsina populace veri v boha nebo vyssi moc, apod. a mezi vedci tomu veri vetsina vedcu. Vy jste tu skalu, doufam nechtene obratil.

  16. Medea

    MartiXXX: “Z cisel vyplyva, ze drtiva vetsina populace veri v boha nebo vyssi moc, apod. a mezi vedci tomu veri vetsina vedcu.”

    Martix, neviem o čom píše “Kostolná lavica” 😀 ale viem o čom sa písalo v Nature:
    Tu je link na štatistiku publikovanú v renomovanom vedeckom časopise Nature v roku 1998 (ako vzorka boli použitý členovia Národnej akadémie vied v USA (NAS – National Academy of Sciences) ): http://www.stephenjaygould.org/ctrl/news/file002.html
    Podľa tej štatistiky 72,2% respondentov neverí v osobného Boha a 76,7% neverí v posmrtný život. K viere v osobného Boha sa prihlásilo len 7%, k viere v posmrtný život 7,9%.
    Samozrejme to boli TOP vedci v USA. Ak vezmeme celú vedeckú populáciu v USA, tak cca 60% neverí v osobného Boha, to je asi rovnaké číslo ako v roku 1900.

    Na tejto str. sú dve zábavné videá, 100 známych vedcov hovorí o náboženskej (ne)viere: http://polach.blog.idnes.cz/c/237318/O-neslucitelnosti-viry-a-vedy.html

  17. Medea

    Dúfam, že keď to pastnem už 10 krát, tak to prenikne do Martixovho neokortexu 🙂

  18. martiXXX

    Z cisel vyplyva, ze drtiva vetsina americke populace veri v boha ci vyssi moc a vetsina vedcu taktez. Jiste, USA jsou vic religiozni nez Evropa.

  20. martiXXX

    Podivejte se na Internet, co je renomovana agentura Pew Research, tohle je kostolna lavica podle vas, vite vubec neco o agenturach pro vyzkum verejneho mineni, ktere pracuji na zaklade vedecke metodologie…zrejme nevite. Tohle byl jen jeden z tisicu jinych vyzkumu, ktere delaji a podle vas je to anbozenska organizace. To je sila.

    http://www.pewresearch.org/

Comments are closed.