Ježíšovo vzkříšení

Máme za sebou Velikonoce, svátky vzkříšení. Vzkříšení je přitom naprosto centrálním prvkem křesťanské víry. Nikoliv existence Boha, nikoliv Ježíšovo kázání, ale vzkříšení, a jeho teologické implikace, to je to, oč v křesťanství jde. Podívejme se tedy, jak silná je evidence, že ke vzkříšení Ježíše Krista opravdu došlo. Na základě čeho tomu vlastně křesťané věří?

Často je nám podsouváno, že vzkříšení odmítáme na základě nepodloženého předpokladu naturalismu (tedy že nic ve světě nemá nadpřirozené příčiny). To ale není pravda. V dalším předpokládejme, že bůh existuje, a že může do světa zasáhnout kdy chce. Předpokládejme tedy, že vzkříšení MOHLO nastat.

Přesto empirická evidence jasně ukazuje, že lidé z mrtvých prostě nevstávají. Mimo Ježíše neexistuje ŽÁDNÝ doložený případ, že by někdy někdo vstal z mrtvých. Otázka tedy je, zda existuje dostatečná evidence, abychom uvěřili, že Ježíš byl jedinou výjimkou v historii.

Někdo by mohl namítnout, že ale Ježíš byl přece Boží Syn. Ne každý je Boží Syn, a u Božího Syna je jaksi přirozené, že mu Otec pomůže. Jenže jak víme, že byl Ježíš Boží Syn? No, protože byl vzkříšen. Právě vzkříšením podle křesťanů Bůh definitivně prokázal identitu svého Syna. Jedná se tedy o argumentaci v kruhu. Chceme-li se zamyslet nad evidencí pro Ježíšovo vzkříšení, nemůžeme vycházet z předpokladu, že Ježíš byl Bůh na zemi. To zatím nevíme. Musíme předpokládat, že Ježíš byl obyčejný člověk, a až ukáže-li se, že je důvodné usoudit, že byl opravdu vzkříšen, můžeme teoreticky začít spekulovat o tom, zda byl opravdu Božím Synem.

***

Evidenci pro vzkříšení uvažme postupně, tak jak se historicky objevovala. Náš nejstarší křesťanský autor je Pavel. Pavel píše, že byl Ježíš vzkříšen, prakticky neustále. Jemu samotnému se vzkříšený Kristus zjevil ve vidění. (Skutky 9:3, 1 Kor 15:8). Pavel píše, že tak jako jemu (tedy ve vidění, označuje to v Řečtině stejným slovem) se Kristus zjevil i dalším: Petrovi, Dvanácti, více než 500 bratřím najednou (!!!), Jakubovi, potom všem apoštolům, a nakonec tedy jemu samotnému.

Pavel nikde nepíše nic o prázdném hrobě. Nepíše nic o mladíku v bílém rouše, ani o andělech, kteří tam měli být. Nepíše nic o žádném očitém svědkovi tělesně vzkříšeného Ježíše. Nepíše o Tomášovi, který si mohl sáhnout do Ježíšových ran. Nepíše ani o tom, jak (podle Lukáše) vzkříšený Ježíš pojedl s učedníky rybu. Pavel nenaznačuje nic o tom, že by se Ježíš komukoliv zjevil jinak, než právě ve vidění.
Když se Pavel v 1. Kor 15 ptá, jak mohou někteří z Korintských popírat zmrtvýchvstání, neodkáže je na zázrak prázdného hrobu. Nenapíše nic o ženách, které jej našly. Nepřipomene jim žádné z v předchozím odstavci zmíněných fyzických zjeveních Ježíše, nepřipomene Tomáše, sahajícího vzkříšenému Ježíši do ran.

Pavel místo toho argumentuje takto:

Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu! Z nás se pak stávají falešní Boží svědkové, protože jsme o Bohu tvrdili, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil – pokud totiž mrtví nemohou být vzkříšeni. Jestliže mrtví nemohou být vzkříšeni, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, vaše víra je marná – ještě jste ve svých hříších. Pak tedy i ti, kteří zesnuli v Kristu, zahynuli. Máme-li v Kristu naději pouze pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí.

Zvláštní… 😉

O očitých svědcích vzkříšeného Krista nepíše nic ani nikdo z ostatních autorů epištol: pseudoepigrafických dopisů Pavlových, autor dopisu Židům, ani žádný z autorů 1. a 2. dopisu Petrova, žádného ze tří Janových dopisů, ani autor Judova dopisu.

Vidění jsou běžná snad ve všech náboženstvích, počínajících přírodními náboženstvími, šamanismem, atd., mají je Muslimové, Hinduisté, vidění měl i zakladatel Mormonismu Joseph Smith, a stejně jako na základě vidění nebudu usuzovat na pravdivost Mormonismu, existenci bohů Šivy a Višnua, a nebo třeba boha pralesa, stejně tak mi vidění nestačí, abych uvěřil že někdo vstal z mrtvých.
http://en.wikipedia.org/wiki/Vision_(spirituality)

Navíc, Pavel o svém “zjevení Krista” neříká nic bližšího, a např. mě napadlo, že souslovím “zjevil se mi Kristus” Pavel klidně mohl metaforicky označit své náhlé prozření, pochopení nějakých souvislostí s Písmem a jinými věcmi, a následný akt akceptování Krista, stejně jako u všech ostatních osob, které jmenoval.

Důležité také je, že nemáme svědectví těch dalších osob, které měly údajně vidění, které Pavel jmenuje. Ony samy by to třeba popsaly jinými slovy, a Pavel nám nic bližšího o tom, co tyto další osoby viděly nebo cítily, neříká.

***

Zbývají nám čtyři evangelia. Zopakujme, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti. Nejstarší, Markovo, cca 40 let po Ježíšově smrti, a nejmladší, Janovo, dost možná až 70 ale i více let po jeho smrti. Evangelia jsou anonymní spisy, nevíme, kdo jsou jejich autoři. Nikdo z autorů evangelií nebyl očitým svědkem, a ani to nikdo z nich netvrdí. Nikdo z nich ani netvrdí, že by nějakého očitého svědka znal. Všechna evangelia byla napsána v Řečtině, zatímco Ježíš i jemu blízcí mluvili Aramejsky.

Evangelia nejsou nezávislá. Matouš a Lukáš použili, a z velké části opsali a mírně modifikovali, zejména ale masivně vyšli z Markova evangelia.

Marek píše, že Ježíš byl pohřben v hrobu, vytesaném ve skále, s kamenem přivaleným ke vchodu. Nepíše nic o strážích, které měly hrob hlídat. K hrobu šly podle něj tři ženy: Marie Magdalena, Marie Jakubova, a Salomé. Obávaly se, jak odvalí kámen, ale neměly strach jak se dostanou přes stráže – protože podle Marka tam žádné nebyly. Kámen však už byl odvalen. V hrobě byl mladík oblečený v bílém rouchu. Mladík jim řekl, že Ježíš vstal, a předchází Petra a další učedníky do Galilee, kde se jim ukáže, jak slíbil. Ženy utekly od hrobu strachy bez sebe, a nikomu nic neřekly, protože se bály. (!!!)
Zde Markovo evangelium končí; verše 9-19 jsou pozdější dodatek. Znovu opakuji: Marek NEPÍŠE o žádných fyzických zjevení Ježíše.

***

I Podle Matouše byl Ježíš pohřben do hrobu vytesaného ve skále, a zavaleného kamenem. Matouš, který znal Markovo evangelium, ale doplnil, že Pilát dal hrob střežit strážemi. Třetí den k hrobu přišly Marie Magdaléna a “druhá Marie”. O Salomé Matouš nic nepíše. Když dvě ženy přišly k hrobu, nastalo velké zemětřesení (Marek o tom nic nepraví). Z nebe sestoupil anděl, a před nimi odvalil kámen (podle Marka už byl odvalen). Strážci se z něj strachem roztřásli a zůstali mrtví. Anděl ženám řekl to co podle Marka, a ty s nesmírnou radostí (nikoliv strachy bez sebe, jako podle Marka) utíkaly domů. Cestou se s nimi potkal Ježíš.

Zajímavý detail je v samém závěru, když se Ježíš zjevil na hoře jedenácti učedníkům, kteří, když ho spatřili, tak se mu klaněli, “i když někteří pochybovali”. Pozoruhodné.

***

Lukáš píše, že Ježíš byl pochován do vytesané hrobky. K hrobu šly “ženy, ke kterým se pak přidaly další ženy” – tedy byly nejméně čtyři. Lukáš nepíše nic o strážích, ani zemětřesení, ani andělu sestoupivším z nebe a odvalivším kámen. Kámen už byl podle Lukáše odvalen (respektoval Marka). V hrobě byli dva muži, nikoliv v bílém, ale v zářících rouchách. Muži jim řekli něco jiného, než co cituje Marek i Matouš. Lukáš neříká nic o tom, že by se jim na cestě domů Ježíš ukázal, jako to tvrdí Matouš.

Učedníkům se Ježíš podle Lukáše neukázal na hoře v Galilei, ale cestou do Emauz. Učedníci ho však “nepoznali”. Poznali ho až po rozhovoru, a poté, co jim lámal chleba dle rituálu poslední večeře. Jakmile ho poznali, Ježíš jim “zmizel” (byl tedy opravdu v těle?).

Později se jim zjevil podruhé, a pojedl s nimi rybu. Nic z toho nezmiňuje ani Marek, ani Matouš. Lukáš své vyprávění dojemně končí tím, jak byl Ježíš “unášen vzhůru do nebe” (Lk 24:51). To vypadá velmi věrohodně.

***

Podle Jana byl Ježíš pochován v hrobu v zahradě. Po třech dnech šla k hrobu Marie Magdalena (jednotné číslo, tedy sama). Kámen byl odvalen (tedy žádné zemětřesení, žádný anděl, který slétnul z nebe a kámen odvalil, žádné stráže, atd.) Marie se vrátila pro Šimona Petra (o ničem takovém zbylí tři evangelisté nemluví) a “spolu s tím druhým učedníkem” vyrazili k hrobu. Uvnitř našli jen ležící plátna a roušku, ale uvnitř nebyl nikdo. Ani mladík v bílém rouchu, ani dva mladíci ve svítících rouchách, ani anděl. Druhý učedník uvěřil, když viděl prázdný hrob, a s Petrem se pak vrátili domů. Marie ještě chvíli zůstala, a plakala před hrobem. Když se pak naklonila dovnitř, uviděla dva anděly (!!!) v bílých rouchách. Po pár slovech s nimi se obrátila, a tam stál Ježíš (uff, tahle verze tu ještě nebyla). Marie ho nepoznala (neslyšeli jsme tohle už někde?!) a spletla si ho se zahradníkem (!!!).

Poté se Ježíš v intervalu týdnů zjevoval opakovaně, s učedníky dokonce chytal ryby, přičemž ti ho zpočátku opět nepoznali (!), posnídal s nimi rybu, nechal Tomáše sáhnout do svých ran, atd. Ani slovo o cestě do Emauz.

***

Pro naše účely uvažme dvě možná vysvětlení všeho výše uvedeného:

1) ve spisech Nového Zákona můžeme porovnáním různých textů takřka na vlastní oči sledovat vznikající, a v průběhu desítek let se nádherně košatící strom legend. Od spirituálních vidění Pavla, přes strohé líčení Markovo, nezmiňující žádné fyzické zjevení Ježíše, přes přibývající avšak vzájemně neslučitelné detaily u Matouše a Lukáše, až po opakovaná zjevení a nevěřícího Tomáše sahajícího Ježíšovi do ran u Jana.

Přitom je zjevné, že každým tím detailem chtěl každý z evangelistů něco říct, sdělit: Matouš chtěl svou historkou o strážích ukázat, že učedníci nemohli Ježíšovo tělo ukrást, Lukáš chtěl Ježíšem, který jedl rybu, ukázat, že měl fyzické tělo a nebyl tedy jen imateriální zjevení, Jan Tomášem zdůrazňoval, že byli tací, co pochybovali, avšak na vlastní oči se přesvědčili, a pak uvěřili (což je Janův explicitně deklarovaný cíl:

“Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.” (Jan 20:31)

Nikoliv tedy zprostředkovat to, co se stalo, ale docílit toho, aby čtenář uvěřil). Nastrčit do příběhu někoho, kdo pochybuje, ale pak je slavně přesvědčen, je ostatně velmi pochopitelný a jak je vidět i účinný literární nástroj. Opakované motivy učedníků nepoznávajících Ježíše, kteří později prozřeli, nese zase zjevný teologický vzkaz čtenáři: něco podobného se ti může stát taky. Třeba Krista jenom nepoznáváš, ale on je s tebou, tak vytrvej – a on se ti později “ukáže”… Celkově, evangelia jsou literární a filozoficko-teologická díla svých autorů, a nikoliv práce historiků. Jejich cílem bylo, aby čtenář uvěřil teologickým vzkazům a pointám AUTORŮ těch prací, a JEJICH porozumění Ježíše, a nikoliv aby se dozvěděl, co se opravdu stalo. Neexistují žádní svědkové Ježíšova fyzického zmrtvýchvstání – všechno jsou to jen literární postavy v dílech svých autorů.

Veškerá evidence, kterou máme, jsou
a) fakt, že několik lidí začalo být přesvědčeno, že se jim “zjevil Kristus”, přičemž je otázkou, co tím přesně mínili
b) čtyři anonymní a nikoliv nezávislá teologická literární díla zaujatých autorů, sepsaná desítky let po událostech, k nimž se vztahují, jejichž cílem bylo přesvědčit své čtenáře, o svých vlastních teologických náhledech a pointách, za kterýmžto účelem si čile vymýšleli a přizpůsobovali (dost možná nejen) detaily v už tak nespolehlivé orální tradici.
c) evidence, daná faktem, že nevelký počet lidí jimi zapsaným a vytvarovaným legendám opravdu uvěřil (přičemž daleko větší počet lidí jim NEuvěřil), a, ano, mnozí z nich byli pro svou novou víru ochotni i zemřít – stejně jako jsou k témuž ochotni například Muslimští sebevražední atentátníci.
Žádná další evidence mě nenapadá.

2) Ježíš opravdu vstal z mrtvých. Dřívější autoři opomínají později se objevující detaily proto, že je prostě nezaujaly, nebo jim nepřipadly důležité (co je důležitého na andělu, slétajícím z nebe za mohutného zemětřesení, který sám odvalí kámen u Ježíšova hrobu… kdo by se o tom zmiňoval, že…) a upřímnou snahou všech autorů spisů NZ nebylo nic než zaznamenat a nezaujatě předat dál Pravdu s velkým P, tak jak se opravdu stala. Na tom, že Jan zmiňuje jen jednu ženu ze čtyř (přičemž samozřejmě ví o všech čtyřech, ale mluví jen o jedné z nich) netřeba hledat cokoliv divného. Ani na Ježíši vznášejícím se do nebe není nic divného ani obtížně uvěřitelného. Máme 500+ absolutně spolehlivých svědků Ježíšova fyzického zmrtvýchvstání, jenom je trochu škoda, že si k tomu číslu Pavel nepřidal ještě pět nul. Mohlo to být celé ještě mnohem věrohodnější.

Které vysvětlení akceptujeme, záleží zřejmě už jen na vkusu váženého čtenáře…

This entry was posted in Problémy křesťanství. Bookmark the permalink.

1,595 Responses to Ježíšovo vzkříšení

  1. jack says:

    protestant:

    Pelagius objektivně má něco co ukazuje, že Ježíš byl vzkříšen a že je s ním v kontaktu. Má slušnost, úctu k druhým, empatii, vstřícnost, pokoru, tedy vlastnosti, které jackovi chybí.
    Na Pelagiovi je vidět to následování Krista v milování bližních i nepřátel. Tedy to co na jackovi ani zdaleka vidět není.
    Myslím, že nezaujatý pozorovatel právě na porovnání těchto dvou osob musí poznat vliv Ducha Svatého u jedné a absenci tohoto vlivu u druhé.

    jack:
    Když se domníváte,že mě už tak dobře znáte,tak musíte mít pravdu.
    Ale já jsem zase poznal,že máte problémy s logikou vyvozování.
    Pelagius může bez problémů následovat texty,které mu byly prezentovány jako názory Ježíše Krista,ale pořád to NEZNAMENÁ,že je s ním v kontaktu nebo že je pod vlivem nějakého Ducha. 🙂
    Kromě toho všechny vlastnosti,které jste vyjmenoval, mají i ateisté a dokonce je nemají někteří věřící. Takže jste svou úžasnou úvahou zdělil zase prdlajs,jako vždy. 🙂

  2. jack says:

    Pelagius says:
    April 25, 2013 at 10:30 am
    Tak s tím bych nesouhlasil – mnohem spíše je to zásluha apoštola Pavla, který prosadil, že přijetí křesťanství není spojeno s nutností přijmout obřízku a Mojžíšův zákon. V době císaře Konstantina už bylo křesťanství natolik silné, že ho nebylo možné potlačit násilím (o to se na přelomu 3. a 4. století pokusil císař Dioklecián, a neuspěl) – tak se ho Konstantin pokusil využít. Otázka je, zda právě tato dohoda se státní mocí nebylo to, co svedlo křesťanství na scestí…

    jack:
    Každopádně až na Nikajském koncilu byla určena finální verze a to ta,že Ježíš byl vzkříšen. Na koncilu byli i zastánci učení bez vzkříšeného Ježíše. Nikdo nezkoumal,která strana má pravdu,prostě se pro jednu verzi rozhodli. Snad to dokonce rozhodl sám Konstantin I. V podstatě tedy vyráběli historku o Ježíši a to cca. 300 let po jeho smrti. Ale to by jste měl jako historik vědět!
    Už to nedává příliš důvěryhodnosti verzi se vzkříšeným Ježíšem.

  3. jack says:

    protestant:

    Rozhlédni se kolem (po celém světě) a odpově´d najdeš sám

    jack:
    Tak jsem se rozhlédl. A zjistil jsem,že Kristus nepůsobil NIKDY tam,kde ještě neznali křesťanskou historku a tedy nevěděli o tom,že by nějaký Kristus měl působit.
    A u většiny ostatních lidí,kteří už i křesťanskou historku znají,stejně žádný Kristus nepůsobí,protože mají své vlastní náboženské postavy.
    Škoda,že něco radíte,ale sám se tím neřídíte. Nebo se možná řídíte a díváte se kolem sebe,ale máte moc malý mozek na to,aby jste něco pochopil! 🙂

  4. jack says:

    Pelagius says:
    April 25, 2013 at 10:33 am
    Tak mě zkuste přesvědčit, proč bych v antické božstva věřit měl. Já od vás taky nečekám, že mě budete přesvědčovat o pravdivosti křesťanství.

    jack:
    Koukám,že jste nepochopil pointu mé otázky. Tak přemýšlejte se mnou.
    Já vás nemohu přesvědčovat o existenci antických božstev,protože v jejich existenci nevěřím. Z mého pohledu je existence antických božstev na takové úrovni objektivního doložení,jako je doložení křesťanského Boha. Jednoduchou logickou úvahu by jste tedy mohl zvládnout i vy. Jestliže nevěřím na existenci antických bohů a jejich doloženost je z mého pohledu na stejné úrovni jako doloženost křesťanského Boha,tak z toho logicky plyne,že současně nevěřím na křesťanského Boha.
    A teď ta pointa. Vy prokazujete existenci křesťanského Boha nelogickými a neobjektivními argumenty (tedy z mého pohledu), zajímá mě tedy na základě jakých argumentů doložíte neexistenci antických bohů. Zajímá mě,jestli v tomto případě budou vaše argumenty zázračně logické a objektivní nebo jestli prostě ne argumentech se STEJNOU vypovídající hodnotou dochází k rozdílným závěrům.

    To je nová možnost vysvětlení,protože vy už jste se k tomuto vyjádřil a bylo to ve smyslu toho,že to co se vám líbí,tak to existuje a co se vám nelíbí,to neexistuje.
    Pokud jste nezměnil názor,tak vůbec na tento příspěvek nereagujte.
    Ale snad chápete dětinskost vašeho přístupu. Vy věřící jste jako malé děti,které se hádají na pískovišti čí panenka je jediná pravá princezna. Stejné city a stejné “argumenty”.

  5. jack says:

    Pelagius says:
    April 25, 2013 at 10:40 am
    Mám pocit, že tahle debata nikam nevede. Ale vy svými argumenty prokazujete také úroveň svých znalostí z oblasti historie, která pravda není himalájská.

    jack:
    A proš nenapíšete konkrétně kde jsem udělal historickou chybu?
    Snad v tom,že do objevení ameriky (1492) neznal na tomto kontinentu NIKDO JEŽÍŠE KRISTA? Protestant tvrdí,že Kristus působí pořád,tedy od svého vzkříšení do dnešních dnů,ale evidentně KECÁ,protože jak je vidět,tak na americkém kontinentu nepůsobil do roku 1492 ANI U JEDNOHO JEDINÉ ČLOVĚKA ze všech miliónů tamějších obyvatel. Ale co na tom,ne? Přece nad tím nebudeme přemýšlet a něco vyvozovat! 🙁

  6. jack says:

    Pelagius says:
    April 25, 2013 at 10:46 am
    A že je vzkříšení “stupidní”? No, tak si na to vzpomeňte, až vás klepne pepka! A o vzkříšení svědectví máme – kdybychom ho neměli, žádné (ani jakkoli odlišné) křesťanství by neexistovalo. Že vy tomu svědectví nevěříte, to je vaše věc.

    jack:
    O mě nejde,jde o to,že tomu co vy nazýváte svědectvím už něvěřili ani Ježíšovi současníci. Vy jste si prostě pouze vybral variantu,která se vám líbí,to je vše. A to se označujete za historika?

  7. jack says:

    Medea says:
    April 25, 2013 at 2:16 pm

    Michal, mohla to byť aj nejaká zbožná kresťanská prostitútka.

    Však aj zlodeji, vrahovia, prostitútky, … môžu byť silne veriaci 🙂

    jack:
    Přesně tak! Jednoho mexického drogového barona zatkli v kostele,právě když byl na mši.

  8. jack says:

    Pelagius says:
    April 25, 2013 at 3:01 pm

    Tak jistě souhlasím s tím, že různá evangelia se od sebe liší, a souhlasím určitě i s tím, že různí evangelisté akcentovali to, co se jim na Ježíšově příběhu zdálo důležité. Nejsem si jistý, jestli si autoři evangelií mysleli, že píší nějakou “úplnou a definitivní” verzi Ježíšova příběhu.

    jack:
    Mám malou otázečku,když jste ten historik.
    Každý trochu významnější člověk (králové,císařové,faraonové či šlechtici všeobecně) měli svého kronikáře. To byl člověk,který měl za úkol zachytit to nejdůležitější ze života dané osoby a těmto knihám se říká všeobecně kroniky. Z těchto pramenů se také především čerpá v oboru historie.
    Považujete texty Bible za kroniku a autory za kronikáře?

  9. Michal says:

    Jardo, Médeo, ostatní, znovu se ptám:

    Zkuste mi někdo uvést nějakou historku z Markova evangelia, která se podle vás historickému Ježíši pravděpodobně skutečně stala!

  10. S.V.H. says:

    Pelagius says:
    Pokud považujete nelhát, nekrást a nepodvádět za dlouhodobě neudržitelné, tak to o vás cosi vypovídá.

    S.V.H.:
    Spíš bych tady na rozdíl od Colomba viděl neochotu než neschopnost pochopit, ale přesto to zkusím (s neochotou nic neudělám, neschopnost se mohu pokusit překonat dodáním informací):
    Když se teď všichni lidé na světě zázračně změní na “dokonalé altruisty”, kteří nelžou, nepodvádějí, mohou si naprosto důvěřovat atd., bude to na první pohled vypadat skvěle. Když Vás zcela neznámý člověk na ulici požádá o 1000 Kč, že ztratil peněženku, bez váhání mu je půjčíte (naprosto mu důvěřujete) a on Vám je posléze vrátí (protože samozřejmě nelhal). Pochopitelně ten, kdo najde jeho peněženku, mu jí také vrátí se vším všudy. Ideální stav, bohužel ale neudržitelný. Dříve nebo později se ve společnosti objeví “mutantní” jedinec, který nebude “dokonalým altruistou” – půjčené peníze třeba občas nevrátí (a sám proto nebude ochoten v takové míře půjčovat). Ve společnosti “dokonalých altruistů” bude zákonitě prosperovat více než oni, a tudíž pravděpodobně předá geny pro “mírnou sobeckost” ve větší míře než ostatní geny pro “dokonalý altruismus”. “Mírní sobci” tedy postupně vytlačí “dokonalé altruisty” a ustanoví se jiná strategie chování.
    Strategie “dokonalého altruismu” je nestabilní právě proto, že když se objeví jiná strategie, tak je tato nová strategie úspěšnější, i když je z počátku menšinová. Stabilní (a tedy dlouhodobě udržitelná) je taková strategie, která, když převládne, tak “nedovolí” rozšíření jiných strategií (které se pochopitelně čas od času vyskytnou).

  11. S.V.H. says:

    to Michal:
    Ježíš byl pravděpodobně skutečně ukřižován. 😉
    Ale zkusím se zamyslet poctivěji – musím ovšem do Marka po delší době opět nahlédnout.

  12. Skeptik says:

    S.V.H.: Dříve nebo později se ve společnosti objeví “mutantní” jedinec, který nebude “dokonalým altruistou” – půjčené peníze třeba občas nevrátí (a sám proto nebude ochoten v takové míře půjčovat).

    dokonce tohle bylo zfilmováno 🙂
    jmenuje se to “evoluce lhaní” – bylo to o světě kde všichni mluví pravdu (jinak reálie současné společnosti) – samozřejmě i v téhle společnosti bylo spoustu nešťastných lidí – schválně jak by se např. ženám líbílo kdyby se zeptaly jak vypadají a lidé ji odpověděli že podle nich nic moc – no a tam se vyskytl první člověk co uměl lhát – a o tom byl film

  13. Skeptik says:

    mimochodem – tento “první lhář” chtěl utěšit svou umírající maminku tak jí řekl že se po smrti setká s “mužem na nebesích” a bude tam mít svůj palác – dovedete si představit jak rychle se tohle rozšířilo mezi lidmi a jak velký to na ně mělo vliv – samozřejmě, když všichni předpokládali že mluví pravdu – jestli vám to připomíná důvěru v pravdivost evangelií tak nejste daleko od pravdy

  14. protestant says:

    jack says:
    April 26, 2013 at 12:42 am
    Medea says:
    April 25, 2013 at 2:16 pm

    Michal, mohla to byť aj nejaká zbožná kresťanská prostitútka.

    Však aj zlodeji, vrahovia, prostitútky, … môžu byť silne veriaci

    jack:
    Přesně tak! Jednoho mexického drogového barona zatkli v kostele,právě když byl na mši.

    protestant:

    Ježíš to uslyšel a řekl jim: “Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.”
    Marek 2:17

  15. protestant says:

    Michal says:
    April 25, 2013 at 5:24 pm
    No já samozřejmě nesouhlasím: to, že Ježíšův život bylo jedno velké přikázání je podle mě očividná blbost. Projikujete si do Ježíše svoje vlastní představy, Pelágie, a málo čtete, co Marek skutečně napsal, a hlavně o tom málo přemýšlíte.

    protestant:
    Že by druhý jack?
    Vidím, že arogance ateistů nezná mezí…. 🙁

  16. Aniryba says:

    Skeptik: ten film se jmenuje: The Invention of Lying (Režie: Ricky Gervais)
    A stojí za vidění.
    Btw. Ricky Gervais:
    http://www.videacesky.cz/serialy-online-zdarma/the-ricky-gervais-show-noemova-archa

  17. Michal says:

    Co je na tom proboha arogantního, protestante? To, že lidé chápou Ježíše velice často podle svých vlastních představ, a názorů, a to se týká i odborníků (což je vidět na tom, k jak zásadně rozdílným názorům ohledně Ježíše docházejí!), to je přece všeobecně známá věc, co je na tom arogantního o tom mluvit?

  18. Michal says:

    Ale tak pokud nesouhlasíš, Protestante, že Ježíšův život podle Marka NEBYL jedno velké přikázání – no tak mi těch přikázání pár vypiš! Schválně, kolik jich najdeš.

    Nebo to interpretuj jinak, jak sám chceš: v jakém smyslu je Ježíšův život jedno velké přikázání? ČEMU KONKRÉTNĚ tě které části Ježíšova života učí?

  19. protestant says:

    Michal says:
    April 26, 2013 at 7:10 am
    Co je na tom proboha arogantního, protestante?

    protestant:
    Tohle Michale:
    …….a hlavně o tom málo přemýšlíte……

    A jestli tohle jako aroganci necítíš, tak pak je to podle mne ještě horší.

  20. protestant says:

    Michal says:
    April 26, 2013 at 7:17 am
    Ale tak pokud nesouhlasíš, Protestante, že Ježíšův život podle Marka NEBYL jedno velké přikázání – no tak mi těch přikázání pár vypiš! Schválně, kolik jich najdeš.

    Nebo to interpretuj jinak, jak sám chceš: v jakém smyslu je Ježíšův život jedno velké přikázání? ČEMU KONKRÉTNĚ tě které části Ježíšova života učí?

    protestant:
    Nebudu zde dublovat zdroje, které jsem ti já i Pelagius pastli.
    Technologie Markova evangelia je dost dobře popsána Pokorným.