Ježíšovo vzkříšení

Máme za sebou Velikonoce, svátky vzkříšení. Vzkříšení je přitom naprosto centrálním prvkem křesťanské víry. Nikoliv existence Boha, nikoliv Ježíšovo kázání, ale vzkříšení, a jeho teologické implikace, to je to, oč v křesťanství jde. Podívejme se tedy, jak silná je evidence, že ke vzkříšení Ježíše Krista opravdu došlo. Na základě čeho tomu vlastně křesťané věří?

Často je nám podsouváno, že vzkříšení odmítáme na základě nepodloženého předpokladu naturalismu (tedy že nic ve světě nemá nadpřirozené příčiny). To ale není pravda. V dalším předpokládejme, že bůh existuje, a že může do světa zasáhnout kdy chce. Předpokládejme tedy, že vzkříšení MOHLO nastat.

Přesto empirická evidence jasně ukazuje, že lidé z mrtvých prostě nevstávají. Mimo Ježíše neexistuje ŽÁDNÝ doložený případ, že by někdy někdo vstal z mrtvých. Otázka tedy je, zda existuje dostatečná evidence, abychom uvěřili, že Ježíš byl jedinou výjimkou v historii.

Někdo by mohl namítnout, že ale Ježíš byl přece Boží Syn. Ne každý je Boží Syn, a u Božího Syna je jaksi přirozené, že mu Otec pomůže. Jenže jak víme, že byl Ježíš Boží Syn? No, protože byl vzkříšen. Právě vzkříšením podle křesťanů Bůh definitivně prokázal identitu svého Syna. Jedná se tedy o argumentaci v kruhu. Chceme-li se zamyslet nad evidencí pro Ježíšovo vzkříšení, nemůžeme vycházet z předpokladu, že Ježíš byl Bůh na zemi. To zatím nevíme. Musíme předpokládat, že Ježíš byl obyčejný člověk, a až ukáže-li se, že je důvodné usoudit, že byl opravdu vzkříšen, můžeme teoreticky začít spekulovat o tom, zda byl opravdu Božím Synem.

***

Evidenci pro vzkříšení uvažme postupně, tak jak se historicky objevovala. Náš nejstarší křesťanský autor je Pavel. Pavel píše, že byl Ježíš vzkříšen, prakticky neustále. Jemu samotnému se vzkříšený Kristus zjevil ve vidění. (Skutky 9:3, 1 Kor 15:8). Pavel píše, že tak jako jemu (tedy ve vidění, označuje to v Řečtině stejným slovem) se Kristus zjevil i dalším: Petrovi, Dvanácti, více než 500 bratřím najednou (!!!), Jakubovi, potom všem apoštolům, a nakonec tedy jemu samotnému.

Pavel nikde nepíše nic o prázdném hrobě. Nepíše nic o mladíku v bílém rouše, ani o andělech, kteří tam měli být. Nepíše nic o žádném očitém svědkovi tělesně vzkříšeného Ježíše. Nepíše o Tomášovi, který si mohl sáhnout do Ježíšových ran. Nepíše ani o tom, jak (podle Lukáše) vzkříšený Ježíš pojedl s učedníky rybu. Pavel nenaznačuje nic o tom, že by se Ježíš komukoliv zjevil jinak, než právě ve vidění.
Když se Pavel v 1. Kor 15 ptá, jak mohou někteří z Korintských popírat zmrtvýchvstání, neodkáže je na zázrak prázdného hrobu. Nenapíše nic o ženách, které jej našly. Nepřipomene jim žádné z v předchozím odstavci zmíněných fyzických zjeveních Ježíše, nepřipomene Tomáše, sahajícího vzkříšenému Ježíši do ran.

Pavel místo toho argumentuje takto:

Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu! Z nás se pak stávají falešní Boží svědkové, protože jsme o Bohu tvrdili, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil – pokud totiž mrtví nemohou být vzkříšeni. Jestliže mrtví nemohou být vzkříšeni, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, vaše víra je marná – ještě jste ve svých hříších. Pak tedy i ti, kteří zesnuli v Kristu, zahynuli. Máme-li v Kristu naději pouze pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí.

Zvláštní… 😉

O očitých svědcích vzkříšeného Krista nepíše nic ani nikdo z ostatních autorů epištol: pseudoepigrafických dopisů Pavlových, autor dopisu Židům, ani žádný z autorů 1. a 2. dopisu Petrova, žádného ze tří Janových dopisů, ani autor Judova dopisu.

Vidění jsou běžná snad ve všech náboženstvích, počínajících přírodními náboženstvími, šamanismem, atd., mají je Muslimové, Hinduisté, vidění měl i zakladatel Mormonismu Joseph Smith, a stejně jako na základě vidění nebudu usuzovat na pravdivost Mormonismu, existenci bohů Šivy a Višnua, a nebo třeba boha pralesa, stejně tak mi vidění nestačí, abych uvěřil že někdo vstal z mrtvých.
http://en.wikipedia.org/wiki/Vision_(spirituality)

Navíc, Pavel o svém “zjevení Krista” neříká nic bližšího, a např. mě napadlo, že souslovím “zjevil se mi Kristus” Pavel klidně mohl metaforicky označit své náhlé prozření, pochopení nějakých souvislostí s Písmem a jinými věcmi, a následný akt akceptování Krista, stejně jako u všech ostatních osob, které jmenoval.

Důležité také je, že nemáme svědectví těch dalších osob, které měly údajně vidění, které Pavel jmenuje. Ony samy by to třeba popsaly jinými slovy, a Pavel nám nic bližšího o tom, co tyto další osoby viděly nebo cítily, neříká.

***

Zbývají nám čtyři evangelia. Zopakujme, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti. Nejstarší, Markovo, cca 40 let po Ježíšově smrti, a nejmladší, Janovo, dost možná až 70 ale i více let po jeho smrti. Evangelia jsou anonymní spisy, nevíme, kdo jsou jejich autoři. Nikdo z autorů evangelií nebyl očitým svědkem, a ani to nikdo z nich netvrdí. Nikdo z nich ani netvrdí, že by nějakého očitého svědka znal. Všechna evangelia byla napsána v Řečtině, zatímco Ježíš i jemu blízcí mluvili Aramejsky.

Evangelia nejsou nezávislá. Matouš a Lukáš použili, a z velké části opsali a mírně modifikovali, zejména ale masivně vyšli z Markova evangelia.

Marek píše, že Ježíš byl pohřben v hrobu, vytesaném ve skále, s kamenem přivaleným ke vchodu. Nepíše nic o strážích, které měly hrob hlídat. K hrobu šly podle něj tři ženy: Marie Magdalena, Marie Jakubova, a Salomé. Obávaly se, jak odvalí kámen, ale neměly strach jak se dostanou přes stráže – protože podle Marka tam žádné nebyly. Kámen však už byl odvalen. V hrobě byl mladík oblečený v bílém rouchu. Mladík jim řekl, že Ježíš vstal, a předchází Petra a další učedníky do Galilee, kde se jim ukáže, jak slíbil. Ženy utekly od hrobu strachy bez sebe, a nikomu nic neřekly, protože se bály. (!!!)
Zde Markovo evangelium končí; verše 9-19 jsou pozdější dodatek. Znovu opakuji: Marek NEPÍŠE o žádných fyzických zjevení Ježíše.

***

I Podle Matouše byl Ježíš pohřben do hrobu vytesaného ve skále, a zavaleného kamenem. Matouš, který znal Markovo evangelium, ale doplnil, že Pilát dal hrob střežit strážemi. Třetí den k hrobu přišly Marie Magdaléna a “druhá Marie”. O Salomé Matouš nic nepíše. Když dvě ženy přišly k hrobu, nastalo velké zemětřesení (Marek o tom nic nepraví). Z nebe sestoupil anděl, a před nimi odvalil kámen (podle Marka už byl odvalen). Strážci se z něj strachem roztřásli a zůstali mrtví. Anděl ženám řekl to co podle Marka, a ty s nesmírnou radostí (nikoliv strachy bez sebe, jako podle Marka) utíkaly domů. Cestou se s nimi potkal Ježíš.

Zajímavý detail je v samém závěru, když se Ježíš zjevil na hoře jedenácti učedníkům, kteří, když ho spatřili, tak se mu klaněli, “i když někteří pochybovali”. Pozoruhodné.

***

Lukáš píše, že Ježíš byl pochován do vytesané hrobky. K hrobu šly “ženy, ke kterým se pak přidaly další ženy” – tedy byly nejméně čtyři. Lukáš nepíše nic o strážích, ani zemětřesení, ani andělu sestoupivším z nebe a odvalivším kámen. Kámen už byl podle Lukáše odvalen (respektoval Marka). V hrobě byli dva muži, nikoliv v bílém, ale v zářících rouchách. Muži jim řekli něco jiného, než co cituje Marek i Matouš. Lukáš neříká nic o tom, že by se jim na cestě domů Ježíš ukázal, jako to tvrdí Matouš.

Učedníkům se Ježíš podle Lukáše neukázal na hoře v Galilei, ale cestou do Emauz. Učedníci ho však “nepoznali”. Poznali ho až po rozhovoru, a poté, co jim lámal chleba dle rituálu poslední večeře. Jakmile ho poznali, Ježíš jim “zmizel” (byl tedy opravdu v těle?).

Později se jim zjevil podruhé, a pojedl s nimi rybu. Nic z toho nezmiňuje ani Marek, ani Matouš. Lukáš své vyprávění dojemně končí tím, jak byl Ježíš “unášen vzhůru do nebe” (Lk 24:51). To vypadá velmi věrohodně.

***

Podle Jana byl Ježíš pochován v hrobu v zahradě. Po třech dnech šla k hrobu Marie Magdalena (jednotné číslo, tedy sama). Kámen byl odvalen (tedy žádné zemětřesení, žádný anděl, který slétnul z nebe a kámen odvalil, žádné stráže, atd.) Marie se vrátila pro Šimona Petra (o ničem takovém zbylí tři evangelisté nemluví) a “spolu s tím druhým učedníkem” vyrazili k hrobu. Uvnitř našli jen ležící plátna a roušku, ale uvnitř nebyl nikdo. Ani mladík v bílém rouchu, ani dva mladíci ve svítících rouchách, ani anděl. Druhý učedník uvěřil, když viděl prázdný hrob, a s Petrem se pak vrátili domů. Marie ještě chvíli zůstala, a plakala před hrobem. Když se pak naklonila dovnitř, uviděla dva anděly (!!!) v bílých rouchách. Po pár slovech s nimi se obrátila, a tam stál Ježíš (uff, tahle verze tu ještě nebyla). Marie ho nepoznala (neslyšeli jsme tohle už někde?!) a spletla si ho se zahradníkem (!!!).

Poté se Ježíš v intervalu týdnů zjevoval opakovaně, s učedníky dokonce chytal ryby, přičemž ti ho zpočátku opět nepoznali (!), posnídal s nimi rybu, nechal Tomáše sáhnout do svých ran, atd. Ani slovo o cestě do Emauz.

***

Pro naše účely uvažme dvě možná vysvětlení všeho výše uvedeného:

1) ve spisech Nového Zákona můžeme porovnáním různých textů takřka na vlastní oči sledovat vznikající, a v průběhu desítek let se nádherně košatící strom legend. Od spirituálních vidění Pavla, přes strohé líčení Markovo, nezmiňující žádné fyzické zjevení Ježíše, přes přibývající avšak vzájemně neslučitelné detaily u Matouše a Lukáše, až po opakovaná zjevení a nevěřícího Tomáše sahajícího Ježíšovi do ran u Jana.

Přitom je zjevné, že každým tím detailem chtěl každý z evangelistů něco říct, sdělit: Matouš chtěl svou historkou o strážích ukázat, že učedníci nemohli Ježíšovo tělo ukrást, Lukáš chtěl Ježíšem, který jedl rybu, ukázat, že měl fyzické tělo a nebyl tedy jen imateriální zjevení, Jan Tomášem zdůrazňoval, že byli tací, co pochybovali, avšak na vlastní oči se přesvědčili, a pak uvěřili (což je Janův explicitně deklarovaný cíl:

“Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.” (Jan 20:31)

Nikoliv tedy zprostředkovat to, co se stalo, ale docílit toho, aby čtenář uvěřil). Nastrčit do příběhu někoho, kdo pochybuje, ale pak je slavně přesvědčen, je ostatně velmi pochopitelný a jak je vidět i účinný literární nástroj. Opakované motivy učedníků nepoznávajících Ježíše, kteří později prozřeli, nese zase zjevný teologický vzkaz čtenáři: něco podobného se ti může stát taky. Třeba Krista jenom nepoznáváš, ale on je s tebou, tak vytrvej – a on se ti později “ukáže”… Celkově, evangelia jsou literární a filozoficko-teologická díla svých autorů, a nikoliv práce historiků. Jejich cílem bylo, aby čtenář uvěřil teologickým vzkazům a pointám AUTORŮ těch prací, a JEJICH porozumění Ježíše, a nikoliv aby se dozvěděl, co se opravdu stalo. Neexistují žádní svědkové Ježíšova fyzického zmrtvýchvstání – všechno jsou to jen literární postavy v dílech svých autorů.

Veškerá evidence, kterou máme, jsou
a) fakt, že několik lidí začalo být přesvědčeno, že se jim “zjevil Kristus”, přičemž je otázkou, co tím přesně mínili
b) čtyři anonymní a nikoliv nezávislá teologická literární díla zaujatých autorů, sepsaná desítky let po událostech, k nimž se vztahují, jejichž cílem bylo přesvědčit své čtenáře, o svých vlastních teologických náhledech a pointách, za kterýmžto účelem si čile vymýšleli a přizpůsobovali (dost možná nejen) detaily v už tak nespolehlivé orální tradici.
c) evidence, daná faktem, že nevelký počet lidí jimi zapsaným a vytvarovaným legendám opravdu uvěřil (přičemž daleko větší počet lidí jim NEuvěřil), a, ano, mnozí z nich byli pro svou novou víru ochotni i zemřít – stejně jako jsou k témuž ochotni například Muslimští sebevražední atentátníci.
Žádná další evidence mě nenapadá.

2) Ježíš opravdu vstal z mrtvých. Dřívější autoři opomínají později se objevující detaily proto, že je prostě nezaujaly, nebo jim nepřipadly důležité (co je důležitého na andělu, slétajícím z nebe za mohutného zemětřesení, který sám odvalí kámen u Ježíšova hrobu… kdo by se o tom zmiňoval, že…) a upřímnou snahou všech autorů spisů NZ nebylo nic než zaznamenat a nezaujatě předat dál Pravdu s velkým P, tak jak se opravdu stala. Na tom, že Jan zmiňuje jen jednu ženu ze čtyř (přičemž samozřejmě ví o všech čtyřech, ale mluví jen o jedné z nich) netřeba hledat cokoliv divného. Ani na Ježíši vznášejícím se do nebe není nic divného ani obtížně uvěřitelného. Máme 500+ absolutně spolehlivých svědků Ježíšova fyzického zmrtvýchvstání, jenom je trochu škoda, že si k tomu číslu Pavel nepřidal ještě pět nul. Mohlo to být celé ještě mnohem věrohodnější.

Které vysvětlení akceptujeme, záleží zřejmě už jen na vkusu váženého čtenáře…

1,595 thoughts on “Ježíšovo vzkříšení

  1. S.V.H.

    Skeptik says:
    souhlasím že tenhle pořad se historií moc nezabýval – ovšem ty na NG byly na lepší úrovni – třeba ten o Davidovi a Šalamounovi – nebo Ježíšovi rivalové a další

    S.V.H.:
    To mi připomenulo, že o vánocích dávali na ČT2 film “Desatero přikázání” – takový ten výpravný americký velkofilm z padesátých let. To by samozřejmě nic zvláštního nebylo (zvláště ve vánočním čase) – co mě zaujalo, bylo, že to inzerovali jako “historický film”. 🙂

  2. Michal Post author

    SVH: Ježíšova poprava byla docela čára přes rozpočet, ale je až tak výjimečné, že si učedníci po smrti mistra poupraví jeho učení, tak aby lépe vyhovovalo novým podmínkám?

    Hm, možná bychom se měli zeptat: je až tak výjimečné, že si učedníci po smrti svého mistra jeho učení úplně vymažou, a z jeho života začnou zdůrazňovat vlastně výhradně jen tu smrt, a pak zmrtvýchvstání, které se ale nikdy nestalo?

    No – podle mě to teda výjimečné je. Pokud nesouhlasíš, pak najdi jeden protipříklad.

  3. Skeptik

    Michal: Podle mě o sobě Ježíš jako o Mesiáši nemluvil.

    Ale je jisté že si to jeho současníci mysleli – snad na základě toho že to o něm rozšiřovala jeho rodina…

  4. Skeptik

    Michale – rozhodně nebylo výjimečné že byl za Mesiáše prohlášen vojensky neúspěšný vůdce co byl popraven římany – je znám minimálně jeden případ starší než ten Ježíšův.

  5. Skeptik

    rozhodně není výjimečné že učedníci následují svého učitele i po jeho smrti a že mu dokonce přikládají větší význam než za života – takto přetrvalo spousta sekt – pravda ještě větší skupina zanikla se svým zakladatelem, ale opačných příkladů je taky spousta…

  6. Michal Post author

    Skeptiku, o Ježíšově vojenské neúspěšnosti jsem nemluvil, ale když už jsi o tom začal – z toho co říkáš o tom vůdci, by vyplývalo, že to zejména byl VŮDCE, že vedl vojáky do nějaké války či alespoň bitvy – a tam prohrál.

    Ježíš ale nic takového nebyl…

  7. Skeptik

    Michale – ano byl to vůdce (ten druhý) – a i po Ježíšovi tohle chtěli a očekávali od něj tohle – teď je otázka kolik procent jeho vyznavačů bylo přesně tohoto typu – já to samozřejmě nejsem schopen určit ale podle mně to nebyla nějaká marginální skupina…
    Je právě možné že tento pohled na Ježíše podporovala jeho rodina, když si mysleli že mají davidovský původ a tedy nárok na trůn.

  8. Michal Post author

    Skeptik: Ale je jisté že si to jeho současníci mysleli – snad na základě toho že to o něm rozšiřovala jeho rodina…

    Já na tom nic jistého nevidím. To co píšeš je čirá spekulace, nevím o ŽÁDNÉM záznamu, v evangeliích nebo v epištolách, který by něčemu takovému nasvědčoval… (že Ježíšova rodina rozhlašovala, že Ježíš je Mesiáš). Ježíšova rodina v evangeliích hraje naprosto marginální roli, a Ježíš její roli ještě bagatelizoval:

    Mk 3:31
    Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají. Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: „Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě.“ On jim však odpověděl: „Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?“ Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: „Pohleďte, má matka a mí bratři. Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka.“

  9. Michal Post author

    Skeptik: a i po Ježíšovi tohle chtěli a očekávali od něj tohle

    Skeptiku moment, a tohle máš odkud? 🙂 Já nevím o ničem v evangeliích nebo epištolách, kde by učedníci Ježíše vyzývali, aby se chopil zbraně a vedl je do nějaké války či co 🙂

    A tesař si podle tebe myslel, že má skrze svého syna nárok na trůn?? 🙂 Ty jo, fakt zajímavé teorie! 🙂

  10. Skeptik

    -Pokud vím tak i v evageliích je zmínka o tom že si někteří mysleli, že Ježíš se stane králem Izraele – vždyť to měl napsané i jako obvinění na svém kříži – Pilát se ptal davu jestli chcou toho krále židů popravit či ne a je tam více takových zmínek…

  11. Skeptik

    A tesař si podle tebe myslel, že má skrze svého syna nárok na trůn?? 🙂 Ty jo, fakt zajímavé teorie! 🙂

    už jsem ti jednou psal že není vůbec jisté jak bohatá byla Ježíšova rodina a jestli Josef byl tesař…

  12. Michal Post author

    No to ano, to bezpochyby. Podle evangelií se o Ježíšovi začalo říkat, že je Mesiáš, a to na základě mocných skutků, které konal. Vymýtání duchů, uzdravování nemocných, tím jak znal Písmo, aniž by měl vzdělání, atd. – a definitivně se to potvrdilo jeho zmrtvýchvstáním.

    Neprohlašovala to o něm ale jeho rodina, a v nejstarším evangeliu ani on sám (a v těch novějších teď nevím, možná ojediněle to řekl – prolétnu si to a zjistím to). Jediné evangelium, kde se otevřeně prohlašuje za Syna Božího (a Mesiáše) je Janovo – tedy to nejnovější, nejvzdálenější od historického Ježíše.

  13. Skeptik

    a znáš to zahradě? Jeho učedníci měli zbraně a bránili Ježíše mečem vůči strážím…
    Jak říkám: Ježíš byl možná proti ozbrojenému povstání ale někteří to od něj čekali a nejspíše to o něm i rozšiřovali (že bude vést ozbrojené povstání) třeba jeho rodina na tom mohla mít zájem…

  14. Michal Post author

    No podle evangelií byla jeho rodina evidentně chudá:

    Mk 6:2-3
    Když v sobotu začal učit v synagoze, mnozí z posluchačů žasli. „Odkud to má?“ ptali se. „Co to dostal za moudrost? A jak to, že se jeho rukama dějí takové zázraky? Není to snad ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josefa, Judy a Šimona? Nejsou snad jeho sestry tady s námi?“ A tak se nad ním pohoršovali.

    Ostatně viz i příběhy jeho narození, kde ležel v jesličkách mezi zvířaty, na slámě…

  15. Skeptik

    Michal: Neprohlašovala to o něm ale jeho rodina

    to nevíme – rodina byla záměrně v evangeliích upozaďována – jasně – je to jen teorie – neříkám že to tak bylo… to ovšem nemůžeme říci ani o evangeliích – není to historický záznam…

  16. Skeptik

    stejně tak jako byla upozaďována v evangeliích rodina Ježíše, tak byly upozaďovány i ženy v Evangeliích – dnes je už známo že Máří Magdaléna byla významnou členkou prvotní církve určitě byla tak významná jako 12 apoštolů – teď neřeším nějaké spiklenecké teorie o Ježíšově manželství…

  17. Skeptik

    Michale – ta chudost je podle mně jen budování image – rodina ho podporovala nejen lidsky ale i finančně – to by si chudá rodina nemohla dovolit…

  18. Michal Post author

    Dobrá, takže máme teorii:

    Ježíš zaujal tím, že o něm jeho rodina rozhlašovala, že je Mesiáš a že je z Davidova rodu. Lidi jim to uvěřili, a začali za ním chodit. On jim kázal … kázal co? Jsme zas u toho, pokud by jim nekázal něco zásadního a zajímavého a přitažlivého a vůbec, pak proč by za ním chodili, bez ohledu na to co vykládala jeho rodina?

  19. Skeptik

    Michal: Jsme zas u toho, pokud by jim nekázal něco zásadního a zajímavého a přitažlivého a vůbec, pak proč by za ním chodili, bez ohledu na to co vykládala jeho rodina?

    co jim kázal? No o království božím – každý ten termín pochopil jinak…

  20. Michal Post author

    Skeptik: rodina ho podporovala nejen lidsky ale i finančně

    To je mi dneska nových faktů! 🙂 Nevím o tom, že by kdekoliv bylo napsáno, že by Ježíše na jeho turné podporovala jeho rodina. Naopak, je tam napsáno, že dav neměl co jíst, a Ježíš je musel nasytit zázrakem…

Comments are closed.