Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Ano, jde o míru. Můžu chtít, ale nemělo by to být tak, že jsem ochoten zapřít nos mezi očima.
Jirko, lžou ti lidé, co tvrdí, že je Ježíš prováděl Nebem a Peklem?
Čestmír Berka says:
January 12, 2013 at 1:22 pm
Protestante, je podle tvé teistické logiky logické tvrzení, že při eucharistii se mění hostie a víno na maso a krev Kristovu? Nebo ti, co to tvrdí kecaj nesmysly? Použiješ logiku ateistů, evangelíků nebo římských katolíků?
protestant:
Podstatné je to, že při večeři páně tvoří křesťané s Kristem společenství. Na detailech tolik nezáleží.
jack:
Ano,zase ta rozdílná logika nevěřících a věřících.
V tom případě by mě zajímala jedna věc. Mohou vůbec dělat věřící inteligenční testy?
Tyto testy jsou totiž zpravidla o logickém vyvozování! Tyto testy mají totiž jasně určené,které vyvozování je jediné správné. Nikdy jsem neslyšel o tom,že v případě testování věřícího platí jiné logické vyvozování a tím pádem jiný výsledek.
Už jste vy osobně někdy dělal IQ testy??
protestant: Nelogicky mícháte dohromady dvě nesovisejíví věci.
Je to podobné jakobyste se ptal zda moho dělat tyto testy umělci.
Jirka says:
January 12, 2013 at 7:13 pm
Jirka nastínil,že hlavní je CHTÍT VĚŘIT…
no to je objev století! Tal to je snad jasné, že musím chtít.
jack:
To je právě váš nesmysl,protože věřit čemukoliv nevychází z chtíče.
Vy když CHCETE věřit,že se z vás stane americká filmová hvězda,tak tomu najednou začnete věřit?? Když najdete svou ženu v posteli s cizím mužem,tak jí přesto dál věříte,protože to CHETE??
Nechcete si to nechat ještě projít hlavou? Už vím,to je zase nějaká křesťanská logika!
Já se neptal, jestli je to podstatné. Ptal jsem se, jakou logikou odůvodníš svůj postoj k tvrzení, že se oplatka změní v maso a víno v krev Krista.
jack:
Jirka nastínil,že hlavní je CHTÍT VĚŘIT,takže jste zase s vaší odpovědí mimo.
Vy jste musel měsíce chrápat,když napíšte takovou blbost.
Vždyť tady po vás měsíce chceme racionální vysvětlení. Je tedy evidentní,že děláme závěry čemu máme a nemáme věřit,na základě racionálního vyhodnocení informací,nikoliv na základě nějakého chtíče. Proč nemůžete aspoň jednou napsat něco rozumného??
protestant:
Protože na základě racionálního vyhodnocení nedojdeme k ateismu.
Jirko, lžou ti lidé, co tvrdí, že je Ježíš prováděl Nebem a Peklem?
Taky jsem pár takových věcí četl. Nevím, co si o tom myslet. Spíš bych zkoumal ne jestli to je pravda nebo ne, protože to asi nebudu schopen verifikovat či vyvrátit, ale co a jak mi to chce říct? Jako nějaký obsah. Ježíš mě prováděl peklem-co z toho plyne? Nebem-co z toho plyne? Co se mi ten člověk snaží sdělit?
Čestmír Berka says:
January 12, 2013 at 8:33 pm
Já se neptal, jestli je to podstatné. Ptal jsem se, jakou logikou odůvodníš svůj postoj k tvrzení, že se oplatka změní v maso a víno v krev Krista.
protestant:
Znovu – a po několikáte – ve víře je to jako například v umění. Svůj postoj odůvodňuji vírou.
Jirka says:
January 12, 2013 at 7:13 pm
Tak si představ, že bych věřil kdybych nechtěl. To zní uhozeně, ne?
jack:
To je celkem normální. To co člověk CHCE nemusí nutně být v souladu s tím,k jaké víře ho dovede racionální vyhodnocení informací. 🙁
to Jack: nebudu vám to vyvracet, protože už jsem pochopil, že to nejde. Mohl bych věřit kdybych nechtěl? Vy chcete racionální vysvětlení iracionálního jevu. to je protimluv. A navíc, pochopili jste už za ty měsíce, že ho nemáme? Takže buďte v klidu-víra v Boha je nesmysl a vy tím pádem nemusíte mít vrásky a problém. Pokud vás ovšem nezajímám já a to, že věřím nesmyslu a nechcete mě osvobodit. V tom případě děkuji…:-)
protestant:
Podstatné je to, že při večeři páně tvoří křesťané s Kristem společenství. Na detailech tolik nezáleží.
jack:
Dost nechutné společenství. Symbolický kanibalismus!! Fuj!
“protestant:
Protože na základě racionálního vyhodnocení nedojdeme k ateismu.”
Takže tvrzení, že ateisté jsou chladně racionální je sprostá pomluva? To čtu poprvé, že je ateistům vyčítána iracionalita věřícím… Vždy nám bylo vyčítáno spoléhání se na rozum.
jack says:
January 12, 2013 at 12:57 pm
protestant:
Trojjedinost není vlastnost Boha.
jack:
???? Takže níže vypsaná definice je lživá??
protestant:
Víte jaký rozdíl je mezi definicí a vlastnostmi?
protestant: Nelogicky mícháte dohromady dvě nesovisejíví věci.
Je to podobné jakobyste se ptal zda moho dělat tyto testy umělci.
jack:
To stejné není,protože umělci netvrdí,že mají jinou logiku,ale vy ano!!
Takže znova. Mohou dělat věřící IQ testy,když mají jinou logiku,jak jste sám napsal??
jack:
Nechci vám zase dělat zmatek v logice,ale nebylo by logické,aby se na Boha obrátil ten,kdo se s ním střetává?? Já to tedy nejsem. Popřemýšlejte o tom,ale pěkně pomalu,aby se vám z toho neudělo špatně!
protestant:
Logické, že se na něj obrací ten, který má na něj nějaké otázky.
jack:
To stejné není,protože umělci netvrdí,že mají jinou logiku,ale vy ano!!
Takže znova. Mohou dělat věřící IQ testy,když mají jinou logiku,jak jste sám napsal??
protestant:
Umělci podle vás používají při umělecké tvorbě formální logiku? Jsou umělecká díla logická?
Čestmír Berka says:
January 12, 2013 at 8:33 pm
Já se neptal, jestli je to podstatné. Ptal jsem se, jakou logikou odůvodníš svůj postoj k tvrzení, že se oplatka změní v maso a víno v krev Krista.
“protestant:
Znovu – a po několikáte – ve víře je to jako například v umění. Svůj postoj odůvodňuji vírou.”
O hostii jsme měli už debatu ( v souvislosti s celiakií ) a tenkrát jsi názor evangelíků odůvodnil jasným logickým zdůvodněním, že Poslední večeře se konala s živým JK a proto se nejí maso a krev- k večeři měli něco jiného! To byl logický závěr- ne víra! Ty si velmi dáváš pozor, abys neuvedl nějaké konkrétní tvrzení ( mlžíš)- tenkrát jsi to ale napsal jasně.
jack:
To stejné není,protože umělci netvrdí,že mají jinou logiku,ale vy ano!!
Takže znova. Mohou dělat věřící IQ testy,když mají jinou logiku,jak jste sám napsal??
protestant:
Mohou. Jinou logiku používají v oblasti víry.
Víte co je NOMA?
Čestmír Berka says:
O hostii jsme měli už debatu ( v souvislosti s celiakií ) a tenkrát jsi názor evangelíků odůvodnil jasným logickým zdůvodněním, že Poslední večeře se konala s živým JK a proto se nejí maso a krev- k večeři měli něco jiného! To byl logický závěr- ne víra! Ty si velmi dáváš pozor, abys neuvedl nějaké konkrétní tvrzení ( mlžíš)- tenkrát jsi to ale napsal jasně.
protestant:
Ale katolík to vidí jinak. Jeho víra je odlišná. A my se ohledně eucharistie pohybujeme v oblasti víry. Ne vědy.
jack:
To stejné není,protože umělci netvrdí,že mají jinou logiku,ale vy ano!!
Takže znova. Mohou dělat věřící IQ testy,když mají jinou logiku,jak jste sám napsal??
protestant:
….. Tato kapitola měla ukázat, že logicko-matematická inteligence hrála v dějinách západní společnosti velmi důležitou úlohu a že pokles jejího významu zatím není na obzoru. V jiných kulturách však tento druh inteligence tak významný není a mimo to je nejisté, zda bude současná „unifikace“ kultur pokračovat. Mně připadá daleko přirozenější, když se logicko-matematické schopnosti zařadí do souboru ostatních inteligencí jako jejich rovnocenný partner. Logika a matematika jsou velmi dobře vybaveny k tomu, aby mohly řešit určitý druh problémů, avšak určitě nejsou vůči jiným inteligencím nadřazené ani neohrožují jejich existenci. (Existují různé logiky, které mají své silné stránky i své meze.) V předešlých kapitolách jsme viděli, že existuje logika jazyka a logika hudby….
http://www.fi.muni.cz/~qprokes/gardner/kapitola7xiv.html