Apokalypticismus

V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.

Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.

Co je apokalypticismus?

Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.

Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.

Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.

Historické pozadí

Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.

Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…

Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.

Apokalypticismus v Synoptických evangeliích

Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)

Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.

Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!

Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.

Kdy k tomu všemu dojde?

A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)

To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!

Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62

Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!

V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.

Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.

Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:

Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.

Ještě chci zmínit verš
Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.

Pavel a ostatní autoři epištol

Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:

Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)

Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!

V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…

Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)

Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.

V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).

I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)

Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.

Globální pohled

Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.

Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.

Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).

Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.

Závěr

Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.

Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.

Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.

Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.

2,543 thoughts on “Apokalypticismus

  1. jack

    martiXXX says:
    November 20, 2012 at 7:38 pm

    Cítění – to pro mě i myšlení ale i intuce, pocit, zkušenost. nevěřím, že myšlení je něco více než pouhý nástroj; navíc nedokonalý. Viz tragická situace ve světě, násilí, války.

    jack:
    Nechápu vaši souvislost mezi myšlením a tragickou situací ve světě. To za prvé.
    Za druhé,vy se opravdu domníváte,že máte schopnost “cítit” existenci transcedentní bytosti? A myslíte,že je takových lidí více nebo jste jediný?
    Neustále mě udivuje ta tolerance k vyjádření jakékoliv hlouposti pokud se jedná o Boha.
    Kdyby jste například vyslovil to samé o svém cítění,intuici a prožitku ve spojení s tvrzením,že existují inteligentní bytosti v glaxii Malin 1,tak se vám každý vysměje a pošle vás k psychiatrovi,ale když se jedná o Boha,tak se při nejmenším každý rozumný člověk pouze otočí a utíká od vás.

  2. jack

    protestant:
    Na mojí (subjektiví) představě lásky nezáleží.

    jack:
    Jak tedy v takovém případě můžete posuzovat lásku Boží?? Podle čeho??
    Já mohu posuzovat lásku jen a pouze podle mého vlastního cítění lásky.
    Mám snad vidět boží lásku za tím,že mi zemře dítě? Zase máte rychlejší ruku než hlavu,že?

  3. jack

    protestant:
    To je mi vás líto, že nic necítíte.

    jack:
    A mě je zase líto vás,že cítíte neexistující bytosti! Možná by to chtělo nějaké vyšetření!
    🙂

  4. Slávek

    K omylnému Ježíši. Celkem mě zaujalo, že se k tomuto křesťanské zdroje téměř nevyjadřují. V podstatě to vypadá, jako by to pro křesťany nebyl problém. Buď si myslí, že Ježíš omylný byl nebo si naopak myslí že nebyl.

    A hle, Tomáškův katechismus nijak nemlží:

    79. K čemu založil Pán Ježíš Církev?

    Pán Ježíš založil Církev, aby místo něho učila pravdám Božím, posvěcovala věřící a vedla je k zbožnému životu.

    80. Může se Církev v učení o víře a mravech mýlit?

    V učení o víře a mravech se Církev mýlit nemůže, poněvadž jí Pán Ježíš udělil dar neomylnosti.

    81. Komu přísluší v Církvi dar neomylnosti?

    Dar neomylnosti přísluší v Církvi papeži, když ohlašuje, buď sám anebo spolu s biskupy, pro celou Církev závazné rozhodnutí ve věcech víry a mravů.

    V čem spočívá dar neomylnosti? – Dobře rozeznávej! Papež není neomylný ve svém světském vědění, ani když se vyslovuje o některé náboženské pravdě soukromě. Je neomylný jen tehdy, když slavnostně jako nejvyšší učitel a pastýř pro celou Církev závazně a jednou provždy rozhoduje, v kterou pravdu máme věřit nebo co máme konat pro svou spásu. V tu chvíli ho chrání Duch svatý od omylu. Taktéž neomylně rozhoduje o víře a mravech obecný církevní sněm, (koncil) papežem svolaný a potvrzený.

    Neomylný neznamená bezhříšný. Pán Ježíš neslíbil ani svatému Petrovi, ani jeho nástupcům bezhříšnost. Církev „je sloup a základ pravdy“. (1. Tim. 3, 15) Tak se věřilo v Církvi od počátku. „Řím promluvil, spor ukončil.“ (sv. Augustin, zemřel r. 430) Na vatikánském církevním sněmu r. 1870 byla neomylnost Církve prohlášena výslovně za článek víry.

    Odkud víme, že Pán Ježíš udělil Církvi dar neomylnosti. – Že Pán Ježíš udělil Církvi dar neomylnosti, víme z jeho slov, jimiž přislíbil Církvi svou ustavičnou pomoc a pomoc Ducha Svatého Svou ustavičnou pomoc Církvi slíbil Pán Ježíš těmito slovy: „Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.“ (Mat. 28, 20) To znamená, že skrze Církev učí sám Pán Ježíš a ten se mýlit nemůže. Apoštolu svatému Petrovi slíbil: „Já jsem prosil za tebe, aby tvá víra nepřestala, a ty jednou po svém obrácení posiluj bratry své.“ (Luk. 22, 32) Toto zaslíbení platí i pro nástupce svatého Petra, římského papeže. Ustavičnou pomoc Ducha Svatého slíbil Pán Ježíš Církvi těmito slovy: „Já budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstával na věky – Ducha pravdy.“ (Jan 14, 16)

    http://katolicky-katechismus.cz/category/cast-prvni/25-ukol-cirkve/#.UKzoR4f8KHM

    Takže to tu je naprosto jasné, katolíci věří, že se Ježíš mýlit nemohl. Protestante, je celkem kuriózní, že tu v Čechách uvádíš názor nějakých protestantů.

  5. protestant

    To je jednoduché. Stačí rozlišovat mezi Ježíšem historickým a vzkříšeným.
    Ten katechismus mluví o vzkříšeném. 🙂

  6. protestant

    jack:
    A mě je zase líto vás,že cítíte neexistující bytosti! Možná by to chtělo nějaké vyšetření!

    protestant:
    Jasně. Jen těch pár procent ateistů na Zeměkouli zná pravdu…. 🙂

  7. jack

    protestant says:
    November 21, 2012 at 8:17 am
    A mluví-li o budoucím trestu, pak jde o následky, které hrozí těm, kteří svůj život nezmění. Boží trest je to, co na sebe sami přivoláváme.

    jack:
    Jako všemocný a vševědoucí si Bůh stvoří člověka,od kterého očekává určité chování. Stvoří ho ale tak,že člověk nesplňuje jeho požadavky. Tvrdí přitom,že ho stvořil k obrazu svému.
    K porušování těchto požadavků si Bůh vymyslí celkem tvrdé tresty,ale z principu nikoho trestat nechce.
    Jako všemocná a vševědoucí bytost se tedy Bůh chová dost debilně!

  8. jack

    protestant:
    Rozdíl je v tom, že Bible není pro děti. Počítá s dospělým čtenářem, kterému není nutné vše polopatě vysvětlovat.

    jack:
    Já myslím,že pokud chci lidem zdělit něco velmi důležitého,tak bych to měl udělat takovým způsobem,aby byla interpretace mého zdělení naprosto jasná,bez nebezpečí vzniku stovek rozdílných interpretací.
    Z tohoto pohledu je tedy Bilble naprostý paskvil a praxe to pouze potvrzuje.

  9. jack

    protestant:
    Jasně. Jen těch pár procent ateistů na Zeměkouli zná pravdu…. 🙂

    jack:
    Nedovolil bych si tvrdit,že ateisté znají (absolutní) pravdu,ale jedno je evidentní,předkládají pravděpodobnost a dokáží tuto racionálně obhajovat.
    Ale co dokážete vy se svou náboženskou pravdou? Vy jste zatím nedokázali obhájit ani pravděpodobnost!!

  10. protestant

    to neruda:

    když tvrdím, že jen já či můj tábor má pravdu a všichni ostatní se mýlí, pak to vždy smrdí….

  11. protestant

    jack:
    Jako všemocný a vševědoucí si Bůh stvoří člověka,od kterého očekává určité chování. Stvoří ho ale tak,že člověk nesplňuje jeho požadavky. Tvrdí přitom,že ho stvořil k obrazu svému.
    K porušování těchto požadavků si Bůh vymyslí celkem tvrdé tresty,ale z principu nikoho trestat nechce.
    Jako všemocná a vševědoucí bytost se tedy Bůh chová dost debilně!

    protestant:

    Problém je, že to debilně chápete ….

  12. jack

    protestant:

    My to také NEVÍME. My jsme VĚŘÍCÍ. 🙂

    jack:
    Když budeme přesní a objektivní,tak by jste měl napsat,že jste bezdůvodně VĚČÍCÍ!

  13. jack

    protestant says:
    November 21, 2012 at 5:37 pm

    Tak je to jasné – pro jacka je pravděpodobnost bohem….. 🙂

    jack:
    Tomuto vyjádření asi zase rozumíte pouze vy! 🙁

  14. jack

    protestant:

    Problém je, že to debilně chápete ….

    jack:
    A vám připadá normální stvořit “něco” co vlastně nechcete,když jste všemocný a vševědoucí??

  15. protestant

    jack:
    A vám připadá normální stvořit “něco” co vlastně nechcete,když jste všemocný a vševědoucí??

    protestant:
    Ano. Připadá. Důvod se jmenuje svoboda. To je opak totality.

  16. Slávek Černý

    Proč protestante, když už cituješ A, neřekneš také B. Malý připouští jeho autoritu, aby se posléze zeptal:

    “Vzniká ovšem otázka, nakolik je možno pokládat ho (Pokorného) ještě za křesťana. …
    Daleko větší je ale v tomto ohledu vina některých katolíků, pro něž se stala novozákonní nauka prof. Pokorného neomylnější než výroky papeže sv. Pia X. v encyklice „Pascendi“ a v dekretu „Lamentabili“, které mimo jiné ostře odsuzují i přesně to, co dělá Pokorný, to jest popírání historické pravdivosti a správnosti evangelií.”

    http://katolikrevue.ath.cx/fronda/za_koho_mne_pokladate_vy_radomir_maly.htm

    Je na tom možné velmi pěkné ilustrovat, proč je na tom křesťanství tak jak je. Je to vnitřně velmi rozporná nauka, jejíž pozice jsou neobhajitelné. Tradicionalistický přístup je neudržitelný z hlediska rozumu. K tomu racionálnějšímu a liberálnějšímu je dobré si položit otázku, nakolik se ještě jedná o křesťanství. Ono se to velmi blíží určité formě deismu. Věříme, že něco jako “Bůh” existuje, ale neumíme o tom v podstatě nic rozumného říct.

  17. jack

    protestant:
    Ano. Připadá. Důvod se jmenuje svoboda. To je opak totality.

    jack:
    Svoboda koho,Boha? V takovém případě jste nevysvětlil nelogičnost jeho chování.
    A pokud jste myslel svobodu člověka,tak pokud Bůh chce,aby se člověk choval svobodně,tak proč mu nařizuje jak se chovat má a proč ho tvrdě trestá,když se tak nechová?
    Zase jste sice něco napsal,ale opět nic nezodpověděl! Jaká hrůza.
    Už jste nám vysvětlil,že v souvislosti s Bohem a Ježíšem nic nevíte,ale pouze věříte.
    Několikrát jsem vás žádal,aby jste mi napsal informace,které by mě také přesvědčili,že mám věřit jako vy,ale zatím pořád nic.

Comments are closed.