Asymetrie

Už několikrát jsem zde zmiňoval svůj údiv nad tím, že i inteligentní lidé mohou věřit v pravdivost křesťanství. Pro upřímného člověka je tento fakt bez nejmenších pochyb zdrojem znepokojení: Já jsem si prakticky jistý, že křesťanství je nepravdivé – ale křesťané jsou si jistí, že je pravdivé! Já mám pro své tvrzení argumenty, oni mají pro své tvrzení argumenty. Mě se zdají jejich argumenty chabé, ale jim se zdají MOJE argumenty chabé! Oni mě doposud nepřesvědčili, ale já jsem nikoho z nich také nepřesvědčil. Naše postavení je tedy velmi symetrické, a jak za těchto okolností mohu vědět, že jsem to já, kdo má pravdu? Co když mají pravdu věřící, a ne já?

Dnes chci poukázat na několik klíčových asymetrií, které celou záležitost poněkud osvětlují.

1) Já naprosto jasně deklaruji, že mi jde o pravdu. Mým cílem není věřit či nevěřit, mým cílem je zastávat takový názor, který má co nejblíž k realitě. Nevěřím proto, že mám zcela upřímně na základě faktů a komplexního uvážení argumentů za to, že křesťanský Bůh neexistuje. Kdo z věřících může říct něco podobného? Kdo z věřících může říct, že věří v pravdu křesťanství na základě upřímného a komplexního zhodnocení faktů a argumentů? Kdo z věřících může prohlásit, že mu jde o to, aby byl jeho názor v souladu se skutečnou pravdou? Nikoliv s tím, o čem si on řekne, že to je pravda?

POKUD by tohle náhodou chtěl někdo tvrdit, pak ho zde velmi rád přivítám, a poprosím ho, aby nás s tím svým komplexním zhodnocením argumentů seznámil.

2) Jasně deklaruji, že vůči předmětu křesťanské víry nechovám žádné averze ani osobní nechuť. Neměl bych naprosto nic proti víře, že Ježíš Kristus zemřel za naše hříchy, že to byl Syn Boží, že učil to co učil, atd. – KDYBYCH si myslel, že to je pravda. Mohou to samé v opačném gardu prohlásit křesťané ve vztahu k ateismu? Značná část křesťanů (zřejmě ovšem nikoliv všichni) prokazatelně přistupuje k ateistům s opovržením a despektem. Mají nás za morálně méněcenné. PROTO I KDYBY se jim teoreticky zdálo, že naše argumenty “mají něco do sebe”, nikdy nebudou ochotni změnit názor, protože by ve svých očích “klesli na naši morální úroveň”.

Pokud nějaký křesťan nesouhlasí, pak se zde klidně může ozvat, a napsat, že on ateismus považuje za naprosto legitimní názor, a že kdyby mu někdo argumenty a fakty ukázal, že nevíra odpovídá realitě víc než víra, pak by klidně věřit přestal. Uvidíme kolik takových bude.

3) Docela silně mi jde o diskuzi s věřícími:
3.1) vzhledem k mé primární snaze o zastávání pravdivých názorů je pro mě diskuze s názorovými oponenty vítanou potenciální příležitostí k falzifikaci mých chybných přesvědčení. Nechci věřit nesprávným věcem, a proto vítám a vyhledávám korektní argumenty věřících, kteří mi ukáží, v čem dělám chybu.
3.2) snaha o zformulování svých názorů v textu který má hlavu a patu (např. v polemickém článku) dává šanci i mě samotnému, abych si své názory ujasnil a vytříbil, a sám v nich odhalil případné chyby
3.3) zajímá mě křesťanství jako fenomén, a proto mě zajímají i křesťané. Chci jim porozumět a pochopit je. K tomu je samozřejmě nutné se s nimi bavit, a naslouchat jejich názorům.

O potřebě diskuze pouze nemluvím, ale činím zcela konkrétní kroky, abych pro ni věřící získal: počínaje tímto webem, přes facebookovou stránku, až po účast v diskuzních fórech třetích stran.

Tím se dostávám k třetí asymetrii: věřící mají o diskuzi s ateisty pramalý zájem. V prvé řadě se nesnaží diskuzi sami iniciovat. O nějaké snaze pochopit nevěřící, porozumět jejich důvodům, nebo odhalit prostřednictvím názorů protistrany případné chyby ve svých vírách nemůže být ze strany křesťanů ani řeči.

Navíc ale věřící v drtivé většině nemají o diskuzi zájem, ani když ten prvotní impuls dá protistrana! V takovém případě je snad nejčastější reakcí nezájem, mlčení, žádná odpověď. Ti aktivnější pak často raději vymýšlejí DŮVODY, PROČ se diskuze neúčastnit! Tyto důvody jsou často velmi úsměvné, např.
– bavit se s vámi není moje povinnost
– nemám potřebu vás přesvědčovat
– víra je moje soukromá věc, nic vám do ní není
– vaše motivy nejsou upřímné, chcete se hádat, obracet mě na ateismus, nikam to nevede, atd.
– já vám rozumím, vidím do vás, vím proč nevěříte (jste sexuální maniak toužící po nevázaném životě, nechcete poslouchat Boha, atd.), nepotřebuji to zkoumat
(více viz http://www.i-ateismus.cz/2011/10/proc-lide-neveri/)

Já si neumím představit, že by někdo přišel, a řekl mi: “podívejte, váš názor je pošetilý. Mám k tomu tvrzení tyto a tyto důvody, a vaše argumenty neplatí proto a proto. Zajímá mě, jak si za těchto okolností své přesvědčení obhájíte!” a já bych hledal důvody, proč se s ním o tom nebavit! Naopak je naprosto jisté, že bych s největším potěšením hozenou rukavici zvedl a výzvu takového člověka přijal.

4) přístup k pochybnostem. Pro mě jsou pochybnosti jednoznačně pozitivní. Pochybnosti je potřeba si hýčkat. Jsou tím nejcennějším nástrojem, který mi může pomoct odhalit případné chyby v mých názorech, přesvědčeních a vírách. A to přece chci, jde mi o pravdu. Pátrání po případných relevantních pochybnostech o mém názoru na víru a na Boha je i jedním z důvodů, proč vyhledávám diskuzi s věřícími, viz bod 3.1.

Naproti tomu pro věřící jsou pochybnosti příznakem slabosti víry. Pochybnosti jsou pro věřícího něčím, co na člověka čas od času přijde, ale on by se s tím měl umět vyrovnat, potlačit je, a svoji víru si uchovat.

5) v souladu se vším výše uvedeným naprosto jasně prohlašuji, že KDYBY bylo křesťanství pravdivé, pak bych chtěl být křesťanem.
Mohou to samé v opačném gardu prohlásit i křesťané? Kdo z nich může říct: “kdyby křesťanství NEBYLO pravdivé, pak bych NECHTĚL být křesťanem. Nechtěl bych věřit v pravdivost něčeho, co pravdivé není.”?

***

Shrnuto:
Já dopředu deklaruji svůj zájem o poznání pravdy, a svoji neochotu žít ve lži, a v důsledku toho usiluji o nalezení co nejefektivnější cesty, jak se k poznání pravdy přiblížit, resp. jak maximálně zvýšit svoji jistotu, že mé názory skutečně jsou pravdivé. Vše co dělám směřuje k případnému odhalení mých chybných názorů. Pokud se i přesto v podstatných věcech mýlím, mohu mít alespoň čisté svědomí, že jsem udělal, dělám a budu dělat to nejlepší možné.

Naproti tomu věřící většinou ani nejsou ochotni deklarovat svůj zájem o poznání pravdy (místo toho co nejhlasitěji deklarují, že oni pravdu znají! Cítí se snad být rovni Bohu?) natož aby se zamýšleli nad cestami, jak se k poznání pravdy co nejefektivněji přiblížit, a jak odvrhnout chybné názory, představy a víry. A NATOŽ aby se pak po takové cestě vydali. Cesta k poznání pravdy pro věřící zřejmě je – říct si, co je pravda.

Na rozdíl ode mě tedy věřící dělají všechno možné, aby si svou víru zakonzervovali – bez ohledu na to, zda je chybná nebo ne!

POKUD je moje přesvědčení chybné, udělal jsem alespoň všechno proto, abych jeho nepravdivost odhalil.
POKUD je křesťanská víra falešná, tak bez ohledu na to dělají křesťané vše co je v jejich silách, aby si ji uchovali.

Na závěr:
Hledám věřící, kteří mi budou ochotni popřít co nejvíc z těch tvrzení, které jsem jim dnes adresoval. Hledám křesťana, který řekne: “Já jsem protipříklad k tomu co tvrdíte. Mě JDE o pravdu. Jsem si vědom toho, že jistotu mít nemohu, a křesťanem jsem proto, že když vážím argumenty pro a proti, převažují ty pro (křesťanskou víru). Pokud by se ukázalo, že je to ve skutečnosti opačně (a převažují argumenty proti mé víře), pak křesťanem být nechci. Nechci žít ve lži. Vy tvrdíte, že jste schopen mé chyby odhalit, a já to vítám. Zde jsem, a pojďme se na to společně podívat!”

Kolik se mi jich takových ozve? A co ostatní – nevidí na svých postojích ve světle výše uvedeného nic zvláštního?

944 thoughts on “Asymetrie

  1. Jakub

    Mariankej sloup, restituce cirkvim a podobne tahanice jsou mi u zadni casti tela, pokud to nenarusi pravni prostredi CR.

  2. Jakub

    S reakci Slavka na spojojovani dvou veci evoluce a vznik zivota souhlasim. Jsou to skutecne dve odlisne veci z hlediska biologie. Nicmene pro molekuly v praoceanu a v bunce plati stejna pravidla, takze se skutecne tyto dve veci trochu potkavaji. Prirozeny vyber pri tvorbe novych druhu je z vedeckych teorii jedinecny nazor. Podle meho neodporuje jen nabozenstvi, ale dosti se neshoduje s jinymi obecne platnymi prirodnimy zakony. Kdybych to umel dokazat pri tehle diskuzy, pak by asi skoncila a buh by byl zcela dokazany. Jenze to se jeste nestalo, proto ma ateismus stale nejake priznivce i ve vedeckych kruzich. Ja jsem se vsak nesnazil jednoznacne dokazat boha vedeckymi metodami, ale ukazat, ze i z ruznych vedeckych pohledu je absence boha tezko obhajitelna. Entropie je jen jeden z pohledu, ackoli to neakceptujete. Pro ty, kteri ocekavaji, ze tu budu strilet rovnice dukazu shody informacni a termodynamicke entropie zklamu. Nebavi me matematicke dukazy. Patrim k mnoha ignorantum, kteri se spokoji s fakty, ze uz to nekdo prede mno dokazal. Jsem si tez vedom, ze prirodni zakony vymyslel clovek a to jak fyzykalni tak evoluci. To ze se obcas mezi sebou tlucou prirodni zakony, neukazuje, ktery z nich ma pravdu. Je na kazdem, aby se priklonil k jednomu, ci druhemu.
    Pokud se vratim k te reakci Slavka Cerneho na evoluci, pak mi prijde, ze dava do jedne roviny mikroevoluci a makroevoluci. Nikdo se pokud vim nepre o platnost microevoluce. S makroevoluci jiz problem mam a to proto, ze je naprosto zrejme, ze musi probehnout skokem, nikoli pozvolna. Navic si musi novy jedinci noveho druhu najit kompatibilniho partnera jeste za sveho zivota. Nejbeznejsi reprodukcni bariera je ruzny pocet chromozomu. Neni mozne, aby nejaky jedinec mel treba 7 chromozomu, jeho potomek 7.1 chromozomu, dalsi generace 7.2 az pak casem treba 8 chromozomu. Tato chromozomalni mutace, pokud existuje, musi byt skokova 7 a dalsi generace 8. Tim se vytvori reprodukcni bariera behem jedne generace. Takovato chromozomalni mutace byva malokdy (zatim nepozorovana zadna vyhodna), takze o to by byl vetsi “zazrak”, aby se to stalo hned dvema jedincum opacneho pohlavi ve zhruba stejne dobe a na stejnem miste. Pripoustim, ze je to mozne, ale nepripoustim nahodu, dokonce ani nahodnou mutaci, ale jasne pozadovanou informacnim zdrojem – bohem. Samozdrejme, ze takovy novy druh se nemusi uplatnit.
    K casti vzniku zivota bych vsak dodal, ze ackoliv nelze simulovat zivot tak, jak vznikl, akceptoval bych nepotrebnost existence boha, pokud by se vedcum podarilo vytvorit zivot bez vlozene sofistikovane informace na pocatku. Take by museli vysvetlit, jak je to s tema chromosomama pri evoluci..

  3. Slávek Černý

    Mariánský sloup: ona to byla součást programu rekatolizace českých zemí. Každopádně to má hodně zajímavou symboliku, kdy na vrcholu stojí vítězná panna Marie. Ta nohou drtí hada/draka, který symbolizuje kacíře – protestanty a utrakvisty.

  4. Michal Post author

    Rozhodně JE možné, aby měl potomek jiný počet chromozomů, než rodič. Tohle se rozhodně stává. Jediná mutace může změnit počet chromozomů.

    Tak třeba viz http://en.wikipedia.org/wiki/Chromosome
    Tabulka “Chromosome numbers (2n) in some animals”, položka Goldfish, máš přímo uveden ROZSAH 100-104. A evidentně se jedná pořád o stejný druh, tedy jedinci s těmito různými počty chromozomů se mohou dokonce Z DEFINICE (pojmu DRUH) pářit.

  5. Slávek Černý

    Díky za info Michale, mě jen ten Jakub už nějak moc nebaví. Pořád z rukávu vytahuje další a další nesmysly, aniž by chápal, co vlastně píšeme. Ta mikro a makro evoluce je tak provařená záležitost a takový nesmysl, že kdyby chtěl a chvíli hledal, tak najde odpověď sám. Proč mu to máme vysvětlovat, když jeho jediným cílem je stejně to vše zpochybnit. Vyvrátíš jeden nesmysl a přijde s dalšíma dvěma.

  6. Jakub

    OK, nevedel jsem to o goldfish, ale jak jsem cetl o ni dalsi stranky tak mi to prijde, ze se jedna o neco jako polyploidii jednoho nebo dvou chromosomu – syndrom podobny Downu, nicmene u teto ryby asi neskodny. To by sice teoreticky mohlo vest k novemu druhu prirozenym vyberem, ale neodpovida mi to na vznik nekterych druhu, ktere se lisi poctem chromozomu, ale zaroven maji stejnou nebo velice podobnou informaci rozdelenou mezi 2 chromozomy nebo spojenou v jeden. Navic bariera muze vzniknout i jinak. Nenapsal jsem v predchozi diskuzi, ze potomci nemohou mit jiny pocet chromozomu, ale ze je to vzacne a je obtizne najit podobneho partnera, ktery uz je takto isolovan. U goldfish tedy nedochazi k izolaci, ale je to protoze v tech chromozomech navic nema zadnou novou informaci a jejich potomstvo se bez chromozomu navic zrejme obejde. Polyploidie by mohla byt odpovedi nekoho z vas na vyvoj nekterych druhu, rozhodne a to ani na teoreticke rovine ne vsech. Jako treba zname porovnani simpanze a cloveka. Ti maji podobne geny, ale jeden lidsky, jako by byl spojeny ve 2 simpanzi. Tam je priklad obdobne informace ve dvou ruznych genech. To nemohlo byt zpusobeno Downem, ale asi slepenim dvou opicich genu. Cimz se pravdepodobne (podle meho) bariera vytvori ihned skokem.
    Ja ale netvrdim, ze evoluce nebyla, jen zpochybnuji Darwina a prirozeny vyber pro vsechny druhy a tez upozornuji na mizernou pravdepodobnost speciace.
    Abych to uzavrel a dale neunavoval, vse v prirode a zejmena v biologii, kde je to obecne akceptovane, se toci kolem informace. Bez ni by to nefungovalo. Logicky mi tedy prijde rozumne verit v boha, nebot od nekud ty informace prijit musely. Vznik informace spontane je vysoce nepravdepodobna udalost za jakkoli dlouhou dobu. Verte si cemu chcete, ale je spravne uznat verici, ze veri v racionalni smer. Smer podlozeny informaci od nekud. Vlastne jsem mel takovou snahu porovnat ateismus a nabozenstvi z hlediska racionality. Co je vice racionalni? Mimochodem nabozenstvi se s opravdovou vedou netluce. Opravdova veda je potvrzena experimentem nebo pozorovanim. Ateismus mozna take ne, ale zatim neodpovida na spoustu zahad. Take neni pravda, ze je ateismus motorem vedy. Je to ciste individualni..

  7. Colombo

    Doprdele, jakube, ty si vážně debil. Otevři si pitomou učebnici biologie pro střední školy a tam dostaneš odpovědi na všecky svoje otázky ohledně evoluce.

    Neupozorňuješ na mizernou pravděpodobnost speciace, upozorňuješ na svou nízkou inteligenci. Upozorňuješ na nedostatek jak ve svém poznání, tak ve svém rozumu a schopnosti odprostit se od “živému říkáme tohle, druhům říkáme tohle” atp.

    Fakticky jsme v pohodě vyšlechtili několik různých druhů v podobě psích plemen.

    Fakticky dokážeme pozorovat vznik genetických bariér a tak vznik novych druhů podle rigidní definice.

    Máme obrovské množství genetických i morfologických informací. Máme obrovské množství dat, které to podporují. Že ty si je nejsi schopen vyhledat či nejsi schopen vůbec přispustit jejich existenci mě ani nikoho jiného nezajímá.

    A tohle je mainstream věda. To není žádná pochybná součást vědy. Tohle je něco doloženého a my jen zkoumáme lokální situace, nikoliv testování hypothéz, jestli to tak skutečně je.

    Slávek: co by si potřeboval o reprodukčních bariérách ve spojitosti s chromozomy vědět?

  8. Colombo

    Jakub: s chromozomy je bordel zejména u živočichů, ne tak u rostlin. A i živočichové dokážou se svými chromozomy divy. Třeba spousta žab je zcela standardně triploidních. I my lidé zcela normálně uspáváme jeden diploidní chromozom (Xko u žen). Zcela normálně se kříží živočichové, blízce příbuzní, s různým počtem chromozomů. Tady nemluvím jen o kopytnících (klasika, kůň a osel, že…) ale o všech hlodavcích, kde jsou chromozomové přeměny, přestavby a vůbec naprosto běžné a karyotyp u příbuznýh druhů nebo i u různých populací stejného druhu může být odlišný, přitom jsou normálně křížitelné a potomci stále fertilní.

    Prostě se zase sereš do něčeho, o čem víš kulové a zakládáš na tom dalekosáhlé následky.

  9. indián

    Jakube nemám tolik času abych čekal než mi odpovíte. Vyplodil jste tu dostatek materiálu, aby se mezi něj dvakrát vešlo prosté ano.
    http://www.i-ateismus.cz/2012/07/asymetrie/comment-page-45/#comment-34264
    Na své dvě otázky budu předpokládat kladnou odpověď, jelikož jinak by bylo zbytečné se obtěžovat.
    k prvnímu bodu:
    http://en.wikipedia.org/wiki/London_Underground_mosquito
    stádium těsně před odštěpením
    http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/krmeni-ptaku-pohani-evoluci–667256

    K druhému bodu:
    http://scienceblogs.com/loom/2008/06/02/a-new-step-in-evolution/

    Dál si nastudujte, bez ohledu na to co si o tom teď myslíte co je a k čemu jsou dobré počítačové simulace, zjistěte si jak něco o běžně používaných postupech řešení problémů s mnoha lokálními optimy, jedno z nich je běžně aplikované třeba v GPS, bez toho by to vůbec nefungovalo.
    Pak si sám nainstalujte a vyzkoušejte Avidu nebo 3DVCE, pak s Vám možná bude nějaká řeč.

  10. Slávek Černý

    Colombo, díky. Toto mě zajímalo.

    Jakube, informace vzniká a zaniká neustále a není to nic vzácného ani nepravděpodobného. Hromadu šutrů můžeme považovat za informačně velmi bohatou: unikátní poloha kamenů. Mrkněte se na tohle. Naprosto pravidelné miliardy ledových krystalů – sněhových vloček a přesto každá jiná.

    S tím posledním odstavcem jste mně fakt rozesmál:-)

    Verte si cemu chcete, ale je spravne uznat verici, ze veri v racionalni smer. Smer podlozeny informaci od nekud. … Mimochodem nabozenstvi se s opravdovou vedou netluce. Opravdova veda je potvrzena experimentem nebo pozorovanim.

    Jediné co jste ukázal, že je správné uznat, že někteří věřící jsou fakt magoři (TM). Kreacionisté už na to označení dokonce mají patent. A konkrétně to vaše náboženství se tluče nejen s vědou, ale i se zdravým rozumem.

  11. Aniryba

    Jakube, víra se s vědou netluče. Náboženství ano. Vy věříte, že všude tam, kde už je Vaše logika krátká je odpověd Bůh. Jenže to je jen polovina problému. To je pouze nálepka na prázdné místo. V té nálepce dáváte nějaký obsah. To je náboženství. Jakkoli nejde nic udělat s vírou, náboženství je třeba brát kriticky. Jaké vlastnosti Vy sám Bohu přisuzujete? Myslíte že by bylo špatné kdyby náboženské spolky, čili církve měli stejný status jako kluby, zájmové spolky? Z jakého důvodu (a teď nechci rozebírat právní stavy věci v ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR atd.) by měl kterýkoli bezvěrec cokoli nedobrovolně platit církvím či jejím zaměstnancům? Existuje podle Vás asymetrie v nekritizovatelnosti náboženství versus kritizovatelnosti všeho okolo?

  12. Aniryba

    zatím neodpovídá na spoustu záhad… jééé a vy už víte 🙂 je to Bůh halelujááá…
    jenže všichni nehalelůjáme…

  13. Aniryba

    když někdo přijme nějaké náboženství, tak se mi zdá jako by mu vypíchli oči a řeknou mu že prozřel… a pak se s těma vypíchnutejma vočima všude chlubí. Nech si je doma ve sklenici. Radil Ježíš.

  14. Jakub

    Diky za zajimave prispevky.
    Antirybo, vira je tedy spise osobni vec a tedy nejspis neni tak spolecensky skodliva jako nektere organizovane nabozenske spolky. Ja nepatrim do zadneho. Ja se jen stavim kriticky k vedeckym indukcim nekterych fenomenu, protoze pripoustim existenci boha – boha mezer- boha zdroje informace. Ten je bouzel nevyvratitelny, protoze at uz mi podate jakekoli dukazy, ktere podporuji “mainstream vědy”, pak kazde “priblizeni” bohu nebo cemukoli jinemu treba evoluci otevre dalsi problem, ktery predpoklada viru v neco. Napr. fyzici veri, ze nejrychlejsi je svetlo, ackoli nemaji zadny dukaz krome pozorovani dosud znamych veci. Kdyz by objevily neco rychlejsiho, museli by prekopat teorii a zase by verily, ze nejrychlesi je treba jina castice a tak by tu rychlost a viru v nejrychlejsi castici posouvali dal a dal. Jejich teorie tedy predpoklada viru.
    Abych neuhejbal od tematu evoluce. Nejsem jejim odpurcem, ale zastancem. Ja jsem odpurcem nahodnych vlivu genetickych zmen, ktere vedou k vylepseni noveho druhu.
    Z tech clanku by snad jen ten komar mohl poukazovat na jakysi druh speciace. Tuto speciaci lidstvo pozoruje jiz davno. Je to fertilizace. Fertilizace vsak neni vylepseni, ale zhorseni. Známí priklad (lvi-tygri) – take meli spolecneho predka, pricemz tyto druhy se castecne oddelily (ne zcela potvrzenou) fertilizaci samcu hybridu. Penkavi, plemena psu ap. nema smysl komentovat. Bud je to bez upresneni podstaty v clanku, nebo jen slechteni v ramci jednoho druhu. E-coli je skutecny priklad prirozeneho vyberu pri vzniku odlisnych populaci, ktere se mozna oznacuji za odlisne druhy. Bakterie maji jeden zacykleny chromozom a jejich schopnost se evolucne menit je obrovska. Take tam vsak plati, ze nektere veci se vyvinout nemohou.
    Jeste k tem chromozomum. Neni mi znam pripad, kdy odlisny pocet odlisnych chromozomu netvori reprodukcni barieru. Rostliny a par zivocichu maji odlisny pocet chromozomu a mohou byt kompatibilni, ale pokud to neni na prekazku (jako treba Downuv syndrom), tak v zadnem chromozomu navic nemaji vyrazne novou informaci. Je to jen znasobeni te informace, kterou jiz maji. Nejspis to slouzi jako zaloha dat. Pripoustim drobne mutacni uchylky, ktere rozhodne neresi evolucni progres. Prave pro tyto uchylky si mozna priroda dela tu zalohu, aby se informace predala neposkozena.
    Colombo: “Mainstream” je tedy opravdu argument hodny kriticky uvazujiciho cloveka. To by tedy veda moc daleko nedosla, kdyby vsichni verily tzv. mainstreamu bez pochybnosti.
    Vite, co me vlastne jedine rozciluje? Nikoli to, ze nekdo veri, jiny nikoli, ale to že věci, které se nedají vysvětlit teorií “mainsteamu” zpusobují vyhrocené debaty o pravdě, jakoby ta druhá moznost byla nepripustna. Nejsou-li dukazy – vse je pripustne. Dukazy jen posouvaji latku neznameho dal a dal, ale neni mozne vysvetlit vsechno bez viry v neco. Jestlize tedy pripustim jakoukoli viru v neco, musim pripustit i existenci boha. Duvody proc ja verim v boha jsem jiz napsal, proto
    Budte z Bohem

  15. Aniryba

    Bůh zdroj informace se asi nevyjadřuje k potratům, nenechal nám deset přikázání atp. nepromlouvá k jednotlivcům. Nestvořil náboženství, co? Je to jenom jiný název pro NEVÍM? kterému následně začnou věřící přisuzovat antropomorfní vlastnosti a z nevím vyrábí pravidla soužití, která by rádi aplikovali na ostatní. Vy totálně nechápete že se věda k tomuto prostě nevyjadřuje. Jde to vidět (el.mag záření): jde to změřit a vyjádřit vztah k dalšímu viděnému – to je věda. Věda se narozdíl od náboženství právě pohybuje tam kde může dokazovat.
    Napr. fyzici veri, ze nejrychlejsi je svetlo, ackoli nemaji zadny dukaz krome pozorovani dosud znamych veci.
    🙂 ano a vy máte něco rychlejšího? Jestli je to mimo tento vesmír, tak to ani nezmiňujte k ničemu nám to není.
    Jestli se chcete rozhlížet, tak musíte napřed někde stát a myslím že je lepší popisovat svět z místa kde stojíte ne z místa kde nejste a nevíte.

Comments are closed.