Proč lidé nevěří?

Vážně, proč vlastně lidé nevěří, pokud Bůh existuje?

Řekněme, že má pravdu křesťanství, a že tedy existuje Dobrý Bůh, který nás všechny miluje, chce abychom my milovali jeho – a v neposlední řadě chce, abychom v něj věřili. Jak vysvětlit, že v něj i přes jeho jasně (jasně?) podanou ruku a nabízenou lásku mnoho lidí nevěří?

V dalším chci probrat nejčastější odpovědi věřících na tuto otázku, chci rozebrat různé důvody, proč může člověk nevěřit, a nakonec chci ukázat, že už jen z pouhé existence jisté skupiny nevěřících plyne, že křesťanský Bůh s největší pravděpodobností neexistuje.

***

Proč tedy lidé nevěří v Boha? Snad nejčastější reakcí na tuto otázku je argumentace “negativními motivy”. Lidé, kteří v Boha nevěří, Ho vědomě odmítají. Jedná se o vzpouru proti Bohu. Někdy je odpověď okořeněna i poznámkou ve stylu, že “ateisté Boha nenávidí“…

Z pohledu věřících jde asi o poměrně logický argument: vždyť Bůh nás stvořil, miluje nás, miluje nás tak moc, že nám poslal svého jednorozeného Syna, který za nás za všechny zemřel – a my ho po tomhle všem odmítáme?! Co to může být jiného z naší strany, než vzpoura, neřkuli otevřená nenávist?

Ve skutečnosti je ovšem tato argumentace zcela nesmyslná, je to nonsens, a to přinejmenším ze tří důvodů.

Za prvé, pokud něco odmítám, vzepřel jsem se proti tomu, nebo to dokonce nenávidím, pak musím být nutně přesvědčen, že to existuje. A v takovém případě nejsem nevěřící, ale jsem naopak věřící (věřím, že Bůh existuje, ale odmítám se Mu podřídit a akceptovat Jeho svrchovanost). Naopak, pokud nevěřím, že Bůh existuje, pak ho logicky nemohu nenávidět a nemohu se proti němu vzepřít. Nemohu vůči němu mít jakékoliv pocity – mohu mít jen názor na představy druhých o takové bytosti.

Za druhé, už samotná myšlenka vzpoury proti Všemocnému Tvůrci Vesmíru je pošetilá. Věřím-li, že Vesmír stvořil všemocný a vševědoucí Bůh, který je pánem nad životem a smrtí čehokoliv a kohokoliv, pak nedává nejmenší smysl vzepřít se vůli takové bytosti (což je mimochodem i důvodem, proč je nesmyslná samotná myšlenka existence ďábla).

A za třetí, věřící, kteří používají “argument vzpoury”, odhalují zajímavé pnutí ve své mysli. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že jejich víra ohledně toho jaký Bůh je, a co po nás chce, je jaksi automaticky a nevyhnutelně pravdivá. Každý, kdo má na vlastnosti Boha jiný názor, se podle nich nutně vzepřel Bohu. Vůbec jim asi nepřijde na mysl, že by dotyčný člověk třeba mohl jen nesouhlasit s jejich názorem na Boha, s jejich porozuměním Bohu! Tohle automatické prohlašování svých představ a své víry za FAKT mi přijde velmi komické.

***

Zvláštní pozornost si zaslouží “vylepšení” Dineshe D’Souzy, které u nás zpopularizoval (a zřejmě se s ním ztotožnil) Roman Joch. Nelze ho neocitovat:

Většina současných ateistů se od křesťanství distancuje kvůli sexu… Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání ‚nesesmilníš‘, byl by Západ možná stále křesťanský…

Toto “vysvětlení” jsem původně chtěl uvést spíš jen pro pobavení, nicméně pan D’Souza to zjevně myslel vážně, a stejně tak i pan Joch. Proto by asi bylo vhodné nějak na to zareagovat.

Za prvé, dokonce ani katolická víra v Boha se se smilstvem v praxi zjevně nikterak nevylučuje, jak vidíme třeba jen v poslední době na případu pana Bartáka a v minulosti na případech pedofilních katolických kněžích. Koneckonců, ti z nás kteří s věřícími přijdeme do styku v osobním životě si na podobné případy jistě vzpomeneme i sami. V neposlední řadě to vidíme i v celé historii snad až do konce 19. století, kdy věřili až na naprosté výjimky všichni, a smilstvo tehdy JISTĚ existovalo v míře nemalé.

Případ pana Bartáka je mimochodem poučný i proto, že jej jde velmi pěkně zobecnit. Vidíme na něm, jak si věřící může sám pro sebe, pro své svědomí, své jednání snadno ospravedlnit. Je jedno, že jiní věřící s ním nesouhlasí – stačí že on je přesvědčen, že má pravdu. I proto je nesmírně pošetilé tvrdit, že i nezřízené smilnění je neslučitelné s vírou. Mimochodem, nelze nepřipomenout volnou analogii zvěrstev, které páchali věřící Němci za druhé světové války. Sami pro sebe si to ospravedlnili (plnili rozkazy, bylo to potřeba, Německo to potřebovalo, vraždění nebyli “skuteční lidé”, atd.) a bylo vymalováno. Víra pro ně většinou nebyla překážkou.

Za druhé, sexuální maniaci jako je pan Barták jsou asi opravdu značnou výjimkou (vlastně ani o nikom dalším nevím – a je velmi půvabné, že jediný takovýto agresivní šílenec je zrovna křesťan a aktivní katolík k tomu). Většina lidí (a tedy i ateistů!) jistě nechce být nevěrná, a myšlenka, že by jaksi dopředu plánovali že své partnerce se kterou jsou spokojeni chtějí být v budoucnu nevěrní, a proto raději “nebudou věřit” (wtf?! rozhodnout se, že nebudou věřit?!) mi přijde totálně absurdní, bláznivá a šílená.

Za třetí: bavíme se o jednoznačných podvodech vůči současnému partnerovi, tedy skutečném smilnění. Ty jsou vnímány jednoznačně negativně i v ateistické společnosti (a je to zcela racionální a dobře zdůvodnitelný morální postoj), a k odsouzení takového jednání opravdu nepotřebuji víru. Teze, že ateisté jsou ateisty “aby mohli smilnit” je tedy absurdní i z tohoto pohledu, právě proto že smilstvo je nemorální i mezi ateisty.

Na okraj chci podotknout, že já sám jsem protipříkladem tomu obvinění: NIKDY jsem žádné své partnerce nebyl nevěrný. S mou nynější ženou čekáme dítě, a nikdy jsem nebyl šťastnější. Obvinění, že celou dobu myslím beztak jen na nevěru, protože právě kvůli tomu jsem přece ateistou, je mi lidsky neskutečně odporné, uráží mě, a lidmi, kteří jsou vůbec schopni s něčím podobným přijít, z hloubi duše pohrdám.

***

Podle mého názoru mnohem zajímavější argument se opírá o existenci Ďábla: To, že lidé nevěří, je dílem ďáblovým. Tím, že ďábel nějak mysticky přesvědčil lidi, že Bůh neexistuje, je svedl z cesty ke spáse, což je přesně jeho cílem. Získal je tak na svou stranu… Ostatně, ďáblovým největším úspěchem je, že lidé uvěřili, že ani on, ďábel, neexistuje!

Tento argument je IMHO dost silný, a po pravdě se dost divím, že se “moderní křesťané” tak silného “nástroje”, jakým je ďábel, vzdali. Téma problematičnosti myšlenky ďábla je ovšem poměrně rozsáhlé, a navíc bychom se řešením této otázky posunuli nepříjemně daleko od těžiště dnešního zamyšlení. Raději si tedy nechám ďábla na samostatný článek.

***

Čtvrtým argumentem je teze, že víra je dar. Někdo ho dostal, a někdo ho nedostal. Ateisté nevěří, protože prostě nedostali dar víry; věřící jsou ti, kteří dar víry dostali, a měli by za to být Bohu velmi vděčni. (viz. třeba Daniela Drtinová na webu Jsem Katolík)

Tento argument je typický pro umírněné křesťany, ovšem podle mého názoru je velmi problematický. Pokud věří ti, kteří dostali víru jako dar, a ti kteří nevěří, nevěří proto, že se Bůh rozhodl víru jim nedat – jak je potom za jejich nevíru může trestat nespasením?

A jak se to slučuje s údajnou lidskou “svobodnou vůlí”? Člověk, kterému se Bůh rozhodne víru nedat, asi příliš velkou svobodu uvěřit nemá.

Dále, pokud je víra Božím darem, jak je možné, že tento dar dostalo 99% Poláků a jen cca 25% Čechů? A jak je možné, že v USA dostávají lidé “dar víry” převážně v “protestantské modifikaci”, zatímco Poláci ho dostávají pravidelně v “Katolické modifikaci”? A jak to, že dar křesťanské víry dostává tak naprosté minimum Arabů? Nebo snad i Muslimská víra vede ke spáse?

Přitom pro celou situaci existuje naprosto přímočaré a hlavně perfektně fungující vysvětlení: lidé prostě většinou věří tomu, čemu “se věří” v jejich společnosti, rodině, okolí. To ovšem příliš prostoru pro “víru jako dar” nedává, a proto ani tento čtvrtý argument problém nevíry neřeší.

***

Pátý argument bych nazval “argument z nevědomosti”, z pohodlnosti, či z nezájmu. Lidé nevěří často proto, že o křesťanství nic moc nevědí, a nikdo je s ním neseznámil tak, aby pro ně bylo zajímavé. Na to, aby se jím zabývali sami, jsou pohodlní, nebo prostě mají důležitější věci na práci.

Tento argument je podle mě první skutečný, reálný. Ano, takoví lidé skutečně existují a jistě jich není málo. Je dost možné, dokonce pravděpodobné, že kdyby byli s vírou nějak poutavě seznámeni, pak by část z nich uvěřila.

V této situaci se ovšem nabízí otázka, jak je možné, že Bůh tolika lidem nedopřál reálnou možnost uvěřit? Informace, které se k nim dostaly, pro ně činí víru nevěrohodnou, a vše co se k nim během jejich dosavadního života dostalo jim neposkytuje žádné informace, proč by se o víru MĚLI zajímat! Proč, když je víra pro člověka tak dobrá a prospěšná, stojí tolik lidí bokem, i když by nemuselo?

Navíc, podle značné části křesťanů budou tito lidé za svoji nevíru pykat, a podle zbytku přinejmenším “jen” nebudou spaseni – je toto spravedlivé?

Kdyby Bůh existoval, pak by tato situace znamenala zřejmý problém. Logický závěr z toho tvoří další z mnoha střípků mozaiky, kterou popisuji od založení tohoto webu: Bůh neexistuje, a pozorujeme tedy přesně to, co lze předpokládat, že bychom MĚLI pozorovat. Fakt, že ke spoustě lidí se náboženství v přijatelné podobě nedostalo, a tito lidé pak nevěří, a že takových lidí navíc vůbec není málo, je v naprostém souladu s očekáváním, plynoucím z předpokladu, že Bůh neexistuje.

***

Nejzajímavější, nejdůležitější a IMHO nejzávažnější je ale poslední argument, popisující poslední skupinu lidí. Jsou to lidé, kteří by třeba i chtěli věřit, tuší, že náboženství BY MOHLO BÝT závažné téma (kdyby bylo pravdivé), a proto se o něj aktivně zajímají. Četli Bibli, čtou knihy o víře, věnují tomu svůj čas – a přitom docházejí stále silněji k naprosto upřímnému závěru, že náboženství NENÍ pravdivé, a že Bůh jakého náboženství popisuje, neexistuje.

Závěr, ke kterému došli, jsou ochotni kdykoliv obhájit, případně změnit, pokud jim někdo ukáže, v čem jsou jejich myšlenky špatné. Za tím účelem se dokonce ptají věřících, kde je chyba, a jak víru chápat – avšak reakce věřících, včetně způsobu těch reakcí jen dále potvrzují jejich dosavadní závěry.

Můj nejdůležitější dnešní argument je, že už jen z toho, že existuje tato skupina lidí, lidí kteří upřímně hledají, a docházejí k závěru že Bůh neexistuje, plyne, že nic takového jako milující Bůh, kterému by na nás záleželo, neexistuje. Důkazem, že tato skupina existuje, a je neprázdná, si dovoluji být já osobně, a je jím jen na tomhle webu i Slávek, Selvisked, Neruda, a x dalších.

Do této skupiny bych zařadil navíc lidi, kteří víru “ztratili”. V mládí věřili, mnohdy chtěli víře zasvětit svůj život – a čím víc se o víru a o náboženství zajímali, tím víc ji ztraceli, až ji nakonec ztratili úplně. Sem patří například Bart Ehrman, nebo, pokud vím, z našich autorů  profesor Otakar Funda.

***

Závěrem chci poznamenat, že kupodivu NEPLATÍ opačný argument: Proč mnozí inteligentní lidé věří, pokud Bůh neexistuje?

Důvodů, proč takoví lidé mohou věřit, je spousta, a spousta jich zazněla i v mých minulých článcích. Zběžně připomeňme, že víra je pro člověka často psychicky uspokojující a naplňující, dává přesvědčení, že poskytuje odpovědi na závažné otázky, týkající se původu Vesmíru, Dobra a Zla, lidské budoucnosti po smrti. Dává naději, že smrtí vše nekončí. Přesvědčuje nás (lidi), že jsme výjimeční (kdo by nechtěl být výjimečný?), a že jsme byli stvořeni k obrazu Božímu. Tisíciletým vývojem se víra vyvinula do značně přitažlivé podoby, a tvoří tedy přímo učebnicový prototyp memplexu. Poskytuje iluzi “Otce v nebi”, který pomůže, když bude opravdu zle, se kterým může každý “osobně rozmlouvat”, atd.

Není nejmenší div, že i mnozí velmi inteligentní lidé tomuto svůdnému koktejlu podlehnou.

Prostě, na rozdíl od argumentů kterými jsem se dnes zabýval, z předpokladu že Bůh NEexistuje, ani v nejmenším neplyne, že by v něj lidé neměli věřit. Naopak, je velmi snadno vysvětlitelné, proč v Boha tolik lidí věří.

937 thoughts on “Proč lidé nevěří?

  1. Michal Post author

    Kolegyně Médea zdůvodnila, že většina vědců v dějinách byli ateisté. To samozřejmě hraje do karet mě, pročež vy jste si naběhl na vidle hned dvakrát.

    Poprvé, když jste se pokoušel utahovat si z nás, jaký že byl přínos ateistů vědě (s vědomím, že rozšířený ateismus je poměrně moderní fenomén, a nesprávným očekáváním, že za těch posledních cca 200 let těch vědců bylo asi míň, než za předchozích 15 století dominance křesťanství. Žel, ono, pro vás paradoxně, nebylo 🙂 )

    A podruhé, když jste Médein argument nepochopil, a myslíte si, že znamená něco jiného než co znamená, a říkáte tedy MĚ, že jsem si naběhl na vidle 🙂

  2. Medea

    “nezapomeň zmínit geometrickou představu čísel u řeků a tedy i důvod, proč spousta řešení pro nás již čistě algebraických problémů bylo v geometrii.”

    Tak, okrem geniálnych Grékov, ktorí z matematiky spravili deduktívnu vedu, nesmieme zabudnúť na Indov (s ich praktickou pozičnou sústavou) a Arabov, ktorí prispeli svojou algebrou. Vďaka arabskej algebre, mohla v období renesancie, prebehnúť algebraizácia matematiky. Moderná veda je projektom viacerých civilizácii. Gréci postavili pevný základ, na ktorom neskôr budovali Arabi a renesanční Európania, až sa napokon v 17. storočí (vďaka Galileovi, Keplerovi, Descartovi, Newtonovi, …) sformovalo to, čomu ja hovorím “moderná veda” 🙂

  3. Antiateista

    … sformovalo to, čomu ja hovorím “moderná veda” – to je to o čem tu celou dobu mluvím. 🙂

  4. Medea

    “Vědci vs. víra: mluvila jste o dnešku a bez přesných dat. Nějaká jsou tady:
    http://www.pewforum.org/2009/11/05/scientists-and-belief/

    Anti-a-teista, aj podľa tých Vami postnutých dát, je väčšina vedcov ateistická. A podiel veriacich u vedcov, sa od celkovej populácie, drasticky líši.

    OK. Tu je štatistika z renomovaného vedeckého časopisu Nature z roku 1998. Ako vzorka boli použitý členovia Národnej akadémie vied v USA (NAS – National Academy of Sciences): http://www.stephenjaygould.org/ctrl/news/file002.html
    Podľa tej štatistiky 72,2% respondentov neverí v osobného Boha a 76,7% neverí v posmrtný život. K viere v osobného Boha sa prihlásilo len 7%, k viere v posmrtný život 7,9%.

    Samozrejme to boli TOP vedci v USA. Ak vezmeme celú vedeckú populáciu v USA, tak cca 60% neverí v osobného Boha, to je asi rovnaké číslo ako v roku 1900.

  5. Antiateista

    Ne všichni vědci jsou členové NAS – to jen tak na okraj.
    V Evropě je bolševismus o dost rozšířenější než v USA, tak se není čemu divit. 😀 žádnou statistiku jsem neviděl.
    A i kdyby – non sequitur

    “každopádně vědci bohy nepotřebují a my také ne” – jste udělali bohy ze sebe. 😀
    “When men choose not to believe in God, they do not thereafter believe in nothing, they then become capable of believing in anything.” (Chesterton)
    Na počátku raně novověké vědy v Evropě to byla právě teologie, která stála za jejím vznikem /vliv Řecka tu byl už dávno před Koperníkem, Galilileem etc./: Kepler a Galilei založili svoji vědu na tom, že je příroda knihou napsanou Bohem jazykem matematiky. Ateisté jednoduše vyšoupli Boha a dosadili tam sebe: že vše existuje podle rozumu druhu homo sapiens sapiens – co on nepochopí, to neexistuje /velmi jednoduše řečeno/

    Jen tak na okraj, já vědu neodmítám – znám její omezení. Ale odmítám scientismus jako pověru a špatnou vědu. Scientismus vůbec vědecký názor totiž není!!!

  6. Medea

    “Ne všichni vědci jsou členové NAS – to jen tak na okraj.”

    Však som hovorila, že v NAS je zastúpenie ateistov (72,2%) väčšie, ako vo vede vo všeobecnosti (cca 60%).

  7. Medea

    Antiateista: “Řecké myšlení mělo svá omezení, které jí nevodovolilo další vývoj. Ten pokračoval až ve středověku v křesťanských a arabských zemích.”

    Helénistické štáty sa stali súčasťou Rímskej ríše, teda Grékom samotným, bol odopretý ďalší samostatný vývoj. Keby Hannibal vyvrátil Rím, vyzeralo by to úplne inak 🙂 V 4. storočí sa Rímska ríša christianizovala. V 7. storočí vzniká Kalifát. Teda celé Stredomorie a provincie Rímskej ríše, v ktorých existovala grécka učenosť, ovládli monoteistické náboženstvá. Keď boli tieto územia kresťanské alebo islamské, s prímesou judaizmu, tak dá rozum, že grécka učenosť (t.j. prevzatá od Grékov), sa mohla rozvíjať len v monoteistickom prostredí. Keby sa Európa stala budhistická, tak by sa grécka učenosť rozvíjala v prostredí budhistickom 🙂

    Antiateista: “Dnešní věda /pro natvrdlé opakuji dnešní věda/ stojí na základu renesační vědy, filosofie a teologie právě těch jmeovaných raně novověkých vědců.”

    Nestojí. Moderná veda sa vyvinula z antickej vedy, ale to neznamená, že na nej stojí. Keby sme spálili všetky dejepisné knihy, tak prírodné vedy a matematika, by sa mohli bez problémov ďalej rozvíjať.

    K tej teológii. Dokonca ani chudáci kresťania by bez gréckych filozofov žiadnu teológiu nemali 🙂

  8. Medea

    “Na počátku raně novověké vědy v Evropě to byla právě teologie, která stála za jejím vznikem /vliv Řecka tu byl už dávno před Koperníkem, Galilileem etc./: Kepler a Galilei založili svoji vědu na tom, že je příroda knihou napsanou Bohem jazykem matematiky.”

    Ja to vidím presne naopak. Tých 1000 rokov kresťanstva, silne potlačilo vplyv Grécka, a až v renesancii, keď sa začala rozpadať budova skostnatelej scholastiky a ľudia opäť objavili sviežu antiku, sa mohla začať rozvíjať veda 😉

  9. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    Nejdřiv jsme obviněni ze scientismu ( co to vlastně je?), pak, že jsme ze sebe udělali bohy 😀 – k čemu by nám božství bylo? Ateisté bohy ze sebe nepotřebují dělat…k čemu by nám to bylo..byli bychom směšní jak teisté

  10. Antiateista

    Řecko už dlouho při pádu římské říše nic neznamenalo. Středověk se snažil navazovat na antiku co nejvíce. Renesancí bylo více než ta nejvíce jmenovaná /např. se mluví o karolínské renesanci/. Některé směry scholastiky sice upadly, ale jiné nikoliv. Renesančí filosofie nevznikla ex nihilo.
    A kolik řeckých a římských vlivných filosofů bylo vyložených ateistů /Epikura sem nepleťte, to byl deista/?
    A kde by ateisté sehnali svoji filosofii když ne od poly/monoteistickýh Řeků a Římanů?

    “Moderná veda sa vyvinula z antickej vedy” – to jako přímo? 😀
    V renesanci a baroku tam přece jenom byli vneseny nové myšlenky, ač se navazovalo jak na středověké a antické tradice.
    Keby sme spálili všetky dejepisné knihy, tak prírodné vedy a matematika, by sa mohli bez problémov ďalej rozvíjať. – špatná logika

  11. Antiateista

    to progresívne v gréckom myslení – co prosím bylo to progresivní? A jak je to s pokrokem ve filosofii?

  12. Antiateista

    Směšní jsou především materialisté a samozvaní skeptikové /spíš pseudoskeptikové/.
    Jestli nevíte, co je scientismus, tak vás tedy lituji, soudruhu.

  13. Medea

    “to progresívne v gréckom myslení – co prosím bylo to progresivní?”

    Sloboda. Grécka učenosť, v tom lepšom prípade, bola degradovaná na slúžku náboženskej doktríny.

    “A kde by ateisté sehnali svoji filosofii když ne od poly/monoteistickýh Řeků a Římanů?”

    Prečo nedal kresťanom teológiu Ježiš Kristus – “Syn Boží”? 😀

    ““Moderná veda sa vyvinula z antickej vedy” – to jako přímo?”

    Však, už som to hore popisovala.

  14. Medea

    Antiateista: “Vědecký fakt dneska se stane lží zítra. A proč mu proto na 100 procent věřit?”

    Ako mám tomu rozumieť, guľatá Zem (guľatosť s presnosťou lepšou než 1%), bude od zajtra kockou alebo veľkosť rýchlosti svetla vo vákuu, zajtra klesne na polovicu?

    Minulé fyzikálne teórie môžu byť aproximáciou budúcich. A zabúdate na možnosť, že fundamentálne fyzikálne teórie by mohli postupom času skonvergovať do jednej fyzikálnej “teórie všetkého”. Tiež zabúdate na možnosť, že mnohé “vedecké fakty”, môžu byť skutočnými faktami a preto zostať “vedeckými faktami” večne.

    Už som tu viackrát spomínala klasickú fyziku. Klasická fyzika popisuje fyzikálnu realitu v 21. storočí rovnako dobre/zle, ako ju popisovala v 19. storočí. Teda na podobné vedeckotechnické účely, na aké sa používala klasická fyzika v 19. storočí, sa dá klasická fyzika použiť aj dnes. Všetky technické výkony, ktoré sa vďaka nej dali robiť v 19. storočí, sa dajú s jej pomocou úspešne robiť aj dnes (a vďaka vynálezom samozrejme aj mnohé iné). Dokonca v rámci klasickej fyziky sa robia nové objavy (deterministický chaos, klasické ergodické systémy)! Klasická fyzika je nepostrádateľná pre technické vedy (a podľa mňa, takou v budúcnosti aj zostane, minimálne dovtedy, kým ľudstvo bude žiť v makrosvete :)), pretože s veľmi dobrou presnosťou popisuje rozsiahlu množinu makroskopických javov a situácií. Táto fyzika je aproximáciou súčasnej realativistickej a kvantovej fyziky.

    Toľko, k tomu postmodernistickému blúzneniu o rovnocennosti “vedeckých” teórií Papuáncov a moderných Európanov.

  15. Medea

    “Epikura sem nepleťte, to byl deista”

    Nebol. Epikurove atómy (a zákony ich pohybu, zlučovania a odlučovania) a prázdny priestor, boli večné. Epikurovy blažení bohovia žili v intermundiách a nič nestvorili, ani do ľudského sveta nezasahovali. Od deistického Boha sa očakáva minimálne stvorenie alebo nejaké naštartovanie sveta 🙂

  16. Antiateista

    k tomu postmodernistickému blúzneniu o rovnocennosti “vedeckých” teórií Papuáncov a moderných Európanov – Jen další panák ze slámy. Vůbec jste Feyerabenda nepochopila. “Scientists are people who know more and more about less and less, until they know everything about nothing.”
    zabúdate na možnosť, že fundamentálne fyzikálne teórie by mohli postupom času skonvergovať do jednej fyzikálnej “teórie všetkého”.- nějak jste zaspala dobu a nevšimla si, že teorie všeho je nesmysl.
    fyzika je trochu jiný případ než třeba biologie, ale stejně — k tomu jsem narazil na vědecký vtip:
    Student: Dr Einstein, Aren’t these the same questions as last year’s physics final exam?”
    Dr. Einstein: Yes; But this year the answers are different.
    Máte hodně zkreslené představ o vědě – čím dál více mě v tom udivujete. a tio prosím znáte příslušné autory filosofie vědy. Asi jen jménem. 😀

Comments are closed.