Proč lidé nevěří?

Vážně, proč vlastně lidé nevěří, pokud Bůh existuje?

Řekněme, že má pravdu křesťanství, a že tedy existuje Dobrý Bůh, který nás všechny miluje, chce abychom my milovali jeho – a v neposlední řadě chce, abychom v něj věřili. Jak vysvětlit, že v něj i přes jeho jasně (jasně?) podanou ruku a nabízenou lásku mnoho lidí nevěří?

V dalším chci probrat nejčastější odpovědi věřících na tuto otázku, chci rozebrat různé důvody, proč může člověk nevěřit, a nakonec chci ukázat, že už jen z pouhé existence jisté skupiny nevěřících plyne, že křesťanský Bůh s největší pravděpodobností neexistuje.

***

Proč tedy lidé nevěří v Boha? Snad nejčastější reakcí na tuto otázku je argumentace “negativními motivy”. Lidé, kteří v Boha nevěří, Ho vědomě odmítají. Jedná se o vzpouru proti Bohu. Někdy je odpověď okořeněna i poznámkou ve stylu, že “ateisté Boha nenávidí“…

Z pohledu věřících jde asi o poměrně logický argument: vždyť Bůh nás stvořil, miluje nás, miluje nás tak moc, že nám poslal svého jednorozeného Syna, který za nás za všechny zemřel – a my ho po tomhle všem odmítáme?! Co to může být jiného z naší strany, než vzpoura, neřkuli otevřená nenávist?

Ve skutečnosti je ovšem tato argumentace zcela nesmyslná, je to nonsens, a to přinejmenším ze tří důvodů.

Za prvé, pokud něco odmítám, vzepřel jsem se proti tomu, nebo to dokonce nenávidím, pak musím být nutně přesvědčen, že to existuje. A v takovém případě nejsem nevěřící, ale jsem naopak věřící (věřím, že Bůh existuje, ale odmítám se Mu podřídit a akceptovat Jeho svrchovanost). Naopak, pokud nevěřím, že Bůh existuje, pak ho logicky nemohu nenávidět a nemohu se proti němu vzepřít. Nemohu vůči němu mít jakékoliv pocity – mohu mít jen názor na představy druhých o takové bytosti.

Za druhé, už samotná myšlenka vzpoury proti Všemocnému Tvůrci Vesmíru je pošetilá. Věřím-li, že Vesmír stvořil všemocný a vševědoucí Bůh, který je pánem nad životem a smrtí čehokoliv a kohokoliv, pak nedává nejmenší smysl vzepřít se vůli takové bytosti (což je mimochodem i důvodem, proč je nesmyslná samotná myšlenka existence ďábla).

A za třetí, věřící, kteří používají “argument vzpoury”, odhalují zajímavé pnutí ve své mysli. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že jejich víra ohledně toho jaký Bůh je, a co po nás chce, je jaksi automaticky a nevyhnutelně pravdivá. Každý, kdo má na vlastnosti Boha jiný názor, se podle nich nutně vzepřel Bohu. Vůbec jim asi nepřijde na mysl, že by dotyčný člověk třeba mohl jen nesouhlasit s jejich názorem na Boha, s jejich porozuměním Bohu! Tohle automatické prohlašování svých představ a své víry za FAKT mi přijde velmi komické.

***

Zvláštní pozornost si zaslouží “vylepšení” Dineshe D’Souzy, které u nás zpopularizoval (a zřejmě se s ním ztotožnil) Roman Joch. Nelze ho neocitovat:

Většina současných ateistů se od křesťanství distancuje kvůli sexu… Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání ‚nesesmilníš‘, byl by Západ možná stále křesťanský…

Toto “vysvětlení” jsem původně chtěl uvést spíš jen pro pobavení, nicméně pan D’Souza to zjevně myslel vážně, a stejně tak i pan Joch. Proto by asi bylo vhodné nějak na to zareagovat.

Za prvé, dokonce ani katolická víra v Boha se se smilstvem v praxi zjevně nikterak nevylučuje, jak vidíme třeba jen v poslední době na případu pana Bartáka a v minulosti na případech pedofilních katolických kněžích. Koneckonců, ti z nás kteří s věřícími přijdeme do styku v osobním životě si na podobné případy jistě vzpomeneme i sami. V neposlední řadě to vidíme i v celé historii snad až do konce 19. století, kdy věřili až na naprosté výjimky všichni, a smilstvo tehdy JISTĚ existovalo v míře nemalé.

Případ pana Bartáka je mimochodem poučný i proto, že jej jde velmi pěkně zobecnit. Vidíme na něm, jak si věřící může sám pro sebe, pro své svědomí, své jednání snadno ospravedlnit. Je jedno, že jiní věřící s ním nesouhlasí – stačí že on je přesvědčen, že má pravdu. I proto je nesmírně pošetilé tvrdit, že i nezřízené smilnění je neslučitelné s vírou. Mimochodem, nelze nepřipomenout volnou analogii zvěrstev, které páchali věřící Němci za druhé světové války. Sami pro sebe si to ospravedlnili (plnili rozkazy, bylo to potřeba, Německo to potřebovalo, vraždění nebyli “skuteční lidé”, atd.) a bylo vymalováno. Víra pro ně většinou nebyla překážkou.

Za druhé, sexuální maniaci jako je pan Barták jsou asi opravdu značnou výjimkou (vlastně ani o nikom dalším nevím – a je velmi půvabné, že jediný takovýto agresivní šílenec je zrovna křesťan a aktivní katolík k tomu). Většina lidí (a tedy i ateistů!) jistě nechce být nevěrná, a myšlenka, že by jaksi dopředu plánovali že své partnerce se kterou jsou spokojeni chtějí být v budoucnu nevěrní, a proto raději “nebudou věřit” (wtf?! rozhodnout se, že nebudou věřit?!) mi přijde totálně absurdní, bláznivá a šílená.

Za třetí: bavíme se o jednoznačných podvodech vůči současnému partnerovi, tedy skutečném smilnění. Ty jsou vnímány jednoznačně negativně i v ateistické společnosti (a je to zcela racionální a dobře zdůvodnitelný morální postoj), a k odsouzení takového jednání opravdu nepotřebuji víru. Teze, že ateisté jsou ateisty “aby mohli smilnit” je tedy absurdní i z tohoto pohledu, právě proto že smilstvo je nemorální i mezi ateisty.

Na okraj chci podotknout, že já sám jsem protipříkladem tomu obvinění: NIKDY jsem žádné své partnerce nebyl nevěrný. S mou nynější ženou čekáme dítě, a nikdy jsem nebyl šťastnější. Obvinění, že celou dobu myslím beztak jen na nevěru, protože právě kvůli tomu jsem přece ateistou, je mi lidsky neskutečně odporné, uráží mě, a lidmi, kteří jsou vůbec schopni s něčím podobným přijít, z hloubi duše pohrdám.

***

Podle mého názoru mnohem zajímavější argument se opírá o existenci Ďábla: To, že lidé nevěří, je dílem ďáblovým. Tím, že ďábel nějak mysticky přesvědčil lidi, že Bůh neexistuje, je svedl z cesty ke spáse, což je přesně jeho cílem. Získal je tak na svou stranu… Ostatně, ďáblovým největším úspěchem je, že lidé uvěřili, že ani on, ďábel, neexistuje!

Tento argument je IMHO dost silný, a po pravdě se dost divím, že se “moderní křesťané” tak silného “nástroje”, jakým je ďábel, vzdali. Téma problematičnosti myšlenky ďábla je ovšem poměrně rozsáhlé, a navíc bychom se řešením této otázky posunuli nepříjemně daleko od těžiště dnešního zamyšlení. Raději si tedy nechám ďábla na samostatný článek.

***

Čtvrtým argumentem je teze, že víra je dar. Někdo ho dostal, a někdo ho nedostal. Ateisté nevěří, protože prostě nedostali dar víry; věřící jsou ti, kteří dar víry dostali, a měli by za to být Bohu velmi vděčni. (viz. třeba Daniela Drtinová na webu Jsem Katolík)

Tento argument je typický pro umírněné křesťany, ovšem podle mého názoru je velmi problematický. Pokud věří ti, kteří dostali víru jako dar, a ti kteří nevěří, nevěří proto, že se Bůh rozhodl víru jim nedat – jak je potom za jejich nevíru může trestat nespasením?

A jak se to slučuje s údajnou lidskou “svobodnou vůlí”? Člověk, kterému se Bůh rozhodne víru nedat, asi příliš velkou svobodu uvěřit nemá.

Dále, pokud je víra Božím darem, jak je možné, že tento dar dostalo 99% Poláků a jen cca 25% Čechů? A jak je možné, že v USA dostávají lidé “dar víry” převážně v “protestantské modifikaci”, zatímco Poláci ho dostávají pravidelně v “Katolické modifikaci”? A jak to, že dar křesťanské víry dostává tak naprosté minimum Arabů? Nebo snad i Muslimská víra vede ke spáse?

Přitom pro celou situaci existuje naprosto přímočaré a hlavně perfektně fungující vysvětlení: lidé prostě většinou věří tomu, čemu “se věří” v jejich společnosti, rodině, okolí. To ovšem příliš prostoru pro “víru jako dar” nedává, a proto ani tento čtvrtý argument problém nevíry neřeší.

***

Pátý argument bych nazval “argument z nevědomosti”, z pohodlnosti, či z nezájmu. Lidé nevěří často proto, že o křesťanství nic moc nevědí, a nikdo je s ním neseznámil tak, aby pro ně bylo zajímavé. Na to, aby se jím zabývali sami, jsou pohodlní, nebo prostě mají důležitější věci na práci.

Tento argument je podle mě první skutečný, reálný. Ano, takoví lidé skutečně existují a jistě jich není málo. Je dost možné, dokonce pravděpodobné, že kdyby byli s vírou nějak poutavě seznámeni, pak by část z nich uvěřila.

V této situaci se ovšem nabízí otázka, jak je možné, že Bůh tolika lidem nedopřál reálnou možnost uvěřit? Informace, které se k nim dostaly, pro ně činí víru nevěrohodnou, a vše co se k nim během jejich dosavadního života dostalo jim neposkytuje žádné informace, proč by se o víru MĚLI zajímat! Proč, když je víra pro člověka tak dobrá a prospěšná, stojí tolik lidí bokem, i když by nemuselo?

Navíc, podle značné části křesťanů budou tito lidé za svoji nevíru pykat, a podle zbytku přinejmenším “jen” nebudou spaseni – je toto spravedlivé?

Kdyby Bůh existoval, pak by tato situace znamenala zřejmý problém. Logický závěr z toho tvoří další z mnoha střípků mozaiky, kterou popisuji od založení tohoto webu: Bůh neexistuje, a pozorujeme tedy přesně to, co lze předpokládat, že bychom MĚLI pozorovat. Fakt, že ke spoustě lidí se náboženství v přijatelné podobě nedostalo, a tito lidé pak nevěří, a že takových lidí navíc vůbec není málo, je v naprostém souladu s očekáváním, plynoucím z předpokladu, že Bůh neexistuje.

***

Nejzajímavější, nejdůležitější a IMHO nejzávažnější je ale poslední argument, popisující poslední skupinu lidí. Jsou to lidé, kteří by třeba i chtěli věřit, tuší, že náboženství BY MOHLO BÝT závažné téma (kdyby bylo pravdivé), a proto se o něj aktivně zajímají. Četli Bibli, čtou knihy o víře, věnují tomu svůj čas – a přitom docházejí stále silněji k naprosto upřímnému závěru, že náboženství NENÍ pravdivé, a že Bůh jakého náboženství popisuje, neexistuje.

Závěr, ke kterému došli, jsou ochotni kdykoliv obhájit, případně změnit, pokud jim někdo ukáže, v čem jsou jejich myšlenky špatné. Za tím účelem se dokonce ptají věřících, kde je chyba, a jak víru chápat – avšak reakce věřících, včetně způsobu těch reakcí jen dále potvrzují jejich dosavadní závěry.

Můj nejdůležitější dnešní argument je, že už jen z toho, že existuje tato skupina lidí, lidí kteří upřímně hledají, a docházejí k závěru že Bůh neexistuje, plyne, že nic takového jako milující Bůh, kterému by na nás záleželo, neexistuje. Důkazem, že tato skupina existuje, a je neprázdná, si dovoluji být já osobně, a je jím jen na tomhle webu i Slávek, Selvisked, Neruda, a x dalších.

Do této skupiny bych zařadil navíc lidi, kteří víru “ztratili”. V mládí věřili, mnohdy chtěli víře zasvětit svůj život – a čím víc se o víru a o náboženství zajímali, tím víc ji ztraceli, až ji nakonec ztratili úplně. Sem patří například Bart Ehrman, nebo, pokud vím, z našich autorů  profesor Otakar Funda.

***

Závěrem chci poznamenat, že kupodivu NEPLATÍ opačný argument: Proč mnozí inteligentní lidé věří, pokud Bůh neexistuje?

Důvodů, proč takoví lidé mohou věřit, je spousta, a spousta jich zazněla i v mých minulých článcích. Zběžně připomeňme, že víra je pro člověka často psychicky uspokojující a naplňující, dává přesvědčení, že poskytuje odpovědi na závažné otázky, týkající se původu Vesmíru, Dobra a Zla, lidské budoucnosti po smrti. Dává naději, že smrtí vše nekončí. Přesvědčuje nás (lidi), že jsme výjimeční (kdo by nechtěl být výjimečný?), a že jsme byli stvořeni k obrazu Božímu. Tisíciletým vývojem se víra vyvinula do značně přitažlivé podoby, a tvoří tedy přímo učebnicový prototyp memplexu. Poskytuje iluzi “Otce v nebi”, který pomůže, když bude opravdu zle, se kterým může každý “osobně rozmlouvat”, atd.

Není nejmenší div, že i mnozí velmi inteligentní lidé tomuto svůdnému koktejlu podlehnou.

Prostě, na rozdíl od argumentů kterými jsem se dnes zabýval, z předpokladu že Bůh NEexistuje, ani v nejmenším neplyne, že by v něj lidé neměli věřit. Naopak, je velmi snadno vysvětlitelné, proč v Boha tolik lidí věří.

937 thoughts on “Proč lidé nevěří?

  1. Colombo

    Feyerabend described science as being essentially anarchistic, obsessed with its own mythology, and as making claims to truth well beyond its actual capacity. He was especially indignant about the condescending attitudes of many scientists towards alternative traditions. For example, he thought that negative opinions about astrology and the effectivity of rain dances were not justified by scientific research, and dismissed the predominantly negative attitudes of scientists towards such phenomena as elitist or racist. In his opinion, science has become a repressing ideology, even though it arguably started as a liberating movement. Feyerabend thought that a pluralistic society should be protected from being influenced too much by science, just as it is protected from other ideologies.

    Starting from the argument that a historical universal scientific method does not exist, Feyerabend argues that science does not deserve its privileged status in western society. Since scientific points of view do not arise from using a universal method which guarantees high quality conclusions, he thought that there is no justification for valuing scientific claims over claims by other ideologies like religions. Feyerabend also argued that scientific accomplishments such as the moon landings are no compelling reason to give science a special status. In his opinion, it is not fair to use scientific assumptions about which problems are worth solving in order to judge the merit of other ideologies. Additionally, success by scientists has traditionally involved non-scientific elements, such as inspiration from mythical or religious sources.
    Z wikipedie o Feyerabendovi. Ten pán je totálně mimo.

    Nebo tohle:
    In his books Against Method and Science in a Free Society Feyerabend defended the idea that there are no methodological rules which are always used by scientists. He objected to any single prescriptive scientific method on the grounds that any such method would limit the activities of scientists, and hence restrict scientific progress. In his view, science would benefit most from a “dose” of theoretical anarchism. He also thought that theoretical anarchism was desirable because it was more humanitarian than other systems of organization, by not imposing rigid rules on scientists.

    Dovolil bych si tvrdit, že tento pán se nikdy o žádný vědecký pokrok nesnažil.
    Ačkoliv je myšlenka, že bychom neměli apriory odsuzovat rituály na přivolání deště, hezká, lze ji jednoduše zavrhnout jako blbost. Nebo jestli se pánovi natolik líbí, měl by ji vědecky otestovat.

    Jenže von vlastně neuznává vědeckou metodologii, protože vědce omezuje. Takže nebude uznávat ani experiment nebo ověřování výsledků, správné vyhodnocení a jiné postupy, které zajistí objektivní zhodnocení výsledků a vyhnutí se osobním biasům a různým zkreslením.

    Tohle je imho i popírání matematických postupů a ačkoliv nesouhlasím s názore, který zastává Médea o tom, že dvojka existuje nezávisle na nás (tedy, svět ideí existuje nezávisle na lidstvu), přeci jen mi je ta její představa bližší, než ty kraviny, co prohlašuje ten pán.

  2. Colombo

    Berko, vedete neskutečné kecy! Jen ignorantsky blábolíte něco o skřítkách a víte úplné **** o filosofii vědy. Stejně tak o dějinách vědy. Myslíte, že vědecké teorie platné v roce 1900 jsou 100 procentně platné i dnes?

    Hmm, věda: nelétá ve vzduchu něco jako idea. Má své předpoklady. A své určení. A svá omezení. Není to žádný samospásný idol použitelný na kde co.

    Pěkného slaměného panáčka sis postavil.
    1. vědecká metodika přímo počítá s zavrhováním starých teorií jakmile se nahromadí dostatek důkazů o jejich neplatnosti.
    1.a) tam, kde toho už dost víme se to pro tebe bohužel nahrazuje teorií, která je lepší a přesnější verzí předchozí teorie (tedy ne kompletní házní do koše)
    1b) stará teorie může mít pořád omezenou platnost nebo být užitečným modelem (klasická gravitace)
    2. Podle sebe soudím tebe. Pro mě není věda žádný samospásný symbol, ale tvrdá práce. Pro tebe bůh asi samospásný symbol je a své nepřátele asi vidíš jako ty, co věří ve vědu či podobnou hloupost, co člověk často slýchává v těchhle typech diskuzí.
    Věda je jen spolehlivý nástroj poznávání okolního světa.

  3. Antiateista

    Pod vědou si někdo představoval něco jiného v roce 1400 a něco jiného roku 1900.

    S tou lží jsme měl spíš uvést slovo nepravda. Tady jsem se nevyjádřil přesně.

    Ttyo stránky jsou ukázkou bludu scientismu, slepou víru ve vědu.

    Křesťanská teologie stála na počátku moderní vědy (Galileo, Kepler, Newton, Boyle). Přínos ateistů pro vědu je velmi dlouho nulový.

    Kvalitní poznávání? Co to je?

    Spíš pro někoho je věda náhražkou Boha. 🙂

  4. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    Křesťanská teologie stála na počátku vědy? Cvičili se v počítání andělů na špičce jehly… 😀

  5. Antiateista

    “Věda je spolehlivý nástroj” – věda nelétá ve vzduchu. Dělají ji lidé, kteří mají své poznávací předsudky. A všechna pozorování jsou ovlivněná teorií. Objektivní věda neexistuje.
    Děkuji za upozornění – Lakatoše znám také.

    A pokrok vědy? Kuhn o něm ví své. A Ziman také.

    Jestli Feyerabenda takto primitivně kritizujete, tak upřímnou soustrast.

    Můj nepřítel je scientismus.

  6. E-Litt

    Vám vážně nepřijde divné, že si velká část dětí, ač jsou nevěřící, myslí, že vesmír byl stvořen Bohem?

  7. S.V.H.

    Antiateista says:
    “Věda je spolehlivý nástroj” – věda nelétá ve vzduchu. Dělají ji lidé, kteří mají své poznávací předsudky. A všechna pozorování jsou ovlivněná teorií. Objektivní věda neexistuje.
    Děkuji za upozornění – Lakatoše znám také.

    A pokrok vědy? Kuhn o něm ví své. A Ziman také.

    S.V.H.:
    To je jistě legitimní názor, i když s ním asi mnozí nebudou souhlasit. Nicméně to nic nemění na tom, co zde již psali jiní, že věda je nejlepší nástroj na poznávání světa, jaký máme. Nebo snad víte o lepším?

    Antiateista says:
    Můj nepřítel je scientismus.

    S.V.H.:
    Proč? Chápu, že scientismus nezastáváte, ale proč ho považovat za svého nepřítele? Přijde mi jako celkem bezproblémový postoj.

  8. S.V.H.

    E-Litt says:
    Vám vážně nepřijde divné, že si velká část dětí, ač jsou nevěřící, myslí, že vesmír byl stvořen Bohem?

    S.V.H.:
    Divné to je, ale děti holt mají schopnost zastávat protichůdná stanoviska.
    Někteří dospělí ostatně také – HMC nám tu na jedné straně tvrdil, že vesmír je starý cca 6000 let, a na straně druhé, že hmota nemůže existovat věčně, protože to odporuje teorii velkého třesku.

  9. Antiateista

    Vím něco z filosofie vědy, tudíž scientismus není vůbec bezproblémový. Hlavně je to totiž hloupost.
    Ostatně podobobné stanovisko jako mám já je celkem běžné, tak nevím, kdo se tady tomu diví.

  10. Medea

    “Placatost Země byla velmi dlouho nezpochybnitelným vědeckým faktem. Souhlas”

    Michal, nesúhlas 🙂 Ako to už povedal Čestmír, veda v tých dobách ešte neexistovala.

  11. S.V.H.

    Antiateista says:
    Vím něco z filosofie vědy, tudíž scientismus není vůbec bezproblémový. Hlavně je to totiž hloupost.
    Ostatně podobobné stanovisko jako mám já je celkem běžné, tak nevím, kdo se tady tomu diví.

    S.V.H.:
    Argumentaci ve stylu „něco o tom vím, tudíž mám pravdu“, případně „nic o tom nevím, ale znám někoho, kdo má stejný názor jako já, tudíž mám pravdu“ (jak jste argumentoval v případě L. Krausse) nepovažuji v diskusi za příliš přínosnou.

  12. Medea

    Antiateista: “Křesťanská teologie stála na počátku moderní vědy (Galileo, Kepler, Newton, Boyle).”

    Moderná veda vyrástla z antickej vedy. V antickom Grécku sa zrodila filozofia, logika a matematika (ako deduktívna veda). Bez antickej filozofie by napokon neexistovala ani kresťanská teológia 😉

    Antiateista: “Přínos ateistů pro vědu je velmi dlouho nulový.”

    Inak väčšina vedcov vo vyspelých krajinách (myslím vedcov v rámci sciences, nie humanities) je ateistická.

    List of atheists in science and technology: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_atheists_in_science_and_technology

  13. Medea

    Colombo: “Dovolil bych si tvrdit, že tento pán se nikdy o žádný vědecký pokrok nesnažil.”

    Feyerabend sa skôr venoval sociologickým (postmodernisticky ladeným) úvahám o vede 🙂

    Čo sa mňa týka, tak myšlienky R. Carnapa, K. Poppera, A.F. Chalmersa, G. Ludwiga alebo G. Thurlera, považujem za oveľa prínosnejšie a zaujímavejšie, než Feyerabendove posmodernistické kecy.

  14. Antiateista

    “Věda neexistovala” – jen neexistovalo dnešní pojetí. A od kdy tedy existovala? Chci přesné datum i den v týdnu. 🙂
    Tak nebylo to jen Řecko, ale i Egypt a mezopotamské říše. Mezi antikou a moderní dobou je ještě dlouhý úsek. Řecké myšlení mělo svá omezení, které jí nevodovolilo další vývoj. Ten pokračoval až ve středověku v křesťanských a arabských zemích. Dnešní věda /pro natvrdlé opakuji dnešní věda/ stojí na základu renesační vědy, filosofie a teologie právě těch jmeovaných raně novověkých vědců. A kolik starověkých, středověkých a raně novověkých vědců a filosofů bylo ateisty? A jaký byl jejich vědecký přínos? To jsem se nedozvěděl…
    Vědci vs. víra: mluvila jste o dnešku a bez přesných dat. Nějaká jsou tady:
    http://www.pewforum.org/2009/11/05/scientists-and-belief/
    http://www.amazon.com/gp/product/0199975000/ref=as_li_ss_tl?ie=UTF8&camp=1789&creative=390957&creativeASIN=0199975000&linkCode=as2&tag=ththve-20
    100 procent ateistických vědců je ve vaší KLDR. 😀
    A většina vědců za celé dějiny lidstava bylo ateisty?

  15. Medea

    “jen neexistovalo dnešní pojetí.”

    Pre Anti-a-teistu je veda aj tancovanie okolo ohňa a mlátenie na bubon 😀

  16. Antiateista

    Kecy – když se to Vám nelíbí, tak to jsou samozřejmě kecy, že ?
    Karnap a Frege, to nejde dohromady. 🙂
    Já bych přidal ještě jména jako Putnam, Fraasen, Jaki, Polanyi, Burtt

  17. Antiateista

    Oprava: Popper a Karnap nejsou dohromady.
    Mlácení do bubnů – Ptolemaios mlátil do bubnů? To je mi ale novinka 😀
    Dejte si tuhle blbost patentovat

Comments are closed.