Daniel Dennett přišel ve své knize Breaking The Spell s velmi zajímavou myšlenkou “víry ve víru”. Vírou ve víru míní přesvědčení, že je dobré, a potřebné věřit v Boha. Je to přesvědčení, že víra v Boha je ctnost. Stejně tak pro celou společnost je dobré, když je religiozní spíš více než méně.
Víra ve víru je pozoruhodně silným principem, který bývá mnohdy nevyslovenou premisou v různých zábavných zdůvodněních typu: Proč o sobě Bůh nedává vědět? No protože kdyby o sobě dal vědět, tak bychom věděli, a tím pádem by už nezbyl prostor pro víru v něj – a to by bylo samozřejmě špatně, protože, jak všichni víme, víra je dobrá, ctnostná, atd.
Dennett přichází s pozoruhodným tvrzením, že překvapivě mnoho lidí věří ve víru, aniž by ve skutečnosti věřilo v křesťanského Boha.
Lze uvažovat o několika skupinách lidí, kteří věří ve víru.
***
První skupinu tvoří lidé, kteří v Boha nevěří (tedy nevěřící, klidně ateisté), přiznávají to – ale přitom současně věří ve víru. Věří tedy, že je dobré věřit v Boha, je to i potřebné, ale jim prostě dar víry nebyl dán (což je možná docela škoda). Ty, kteří věří, je třeba ctít (na rozdíl od přívrženců jiných názorů, například politických, vědeckých, odborných, i jiných), a je potřeba chovat k nim maximální respekt. Současně je nemravné a nesprávné a neetické činit kroky, které by mohly věřícího o jeho víru připravit. Tyto postoje je třeba ve společnosti dále šířit.
Bohužel nevím o žádných sociologických průzkumech, které by se snažily zjistit zastoupení lidí s tímto názorem. Vzhledem k atmosféře ve společnosti mám ale pocit, že jich je pozoruhodné množství – vzhledem ke svým postojům plynoucím např. z jeho příspěvku ze sborníku Dawkins pod Mikroskopem sem např. zjevně patří biolog Jan Zrzavý. Lidé s těmito postoji mají takový vliv, že utvářejí převládající názor ve společnosti – protože převládající názor v naší (české) společnosti prostě JE takový, a přitom v ní převládají nevěřící.
Proč vlastně někteří nevěřící (pravděpodobně jejich značná část) věří ve víru? Z jakého DŮVODU věří, že je dobré věřit v Boha? Že víra v Boha je ctnost? Že je potřebné a etické přistupovat k věřícím v Boha s maximálním respektem? Rozhodně s větším respektem, než k zastáncům jiných názorů a věr? Netuším. Žádný důvod jsem nikdy neslyšel, a ani mě žádný možný důvod k těmto postojům nenapadá.
***
Druhou skupinou jsou lidé, kteří v Boha sice v nitru nevěří, avšak tuto skutečnost spíše tají (stydí se za ni?) a v reálu jednají, jako by věřili. Vyznávají, že věří, k víře se hlásí v dotaznících, výzkumech, nebo při sčítání lidu, v religiozně zaměřených zemích (třeba v sousedním Polsku) se mohou účastnit náboženského života, chodí na mše, atd.
V této souvislosti nelze nezmínit epizody z různých filmů nebo literárních děl, kde duchovní přizná, že svou víru ve skutečnosti už ztratil, případně dokonce cynicky prohlásí něco ve smyslu, že copak je blázen aby doopravdy věřil? Naposledy jsem podobnou scénu viděl tuším ve francouzském seriálu Markýz de Boidore. V dnešním zamyšlení ale mluvím spíš o lidech, kteří jsou na rozdíl od podobných duchovních upřímní, chtěli by věřit, protože jsou přesvědčeni, že to je dobré – jen jim dar víry prostě nebyl dán. Tudíž alespoň jednají a chovají se, jako kdyby věřili, maje přitom veskrze čestné a upřímné úmysly.
Jak je tato skupina početná? Naneštěstí je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit v tomto smyslu jakýkoliv odhad. Přímo se zeptat člověka, který o sobě deklaruje že je věřící, zda opravdu věří, by asi příliš účelné nebylo. Možná lze ale ledacos usoudit z nekonzistencí, které se projeví v různých názorech daného člověka…
Dušan Lužný z Ústavu religionistiky FF MU ve svém výzkumu Náboženství a sekularizace v České republice zjistil, že pouhých 18,1% křesťanů v ČR věří v existenci osobního Boha (!), 58,9% křesťanů v ČR věří spíš v existenci nějakého abstraktního ducha či životní síly, a 23% křesťanů nevěří ani jedné z předchozích možností!
Zopakujme: přinejmenším 23% křesťanů v ČR cítí potřebu přihlásit se ke křesťanství a k víře (víra je širší pojem než křesťanství: každý křesťan se hlásí k víře, ale zdaleka ne každý věřící je křesťan), ale současně nevěří v existenci osobního Boha, ani neosobního Boha ve formě životní síly či ducha. Tomáš Halík mluvil o Češích jako o něcistech. Češi totiž často říkají, že věří, že existuje něco nad nimi. Nevím jestli Halík tušil, že toto se týká i mnohých křesťanů, a že tedy existují i křesťanští něcisté, a že jich není zrovna málo.
Podle mého názoru jsou tyto postoje krystalicky čistým projevem víry ve víru, a to pravděpodobně aniž si to nositelé těchto názorů patřičně uvědomují. Víra v jejich pojetí je jakousi prázdnou schránou, z níž zmizel vlastní obsah, ale k ní samotné je přesto přistupováno tak, jako by tam ten obsah stále byl. “Dal jsem se cestou víry,” řekne třeba někdo, a význam který tomu tvrzení přikládá, lze dost možná přiléhavě označit přívlastkem magický.
***
Třetí skupinou která mi z celého zamyšlení vychází, jsou lidé, kteří věří ve víru, v křesťanství, a sami sebe přesvědčili, že věří i v Boha. Mají tedy vnitřní pocit, že věří. Sami “věří, že věří”. Co tohle znamená? Znamená to nutně, že v takovém případě skutečně v Boha věří? Vysvětlím, proč tahle implikace podle mého názoru kupodivu platit nemusí.
Zamysleme se nad následujícími dvěma významovými odstíny slůvka věřit:
1) mohu věřit tvrzení, jehož obsah chápu, ale neznám jeho skutečnou pravdivostní hodnotu. Věřím nicméně tomu, že je pravdivé. Např. věta “existuje mimozemský inteligentní život” je zcela jasné tvrzení. Nikdo neví, jestli je pravdivé; mohu mu věřit, nebo nemusím, ale je jasné, co to tvrzení znamená.
Mohu věřit nebo nevěřit, že existují vodníci. Každý máme jasnou představu o tom, jak by takový vodník mohl vypadat, a co by to znamenalo, kdyby existoval, a máme názor na to, zda opravdu existuje nebo ne.
Mohu také věřit tomu, že existuje Bůh “klasického křesťanství”. Skutečná Bytost, Osoba, která je na nebesích, miluje nás, leží mu na srdci osud jednoho každého z nás, má syna Ježíše, který byl současně člověkem, byl ukřižován, zemřel, a třetí den byl vzkříšen. Svou smrtí smazal naše hříchy, vyrovnal naše dluhy vůči Bohu, a přijmeme-li ho, budeme spaseni a budeme mít věčný život v nebi. O tom všem víme mimo jiné z nesmírně významné knihy, Božího Slova, Bible. Neomylné, dokonalé a perfektní knihy.
Tomu všemu můžeme věřit, nebo nevěřit, a není s tím žádný problém.
2) jak ale mohu věřit nebo nevěřit tvrzení (komplexu tvrzení), jehož obsah nechápu? Jak mohu věřit nebo nevěřit tvrzení, jehož obsah nechápe vůbec nikdo? Když např. deklaruji absolutní nepochopitelnost, záhadnost, nepoznatelnost a transcendentnost Boha – jak můžu říct, že v takového Boha věřím? Věřím, že existuje něco, a nevím co? Nikdo neví co?
Dále řeknu, že Ježíš není “skutečný” Boží syn, je jeho “syn v uvozovkách” přičemž nikdo neví, co tento vztah “synovství” vlastně znamená. “Syn” tak zůstane pouhým slovem, bez konkrétního významu. Co znamená, tomuto věřit?
Co znamená věřit v inspirovanost Písma, aniž bych byl schopen přisoudit tomu slůvku inspirovanost v daném kontextu jakýkoliv konkrétní význam?
Katolíci věří, že hostie se při svatém příjmání změní v ústech věřícího doslova na Ježíšovo tělo. Co to znamená, tomuto věřit? Neznamená to nic jiného, než tuto víru vyznat. Nic víc.
Co znamená dnes věřit tomu, že Ježíš šel po svém vzkříšení tělesně do nebe? Nic jiného, než tuto víru vyznat.
***
Celý tento druhý význam slůvka věřit je podle mého názoru velmi typický pro umírněné křesťany a není vlastně nepodobný odříkání magického zaklínadla. To, že si věřící zhusta neuvědomují, jak zásadně je význam (2) od významu (1) vzdálený, posunutý, přičítám právě jejich víře ve víru. Oni věří pro samotnou víru, protože věří že je potřeba věřit, bez nutnosti uvědomování si nějakého konkrétního a hlubšího obsahu té víry.
Oni zřejmě opravdu mnohdy věří že věří, aniž by skutečně věřili. (a aniž by byli ochotni to sami sobě, nebo komukoliv jinému přiznat)
Závěr:
Považuji za velmi důležité uvědomit si, že
* víra ve víru existuje a je do značné míry nezávislá na samotné víře v Boha
* jde o “skutečnou víru”, tedy často hluboké přesvědčení bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění
* vysvětluje mnohé nepochopitelné postoje věřících (jsem křesťan, ale nevěřím v osobního Boha)
Nakonec kladu provokativní otázku, co to vůbec znamená věřit (deklarovat víru!) v různé nepochopitelné a smysl nedávající doktríny. Lze v těchto případech vůbec mluvit o víře v pravém smyslu? Ptám se, zda tato vyznání, a tyto deklarace (Bůh je trojjediný! Ať už to znamená cokoliv) nejsou opět spíše projevem víry ve víru. (nepotřebujete vědět, co to znamená! Stačí tomu věřit.)
Arkande: Ke kondomům.Ochrana je 90% tzn.že existuje velmi vážné riziko nakažení/otěhotnění 1 ženy z 10.
Slávek: si děláš prdel, ne?
Slávek: A následky? Je jasné, že když blesky tvoří Perun a rozhoduje kde a kdy uhodí je zcela zbytečné pátrat po tom, jestli náhodou blesky nevznikají jinak. Analogicky si potom dosaď jednoho starověkého blouznivce a desperáta za pojmy jako je láska a spravedlnost. Určitě ti to pomůže objasnit spoustu věcí. Jako třeba proč Perun zabil starou Dvořáčkovou. Že by mu málo obětovala?
to Slávek: Seš mimo. Zeptám se Tě takto – léčení nemocných, dělení se s druhými, zachraňování druhých, odpouštění, učení milovat druhé (i nepřátele), obětování svého života pro druhé… vidíš na tom něco špatného? Chová se takto blouznivec a zoufalec? Jestli si to myslíš, pak bych spíše za blouznivce a zoufalce označil Tebe (neber si to prosím osobně).
Slávku, zkus mi vysvětlit nesobeckou lásku, spravedlnost a inklinaci člověka ke konání dobra druhým (i zvířatům a přírodě) lépe, než jak se mi třeba snažila vysvětlit Samain.
http://www.humanistictiateiste.cz/index.php?exe=no&idvyrb=28&akc=detail
pwb: http://www.humanistictiateiste.cz/index.php?exe=no&idvyrb=28&akc=detail
Jirka to pwb: ???
to Jirka: proč by to mělo být špatné? Nechápeš co píšu? Je úplně jedno jestli umím vysvětlit. Lidé před 1000 let taky neuměli vysvětlit blesk jinak než působením nadpřirozených sil. přesto to ještě neznamená, že by měli pravdu, ne?
Stejně tak se teď ty snažíš vysvětlit věci kterým nerozumíš působením nějaké supernaturální bytosti. Nesobeckou lásku si vysvětluješ Ježíškem, sobectví přisuzuješ někomu jinému. Spravedlnost/nespravedlnost, konání dobra/konání zla. Vysvětli mi ty druhé pojmy. Jedná to snad skrze člověka satan, když ty dobrý věci činí Ježíš?
@Jirka. Na co se tážeš? Prostě odkaz na článek. Věříš? Věř si. Já ne. Církev si platit nebudete, tu vám budeme platit my, co s tím nemáme nic společného. Takže mužeš být v klidu.
Slávek: Stejně tak se teď ty snažíš vysvětlit věci kterým nerozumíš působením nějaké supernaturální bytosti. Nesobeckou lásku si vysvětluješ Ježíškem, sobectví přisuzuješ někomu jinému. Spravedlnost/nespravedlnost, konání dobra/konání zla. Vysvětli mi ty druhé pojmy. Jedná to snad skrze člověka satan, když ty dobrý věci činí Ježíš?
to Slávek: Přečti si zpětně moje komentáře, přesně o tomhle jsem debatoval s Jackem. Ke své víře nepotřebuji nadpřirozenou bytost, kterou nemůžu ani dokázat, ani vyvrátit. Věřím pouze v ty prvky, ke kterým přirozeně inklinuji já i naprostá většina lidí. K těmto prvkům nás vede i učení Krista. Nic míň, nic víc.
pwb: Na co se tážeš? Prostě odkaz na článek. Věříš? Věř si. Já ne. Církev si platit nebudete, tu vám budeme platit my, co s tím nemáme nic společného. Takže mužeš být v klidu.
to pwb: Ke své víře nepotřebuji církev jako instituci (tu nevychvaluji, ani neodsuzuji), takže jsem v klidu. Mně nic neplatíš.
Jirko, ty tedy věříš že lidé jsou někdy dobří, nesobečtí a milující. Věříš, že kdysi žil člověk, který tvrdil, že lidé by se měli chovat dobře, nesobecky a projevovat lásku. Nemám s tím problém. Tvrdíš, že to je vše v co věříš. Nějak mi tam ale chybí ten bůh – supernaturální bytost. Věříš v existenci Boha?
Slávek: Jirko, ty tedy věříš že lidé jsou někdy dobří, nesobečtí a milující. Věříš, že kdysi žil člověk, který tvrdil, že lidé by se měli chovat dobře, nesobecky a projevovat lásku. Nemám s tím problém. Tvrdíš, že to je vše v co věříš. Nějak mi tam ale chybí ten bůh – supernaturální bytost. Věříš v existenci Boha?
to Slávek: Ještě bych to opravil – nevím, jestli vůbec Kristus žil. Věřím však v to, co Kristus reprezentuje a k čemu nás směroval.
Doteď jsem si Jirko myslel, že význam Ježíše křesťané vidí právě v tom, že skutečně žil a obětoval se za naše hříchy.
Pokud to ale vidíš jinak, tak pro mě no problem. Jestli to teda chápu dobře, tak věříš tomu, že lidé by se měli chovat dobře, láskyplně, nesobecky etc. To se skoro shodneme. Jak tam ale máš napasovanýho toho Boha? A proč?
Slávku, když to vezmu z objektivního pohledu – nevím, jestli Bůh existuje či neexistuje, nemohu jeho existenci prokázat, ani vyvrátit. Celou diskuzi jsem se snažil vést objektivně, abych tu netahal svoji subjektivitu, která některé tolik irituje. Chtěl jsem ukázat, že i křesťané umí diskutovat racionálně, nastínit, k čemu křesťanství skutečně vede a že i rozumově založený a psychicky zdravý jedinec může nakonec dojít ke Kristu.
Když to vezmu z pohledu mého nitra – Kristus existuje a žije, zažívám ho uvnitř sebe. Není to žádná pohádka, blud, iluze či placebo, ale realita, kterou každodenně žiji. Lehkost bytí a teplo, pocit, že nejsem sám, to, jak vnímám svět, to, že cítím, jak druzí lidé touží po lásce a být milováni, to, jak mě s lidmi spojuje neviditelné pouto lásky, a to je ani nemusím znát… v Boha i posmrtný život věřím, ale nesnažím se jej nikomu dokazovat, neboť vím, že to ze samotného principu ani nejde.
Kay: omlouvam se, ale to je jako kdbych já hovořil o letové dynamice práškovacího trakaře. Většina z toho jsou naprosté nesmysly.
Stačí se podívat na statistiky, překvapivě, v naší otevřené společnosti, se průměrný věk, kdy dívky ztrácí panenství, snižuje.
Sorry, ale vzít časový úsek 200 let, vypíchnout z něj JEDNU pitomou záležitost a jí přiřknout veškerý význam, to bych čekal tak od Josefa.
Za těch 200 let se společnost tak neskutečně změnila, že i obyčejná kravina jako je kvalita a dostupnost jídla mohla mít stejný, ne-li vyšší vliv na sex a sexuální chování, než nějaké kondomy. Kondomy opravdu nijak výrazně nemění lidské chování aprior, ony ovlivňují až případné následky. Jako je například snížení počtu potratů. Pokles šíření pohlavních nemocí atp. Na tohle jsou studie a jde to často vidět i z pouhopouhé korelace. Ale samotné sexuální chování nemění. To je nulová hypothéza a je nutné předvést alspoň nějaký taneček s daty.
“Stačí se podívat na statistiky, překvapivě, v naší otevřené společnosti, se průměrný věk, kdy dívky ztrácí panenství, snižuje.”
pardón, zvyšuje.
Nechci fakt vypadat jako nějaký, nevím co, hrubián? Ale to, co jste předvedla je jedna šílená konstrukce za druhou, aniž by byly nějak výrazně vyznačeny vztahy mezi nimi.
Kay: zkuste to třeba rozpracovat, dělat méně skoků, lépe formulovat své myšlenky, naznačit ony vztahy. Třeba to, že při nekvalitní antikoncepci by se méně žen věnovalo prostituci, resp. by přešli ke klientelismu… to je podle mě neopodstatněné. Nechci vypadat jako nějaký odborník na “děvky”, opravdu o téhle oblasti nic nevím, ale když se podívám na záběry od Novy, tak to vypadá, že ony “šlapky” jsou spíše zoufalkyněmi. A ony kluby už na klientelismu více-méně fungují.
Jirka: což se ti moc nepodařilo, když jsi napsal, že jen věříš v to , že existuje láska, nesobeckost… a věříš, že by se tak lidé měli chovat. A že možná žil před 2000 lety chlapík, který tvrdil to samý.
Ta druhá část o tvých pocitech je také poměrně nekonfliktní: věříš že existuje Ježíš Kristus. Na světě pobíhá takových lidí desítky miliónů a nikoho to nepřekvapuje. Já tvrdím, že si svoje pocity personifikuješ: něčemu čemu nerozumíš přiřazuješ vlastnosti osoby. Stejně si dříve lidé personifikovali přírodní úkazy, kterým nerozuměli: blesky, oheň, atd. Blesk je taky realita, ale to neznamená, že to je Perun. Stejně tak je tvůj pocit lásky k lidem skutečný (podle toho co tvrdíš), dosazovat si za něj ale chlapíka co tu běhal před 2000 lety je čirý nerozum.
Stejně tak je srandovní, pokud tvrdíš, že v každém člověku který koná dobro je Ježíš (ten 2000 starý chlapík). Je to velmi vtipné, proto se nesmíš divit, že tu tomu smějeme 🙂
Slávek: Já tvrdím, že si svoje pocity personifikuješ: něčemu čemu nerozumíš přiřazuješ vlastnosti osoby.
to Slávek: Já vím, že mám vyměněného ducha.
Slávek: V každém člověku který koná dobro je Ježíš (ten 2000 starý chlapík).
to Slávek: věří, smýšlí, (pokud okolnosti dovolí) koná. Dosaď si místo ježíše pravá láska.
Jinak myslím a cítím, že je pro mě nejvyšší čas se se všemi na těchto stránkách rozloučit.
Každopádně všem děkuji za dobrou diskuzi – od Karla a Protestanta přes Arkandeho, Samain, Slávka, Michala, Jacka, Colomba, atd. Přeji všem hodně úspěchů, zdraví a lásky do života. 😉
Dík Jirko, drž se a hodně štěstí.
Také ti Jiříku přeji hodně štěstí :-). Ale – proč nás opouštíš? Nebojíš se snad že bychom nahlodali tvojí víru?