Víra ve víru

Daniel Dennett přišel ve své knize Breaking The Spell s velmi zajímavou myšlenkou “víry ve víru”. Vírou ve víru míní přesvědčení, že je dobré, a potřebné věřit v Boha. Je to přesvědčení, že víra v Boha je ctnost. Stejně tak pro celou společnost je dobré, když je religiozní spíš více než méně.

Víra ve víru je pozoruhodně silným principem, který bývá mnohdy nevyslovenou premisou v různých zábavných zdůvodněních typu: Proč o sobě Bůh nedává vědět? No protože kdyby o sobě dal vědět, tak bychom věděli, a tím pádem by už nezbyl prostor pro víru v něj – a to by bylo samozřejmě špatně, protože, jak všichni víme, víra je dobrá, ctnostná, atd.

Dennett přichází s pozoruhodným tvrzením, že překvapivě mnoho lidí věří ve víru, aniž by ve skutečnosti věřilo v křesťanského Boha.

Lze uvažovat o několika skupinách lidí, kteří věří ve víru.

***

První skupinu tvoří lidé, kteří v Boha nevěří (tedy nevěřící, klidně ateisté), přiznávají to – ale přitom současně věří ve víru. Věří tedy, že je dobré věřit v Boha, je to i potřebné, ale jim prostě dar víry nebyl dán (což je možná docela škoda). Ty, kteří věří, je třeba ctít (na rozdíl od přívrženců jiných názorů, například politických, vědeckých, odborných, i jiných), a je potřeba chovat k nim maximální respekt. Současně je nemravné a nesprávné a neetické činit kroky, které by mohly věřícího o jeho víru připravit. Tyto postoje je třeba ve společnosti dále šířit.

Bohužel nevím o žádných sociologických průzkumech, které by se snažily zjistit zastoupení lidí s tímto názorem. Vzhledem k atmosféře ve společnosti mám ale pocit, že jich je pozoruhodné množství – vzhledem ke svým postojům plynoucím např. z jeho příspěvku ze sborníku Dawkins pod Mikroskopem sem např. zjevně patří biolog Jan Zrzavý. Lidé s těmito postoji mají takový vliv, že utvářejí převládající názor ve společnosti – protože převládající názor v naší (české) společnosti prostě JE takový, a přitom v ní převládají nevěřící.

Proč vlastně někteří nevěřící (pravděpodobně jejich značná část) věří ve víru? Z jakého DŮVODU věří, že je dobré věřit v Boha? Že víra v Boha je ctnost? Že je potřebné a etické přistupovat k věřícím v Boha s maximálním respektem? Rozhodně s větším respektem, než k zastáncům jiných názorů a věr? Netuším. Žádný důvod jsem nikdy neslyšel, a ani mě žádný možný důvod k těmto postojům nenapadá.

***

Druhou skupinou jsou lidé, kteří v Boha sice v nitru nevěří, avšak tuto skutečnost spíše tají (stydí se za ni?) a v reálu jednají, jako by věřili. Vyznávají, že věří, k víře se hlásí v dotaznících, výzkumech, nebo při sčítání lidu, v religiozně zaměřených zemích (třeba v sousedním Polsku) se mohou účastnit náboženského života, chodí na mše, atd.

V této souvislosti nelze nezmínit epizody z různých filmů nebo literárních děl, kde duchovní přizná, že svou víru ve skutečnosti už ztratil, případně dokonce cynicky prohlásí něco ve smyslu, že copak je blázen aby doopravdy věřil? Naposledy jsem podobnou scénu viděl tuším ve francouzském seriálu Markýz de Boidore. V dnešním zamyšlení ale mluvím spíš o lidech, kteří jsou na rozdíl od podobných duchovních upřímní, chtěli by věřit, protože jsou přesvědčeni, že to je dobré – jen jim dar víry prostě nebyl dán. Tudíž alespoň jednají a chovají se, jako kdyby věřili, maje přitom veskrze čestné a upřímné úmysly.

Jak je tato skupina početná? Naneštěstí je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit v tomto smyslu jakýkoliv odhad. Přímo se zeptat člověka, který o sobě deklaruje že je věřící, zda opravdu věří, by asi příliš účelné nebylo. Možná lze ale ledacos usoudit z nekonzistencí, které se projeví v různých názorech daného člověka…

Dušan Lužný z Ústavu religionistiky FF MU ve svém výzkumu Náboženství a sekularizace v České republice zjistil, že pouhých 18,1% křesťanů v ČR věří v existenci osobního Boha (!), 58,9% křesťanů v ČR věří spíš v existenci nějakého abstraktního ducha či životní síly, a 23% křesťanů nevěří ani jedné z předchozích možností!

Zopakujme: přinejmenším 23% křesťanů v ČR cítí potřebu přihlásit se ke křesťanství a k víře (víra je širší pojem než křesťanství: každý křesťan se hlásí k víře, ale zdaleka ne každý věřící je křesťan), ale současně nevěří v existenci osobního Boha, ani neosobního Boha ve formě životní síly či ducha. Tomáš Halík mluvil o Češích jako o něcistech. Češi totiž často říkají, že věří, že existuje něco nad nimi. Nevím jestli Halík tušil, že toto se týká i mnohých křesťanů, a že tedy existují i křesťanští něcisté, a že jich není zrovna málo.

Podle mého názoru jsou tyto postoje krystalicky čistým projevem víry ve víru, a to pravděpodobně aniž si to nositelé těchto názorů patřičně uvědomují. Víra v jejich pojetí je jakousi prázdnou schránou, z níž zmizel vlastní obsah, ale k ní samotné je přesto přistupováno tak, jako by tam ten obsah stále byl. “Dal jsem se cestou víry,” řekne třeba někdo, a význam který tomu tvrzení přikládá, lze dost možná přiléhavě označit přívlastkem magický.

***

Třetí skupinou která mi z celého zamyšlení vychází, jsou lidé, kteří věří ve víru, v křesťanství, a sami sebe přesvědčili, že věří i v Boha. Mají tedy vnitřní pocit, že věří. Sami “věří, že věří”. Co tohle znamená? Znamená to nutně, že v takovém případě skutečně v Boha věří? Vysvětlím, proč tahle implikace podle mého názoru kupodivu platit nemusí.

Zamysleme se nad následujícími dvěma významovými odstíny slůvka věřit:

1) mohu věřit tvrzení, jehož obsah chápu, ale neznám jeho skutečnou pravdivostní hodnotu. Věřím nicméně tomu, že je pravdivé. Např. věta “existuje mimozemský inteligentní život” je zcela jasné tvrzení. Nikdo neví, jestli je pravdivé; mohu mu věřit, nebo nemusím, ale je jasné, co to tvrzení znamená.

Mohu věřit nebo nevěřit, že existují vodníci. Každý máme jasnou představu o tom, jak by takový vodník mohl vypadat, a co by to znamenalo, kdyby existoval, a máme názor na to, zda opravdu existuje nebo ne.

Mohu také věřit tomu, že existuje Bůh “klasického křesťanství”. Skutečná Bytost, Osoba, která je na nebesích, miluje nás, leží mu na srdci osud jednoho každého z nás, má syna Ježíše, který byl současně člověkem, byl ukřižován, zemřel, a třetí den byl vzkříšen. Svou smrtí smazal naše hříchy, vyrovnal naše dluhy vůči Bohu, a přijmeme-li ho, budeme spaseni a budeme mít věčný život v nebi. O tom všem víme mimo jiné z nesmírně významné knihy, Božího Slova, Bible. Neomylné, dokonalé a perfektní knihy.

Tomu všemu můžeme věřit, nebo nevěřit, a není s tím žádný problém.

2) jak ale mohu věřit nebo nevěřit tvrzení (komplexu tvrzení), jehož obsah nechápu? Jak mohu věřit nebo nevěřit tvrzení, jehož obsah nechápe vůbec nikdo? Když např. deklaruji absolutní nepochopitelnost, záhadnost, nepoznatelnost a transcendentnost Boha – jak můžu říct, že v takového Boha věřím? Věřím, že existuje něco, a nevím co? Nikdo neví co?

Dále řeknu, že Ježíš není “skutečný” Boží syn, je jeho “syn v uvozovkách” přičemž nikdo neví, co tento vztah “synovství” vlastně znamená. “Syn” tak zůstane pouhým slovem, bez konkrétního významu. Co znamená, tomuto věřit?

Co znamená věřit v inspirovanost Písma, aniž bych byl schopen přisoudit tomu slůvku inspirovanost v daném kontextu jakýkoliv konkrétní význam?

Katolíci věří, že hostie se při svatém příjmání změní v ústech věřícího doslova na Ježíšovo tělo. Co to znamená, tomuto věřit? Neznamená to nic jiného, než tuto víru vyznat. Nic víc.

Co znamená dnes věřit tomu, že Ježíš šel po svém vzkříšení tělesně do nebe? Nic jiného, než tuto víru vyznat.

***

Celý tento druhý význam slůvka věřit je podle mého názoru velmi typický pro umírněné křesťany a není vlastně nepodobný odříkání magického zaklínadla. To, že si věřící zhusta neuvědomují, jak zásadně je význam (2) od významu (1) vzdálený, posunutý, přičítám právě jejich víře ve víru. Oni věří pro samotnou víru, protože věří že je potřeba věřit, bez nutnosti uvědomování si nějakého konkrétního a hlubšího obsahu té víry.

Oni zřejmě opravdu mnohdy věří že věří, aniž by skutečně věřili. (a aniž by byli ochotni to sami sobě, nebo komukoliv jinému přiznat)

Závěr:

Považuji za velmi důležité uvědomit si, že
* víra ve víru existuje a je do značné míry nezávislá na samotné víře v Boha
* jde o “skutečnou víru”, tedy často hluboké přesvědčení bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění
* vysvětluje mnohé nepochopitelné postoje věřících (jsem křesťan, ale nevěřím v osobního Boha)

Nakonec kladu provokativní otázku, co to vůbec znamená věřit (deklarovat víru!) v různé nepochopitelné a smysl nedávající doktríny. Lze v těchto případech vůbec mluvit o víře v pravém smyslu? Ptám se, zda tato vyznání, a tyto deklarace (Bůh je trojjediný! Ať už to znamená cokoliv) nejsou opět spíše projevem víry ve víru. (nepotřebujete vědět, co to znamená! Stačí tomu věřit.)

414 thoughts on “Víra ve víru

  1. jack

    Jirka: to Jack: Pravého křesťana poznáte – podle dobrého ovoce, které přináší tomuto světu. Z toho si pak můžete lehce odvodit, nakolik byl asi Hitler křesťanem.

    jack: Vy posuzujete co je a není dobré ovoce podle vašich lidských představ o dobrém a zlém. Ale i sami věřící tvrdí,že to co se lidem často jeví jako zlé,může být v principu dobré,lidé to pouze nedokáží pochopit,protože neví to co ví “Bůh”,pouze “Bůh” zná všechny souvislosti,pouze on je vševědoucí a lidské vědomosti na to nestačí. Proto vy nedokážete posoudit co je a není dobré ovoce,ani jestli to co dělali nacisté má nějaký hlubší smysl o kterém ví pouze “Bůh”.

  2. Samain

    protestant:

    Historie posledních 100 let říká opak. Tolik mrtvých nebylo za celých předcházejících 2000 let.

    Samain: Protestant – ale i další diskutující křesťané, jaksi (záměrně?) opomíjejí jednu docela důležitou skutečnost.Ani jeden z oněch ateistických režimů, kterými se tolik ohánějí, nehlásal lásku k bližnímu, kdo do tebe kamenem atd. Všechny vyvražďovali lidi ve jménu svých ideologií (nikoli ve jménu ateismu) ať už to byl třídní boj u komunistů, nebo čistota rasy u fašistů.

    IMHO i jediný mrtvý ve jménu pravdoláskovného náboženství jako je křesťanství je horší. Přece jen – větší pozor si dám na psa, který vrčí a jasně vyjadřuje svoje úmysly než na takového, který vrtí ocasem a tváří se přátelsky.

  3. Samain

    Protestant: Nemyslel jsem suď ve smyslu soudit, ale ve smyslu usuzovat. Pokud to vyznělo jinak tak se omlouvám.

    Samain: Věta vyzněla tak jasně, jak jasně jsi jí napsal. Takže – příště se nad odpovědí radši zamysli a nebudeš se muset omlouvat 😀

  4. pwb

    Jirka to pwb: Je člověk a je člověk. Z toho si vyvoď závěr.

    To není odpověď. Nejde o jednotlivce, ale o partaj, její působení, politiku, výstupy na veřejnost. Tato strana se hlásí ke křesťanství. Co může a nemůže být křesťanské? Je to pravdivá činnost, nebo nikoliv?

  5. Slávek Černý

    To PWB:
    Partaj nemůže být křesťan nebo nekřesťan. Partaj nepůjde k poslednímu soudu. Tam půjdou jednotlivci. Ti kteří žijí v lásce budou spaseni, ti ostatní nebudou. Nejsou to křesťané protože po ovoci poznáš strom.

  6. Jirka

    jack: Vy posuzujete co je a není dobré ovoce podle vašich lidských představ o dobrém a zlém. Ale i sami věřící tvrdí,že to co se lidem často jeví jako zlé,může být v principu dobré,lidé to pouze nedokáží pochopit,protože neví to co ví “Bůh”,pouze “Bůh” zná všechny souvislosti,pouze on je vševědoucí a lidské vědomosti na to nestačí. Proto vy nedokážete posoudit co je a není dobré ovoce,ani jestli to co dělali nacisté má nějaký hlubší smysl o kterém ví pouze “Bůh”.

    to Jack: Jacku, nemohu vědět, jestli za tím vším je nějaký hlubší smysl či princip, nebo naopak není. To by případně věděl pouze Bůh. Avšak z pohledu tohoto lidského života lidé dokáží přirozeně rozeznat, jaké smýšlení / chování je dobré a jaké zase ne. Nebylo by na světě lépe, kdyby všichni lidé žili v lásce?

  7. Kay

    Já teď asi poněkud změním téma. Jirko, či Karle, jak se díváte na zákazy užívání antikoncepce a to zejm. v zemích třetího světa? Např. Rwanda, kde je křesťanství silně zastoupené, patří mezi země s nejvyšším populačním růstem a k tomu se pochopitelně váže i zvyšující se tlak na přírodní zdroje a možné hladomory. Osobně si sice nejsem jistá, jak velký vliv má náboženství na rwandský populační růst, ale jakékoliv názory, které tento růst podporují, se mi zdají jako zcela nekorektní (mimo to by bylo asi zajímavé, srovnat chování významných místních představitelů katolické církve během rwandské genocidy a představitelů katolické církve v době nacistického Německa. Na druhou stranu si uvědomuji, že náboženské symboly mohou být jednoduše zneužity). Nicméně, podle statistik nestála za rwandskou genocidou pouze etnická nevraživost, ale i nedostatek půdy (hutuuští synové se postavili proti otcům, bratři proti sestrám, kdokoliv pak proti vdovám, které vlastnily půdu či měly na půdu nárok atd.). Plus je zde pochopitelně problém šíření HIV. Proto se ptám, jaký máte názor na tuto otázku a zda souhlasíte, že by náboženství, která zastávají názor úplného či částečného zákazu užívání antikoncepce, měla přehodnotit tradiční pohled a přizpůsobit se současným požadavkům. Děkuji za odpověď.

  8. Jirka

    Kay: …jaký máte názor na tuto otázku a zda souhlasíte, že by náboženství, která zastávají názor úplného či částečného zákazu užívání antikoncepce, měla přehodnotit tradiční pohled a přizpůsobit se současným požadavkům. Děkuji za odpověď.

    to Kay: Obecně nevidím důvod, proč by se měla zakazovat antikoncepce, pokud to lidem umožňuje žít lepší život.

  9. Karel

    jack: Nikdo nemůže zjistit jestli byl správný křesťan Hitler nebo jestli jste jím vy,protože nikdo neví co po věřících požaduje “Bůh”. V každém náboženství chce “Bůh” něco jiného a žádné náboženství nemůže prokázat,že jejich tvrzení je jediné pravdivé.
    Tak už přestaňte tvrdit,že VÍTE co chce “Bůh”,jako kdyby jste ho měl zavřeného ve sklepě a chodil se ho ptát.

    Jednomu Bůh našeptá – miluj bližního svého, žehnej těm, kteří tě pronásledují…., druhému našeptá – nenáviď, zabíjej, ponižuj… Ano, máš pravdu, je to veliký problém zjistit jaka je Boží vůle. 😀

  10. jack

    Jirka: to Jack: Jacku, nemohu vědět, jestli za tím vším je nějaký hlubší smysl či princip, nebo naopak není. To by případně věděl pouze Bůh. Avšak z pohledu tohoto lidského života lidé dokáží přirozeně rozeznat, jaké smýšlení / chování je dobré a jaké zase ne. Nebylo by na světě lépe, kdyby všichni lidé žili v lásce?

    Jack: Já teď nechci rozebírat vámi často používané slovo láska,protože to nebylo naším támatem,ale pod tímto slovem si každý může představit něco jiného. Můžeme se k tomu ještě vrátit.
    Naším támatem bylo vaše posuzování kdo je a kdo není křesťan nebo pravý křesťan.
    Souhlasím samozřejmě s vyjádřením,že z pohledu člověka žijícího v nějaké společnosti se dá celkem dobře posoudit co je a co není dobré,ale to jsou určitá etická pravidla,která si lidé nastavili sami a platí pro každého bez ohledu na jeho “víru” či “nevíru”. Otázkou zůstává jak se má chovat člověk,aby mohl být označen za křesťana,když nevíme co je pro křesťanského “Boha” dobré a co zlé.Samozřejmě kromě toho,že ani nevíme,jestli vůbec existuje. Jenom prosím nepište,že je to napsané v Bibli. Protože to bych musel vycházet také z toho,že jestli existuje bytost zvaná Q,tak je to pěkný hajzl,protože tak je prezentován ve filmu Star Trek.

  11. Karel

    jack:….když nevíme co je pro křesťanského “Boha” dobré a co zlé….

    Ale my víme co je pro KŘESŤANSKÉHO Boha dobré a zlé.
    KŘESŤANSKÝ Bůh řekl: milujte bližního svého. Neřekl nenáviďte, pomlouvejte, zabíjejte, ponižujte. O žádném takovém příkazu NIC nevím.

  12. Jirka

    Jack: Já teď nechci rozebírat vámi často používané slovo láska,protože to nebylo naším támatem,ale pod tímto slovem si každý může představit něco jiného.

    to Jack: Klidně ty představy rozeberme. Ukažme si nějaké příklady a pojďme se podívat, jestli se jedná o skutečnou lásku či ne.

    Jack: Otázkou zůstává jak se má chovat člověk,aby mohl být označen za křesťana,když nevíme co je pro křesťanského “Boha” dobré a co zlé.

    to Jack: Křesťanský Bůh je láska, jde o totožné pojmy. Jestli existuje Bůh lásky, to se dozvíme, či možná nedozvíme po smrti. Jak se má chovat křesťan? Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili Vám, čiňte i Vy jim.

  13. katolík

    To Kay ohledně antikoncepce:
    1) Pro pochopení toho, proč je používání antikoncepce nevhodné, je třeba ukázat, jak je chápán člověk, muž a žena a jejich vzájemný vztah. Čím je (měl by být) sexuální akt. Pokud se tento pohled nebere v potaz, pak se samozřejmě zakazování antikoncepce zdá být nesmyslem. Pokud to tady někoho zajímá, tak to můžeme rozvést. Jinak, pro lepší pochopení katolického učení doporučuji třeba Katechismus katolické církve. Zde jsou linky:

    PDF: http://web.katolik.cz/feeling/library/kkc.pdf
    Verze html (hrozně nepřehledná): http://www.katechismus.cz/

    2) To, jak se sdělovací prostředky uměle pobuřují nad zakazováním antikoncepce, je docela hloupé. Noo, řekněte sama, jestliže si někdo nedělá těžkou hlavu z manželství a manželské věrnosti, pak si docela těžko dokážu představit, že bude mít výčitky svědomí kvůli používání antikoncepce.

    3) Spojení populačního růstu s hladomorem atd. je další zjednodušující a zavádějící demagogií. Koukněte se zde:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_států_světa_podle_hustoty_zalidnění
    a všimněte si, jaké státy mají větší, někdy hodně větší zalidnění. Že jsou tam i státy hodně rozvinuté a neslyšel jsem o tom, že by tam byl hladomor:
    Namátkou Holandsko, má o víc než o polovinu větší počet obyvatel, větší hustotu zalidnění, ale hladomor…? Problém leží někde úplně jinde.

    4) Problém nákazy HIV není řešen používáním prezervativ, neboť kondom nechrání 100%. Jejich používání paradoxně možnost nákazy zvýšuje, protože dává falešný pocit bezpečí a zvýšuje promiskuitní myšlení. To je jedna stránka.
    Druhou je situace, když je někdo nakažen jiným způsobem (znásilnění, transfúze, dítě od matky…), a přitom vede/chce vést spořádaný život. Co pak, že ano? Zde to také není jednoduché. Jelikož antikoncepce nedává stoprocentní záruku ochrany, co s tím? Jedinou schůdnou cestou, těžkou cestou, je sexuální abstinence. Zní těžce, ale co s tím naděláte? Jestliže je někdo nemocen, tak bohužel nese důsledky této nemoci, ať to zavinil, či ne.
    Pak ještě, když zůstaneme u osoby, která chce žít spořádaný život, zůstává otázka, zda, jestliže miluje, bude chtít toho druhého vystavovat riziku, že taky onemocní.

    Pozdravuji

  14. jack

    Karel: Ale my víme co je pro KŘESŤANSKÉHO Boha dobré a zlé.
    KŘESŤANSKÝ Bůh řekl: milujte bližního svého. Neřekl nenáviďte, pomlouvejte, zabíjejte, ponižujte. O žádném takovém příkazu NIC nevím.

    jack: To je porád stejný problém.Vy tvrdíte,že kř. “Bůh” řekl to a to,ale NEMÁTE žádné
    důkazy,že to co tvrdíte je pravda. Nemůžete své tvrzení ničím doložit. Třeba jste si to vymyslel nebo si to vymyslel ten od koho to máte vy.

  15. Jirka

    katolík: Problém nákazy HIV není řešen používáním prezervativ, neboť kondom nechrání 100%.

    Jirka to katolík: Tohle jsem při své úvaze nevzal v potaz. Chápu, že především v Africe může být používání prezervativů skutečně diskutabilní. Pokud vím, že někoho můžu svým konáním zabít, a přesto tak konám, rozhodně se nejedná o lásku, ale o sobecké smýšlení.

  16. jack

    Jirka: to Jack: Křesťanský Bůh je láska, jde o totožné pojmy. Jestli existuje Bůh lásky, to se dozvíme, či možná nedozvíme po smrti. Jak se má chovat křesťan? Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili Vám, čiňte i Vy jim.

    jack:
    1. Jak jste přišel na to,že křesťanský “Bůh” je láska,vy ani nevíte jestli existuje,ale znáte jeho vlastnosti? Jak je něco takového možné. Je vaše tvrzení nějak ověřitelné?
    2. Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili Vám, čiňte i Vy jim. S tím asi budou všichni souhlasit,ale to je spíše návod pro ateisty,je to velmi obecné a přesto se to dá aplikovat na všechny lidské činnosti,samozřejmě kromě pár vyjímek,já například nejsem masochista.:-) Ateistům může toto pravidlo připadat celkem rozumné.
    Pořád ale zůstává otázka,jestli se toto pravidlo líbí křesťanskému “Bohu”. A už jsme zase na začátku,to nikdo neví.
    Také člověk,který se takto chová,není automaticky křesťan,že.
    Ale nechme toho,to není až tak důležité,pouze jsem chtěl poukázat na to,že by věřící měli být zdrženlivější,něž o někom začnou tvrdit,že to nebyl křesťan,nebo že se nechoval jako křesťan. Není to tak jednoznačné,jak se na první pohled může zdát.

  17. Jirka

    Jack: 1. Jak jste přišel na to,že křesťanský “Bůh” je láska,vy ani nevíte jestli existuje,ale znáte jeho vlastnosti? Jak je něco takového možné. Je vaše tvrzení nějak ověřitelné?

    to Jack: Že křesťanský Bůh je láska, jasně plyne z evangelií, a to jak doslovně, tak i z kontextu.

    Jack: 2. Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili Vám, čiňte i Vy jim. S tím asi budou všichni souhlasit,ale to je spíše návod pro ateisty,je to velmi obecné a přesto se to dá aplikovat na všechny lidské činnosti,samozřejmě kromě pár vyjímek,já například nejsem masochista.:-) Ateistům může toto pravidlo připadat celkem rozumné.

    to Jack: Tohle pravidlo je jádrem smýšlení pravého křesťana.

    Jack: Pořád ale zůstává otázka,jestli se toto pravidlo líbí křesťanskému “Bohu”. A už jsme zase na začátku,to nikdo neví.

    to Jack: Toto pravidlo nás vede k lásce.

    Jack: Také člověk,který se takto chová,není automaticky křesťan,že.

    to Jack: Není, musí se tak nejen chovat (pokud mu situace dovolí), ale i v nitru skutečně smýšlet.

  18. jack

    Jirka: to Jack: Že křesťanský Bůh je láska, jasně plyne z evangelií, a to jak doslovně, tak i z kontextu.

    jack: Jirko,pochopte už jednou konečně,že nějaké staré texty nejsou z principu žádným důkazem. Já myslel,že už jste alespoň toto pochopil. Je snad důkazem,že Sirény byly zlé,protože se ve staré knize píše,že svým zpěvem lákaly námořníky,kteří následně ztroskotali? To je snad podle vás důkaz,že Sirény existovaly a byly zlé?

    Jirka: to Jack: Tohle pravidlo je jádrem smýšlení pravého křesťana.

    jack: To je klidně možné,ale to z nikoho křesťana nedělá,toto pravidlo je jádrem i většiny slušných ateistů. Podle toho se tedy křesťan nepozná.

    Jirka: to Jack: Toto pravidlo nás vede k lásce.

    jack: Toto pravidlo vede ze svého principu každého člověka k “lásce”,pokud ji tedy má rád od druhých. To pořád necharakterizuje křesťana.

    Jirka: to Jack: Není, musí se tak nejen chovat (pokud mu situace dovolí), ale i v nitru skutečně smýšlet.

    jack: Je mi líto,ale ani to z nikoho neudělá křesťana. Jak už jsme si vysvětlili,má matka takto smíšlí,ale křesťankou není. Ona není dokonce vůbec věřící.

    Vidíte Jirko,že označit někoho za nekřesťana není tak jednoduché. Mimochodem pořád nevíme,jestli toto pravidlo uznává křesťanský “Bůh”.

  19. Kay

    Zdravím Vás katolíku a děkuji za odpověď.
    Ten katechismus nyní bohužel nemohu přečíst. Je poměrně dlouhý a já mám v tuto chvíli před sebou vcelku hodně čtiva, které musím zpracovat v poměrně krátké době. Nemohu říci, že učení ŘKC plně chápu, ale křesťanství se podle mého názoru dokázalo v dějinách rychle přizpůsobit měnícím se podmínkám doby, křesťanští teologové dokázali být velmi pružní. Vaše učení prošlo mnohokrát změnami, proto si myslím, že může projít znovu. S tím bodem 2. sice souhlasím, ale myslím, že to není tak jednoduché. Tedy, podle mého názoru, spousta křesťanů nechce do konce života držet celibát po tom, co pochopí, že více dětí zkrátka nemohou uživit. A když se na celou věc podíváte z té druhé strany. Jednak je zde zvyšování počtu narozených dětí v zemích, které si zkrátka populační růst nemohou z ekonomického ani ekologického směru dovolit. Dále je zde právě zmíněný virus HIV a jiné pohlavní nemoci. Zákaz používání kondomů v Africe je vysoce riskantní záležitostí. Jde přece jen o epidemii smrtící nemoci a představitelé katolické církve zkrátka nemohou vědět, na koho a v čem budou mít jejich slova vliv. Kondom možnost nákazy snižuje, zda naopak promiskuitní myšlení zvyšuje, je otázkou. Já chápu, že vám jde o věrnost. Můžete mi věřit, že manželské věrnosti si skutečně vysoce cením a sama podle toho žiji. Lidé jsou ale různí a v životě je tolik situací, které mohou vést k lidským tragédiím, není přece důvod, proč tomu ještě pomáhat.

    K bodu 3, já Vám sem napíšu data z knihy J.Diamonda „Kolaps společností“ (z r.2006), mně se v těch tabulkách na wikipedii špatně hledá, ale předpokládám, že ta data budou totožná.

    10 zemí s největším počtem lidí (nad 100 milionů): Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie, Pákistán, Rusko, Japonsko, Bangladéš, Nigérie.

    10 nejbohatších zemí: Lucembursko, Norsko, USA, Švýcarsko, Dánsko, Island, Rakousko, Kanada, Irsko, Nizozemí.

    Jedinou zemí na obou seznamech je USA. V seznamu bohatých zemí má 7 z nich méně než 9 milionů obyvatel. Tyto seznamy se liší tempem populačního růstu – všech 10 bohatých zemí má velmi nízký populační růst: 1% ročně a méně, naopak 8 z 10 nejlidnatějších zemí má vyšší (ony dvě země jsou Čína a Rusko – v Číně byly zavedeny nucené potraty a snížení pochopitelně vyvolala i vládní nařízení, v Rusku došlo k poklesu následkem katastrofických zdravotních problémů). Nizozemí je jedna z nejbohatších zemí a má skutečně nízký populační růst (0,5%), naopak Rwanda je chudá a neúrodná země, její populační růst je ale 2,8% (v této době je myslím i vyšší). V takových zemích pak může docházet k hladomorům velmi často a pravidelně. Kde nemají ani rezervy, nemohou takto rychlý nárůst dlouhodobě zvládnout.

    http://www.google.cz/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_grow&idim=country:RWA&dl=cs&hl=cs&q=popula%C4%8Dn%C3%AD+r%C5%AFst+rwanda#ctype=l&strail=false&nselm=h&met_y=sp_pop_grow&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=country&idim=country:RWA:CZE:CHN:NGA:NLD&ifdim=country&hl=cs&dl=cs

    Přeji Vám příjemný den.

Comments are closed.