Ateisté a morálka

Dnes se chci zamyslet nad následující vzájemně provázanou skupinou tvrzení, jejíž různé modifikace jsou pro věřící velmi typické.

T1) jedinou přirozenou morálkou ateistů je absolutní egoismus
T2) pro ateistu by mělo být naprosto přirozené kohokoliv zavraždit, kdykoliv se mu to hodí
T3) pokud ateista nevraždí na potkání, nečiní tak jedině proto, že ve skutečnosti (kvůli pozitivnímu vlivu okolních věřících?) nejedná tak, jak by vzhledem ke svému přesvědčení (ateismu) jednat měl
T4) neexistuje způsob, jak by ateista mohl (bez přihlédnutí k “objektivní” morálce věřících) poznat, zda zavraždit někoho (znásilnit, okrást) je správné, nebo ne

V následujícím ukážu, proč jsou tyto a podobné úvahy zkreslené, zmatečné až nepravdivé.

Primární motivace naší morálky

Ačkoliv se to mnohým jistě nemusí líbit, a ačkoliv by mnozí chtěli vidět Člověka v lepším světle, přesto platí:

Každý usilujeme primárně o své vlastní dobro, resp. z evolučního hlediska o dobro pro své geny.

Z tohoto pohledu je bod (1) dost možná pravdivý – opravdu jsme všichni primárně egoisté. Háček je ovšem v tom, jak lze pozorovat prakticky napříč celou živočišnou říší, že i primárně egoistická motivace může vést a velmi často také vede k reálně altruistickému chování.

U člověka, vzhledem k jeho schopnosti racionálního a abstraktního myšlení, vedl vývoj k mnohem nečekanějším výsledkům.

Kámen úrazu

Právě opomíjení lidského abstraktního myšlení, naší schopnosti “vidět dál” než “bezprostředně před sebe”, zřejmě stojí za všemi těmi námitkami (T1)-(T4). Věřícím, kterým připadají smysluplné, zřejmě nedochází, že člověk je na rozdíl od zvířat právě kvůli svému abstraktnímu myšlení schopen si uvědomit, že rozhodnutí které je pro něj bezprostředně výhodné TEĎ, může být velmi nevýhodné s výhledem do budoucna, a naopak rozhodnutí které je TEĎ nevýhodné, může vést k velmi výhodným důsledkům v budoucnu.

Mnozí křesťané zřejmě chtějí věřit, že když ateista (jako kdokoliv jiný) myslí primárně na svůj vlastní prospěch, tak při tom musí nutně hledět jen na jeden krok dopředu.

Proč je racionální nechovat se amorálně?

Amorální chování definujme jako takové, na jehož amoralitě se shodne výrazná většina společnosti. Chování X je tedy amorální, pokud se výrazná většina společnosti shodne na tom, že způsobem X by se člověk chovat neměl. Amorálnost X může být navíc různě závažná, a dostatečně závažná amorální jednání jsou pak na základě společenského konsensu trestána dle zákona.

Jaké tedy mohou být racionální, egoistické motivace nechovat se amorálně?

M1) člověk se může snažit chovat v souladu s (Bohem danou) morálkou proto, že věří že v důsledku toho (on!) obstojí při posledním soudu a půjde do Božího Království, a že chování v rozporu s těmito pravidly povedou naopak k věčnému zatracení, tedy ke krajně nepříjemné záležitosti
M2) člověk se může chovat v souladu s morálkou (morálka je z definice souhrn názorů na to, jaké chování je v dané společnosti považováno za správné) proto, že je pro něj prostě uspokojivé chovat se správně (činí ho to spokojeným, způsobuje mu to příjemné pocity) a naopak je mu nepříjemné, chovat se nesprávně, nemorálně
M3) součástí morálky bývá i morálnost (a tedy vhodnost, správnost) negativního pohledu na lidi, kteří se chovají amorálně; lidé se nechovají amorálně bezpochyby i proto, že by jim to působilo zcela reálné zhoršení společenského postavení, a tím i životní situace
M4) jednání, jehož amorálnost překračuje jistou mez, bývá v rozvinutějších společnostech ošetřeno zákony, a podle nich i trestáno. Poslední motivací, pro ty “nejotrlejší”, proč se chovat morálně, je tedy hmatatelné riziko potrestání podle zákona.

Racionální zdůvodnění základních morálních pravidel

Proč by ve společnosti měla platit vůbec nějaká morálka? Proč by si neměl každý stanovit morálku podle sebe? Vždyť žádná absolutní morálka neexistuje, viz. minulý článek!

Morálka je vždy soubor pravidel, platící pro danou společnost. Tento soubor pravidel se vyvíjí v čase v důsledku nejrůznějších vlivů, naznačených v minulém článku. Relativita morálky spočívá v tom, že existuje množství morálních otázek na něž se názory různých společností v různých dobách liší. To ale samozřejmě neznamená, že několik základních morálních pravidel není součástí téměř všech souborů morální pravidel (morálek).

A proč by vůbec nějaká morálka měla platit? No zjevně proto, že člověk je společenský tvor, a společnost je založena na spolupráci. Pokud by v dané společnosti nebylo považováno za krajně amorální např. zabít někoho např. za účelem jeho následného okradení, a v dané společnosti by takové chování bylo považováno za mravně indiferentní, pak by si nikdo v takové společnosti nemohl být jist svým životem, a tedy pro každého by bylo značné riziko v takové společnosti žít. Pro každého obyvatele takové lidské společnosti by bylo výhodnější žít mimo tuto společnost, co nejdál od ostatních – aby pro sebe minimalizoval riziko.

Tato společnost by se tedy nutně záhy rozpadla na jednotlivce, kteří by se snažili být co nejdál od sebe. Jenže žít ve společnosti přináší až extrémní výhody, plynoucí ze vzájemné spolupráce – vždyť všeho, čeho jsme jako civilizace až dodnes dosáhli, jsme dosáhli právě díky spolupráci!

Proto je maximálně racionální přijmout ve společnosti (v každé společnosti, tedy i ateistické!) taková pravidla (a postarat se o vynucování těch nejdůležitějších z nich), aby tato umožnila rozvoj společnosti a spokojený život jejich členů. Totéž lze vyslovit i v podobě mravního přikázání pro každého člena společnosti, čímž dostaneme tzv. zlaté mravní pravidlo: nečiň jiným to, co nechceš aby ostatní činili tobě.

Proč ve značné většině společností platí za nemravné krást? No protože věnuji-li na získání něčeho své úsilí, a bude-li platit za zcela morální pro kohokoliv ukradnout mi to, přivlastnit si to, pak nebude mít cenu vynakládat úsilí na získávání čehokoliv.

Stojí jistě za zmínku, že existují takové lidské společnosti, kde krást nemravné nebylo – a samozřejmě nikoliv náhodou jsou to právě různé historické společnosti “rajských ostrovů”, kde byl všeho dostatek a žádné nástroje atd., prostě nic “hodnotného” si lidé nevyráběli.

Proč je nemravné znásilňovat? Tentýž princip: kdyby nebylo znásilňování nemravné, hrozilo by každé ženě riziko, že počne dítě s někým koho nechce, přičemž navíc hrozí riziko tělesné újmy, a každému muži by hrozilo, že jeho žena otěhotní s cizím mužem aniž by tomu mohl zabránit, což je pro něj krajně nepříjemné z dobrých evolučních důvodů. (hrozí riziko, že bude muset vychovávat a investovat velké množství svých prostředků do výchovy nositele cizích genů).

Analogicky u dalších morálních otázek. Vždy je ale nutno mít na paměti to co jsem popsal v minulém článku, tedy zásadní důležitost vývoje lidské společnosti, zahrnující reflexi toho co se stalo v minulosti, a s tím spojeného vývoje morálky.

Morálka a náboženství

Všimněme si, že nikde ve výše popsaném odvození základních morálních principů jsme nepoužili náboženskou víru. Proto výše naznačené odvození platí jak pro věřící, tak pro ateisty. Věřící si jen přidávají pro vynucování své morálky (tedy těch morálních pravidel, skutečně potřebných pro fungování společnosti, navršené o hromadu dalších, zhusta nesmyslných pseudo-morálních pravidel, plynoucích z jejich víry) boží bič v podobě pravidla (M1).

Věřící dále často velice vehementně tvrdí, že i pro smysluplné definování morálky jsou zapotřebí zjevené informace od jejich Boha (viz. úvodní teze), což jsem výše uvedeným vyvrátil.

V této souvislosti si nelze nepoložit otázku: Co kdyby se ukázalo, že např. bůh sice existuje, ale na rozdíl od toho, čemu křesťané věří, ve skutečnosti nemá žádné požadavky ani preference ohledně lidského chování. Lidé jsou mu lhostejní. Znamenalo by to snad, že by se tím zhroutily základy morálky? Znamenalo by to, že věřící začnou tím okamžikem vraždit, kdykoliv to pro ně bude výhodné? Jistě že ne – právě proto, že nutnost dodržování základních pravidel jako “nezavraždíš” je zcela zřejmá i bez Boha, a tedy pro ateisty stejně jako pro věřící.

Závěr

Ukázali jsme, že hraní si s “egoistickou motivací” ateistů nemá valného smyslu, protože, striktně vzato, všichni se chováme primárně egoisticky, a není na tom nic špatného, bez ohledu na to, že mnozí by jako naši primární motivaci viděli rádi něco “vznešenějšího”.

Dále jsme ukázali, že základní morální pravidla (nezabiješ, nepokradeš, …) nutně vznikají v každé lidské společnosti (tedy i v ateistické), a že členové dané společnosti pak mají racionální motivaci ta pravidla dodržovat. Nic na tom nemění fakt, že v každé společnosti (tedy např. i ve společnosti s vysokou religiozitou) se najdou jedinci, kteří pravidla porušují a chovají se amorálně.

Tím jsme vyvrátili třídu argumentů věřících, založenou na tvrzení že ateisté principielně nejsou sami o sobě schopni poznat, co je dobré a co zlé.

366 thoughts on “Ateisté a morálka

  1. jack

    Protestant:
    Myslím, že on není z těch co by se nezamýšlel. Ale jako konvertita to má promyšlené už dávno a nelze čekat že dnes bude měnit své názory a postoj.

    jack:
    Že to má promyšlené už dávno je naprosto evidentní,ale pokud nereaguje na argumenty v diskusi,tak diskuse s ním pozbývá smyslu.A to že nereaguje,si už všimli všichni.
    Jak říkám,na každý argument pouze roztočí svůj slovní kolovrátek.

  2. jack

    Protestant:
    I po mnoha letech je křesťan svým způsobem stále na začátku a klade si řadu nepříjemných otázek.

    jack:
    Zajímalo by mě,jakým způsobem hledá na tyto nepříjemné otázky odpovědi.
    Dokáže hledat odpovědi i racionální cestou nebo se spokojí pouze s iracionálním vysvětlením?

  3. protestant

    jack says:

    Že to má promyšlené už dávno je naprosto evidentní,ale pokud nereaguje na argumenty v diskusi,tak diskuse s ním pozbývá smyslu.A to že nereaguje,si už všimli všichni.
    Jak říkám,na každý argument pouze roztočí svůj slovní kolovrátek.

    protestant:

    A vám nepřipadají některé argumenty ateistů zde jako kolovrátek?

  4. protestant

    jack says:

    Zajímalo by mě,jakým způsobem hledá na tyto nepříjemné otázky odpovědi.
    Dokáže hledat odpovědi i racionální cestou nebo se spokojí pouze s iracionálním vysvětlením?

    protestant:

    Jako každý jiný člověk.

  5. protestant

    Arkande says:
    July 22, 2011 at 9:05 am
    Teď jsem ještě přemýšlel nad seznamem morálních otázek…Přidal bych tam:

    7,Je morální krýt a bagatelizovat zločiny své společnosti?
    8,Je morální Cenzura?

    protestant:

    Nebo třeba:

    Je morální žít na úkor druhých?

  6. jack

    protestant:

    Jako každý jiný člověk.

    jack:
    Vyhnul jsi se otázce.Pro mě konkrétně je například uspokojující pouze racionální odpověď.Jaká je tedy konkrétně uspokojující odpověď pro tebe.Racionální,iracionální nebo mišmaš obou?

  7. Colombo

    Michal: já neříkám, že to bylo spravedlivé A TEČKA. Já říkám, že se cítili ublíženi neprávem, vzhledem k situaci a válečným reparacím z válek minulých. Vy tu sice můžete házet čísli 200 miliónů marek atp. ale ta čísla jsou naprosto zkreslená a můžou ohromit tak nějakého pepíka, co o tom nemá ani páru, ale člověka, který si přečte alspoň jedne článek už těžko, protože: Mluvíme zde o státním rozpočtu, který je ohromný. Mluvíme zde o válečných reparacích, které byly ohromné i v minulých letech a válkách, kde je museli platit i jiné národy a necítili se ublíženi. Nestěžují si pořád na to. A nikdo je neomlouvá. No a konečně, daná částka je v porovnání s navrhovanou částkou a ve srovnání s válečnými reparacemi minulých let poměrně nízká. Tohle si bohužel lidi neuvědomují a pak tu zavládají takové neonacistické hlášky, jako že vítězné velmoce dohody zavinily WW II. a chudinka německo trpělo kvůli toho hyperinflací. Tohle je nepřípustné.

    http://forum.jajjun.com/viewtopic.php?f=52&t=6260&p=209031&hilit=m%C3%ADr#p209031

  8. Slávek

    Michal: JAK TO, že desítky milionů Němců (křesťanů, Katolíků!) v té době prostě neviděli, že to jsou nesmysly? A že se dopouštějí případně tolerují zrůdnosti?

    Karel: Kdysi jsem si říkal, že mi by se to nestalo. Teď tvrdím – není mezi námi rozdílu. Ti tenkrát jsou naprosto STEJNÍ jako my dnes.

    Slávek: naprostý souhlas pánové

  9. Arkande

    to Colombo:Myslíš těmi neonacistyckými hláškami něco konkrétního?Píšeme zde o nutnosti vyhladit podřadné rasy?Napsal jsem že Válečné reparace způsobili Inflaci která způsobila chudobu a rozpad německé ekonomiky(on zahraniční obchod je pro průmysl taky docela důležitý).Což pouze podpořilo Hitlera a usnadilo mu to dostat se k moci.Jak jsem psal,zoufalí lidé dělají zoufalé věci…čím zoufalejší lidé tím drsnější a agresivnější vůdce si volí.Protože chtějí radikální a rychlé řešení které jim demokracie nepřináší.

    O tom že by demokratické národy byly viny Druhou Světovou válkou jsem nenapsal ani čárku a ani jsem to tak nemyslel.Pouze jsem ti ukázal že Británie se o Evropu nestarala protože vlastnila 1/5 světa a Francie si hrála na světovou policii.Francie je pravděpodobnější viník “plného” rozhoření války(nezpůsobila ji,to Hitler) a to porušením spojenecké smlouvy s Československem a porušený slib pomoci Polákům proti Němcům,pokud vydrží dva týdny,aby mohla Francie mobilizovat a zaútočit.

    Já zde prezentuji myšlenku že demokracie,humanismus a mírotvůrci totálně selhali a díky toho se dostal Hitler k moci.Navíc neselhali jen tak,selhali již před první světovou válkou, dodnes mi není jasné jak mohlo někoho napadnout že války se dají zastavit tím že se vytvoří dvě obrovské a silné armády.Taková blbost!

    Anglie s Francií stáli a koukali se na to jak se remilitarizuje porýní(známe z HOI,že?) jak se staví kapesní bitevní lodě a jak celé Německo zbrojí a vraždí židy(kříšťálová noc atd.)přesto nehli ani prstem…Nebýt Chruchilla a Hitlera tak Němci vyhráli druhou světovou.

  10. protestant

    to jack:

    Nevyhnul. Ale zatím jsme se nedohodli na obsahu termínu racionální, takže je těžké odpovědět.

  11. protestant

    to Arkande:

    Já bych šel ještě více do historie. To jak se zachovali sudetští Němci v ČR je také dáno chybou přístupu českého státu k nim po roce 1918. Prostě jsme jim tak dlouho naznačovali že jsou zde cizí, až to přijali.

  12. jack

    to jack:

    Nevyhnul. Ale zatím jsme se nedohodli na obsahu termínu racionální, takže je těžké odpovědět.

    jack: Jakto,německá definice se ti nelíbí?Ale i kdyby,to nevadí.Napiš mi nějaký příklad,kterou otázku jsi si v rámci své “víry” položil v poslední době a jak jsi si na ní odpověděl.Já už si udělám obrázek sám,jakým způsobem hledáš odpovědi.

  13. Colombo

    Arkande: tím jsem napsal to, co jsem napsal. Že tuhle výmluvu používají neonacisté k OMLOUVÁNÍ německého národa a 2. světové války. Ty hledáš viníka? Nemůžeš ho najít. Všechno souvisí se vším a tedy bychom byli schopni najít omluvu za všechny křivdy světa. To je problém determinismu a nesvobodného rozhodnutí. Prakticky “neneseš vinu”. Což je hloupost, vina není zapříčiněna tímto. Tedy viník je ten, kdo rozpoutal válku. Ten, kdo ji vyvolal. Což bylo Německo a Hitler. Být tam nastoupit Göring, žádná světová válka není a Němci by na tom byli podobně, jako Italové s Mussolinim.

    Protestant: a nějaká další kravovina by tu nebyla? Můžeš mi říct, kdy měl Čas se k nim Český stát chovat nějak nespravedlivě? Veškeré nespravedlnosti byly jen z uražené pýchy, přitom činnost českého státu byla v souladu s činností zákonů a zvyků Habsburské Monarchie, tedy Rakouska-Uherska. Úředníci a četníci, kteří nejsou z místních (v Sudetech to tím pádem museli být Češi), Čeština jako úřední jazyk (ačkoliv Němčina byla taky), obrovské množství Německý škol, větší, než měla jakákoliv jiná Německá menšina. U nás měli Němci skoro idilické postavení oproti jiným státům. Nechápu, jak Německá propaganda o po tolikati letech může obracet lidi. To Německý nacionalismus je na vině, nedokázali se assimilovat. Násilně assimilováni nebyli, jako se to dělo českým menšinám v Německu, Polsku atp. Postavení sudetských němců se změnilo až po nástupu silné nacionalistické propagandy Hitlera.

  14. Michal Post author

    No, podle mého názoru měli spojenci VÝRAZNÝ podíl na pozdější radikalizaci Německa. A důkazem budiž, že jasnozřiví politici to už TEHDY (kolem roku 1920) předpovídali, že tohle nezasloužené ponížení Německa povede ke katastrofě, jmenovitě např. mladý Winston Churchil.

    Tím samozřejmě nechci vůbec říct, že Němci jsou bez viny, nebo že jejich vina je malá. Ale svět prostě není jednoduchý, velmoci to tehdy pos*raly, a moudrým lidem to už tehdy bylo jasné.

  15. Michal Post author

    Mimochodem, Colombo, článek o Versailleském míru na anglické wiki asi vznikl pod vlivem neonacistů, protože

    http://en.wikipedia.org/wiki/Treaty_of_Versailles

    The total cost of these reparations was assessed at 132 billion Marks (then $31.4 billion, £6.6 billion) in 1921 which is roughly equivalent to US $442 billion and UK £217 billion in 2011, a sum that many economists at the time, notably John Maynard Keynes, deemed to be excessive and counterproductive and would have taken Germany until 1988 to pay.

    The result of these competing and sometimes conflicting goals among the victors was compromise that left none contented: Germany was not pacified or conciliated, nor permanently weakened. This would prove to be a factor leading to later conflicts, notably and directly the Second World War.

  16. Colombo

    Michal: jasně, ale pokud si přečteš tu diskuzi, tak zjistíš, že naprosto všichni se cítili ukřivděni, nikdo nedostal co chtěl a měl pocit, že ostatní mu v tom zabránili, ačkoliv na to měl právo. Dále si však všimni, že výsledek pro německo byl vcelku pozitivní, francie podle té diskuze musela platit 500 miliónů franků o pár let předtím. Tedy pozice Francie byla kvůli tomu taky jasně daná, chtěla německo zničit. Přitom muselo platit výrazně méně, než Francie předtím, přitom byla WW I. mnohem ničivější a vražednější.

  17. Arkande

    O tomhle píše Seibt ve své knize “Německo a Češi”.Vesměs píše o provázaností našich národů,společných úspěších i držkopádech,také píše, že ze všech Slovanů jsme na tom nejlépe 🙂

  18. Colombo

    Arkande: jo, sranda je hlavně to, že nebýt nacionalistického duchu, který byl mnohem silnější u Němců, než u Čechů, se v historii prakticky mezi Němcem a Čechem nerozlišovalo. Bitva na bílé hoře? Nábožensky orientovaná, někteří z hlavních vůdců byli němci jak vyšití a ani neuměli česky. Husitské povstání? Nacionalistické z něj udělali až Komunisti (dobře, i před tím byli snahy…), ale také nábožensky orientované, právě že Husité se snažili mobilizovat co nejvíc němců, zejména v německých zemích, aby měli vůbec úspěch.

    Na původ nikdo moc nehleděl.

Comments are closed.