Dnes se chci zamyslet nad následující vzájemně provázanou skupinou tvrzení, jejíž různé modifikace jsou pro věřící velmi typické.
T1) jedinou přirozenou morálkou ateistů je absolutní egoismus
T2) pro ateistu by mělo být naprosto přirozené kohokoliv zavraždit, kdykoliv se mu to hodí
T3) pokud ateista nevraždí na potkání, nečiní tak jedině proto, že ve skutečnosti (kvůli pozitivnímu vlivu okolních věřících?) nejedná tak, jak by vzhledem ke svému přesvědčení (ateismu) jednat měl
T4) neexistuje způsob, jak by ateista mohl (bez přihlédnutí k “objektivní” morálce věřících) poznat, zda zavraždit někoho (znásilnit, okrást) je správné, nebo ne
V následujícím ukážu, proč jsou tyto a podobné úvahy zkreslené, zmatečné až nepravdivé.
Primární motivace naší morálky
Ačkoliv se to mnohým jistě nemusí líbit, a ačkoliv by mnozí chtěli vidět Člověka v lepším světle, přesto platí:
Každý usilujeme primárně o své vlastní dobro, resp. z evolučního hlediska o dobro pro své geny.
Z tohoto pohledu je bod (1) dost možná pravdivý – opravdu jsme všichni primárně egoisté. Háček je ovšem v tom, jak lze pozorovat prakticky napříč celou živočišnou říší, že i primárně egoistická motivace může vést a velmi často také vede k reálně altruistickému chování.
U člověka, vzhledem k jeho schopnosti racionálního a abstraktního myšlení, vedl vývoj k mnohem nečekanějším výsledkům.
Kámen úrazu
Právě opomíjení lidského abstraktního myšlení, naší schopnosti “vidět dál” než “bezprostředně před sebe”, zřejmě stojí za všemi těmi námitkami (T1)-(T4). Věřícím, kterým připadají smysluplné, zřejmě nedochází, že člověk je na rozdíl od zvířat právě kvůli svému abstraktnímu myšlení schopen si uvědomit, že rozhodnutí které je pro něj bezprostředně výhodné TEĎ, může být velmi nevýhodné s výhledem do budoucna, a naopak rozhodnutí které je TEĎ nevýhodné, může vést k velmi výhodným důsledkům v budoucnu.
Mnozí křesťané zřejmě chtějí věřit, že když ateista (jako kdokoliv jiný) myslí primárně na svůj vlastní prospěch, tak při tom musí nutně hledět jen na jeden krok dopředu.
Proč je racionální nechovat se amorálně?
Amorální chování definujme jako takové, na jehož amoralitě se shodne výrazná většina společnosti. Chování X je tedy amorální, pokud se výrazná většina společnosti shodne na tom, že způsobem X by se člověk chovat neměl. Amorálnost X může být navíc různě závažná, a dostatečně závažná amorální jednání jsou pak na základě společenského konsensu trestána dle zákona.
Jaké tedy mohou být racionální, egoistické motivace nechovat se amorálně?
M1) člověk se může snažit chovat v souladu s (Bohem danou) morálkou proto, že věří že v důsledku toho (on!) obstojí při posledním soudu a půjde do Božího Království, a že chování v rozporu s těmito pravidly povedou naopak k věčnému zatracení, tedy ke krajně nepříjemné záležitosti
M2) člověk se může chovat v souladu s morálkou (morálka je z definice souhrn názorů na to, jaké chování je v dané společnosti považováno za správné) proto, že je pro něj prostě uspokojivé chovat se správně (činí ho to spokojeným, způsobuje mu to příjemné pocity) a naopak je mu nepříjemné, chovat se nesprávně, nemorálně
M3) součástí morálky bývá i morálnost (a tedy vhodnost, správnost) negativního pohledu na lidi, kteří se chovají amorálně; lidé se nechovají amorálně bezpochyby i proto, že by jim to působilo zcela reálné zhoršení společenského postavení, a tím i životní situace
M4) jednání, jehož amorálnost překračuje jistou mez, bývá v rozvinutějších společnostech ošetřeno zákony, a podle nich i trestáno. Poslední motivací, pro ty “nejotrlejší”, proč se chovat morálně, je tedy hmatatelné riziko potrestání podle zákona.
Racionální zdůvodnění základních morálních pravidel
Proč by ve společnosti měla platit vůbec nějaká morálka? Proč by si neměl každý stanovit morálku podle sebe? Vždyť žádná absolutní morálka neexistuje, viz. minulý článek!
Morálka je vždy soubor pravidel, platící pro danou společnost. Tento soubor pravidel se vyvíjí v čase v důsledku nejrůznějších vlivů, naznačených v minulém článku. Relativita morálky spočívá v tom, že existuje množství morálních otázek na něž se názory různých společností v různých dobách liší. To ale samozřejmě neznamená, že několik základních morálních pravidel není součástí téměř všech souborů morální pravidel (morálek).
A proč by vůbec nějaká morálka měla platit? No zjevně proto, že člověk je společenský tvor, a společnost je založena na spolupráci. Pokud by v dané společnosti nebylo považováno za krajně amorální např. zabít někoho např. za účelem jeho následného okradení, a v dané společnosti by takové chování bylo považováno za mravně indiferentní, pak by si nikdo v takové společnosti nemohl být jist svým životem, a tedy pro každého by bylo značné riziko v takové společnosti žít. Pro každého obyvatele takové lidské společnosti by bylo výhodnější žít mimo tuto společnost, co nejdál od ostatních – aby pro sebe minimalizoval riziko.
Tato společnost by se tedy nutně záhy rozpadla na jednotlivce, kteří by se snažili být co nejdál od sebe. Jenže žít ve společnosti přináší až extrémní výhody, plynoucí ze vzájemné spolupráce – vždyť všeho, čeho jsme jako civilizace až dodnes dosáhli, jsme dosáhli právě díky spolupráci!
Proto je maximálně racionální přijmout ve společnosti (v každé společnosti, tedy i ateistické!) taková pravidla (a postarat se o vynucování těch nejdůležitějších z nich), aby tato umožnila rozvoj společnosti a spokojený život jejich členů. Totéž lze vyslovit i v podobě mravního přikázání pro každého člena společnosti, čímž dostaneme tzv. zlaté mravní pravidlo: nečiň jiným to, co nechceš aby ostatní činili tobě.
Proč ve značné většině společností platí za nemravné krást? No protože věnuji-li na získání něčeho své úsilí, a bude-li platit za zcela morální pro kohokoliv ukradnout mi to, přivlastnit si to, pak nebude mít cenu vynakládat úsilí na získávání čehokoliv.
Stojí jistě za zmínku, že existují takové lidské společnosti, kde krást nemravné nebylo – a samozřejmě nikoliv náhodou jsou to právě různé historické společnosti “rajských ostrovů”, kde byl všeho dostatek a žádné nástroje atd., prostě nic “hodnotného” si lidé nevyráběli.
Proč je nemravné znásilňovat? Tentýž princip: kdyby nebylo znásilňování nemravné, hrozilo by každé ženě riziko, že počne dítě s někým koho nechce, přičemž navíc hrozí riziko tělesné újmy, a každému muži by hrozilo, že jeho žena otěhotní s cizím mužem aniž by tomu mohl zabránit, což je pro něj krajně nepříjemné z dobrých evolučních důvodů. (hrozí riziko, že bude muset vychovávat a investovat velké množství svých prostředků do výchovy nositele cizích genů).
Analogicky u dalších morálních otázek. Vždy je ale nutno mít na paměti to co jsem popsal v minulém článku, tedy zásadní důležitost vývoje lidské společnosti, zahrnující reflexi toho co se stalo v minulosti, a s tím spojeného vývoje morálky.
Morálka a náboženství
Všimněme si, že nikde ve výše popsaném odvození základních morálních principů jsme nepoužili náboženskou víru. Proto výše naznačené odvození platí jak pro věřící, tak pro ateisty. Věřící si jen přidávají pro vynucování své morálky (tedy těch morálních pravidel, skutečně potřebných pro fungování společnosti, navršené o hromadu dalších, zhusta nesmyslných pseudo-morálních pravidel, plynoucích z jejich víry) boží bič v podobě pravidla (M1).
Věřící dále často velice vehementně tvrdí, že i pro smysluplné definování morálky jsou zapotřebí zjevené informace od jejich Boha (viz. úvodní teze), což jsem výše uvedeným vyvrátil.
V této souvislosti si nelze nepoložit otázku: Co kdyby se ukázalo, že např. bůh sice existuje, ale na rozdíl od toho, čemu křesťané věří, ve skutečnosti nemá žádné požadavky ani preference ohledně lidského chování. Lidé jsou mu lhostejní. Znamenalo by to snad, že by se tím zhroutily základy morálky? Znamenalo by to, že věřící začnou tím okamžikem vraždit, kdykoliv to pro ně bude výhodné? Jistě že ne – právě proto, že nutnost dodržování základních pravidel jako “nezavraždíš” je zcela zřejmá i bez Boha, a tedy pro ateisty stejně jako pro věřící.
Závěr
Ukázali jsme, že hraní si s “egoistickou motivací” ateistů nemá valného smyslu, protože, striktně vzato, všichni se chováme primárně egoisticky, a není na tom nic špatného, bez ohledu na to, že mnozí by jako naši primární motivaci viděli rádi něco “vznešenějšího”.
Dále jsme ukázali, že základní morální pravidla (nezabiješ, nepokradeš, …) nutně vznikají v každé lidské společnosti (tedy i v ateistické), a že členové dané společnosti pak mají racionální motivaci ta pravidla dodržovat. Nic na tom nemění fakt, že v každé společnosti (tedy např. i ve společnosti s vysokou religiozitou) se najdou jedinci, kteří pravidla porušují a chovají se amorálně.
Tím jsme vyvrátili třídu argumentů věřících, založenou na tvrzení že ateisté principielně nejsou sami o sobě schopni poznat, co je dobré a co zlé.
Colombo says: Když nemám důkaz existence něčeho, tak to pravděpodobně neexistuje.
To slovo “pravděpodobně” se mi od tebe líbí. Já ten důkaz mám, v sobě, ve svém nitru, v duchu. Velice hluboko. Je to základ, podstata mého života. Vždy tam byl, jen jsem jej nerozpoznal, ale když se tak stalo, vše bylo najednou jasné.
Zároveň VÍM, že to není důkaz pro nikoho jiného. Každý se musí setkat s Bohem pokud má být jeho víra pevná. Jinak jde jen o soubor naučených pouček, které lze rozmlátit.
Arkando, já vím, že to jsou pro tebe jen bláboly. Píšu to jen proto, aby jsi mi to nemusel opakovat 🙂
Occamová břitva – ořezává nepotřebné. Věc se má však tak, že Bůh je pro mnohé potřebný.
Karel: Já ten důkaz mám, v sobě, ve svém nitru, v duchu. Velice hluboko. Je to základ, podstata mého života.
No jo no, s tím se dá těžko polemizovat 🙂
Karle, řekl byste, že na vaši víru sedí tyto postřehy? http://www.i-ateismus.cz/2011/03/o-vire/
Michal says: No jo no, s tím se dá těžko polemizovat
Já vím. Však to tady nikomu netlačím jako důkaz 🙂 Článek si přečtu a když tak se ozvu.
Karel: ano, teď si narazil hřebíček na hlavičku. Bůh je potřebný pro mnohé, nikoliv pro svět jako takový. Vyšší autoritu a nadpozemskou jistotu potřebují mnozí lidé, nikoliv vznik a fungování světa.
To: Karel
Ano je to hnus, takhle vypadá svět bez Boha. Chtěli jsme něco jiného?
Jste si jistý, že jste ty dva odstavce pochopil správně? Já tam nic o hnusu ohledně světa bez boha nevidím.
Pro Michala k článku O víře:
….Diskuze může plynout i velmi dlouhou dobu – aniž by z ní ale vzcházely jakékoliv závěry….
Člověk by měl vědět, kdy má skončit. Já osobně nemám potřebu někoho přesvědčit. Řeknu své a to mi stačí.
….Váží důkazy pro a důkazy proti, a z nich potom vyplývá jejich závěr…….
Mé přesvědčení je, že neexistuje důkaz Boží existence. Někdo by sice mohl říct, že samotná existence jsoucna je Jeho důkazem. Pro mne, v době kdy jsem byl nevěřící, tomu tak nebylo. I když jsem mohl připustit, že Bůh stvořil svět, vždy zbývala určitá možnost, že tomu tak nebylo.
Boha lze hledat. Ale je to On kdo otvírá dveře. Tlučte a bude vám otevřeno, proste a bude vám dáno.
…..Pokud by se ukázalo, že Bůh existuje, pro ateisty by to byl mimořádně zajímavý výsledek o našem světě, a neměli by nejmenší problém tento výsledek přijmout…….
Ano, to se mi stálo. Byl prokázán na hlubší hladině než teorie relativity. 🙂 Jsem rád, že jsou ateisté připravení.
…..Věřící věří proto, že mají osobní a citový zájem na tom, aby Bůh existoval a aby navíc měl ty vlastnosti, které mu připisují…….
U mne je to krapet jinak. Ne nejprve zájem a pak Bůh, ale nejdříve Bůh a pak vše z Něj. Ano měl jsem zájem poznat pravdu. Nemohu za to, že Bůh je tou pravdou. Prostě to tak je.
……Stejně jako zamilovaný člověk má ve vztahu ke své lásce „růžové brýle“…….
To znám velice přesně. Zkoušel jsem se zamilovat do buddhismu. Když se v mém nitru ozývaly výhrady, ignoroval jsem je. Bral jsem je jako překážky, které je třeba překonat abych dosáhl satori. U křesťanství to nenalézám. Pravě ty výhrady jsou velice důležité abych si jích všímal. Pravda nepotřebuje lež k tomu aby existovala. Pro mne je nejpodstatnější to, že Bůh je velice blízko, vždyť z něj jsme vyšli, k němu směřujeme. Není od nikoho vzdálen. Kdyby tomu tak bylo, nevěřil bych. V Něm jsme , v Něm se pohybujeme. Bůh se nedá dát do nějaké krabičky, je podstatou býti člověka, úplnosti jeho života.
…..Veškeré argumenty mají smysl jedině tehdy, potvrzují-li existenci Boha……
Já nepotřebují argumenty abych věřil. Nepotřebuji aby mne někdo přesvědčoval, že existuje pan XY, když jsem se s tím pánem XY setkal.
…..Věřícím nelze dokázat (jim subjektivně), že nemají pravdu, protože jim v prvé řadě vůbec nejde o to, vědět jaká je pravda…..
Ano, věřím, že se jích par takových najde. Tyto lidi nazývám ideology. A nemusí jít nutně o věřící.
Indián says: Jste si jistý, že jste ty dva odstavce pochopil správně? Já tam nic o hnusu ohledně světa bez boha nevidím.
Asi jsi mne nepochopil. Líbí se ti svět a to co se na něm děje? Jsi spokojený s tím, že se lide zabíjejí, že děti umírají při autonehodách? Líbí se ti přírodní katastrofy? Jsi spokojený s tímto světem, kde jeden žere druhého a po hlavách soukmenovců se šplhá kamsi do výšin?
Možná jsem si ten úryvek přeložený v Google špatně vyložil. Pochopil jsem autora takto, možná špatně: To co jsem výše o světě uvedl, je pro autora důkazem, nebo indicii, že za světem nestojí Bůh. Pro mne to tak není. Je to svět bez Boha. Ale nevylučuje jeho existenci.
Jsi spokojený s tím, že se lide zabíjejí, že děti umírají při autonehodách? – ne
Líbí se ti přírodní katastrofy? – ne
Jsi spokojený s tímto světem, kde jeden žere druhého a po hlavách soukmenovců se šplhá kamsi do výšin? – ne
Nicméně na nic z toho nemá vliv religiozita obyvatelstva.
I nejreligióznějších zemích světa máme autonehody, přírodní katastrofy (i přes svůj nick si nemyslím, že tlučením na bubínek bych je ovlivnil 🙂 ), kariérismus třeba v USA jen kvete a dost pochybuji, že by to byla záležitost výhradně ateistické menšiny.
Takže nepochopil.
To co jsem výše o světě uvedl, je pro autora důkazem, nebo indicii, že za světem nestojí Bůh. Pro mne to tak není. Je to svět bez Boha. Ale nevylučuje jeho existenci.
Tedy pokud všichni uvěříme (pochopitelně, že v toho “jediného” správného boha) tak rázem ustanou autonehody, přírodní katastrofy a workoholici se vzdají kariéry?
Nebo snad se onen všemohoucí a nekonečně milosrdný a dobrotivý (samozřejmě že k člověku) bůh na výše zmíněné v klídku kouká nechá to plavat?
Ne nepochopil.
Velice dobré video na téma morálka a bible:
http://www.youtube.com/watch?v=hSS-88ShJfo&feature=feedu
to Karlo (skloňuje se dle Arkando 🙂 ):
Já to pro jistotu napíši ještě jednou…Nevadí mi TVÁ víra.Je mi zcela lhostejná.Znáš Boha?Fakt?Super!-Co na tom chceš řešit.Blázna také bez použití elektroléčby a psychofarmak nepřesvědčím že není letadlo.Má také pocit že jej někdo vede,obvykle to je navigační systém který ho vede blíže k řídící věži a tam dosáhne naplnění ( zřejmně palivem).
Zkrátka ti ukazuji Historii křesťanstsví která není zrovna růžová.Tvrdíš že zlo je na světě protože Bůh zde není?Skvělé!To tvrdí všichni ateisté.Tvrdíš opak?Pak co je to za Boha který tyto zrůdnosti dovolí,že?Navíc tvá myšlenka je chybná ještě v jedné věci a to v té že existovaly doby kdy světu vládli JENOM křesťané,Království nebeské nepřišlo.Dnes je na světě více než miliarda křesťanů(a to v zemích které vládnou světu)…Království nebeské pořád nikde…
Abych skončil citátkem:Pokud trpí bludem jeden člověk,říkáme tomu šílenství.Pokud ale trpí bludy více lidí,nazýváme to náboženství.
Arkando: Nevadí mi TVÁ víra.Je mi zcela lhostejná.Znáš Boha?Fakt?Super!-Co na tom chceš řešit.
A mi zase není lhostejné, když někdo vylívá vodu z vaničky i s dítětem. Odsuzujete křesťanství a neznáte jej. Soudíte vodu plnou špíny, ale pramen neznáte. Proto mluvím.
Arkando: Pak co je to za Boha který tyto zrůdnosti dovolí,že?
To je to co robotům, strojům nevysvětlím 🙂 I přes ty zrůdnosti, které jsou v tomto světě musím vyznat, že Jeho cesty jsou vyšší než naše. Kristus když umíral na kříží vykřikl: “Otče, proč jsi mne opustil”. Ale stálo to za to. Pro mnohé přišlo osvobození, náprava jejích životů. Ty zajisté napíšeš, že také přišla inkvizice, křižácké války…. Kdo z nás rozhodné co by bylo lepší? Bůh zajisté ví co dělá, má krapet větší hlavu, než my.
Arkando: Navíc tvá myšlenka je chybná ještě v jedné věci a to v té že existovaly doby kdy světu vládli JENOM křesťané,Království nebeské nepřišlo.Dnes je na světě více než miliarda křesťanů(a to v zemích které vládnou světu)…
Stále stejná písnička. Víš jak mi přijdete? Vidíte strom, před ním je cedulka – hrušeň a vy i přesto, že na stromě rostou jablka stále vedete tu svou písničku – “je to hruška a basta fidli”.
Indian: že by to byla záležitost výhradně ateistické menšiny.
Souhlasím. Já si dokonce myslím, že u ateistu se v poměru najde více lidí, kteří jsou blíže Bohu, než u těch co o sobě tvrdí, že jsou věřící.
Indian: Nicméně na nic z toho nemá vliv religiozita obyvatelstva.
Ano. Nicméně svět je takto zařízen. V Písmu je psané toto: “A Adamovi Bůh řekl: Protože jsi uposlechl svou ženu a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal: Z toho nejez, budiž kvůli tobě prokleta země.” Lide chtěli chodit a chtějí chodit po svých cestách, Bůh jím jejích přání splnil. Do posledního písmene.
Indian: Tedy pokud všichni uvěříme (pochopitelně, že v toho “jediného” správného boha) tak rázem ustanou autonehody, přírodní katastrofy a workoholici se vzdají kariéry? Nebo snad se onen všemohoucí a nekonečně milosrdný a dobrotivý (samozřejmě že k člověku) bůh na výše zmíněné v klídku kouká nechá to plavat?
Jen skrze víru lze přistupovat k Bohu a skrze víru vidět Jeho slávu. Takhle to je zařízeno. Tento způsob světa to prostě doklepe až do konce, ale s Bohem i přes to vše co se zde děje, lze žít každý den jíž teď.
Zajímavý a drsný příspěvek o boží morálce má nyní F. Tvrdý na blogu http://massive-error.blogspot.com/2011/07/not-so-good-books.html
Poslední tři odkazy na Bibli (v první pol. příspěvku) jsou obzvláště nechutné, doporučuji přečíst.
To si zaslouží zde ocitovat:
“Nechám je před jejich nepřáteli padnout mečem v ruce těch, kdo pasou po jejich životě. Jejich mrtvolami nakrmím ptáky a divou zvěř. Nechám toto město budit děs a posměch. Každý, kdo tudy půjde, zhrozí se a užasne nad všemi ranami, jež na něj dopadly.
Nechám je jíst maso jejich vlastních synů a maso jejich vlastních dcer. V tom zoufalém sevření svých nepřátel, kteří pasou po jejich životě, se budou požírat navzájem.” Jememiáš 19, 7-9
Moc hezké aneb Bůh je láska 🙂
Karel: Bůh zajisté ví co dělá, má krapet větší hlavu, než my.
Samain: Sláva! – Konečně se nám to začíná vyjasňovat. Bůh je vorvaň.
Machi says: Zajímavý a drsný příspěvek o boží morálce má nyní F. Tvrdý na blogu http://massive-error.blogspot.com/2011/07/not-so-good-books.html
Poslední tři odkazy na Bibli (v první pol. příspěvku) jsou obzvláště nechutné, doporučuji přečíst.
Bůh nepotřebuje vést člověka k zlu, neboť stačí, že dopustí/nechá člověka vykonat to k čemu člověk tíhne. Bůh nemůže pokoušet k zlému. Je to člověk jehož vábí jeho vlastní žádostivost – po bohatství, moci…. Jedli své vlastní děti. Jedli proto, že je k tomu Bůh nutil? Nebo je Bůh ponechal samým sobě? Měl jím v tom zabránit? Byli by to potom lidské bytosti? Nebyli by to spíše roboti?
Karel: Bůh nepotřebuje vést člověka k zlu, neboť stačí, že dopustí/nechá člověka vykonat to k čemu člověk tíhne. Bůh nemůže pokoušet k zlému. Je to člověk jehož vábí jeho vlastní žádostivost – po bohatství, moci….
Samain: Eh – není náhodou člověk výtvorem Všemocného Velkého Vorvaně? To je ale docela zmetek řekla bych….
Samain: Eh – není náhodou člověk výtvorem Všemocného Velkého Vorvaně? To je ale docela zmetek řekla bych….
Zmetek? Kdyby byl člověk robotem, nemohl by být zmetek. Ale chtěl Bůh k obrazu svému stvořit roboty? To co se ti jeví jako zmetkovitost, to je právě projev dokonalosti Božího stvoření – svobodná vůle člověka.
Karel: To co se ti jeví jako zmetkovitost, to je právě projev dokonalosti Božího stvoření – svobodná vůle člověka.
Samain: No já se domnívám, že dokonalé stvoření – i se svobodnou vůlí, by prostě nebylo schopno se chovat tak, jako někteří lidé. Chybka je už v prvním prototypu. Druhá chyba – přesto že se prototyp nevydařil, byl na něm nadále veden chov – a to incestně. A třetí chyba- i při jasně predikovatelném výsledku – tedy že na chybném prototypu incestně pomnoženém se kýžené kvality nedosáhne, byl sice chov téměř zlikvidován (potopa) , ale namísto vytvoření nového (lepšího) prototypu, byl chov dále veden na vybraných jedincích z defektní linie a to inbreedingem.
Já jsem prostý chovatel, ale dloholeté zkušenosti, mi praví, že s takovým postupem bych se v chovu dopracovala leda tak všemožně postižených agresivních kriplů.
Indian:Nicméně na nic z toho nemá vliv religiozita obyvatelstva.
Ano. Nicméně svět je takto zařízen. V Písmu je psané toto: “A Adamovi Bůh řekl: Protože jsi uposlechl svou ženu a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal: Z toho nejez, budiž kvůli tobě prokleta země.” Lide chtěli chodit a chtějí chodit po svých cestách, Bůh jím jejích přání splnil. Do posledního písmene
…
Jen skrze víru lze přistupovat k Bohu a skrze víru vidět Jeho slávu. Takhle to je zařízeno. Tento způsob světa to prostě doklepe až do konce, ale s Bohem i přes to vše co se zde děje, lze žít každý den jíž teď.
Nějak se nám ta diskuze zamotává.
a) nějak jsem nedostal přímou a jasnou odpověď na své otázky
b) přesto (při jisté snaze porozumět) mi z toho všeho plyne následující: ano bůh na Zemi a člověka kašle, to mu ale nebrání ho nechat pikat za průšvihy předků. Sry takového boha nemůžu přijmout.
Navíc to celé je v rozporu s úvodním:
“Ano je to hnus, takhle vypadá svět bez Boha. Chtěli jsme něco jiného?”
Skoro to totiž vypadá, že svět bez boha by mohl být lepší, jelikož bychom nemuseli pikat za pojídání zakázaného ovoce.
Proč vůbec bůh a náboženství a celá ta šaráda když teda nakonec připouštíme, že religiozita opravdu nemá na běh světa vliv?
Bůh nepotřebuje vést člověka k zlu, neboť stačí, že dopustí/nechá člověka vykonat to k čemu člověk tíhne.
No já nevím píše se tam:
Nechám je před jejich nepřáteli padnout mečem…Jejich mrtvolami nakrmím ptáky a divou zvěř…
Ono “nechám” tu jistě není ve smyslu dám věcem jejich průběh, ale ve smyslu nechám učinit-vykonám (nechám je trpět a zničit). V tom nás dále utvrzuje jasné “nakrmím”, tj. jednoznačné: já učiním-vykonám.