Ateisté a morálka

Dnes se chci zamyslet nad následující vzájemně provázanou skupinou tvrzení, jejíž různé modifikace jsou pro věřící velmi typické.

T1) jedinou přirozenou morálkou ateistů je absolutní egoismus
T2) pro ateistu by mělo být naprosto přirozené kohokoliv zavraždit, kdykoliv se mu to hodí
T3) pokud ateista nevraždí na potkání, nečiní tak jedině proto, že ve skutečnosti (kvůli pozitivnímu vlivu okolních věřících?) nejedná tak, jak by vzhledem ke svému přesvědčení (ateismu) jednat měl
T4) neexistuje způsob, jak by ateista mohl (bez přihlédnutí k “objektivní” morálce věřících) poznat, zda zavraždit někoho (znásilnit, okrást) je správné, nebo ne

V následujícím ukážu, proč jsou tyto a podobné úvahy zkreslené, zmatečné až nepravdivé.

Primární motivace naší morálky

Ačkoliv se to mnohým jistě nemusí líbit, a ačkoliv by mnozí chtěli vidět Člověka v lepším světle, přesto platí:

Každý usilujeme primárně o své vlastní dobro, resp. z evolučního hlediska o dobro pro své geny.

Z tohoto pohledu je bod (1) dost možná pravdivý – opravdu jsme všichni primárně egoisté. Háček je ovšem v tom, jak lze pozorovat prakticky napříč celou živočišnou říší, že i primárně egoistická motivace může vést a velmi často také vede k reálně altruistickému chování.

U člověka, vzhledem k jeho schopnosti racionálního a abstraktního myšlení, vedl vývoj k mnohem nečekanějším výsledkům.

Kámen úrazu

Právě opomíjení lidského abstraktního myšlení, naší schopnosti “vidět dál” než “bezprostředně před sebe”, zřejmě stojí za všemi těmi námitkami (T1)-(T4). Věřícím, kterým připadají smysluplné, zřejmě nedochází, že člověk je na rozdíl od zvířat právě kvůli svému abstraktnímu myšlení schopen si uvědomit, že rozhodnutí které je pro něj bezprostředně výhodné TEĎ, může být velmi nevýhodné s výhledem do budoucna, a naopak rozhodnutí které je TEĎ nevýhodné, může vést k velmi výhodným důsledkům v budoucnu.

Mnozí křesťané zřejmě chtějí věřit, že když ateista (jako kdokoliv jiný) myslí primárně na svůj vlastní prospěch, tak při tom musí nutně hledět jen na jeden krok dopředu.

Proč je racionální nechovat se amorálně?

Amorální chování definujme jako takové, na jehož amoralitě se shodne výrazná většina společnosti. Chování X je tedy amorální, pokud se výrazná většina společnosti shodne na tom, že způsobem X by se člověk chovat neměl. Amorálnost X může být navíc různě závažná, a dostatečně závažná amorální jednání jsou pak na základě společenského konsensu trestána dle zákona.

Jaké tedy mohou být racionální, egoistické motivace nechovat se amorálně?

M1) člověk se může snažit chovat v souladu s (Bohem danou) morálkou proto, že věří že v důsledku toho (on!) obstojí při posledním soudu a půjde do Božího Království, a že chování v rozporu s těmito pravidly povedou naopak k věčnému zatracení, tedy ke krajně nepříjemné záležitosti
M2) člověk se může chovat v souladu s morálkou (morálka je z definice souhrn názorů na to, jaké chování je v dané společnosti považováno za správné) proto, že je pro něj prostě uspokojivé chovat se správně (činí ho to spokojeným, způsobuje mu to příjemné pocity) a naopak je mu nepříjemné, chovat se nesprávně, nemorálně
M3) součástí morálky bývá i morálnost (a tedy vhodnost, správnost) negativního pohledu na lidi, kteří se chovají amorálně; lidé se nechovají amorálně bezpochyby i proto, že by jim to působilo zcela reálné zhoršení společenského postavení, a tím i životní situace
M4) jednání, jehož amorálnost překračuje jistou mez, bývá v rozvinutějších společnostech ošetřeno zákony, a podle nich i trestáno. Poslední motivací, pro ty “nejotrlejší”, proč se chovat morálně, je tedy hmatatelné riziko potrestání podle zákona.

Racionální zdůvodnění základních morálních pravidel

Proč by ve společnosti měla platit vůbec nějaká morálka? Proč by si neměl každý stanovit morálku podle sebe? Vždyť žádná absolutní morálka neexistuje, viz. minulý článek!

Morálka je vždy soubor pravidel, platící pro danou společnost. Tento soubor pravidel se vyvíjí v čase v důsledku nejrůznějších vlivů, naznačených v minulém článku. Relativita morálky spočívá v tom, že existuje množství morálních otázek na něž se názory různých společností v různých dobách liší. To ale samozřejmě neznamená, že několik základních morálních pravidel není součástí téměř všech souborů morální pravidel (morálek).

A proč by vůbec nějaká morálka měla platit? No zjevně proto, že člověk je společenský tvor, a společnost je založena na spolupráci. Pokud by v dané společnosti nebylo považováno za krajně amorální např. zabít někoho např. za účelem jeho následného okradení, a v dané společnosti by takové chování bylo považováno za mravně indiferentní, pak by si nikdo v takové společnosti nemohl být jist svým životem, a tedy pro každého by bylo značné riziko v takové společnosti žít. Pro každého obyvatele takové lidské společnosti by bylo výhodnější žít mimo tuto společnost, co nejdál od ostatních – aby pro sebe minimalizoval riziko.

Tato společnost by se tedy nutně záhy rozpadla na jednotlivce, kteří by se snažili být co nejdál od sebe. Jenže žít ve společnosti přináší až extrémní výhody, plynoucí ze vzájemné spolupráce – vždyť všeho, čeho jsme jako civilizace až dodnes dosáhli, jsme dosáhli právě díky spolupráci!

Proto je maximálně racionální přijmout ve společnosti (v každé společnosti, tedy i ateistické!) taková pravidla (a postarat se o vynucování těch nejdůležitějších z nich), aby tato umožnila rozvoj společnosti a spokojený život jejich členů. Totéž lze vyslovit i v podobě mravního přikázání pro každého člena společnosti, čímž dostaneme tzv. zlaté mravní pravidlo: nečiň jiným to, co nechceš aby ostatní činili tobě.

Proč ve značné většině společností platí za nemravné krást? No protože věnuji-li na získání něčeho své úsilí, a bude-li platit za zcela morální pro kohokoliv ukradnout mi to, přivlastnit si to, pak nebude mít cenu vynakládat úsilí na získávání čehokoliv.

Stojí jistě za zmínku, že existují takové lidské společnosti, kde krást nemravné nebylo – a samozřejmě nikoliv náhodou jsou to právě různé historické společnosti “rajských ostrovů”, kde byl všeho dostatek a žádné nástroje atd., prostě nic “hodnotného” si lidé nevyráběli.

Proč je nemravné znásilňovat? Tentýž princip: kdyby nebylo znásilňování nemravné, hrozilo by každé ženě riziko, že počne dítě s někým koho nechce, přičemž navíc hrozí riziko tělesné újmy, a každému muži by hrozilo, že jeho žena otěhotní s cizím mužem aniž by tomu mohl zabránit, což je pro něj krajně nepříjemné z dobrých evolučních důvodů. (hrozí riziko, že bude muset vychovávat a investovat velké množství svých prostředků do výchovy nositele cizích genů).

Analogicky u dalších morálních otázek. Vždy je ale nutno mít na paměti to co jsem popsal v minulém článku, tedy zásadní důležitost vývoje lidské společnosti, zahrnující reflexi toho co se stalo v minulosti, a s tím spojeného vývoje morálky.

Morálka a náboženství

Všimněme si, že nikde ve výše popsaném odvození základních morálních principů jsme nepoužili náboženskou víru. Proto výše naznačené odvození platí jak pro věřící, tak pro ateisty. Věřící si jen přidávají pro vynucování své morálky (tedy těch morálních pravidel, skutečně potřebných pro fungování společnosti, navršené o hromadu dalších, zhusta nesmyslných pseudo-morálních pravidel, plynoucích z jejich víry) boží bič v podobě pravidla (M1).

Věřící dále často velice vehementně tvrdí, že i pro smysluplné definování morálky jsou zapotřebí zjevené informace od jejich Boha (viz. úvodní teze), což jsem výše uvedeným vyvrátil.

V této souvislosti si nelze nepoložit otázku: Co kdyby se ukázalo, že např. bůh sice existuje, ale na rozdíl od toho, čemu křesťané věří, ve skutečnosti nemá žádné požadavky ani preference ohledně lidského chování. Lidé jsou mu lhostejní. Znamenalo by to snad, že by se tím zhroutily základy morálky? Znamenalo by to, že věřící začnou tím okamžikem vraždit, kdykoliv to pro ně bude výhodné? Jistě že ne – právě proto, že nutnost dodržování základních pravidel jako “nezavraždíš” je zcela zřejmá i bez Boha, a tedy pro ateisty stejně jako pro věřící.

Závěr

Ukázali jsme, že hraní si s “egoistickou motivací” ateistů nemá valného smyslu, protože, striktně vzato, všichni se chováme primárně egoisticky, a není na tom nic špatného, bez ohledu na to, že mnozí by jako naši primární motivaci viděli rádi něco “vznešenějšího”.

Dále jsme ukázali, že základní morální pravidla (nezabiješ, nepokradeš, …) nutně vznikají v každé lidské společnosti (tedy i v ateistické), a že členové dané společnosti pak mají racionální motivaci ta pravidla dodržovat. Nic na tom nemění fakt, že v každé společnosti (tedy např. i ve společnosti s vysokou religiozitou) se najdou jedinci, kteří pravidla porušují a chovají se amorálně.

Tím jsme vyvrátili třídu argumentů věřících, založenou na tvrzení že ateisté principielně nejsou sami o sobě schopni poznat, co je dobré a co zlé.

366 thoughts on “Ateisté a morálka

  1. Arkande

    to Slávek:Kvalita života může být dobrá i špatná.Je to spíše neutrální slovo.Měl jsem pocit že hledáte slovo pro maximální štěstí ,mohli bychom použít latinské Arx Fortuna?

  2. Slávek Černý

    @Arkande: hledal jsem nějaký ekvivalent ke slovu well-being. Sam Harris definuje morálku jako “maximalizaci well-being stvoření disponujících vědomím”

    Ale díky, jak jsem četl tu euforii, tak mě napadlo “spíš něco jako kvalita života” 🙂

  3. Karel

    Colombo says: S tou skutečnou. Jasně. Ty máš patent na pravdu a proto to víš.

    Asi tě irituje, že někdo něco ví. A co ty víš něco? Nebo u všeho máš znaménko – “možná”?

  4. Samain

    Bo: . Ajtakrajta, neumím si to vysvětlit. Přestože se velkou část svého času pohybuji mezi lidmi společností považované za neslušné, i tak znám poměrně dost slušných křesťanů, stejně jako dost slušných ateistů. Obávám se, že přes své černé brýle předsudků slušného křesťana nenajdete ani daleko předaleko v jiné galaxii.

    Samain: Dost možná – ono je to asi takhle. Vesničan s názorem že pes má být u boudy, má čoklíka na řetěze s obojkem zažraným do krku. Je to bezcitný kruťas? Je. Je to pokrytec? Není.

    Velký ochranář s plnou hubou keců o welfare zvířat – má doma to samé. Je to bezcitný kruťas? Je. Je to pokrytec? JE!

    A teď si to převeď na křesťany a ateisty. Darebák může být jeden i druhý. Ale ateista se nebude ohánět vyšší morálkou danou mu od boha.

  5. Karel

    Colombo: Jazyk anyone? Písmo? Což takhle nějaké ty základy, na nichž stojí naše civilizace? Ne? Sdílení zkušeností? Pořád nic?

    Sdílení zkušenosti se děje skrze informace. Ty jím můžeš věřit nebo ne.

    Colombo: Kde se přenášejí zkušenosti celé společnosti na nové jedince.

    Ano, jednu dobu se přenášela zkušenost, že země je placatá. Ale aby zkušenost jednoho byla jinému k užitku, je nelepé když jí sám zažije. Někdo má zkušenost s rozpálenou plotnou a druhému tuto zkušenost předá. Není však nad to si sáhnout. I ty můžeš tu mou zkušenost zažít a budeš vědět o čem mluvím – uvěř v Pána Ježíše, nech se Jím vést, proměňovat Jeho Duchem. Předal jsem ti svou zkušenost. Spokojený?

  6. Karel

    Michal says: Karle, zkušenost sice na jiného přenést nemůžeš, to jistě všichni chápeme, ale bez ohledu na to o té zkušenosti můžeš druhým ledacos podstatného říct, můžeš s nimi o té zkušenosti mluvit, a tím jim ji přiblížit.

    Cožpak to nedělám? Už jsem to tady kdysi psal, napíšu znovu: Temná místnost, náš svět. Věci v místnosti osahávám poslepu, hledám vazby mezi nimi, dělám si svou představu o světě, upravují ji. Ale poznávám, že ta má představa nikdy nebude správná, vždy bude zpochybnitelná, nejistá. Prosím Boha, jestli by to bylo možné aby mi dál poznat co je pravda. A rozsvítí se světlo. Věci najednou mají své místo, zapadají do sebe. A uprostřed toho všeho září Kristus, najednou vím, že skrze Něho a pro Něho byl stvořen svět.
    Co mi Kristus přináší: Absolutní pokoj s Bohem, plnost života.

  7. Karel

    Michal: předstírá, že zažil cosi NEPOPSATELNÉHO, v důsledku čehož náhle uvěřil.

    Ne, nejprve jsem uvěřil a pak přišlo světlo – poznání.

  8. Samain

    Arkande: Zkrátka si myslím že ženy by si měly rozhodovat o potratu samy.Že to některé opice zneužijí?Jisteže!Schválně mi řekněte jedinou věc,jediný lidský vynález který nebyl ať již přímo či nepřímo zneužit.

    Samain: k tomu bych jen dodala, že interrupce je chirurgický zákrok – operace. Nemocnice, narkóza, riziko. Myslím že žádná NORMÁLNÍ žena nebere interupci jako příjemné vytržení z nudy života.

  9. spitfire

    Nemám definici potratu. Jenom se ztotožnuji s Katolickým a Pro-Life postojem, že je to zabití v jakémkoli stádiu. Nejsem kamarád ani s katolíky ani s pro-life . Můj postoj je pragmatický, nemám důvod se donekonečna hádad když už člověk jo a kdy ještě člověk ne. Naše kultura se rozkládá mezi erotem a thanatem. Naše civilizace je barbarská. Jak oba víme, žádný zákaz nic nevyřeší. Ženy mohou v klidu počas těhotenství pít pomerančovej džus a kliniky pro umělé plodnění zavírat nikdo nebude, protože tato činnost není právně klasifikovaná jako zabití a není nutné to měnit.

    Ano, ženy by si měly rozhodovat o potratu samy. Nemyslím si, že možnost volby je svobodou ale to je vedlejší.

  10. Karel

    Samain : …..I dále jsem mezi žádnou skupinou lidí nenašla tolik pokrytců, jako mezi křesťany. Takže – vím že nejsou úplně včichni cikáni zloději – přesto když potkám cikána, přidržím si preventivně ruku na peněžence a dávám si pozor. Stejně tak je možné, že někde daleko předaleko v jiné galaxii žije slušný křesťan. Přesto – když potkám někoho, kdo o sobě tvrdí že je křesťan, zapnu radar a dávám si pozor. Zkrátka osobní zkušenost.

    Připomínáš mi Ježíše Krista. Nevím jestli jsi četla evangelia, ale jsou plná kritiky náboženských pokrytců. Farizeům, znalcům Zákona, představitelům židovského náboženství, řekl, že hříšníci je předcházejí do Božího království. Nazýval je plemenem zmijí. Myslíš, že se doba/lide změnili? Myslíš, že se Kristus změnil?

  11. Colombo

    Karle, ta metafora má jeden problém. V té místnosti nejsi sám, jsme tam všichni. A kdyby se opravdu rožlo, viděli bychom to všici.
    Další vada je to, že ty, jako někdo v temnotě, neví, co je to světlo. Byl by to jen další předmět poznání. Nevíš, že je to ježíš kristus.

    Sebeklam je sviňa. Obávám se, že to tvoje bití do křesťanství bylo spíše zoufalé bouchání ve stylu “pusťte mě dovnitř”.

  12. Karel

    Colombo says: Karle, ta metafora má jeden problém. V té místnosti nejsi sám, jsme tam všichni. A kdyby se opravdu rožlo, viděli bychom to všici.
    Další vada je to, že ty, jako někdo v temnotě, neví, co je to světlo. Byl by to jen další předmět poznání. Nevíš, že je to ježíš Kristus.

    Asi jsi nepochopil, že to bylo svědectví z MÉHO života, přiblížení toho co se MI stalo, ne tobě.

  13. Slávek Černý

    Co si myslíte o tom Norovi? Trošku jsem prolítl ten jeho traktát a musím říct, že mě to celkem zaujalo. Moc nevím co si o něm mám myslet. Naopak vím, co si o něm myslet nemám:

    Není to křesťanský fundamentalista, blázen, fanatik, zapšklý člověk, hloupý člověk, není to vyvrhel, není neúspěšný, nemyslí ve škatulkách, není plný nenávisti.

    V podstatě jediná negativní věc co o něm ví je, že je to masový vrah. Fakt divný pocit.

  14. Karel

    spitfire says: Samozřejmě je nesmysl vinit z toho Bibli. To kdo jej přivedli na svatou válku jsou interpretátoři Bible.

    Proč jiní? Cožpak on sám nebyl tím vykladačem Bible? Byl v nějaké sektě, která by na něj měla vliv?

  15. Michal Post author

    Podle mě to je primárně psychopat, Slávku. Nemá sociální inteligenci, není schopen pochopit, že pozornost na to co považuje za důležité prostě nemůže strhávat tím, že povraždí 76 lidí. A že kdyby měl v jiných věcech tisíckrát pravdu (a on ji dost možná v ledasčem má) tak to vůbec nikdo nebude hodnotit – naopak, celá společnost se tomu bude cíleně vyhýbat.

    Co se týká jeho fundamentalismu, psal jsem tu dnes ráno: myslel jsem (podle novinářů) že fundamentalistou je, ale ve skutečnosti tomu celkem nic nenasvědčuje. Je to křesťan, a psychopat. Jinak to může být skutečně celkem normální člověk. IMHO tohle už musí být vrozená vlastnost jeho psychiky.

  16. Slávek Černý

    @Michal: Moc nesouhlasím. Nevím jestli je psychopat. Je docela dobře možný, že trpí sníženou mírou empatie. To nevíme. Naopak sociální inteligenci má vyvinutou velmi dobře. A tu pozornost k svým myšlenkám evidentně strhávat MŮŽE tím, že povraždí 80 lidí. Nepochybuju o tom, že se pro mnoho lidí v Evropě stal hrdinou a už teď se jim v hlavách rodí myšlenky na podobný činy.

    Být členem strany, která podporuje imigraci v Evropě nebo třeba v Kanadě, asi nemám lehký spaní. Norsko, Švédsko, Dánsko, Belgie, Nizozemí, Francie, Velká Británie …

    Myslím, že on už teď uspěl. Taky nesmíme zapomenout že nezahynul. Tj. pokud ho někdo nezabije, tak bude moci mluvit a veřejně se vyjadřovat. Čekají nás zajímavý časy, jak by řekli číňané…

  17. Machi

    “Moc nesouhlasím. Nevím jestli je psychopat. Je docela dobře možný, že trpí sníženou mírou empatie. To nevíme. Naopak sociální inteligenci má vyvinutou velmi dobře.”

    Slávku postřílet 80+ lidí jen proto, že jsou to Labouristé už je sama o sobě diagnóza.
    Kdyby postřelil jednoho, úplně to stačí, abych si osobně myslel, že je to magor, který nemá na ulici co dělat, tečka.

Comments are closed.