Argument ad Hitlerum a spol.

Pravděpodobnost, že se v internetové diskuzi na libovolné téma objeví srovnání s Hitlerem, nacisty apod., se s růstem délky diskuze blíží jedné.

— Godwinův zákon o internetových diskuzích


V diskuzích o víře se kromě argumentu s Hitlerem objevuje analogický argument se Stalinem, MaoCeTungem, a dalšími diktátory 20. století. Myšlenku mají všechna tato tvrzení společnou. Připomeňme některé varianty této “argumentace”:

* Hitler, Stalin, MaoCeTung, atd. byli ateisté. Tito lidé měli na svědomí desítky milionů lidí. Tedy ateismus má na svědomí desítky milionů lidí.
* Miliony lidí byly povražděny kvůli ateismu.
* Hitlerův i Stalinův režim byly důsledkem ateismu.
* Hitlerův a Stalinův režim byly příklady ateistického extremismu. (autorem tohoto tvrzení je DineshDSouza)

Křesťané těmto tvrzením přikládají velkou váhu, a objevují se velmi často nejen v internetových diskuzích, ale používají je i seriózní autoři v knihách a veřejných projevech. Za relevantní argument podobná tvrzení považoval Jan Jandourek ve své knize Vzestup a pád moderního ateismu, a takto se do ateistů opřel i současný papež Benedikt XVI. Je tedy velmi důležité se nad myšlenkami v těchto tvrzeních skrytými seriózně zamyslet.

***

Nejdříve považuji za nutné zdůraznit, že to k čemu jakákoliv myšlenka či lidské poznání (třeba že Bůh neexistuje) vede, nevypovídá nic o pravdivosti či nepravdivosti té myšlenky.

Například, porozumnění jaderným reakcím vedlo ke konstrukci atomové bomby a poté i k Hirošimě, tedy ke smrti stovek tisíců lidí. Z toho ale samozřejmě nelze vyvodit, že jaderné reakce proto nemohou fungovat!

Vynález střelného prachu posloužil z velké části k zabíjení lidí – což ale neznamená, že chemické reakce vedoucí k explozi střelného prachu nefungují.

Analogicky – I KDYBY se ukázalo, že ateismus vedl k čemukoliv špatnému, pak by to mohlo vypovídat maximálně tak o tom, že pro lidskou společnost je dobré věřit v Boha, NIKOLIV ale o tom, že Bůh existuje.

My ale naštěstí v dalším ukážeme, že na ateismu neulpívá ani morální skvrna – že zodpovědnost za žádné masakry mu na rozdíl od křesťanské víry připsat s čistým svědomím nelze.

***

Nyní se podívejme na to, jak je to s zodpovědností ateismu za nacistické masakry.

Předně, Hitler nebyl ateista. Byl pokřtěný, byl členem Katolické církve, a ke křesťanství se otevřeně a veřejně hlásil. Zde je několik jeho výroků:

Mé cítění mě jako křesťana směřuje k mému Pánu a Spasiteli jako bojovníka.
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922


Jako křesťan nemám žádnou povinost nechat se podvádět, ale naopak mám povinnost být bojovníkem za Pravdu a Spravedlnost…
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922

Hitler byl dokonce kreacionista. Uveďme jeho citát

Liška zůstane vždy liškou, husa vždy husou, a tygr si vždy ponechá znaky tygra.
— Hitler, Mein Kampf

Ještě zmiňme Hitlerův názor na sekulární školy:

Sekulární školy nikdy nemůžeme tolerovat, protože takové školy nedávají [svým žákům] žádné náboženské instrukce, a obecné morální instrukce bez náboženského základu visí ve vzduchu. Současně, veškeré formování charakteru a náboženství musí být odvozeno z víry.
— Adolf Hitler, ve své řeči 26. dubna 1933

Na webu je velké množství stránek, zabývajících se důkazy o Hitlerově víře, za všechny viz. např. zde: http://nobeliefs.com/hitler.htm

Na rozdíl od mnohých heretiků nebyl Hitler z církve nikdy exkomunikován, a to ani posmrtně (až dodnes). Můžeme jistě vést diskuzi o tom, zda Hitler křesťanem byl, a prostě jen páchal “extrémně” velké hříchy, nebo zda “ve skutečnosti” křesťanem vůbec nebyl (a věřil spíš v nějaké pohanské božstvo) – ovšem ať tak či onak, rozhodně nebyl ateistou.

Otázka, čemu Hitler opravdu věřil, není až tak podstatná. Mnohem podstatnější je, že se jako křesťan veřejně prezentoval, a s ním i všichni jemu blízcí (snad s výjimkou Martina Bormanna). Hitler své křesťanství prezentoval a na Boha se odvolával před Německou veřejností, a Německá veřejnost ho dle tohoto jeho veřejného obrazu masově podporovala, a neviděla v jeho jednání žádný zásadní rozpor se svou křesťanskou morálkou.

Připomeňme, že podle sčítání lidu v roce 1939 se hlásilo 54% obyvatel Německa k protestanství a 40% ke katolictví, tedy 94% obyvatel Německa byli křesťané. Tito lidé Hitlera dostali k moci, a velká část z nich ho podporovala až do konce války.

***

Jak ale mohli Němečtí křesťané podporovat, nebo jen mlčky tolerovat Hitlerovo postupné napadání celé Evropy, a genocidu Židů? Inu, poměrně jednoduše: Hitler byl bezesporu charismatický politik a brnkal na ty správné struny v té správné době. Podařilo se mu přesvědčit obyvatelstvo, že je Bohem vyvolený, a že dělá přesně to, co Bůh chce. Ostatně, nebylo pro ně zas tak obtížné tomu uvěřit. To, že Němci jsou vyvolený národ se Němcům jistě dobře poslouchalo, tím spíš když to mělo být “vědecky potvrzeno” (árijská rasa). Židé byli křesťany pronásledováni stovky let (Židé si přece vynutili Ježíšovu smrt!), a Hitler Němce přesvědčil, že Židé stojí i za bolševickým převratem z roku 1917, že zvěrstva která se v Sovětském dějí jsou dílem právě Židů, a připsal jim i ponížení Německa Versailskou smlouvou.

Genocida Židů a agresivní politika Německa tedy nespadly z nebe, ale byly výsledkem jedovatého koktejlu společenských nálad, které tehdy v Německu panovaly a vzájemně se posilovaly. Tyto nálady byly pro obyvatele zcela uspokojivě obhajovány a obhájeny v rámci křesťanství, a celkem není důvod myslet si, že tomu všemu nevěřil i sám Hitler a vedení NSDAP.

Shodou okolností vyšel včera na lidovkách článek, recenzující knihu, která se problematikou Hitlerovy nenávisti k Židům blíže zabývá.

Pro nás je podstatné, že v rámci křesťanství jsou obhajitelné i nacistické hrůzy, a že i když dnes “všichni víme”, že ta obhajoba byla nesprávná, musíme chtě nechtě přiznat, že křesťanské obyvatelstvo v té době tuto chybnost masově nebylo schopno rozpoznat (výjimky potvrzují pravidlo). Toto považuji za naprosto klíčový fakt.

Bylo-li tedy Německo z 94% křesťanskou zemí, Hitler byl formálně křesťanem, jako křesťan se prezentoval na veřejnosti, a jako křesťana ho také ostatní vnímali, stejně jako celé tehdejší Německé vedení, lze si nad pokusy o připsání nacistických zločinů ateismu jen útrpně povzdechnout.

***

Na rozdíl od fašismu a nacismu, ateismus bezpochyby součástí komunistické ideologie BYL. Komunistická ideologie má na svědomí desítky milionů mrtvých. Lze z toho ale vyvodit, že tyto mrtvé má za následek ateismus?

Připomeňme v kostce, jaké byly základní ingredience smrtícího koktejlu komunistické ideologie:

1) lidská společnost prošla čtyřmi základními fázemi: prvobytně pospolná společnost, otrokářská společnost, feudalismus, kapitalismus
2) v každé této fázi existují skupiny lidí, třídy, často s protichůdnými zájmy. V případě kapitalismu jsou těmito třídami buržoazie a proletariát.
3) proletariát svou prací vytváří nadhodnotu, ze které buržoazie žije, a žije tak na úkor proletariátu, vykořisťuje ho
4) dějinný vývoj nutně směřuje ke vzniku nového, spravedlivějšího typu společnosti, ve kterém vykořisťovatelská třída buržoazie nebude existovat, a proletariát dostane celý výsledek své práce
5) jedním ze společenských jevů je náboženství. Jde o umělý konstrukt sloužící k ovládání pracující třídy třídou vládnoucí.
6) výše uvedené vzniklo poznatky jsou důsledkem “vědeckého poznání světa”, a jsou tedy Pravda Pravdoucí
7) Leninův dodatek: jelikož Buržoazie se moci nikdy sama nevzdá, je nutno nastolit spravedlnost silou, a to revolucí, kdy se proletariát pod vedením Komunistické Strany chopí moci
8 ) reakční síly buržoazie se budou chtít po vítězství pracujících dostat zpět k moci, čemuž je potřeba zabránit

Komplexní rozbor celé problematiky by byl bezpochyby tématem na celou knihu. Pro nás je ale důležité, že Marxovy teze týkající se náboženství plynuly z jeho osobního názoru (ateismu) a ze snahy popsat jevy ve společnosti, které považoval pro své centrální téma za důležité. Kdyby se Marx k náboženství nevyjadřoval, a bod (5) by se vypustil, integrita celku by nebyla nijak narušena. Na bodu (5) žádná další teze celé ideologie nezávisí. Žádná z uvedených ani z neuvedených myšlenek komunistické ideologie nezní “a protože neexistuje žádný Bůh, tak … je potřeba provést akci X (třeba odstranit kulaky).”

Dále, vzhledem k tomu, že komunisté chápali své činy jako spravedlivé a nutné (podobně jako fašisté), není nejmenší důvod myslet si, že by celou ideologii nemohli SNADNO přizpůsobit tomu, že Bůh existuje (a s jejich spravedlivými cíli samozřejmě souhlasí, podporuje jejich vůdce, nenávidí buržoazii, kulaky, atd., přesně tak jako v historii nenáviděl hugenoty, kacíře, čarodějnice, nevěřící, Židy, atd.)

Pokud lze vůbec identifikovat nějaké myšlenky, které jsou z velké části odpovědné za komunistické masakry, pak jsou to podle mého názoru právě Leninova “vylepšení” o nutnosti prosadit Marxovu utopii silou. A ani zde nejde o myšlenku žádným způsobem závislou na ateismu, a to (nejen, ale i) proto, že silou se v křesťanské historii řešily věci velmi často.

***

Závěrem několik postřehů:

Zatímco křesťanští panovníci své útočné války a masakry jim nepohodlných zdůvodňovali Bohem pravidelně, nevím o jediném případu, že by kdokoliv v celých dějinách zdůvodňoval jakoukoliv válku, masakr, či jiné zabíjení svým ateismem a vírou nepřátel.

Aniž bych chtěl jakkoliv obhajovat komunisty, tak i oni, pokud vraždili věřící (třeba kněze), tak činili proto, že v nich spatřovali nebezpečí pro svůj režim, a tak to i zdůvodňovali. Pokud vím, tak samotná víra v Boha nebyla za komunismu důvodem ani pro vězení, natož třeba pro popravu. Opět si to dejme do kontrastu s křesťanskou historií, kdy naopak “nesprávná” víra v Boha byla v jistých obdobích naprosto legitimním důvodem pro popravu, i pro hromadné zmasakrování, jen na základě “nesprávné víry” (připomeňme zase třeba Bartolomějskou noc, nebo pogromy na Židy).

Desítky milionů mrtvých za komunismu a fašismu byly, obávám se, z velké části důsledkem technologického pokroku. Ony prostě automatické zbraně, samopaly, kulomety, tanky, letecké pumy, “rozbíječi bloků” (letecká puma, která najednou zničí celý blok budov ve městě), plynové komory – to vše udělá své.

Připomeňme, že třeba jen v průběhu už zmiňovaného Bartolomějského masakru povraždili katolíci pouhými puškami na jedno nabití, bajonety, sekerami a meči pět až třicet tisíc hugenotů (tedy “jinak” věřících). Jak by to asi vypadalo, kdyby měli k dispozici moderní vraždící technologie?

Lze tedy některou variantu “ad Hitlerum” přeformulovat tak, aby ve světle výše uvedených faktů obstála? IMHO nikoliv – pokud to někdo dokáže, pak se s námi o svoji myšlenku jistě podělí v diskuzi pod článkem.

This entry was posted in Křesťanské argumenty. Bookmark the permalink.

815 Responses to Argument ad Hitlerum a spol.

  1. protestant says:

    Slávek: Tak co řešíme Karle? Ježíš říká, že zatoužit je to stejné jako se s ní vyspat.

    protestant:

    Myslím, že to tak není. Ježíš chce jen to, aby se člověk netrápil a raději netoužil, než ten hřích zachraňoval až odříkáním si vyspání. To je mnohem náročnější a člověka to více zatěžuje. Je to podobné jako když lékaři říkají, že je lepší prevence než léčba.

  2. protestant says:

    Michal says:
    No, nejdůležitější je umět si pěkně všechno “zdůvodnit”. Vidíte, Protestante a Karle, vůbec tomu co je a co není hřích nerozumíte. Naštěstí máme pana Bartáka, aby vám to vysvětlil. A teď trochu vážněji – kdo zkusí Bartákovi vyargumentovat, proč nemá pravdu? Je smilstvo o kterém mluví lehký nebo těžký hřích? Je MOŽNÉ, že by mu jeho “libůstky” Bůh opakovaně odpouštěl, aby mohl (přece jenom lehce! ) hřešit znova?

    protestant:
    1. na lidském zdůvodnění vůbec nezáleží. Důležité jak to bude souzeno u posledního soudu.
    2. Ježíš přece jasně svými slovy “Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!” že o nějakých opakovaných odpouštěních není řeč.

  3. Arkande says:

    to Protestant:první polovinu 16-tého století ještě považují za období pozdního středověku, je to přeci jenom 48 let od oficiálního konce středověku(1492) což není tak moc.

  4. Arkande says:

    to Protestant:Po pravdě nevím v které křesťanské církvi je Barták ale pokud tvrdí že mu Bůh odpustil,pak zřejmně na základě jeho přesvědčení a jeho vizí Krista(V jeho srdci cítí ,že to není špatné) nebo na základě zpovědi a rozhřešení.

    Měl bych otázku : Co je náročnější a co člověka více zatěžuje?Snažit se netoužit nebo odříkávat si sex?

  5. protestant says:

    Arkande says:
    August 23, 2011 at 11:13 am
    to Protestant:Po pravdě nevím v které křesťanské církvi je Barták ale pokud tvrdí že mu Bůh odpustil,pak zřejmně na základě jeho přesvědčení a jeho vizí Krista(V jeho srdci cítí ,že to není špatné) nebo na základě zpovědi a rozhřešení.

    Měl bych otázku : Co je náročnější a co člověka více zatěžuje?Snažit se netoužit nebo odříkávat si sex?

    protestant:
    Nevím. Ale tvrdí se že prevence je vždy nejlepší.

  6. protestant says:

    Arkande says:
    August 23, 2011 at 11:13 am
    to Protestant:Po pravdě nevím v které křesťanské církvi je Barták ale pokud tvrdí že mu Bůh odpustil,pak zřejmně na základě jeho přesvědčení a jeho vizí Krista(V jeho srdci cítí ,že to není špatné) nebo na základě zpovědi a rozhřešení.

    protestant:

    Je ještě jedna možnost. Že si dělá srandu.

  7. Jirka says:

    to Arkande: Pro mne je nejsnadnější a nezatěžuje mě provozovat takový sex, který je provozován z pravé lásky k druhému.

  8. Colombo says:

    Jirka: já dokážu žít pravou láskou i jen dvě minuty (déle nevydržím):D

  9. Jirka: Pro mne je nejsnadnější a nezatěžuje mě provozovat takový sex, který je provozován z pravé lásky k druhému.

    Slávek: A kolik je lidí, ke kterým cítíš pravou lásku Jirko? Víš co říkal Ježíš? Miluj bližního svého. Jsem myslel, že vy skuteční křesťané láskou na všechny strany přetékáte.

  10. Jirka: Pro mne je nejsnadnější a nezatěžuje mě provozovat takový sex, který je provozován z pravé lásky k druhému.

    Slávek: co když svou ženu přestaneš milovat? Nebo snad nechceš říct, že provozuješ předmanželský sex?

  11. Protestant: Myslím, že to tak není. Ježíš chce jen to, aby se člověk netrápil a raději netoužil, než ten hřích zachraňoval až odříkáním si vyspání. To je mnohem náročnější a člověka to více zatěžuje. Je to podobné jako když lékaři říkají, že je lepší prevence než léčba.

    Slávek: tak to ti gratuluju, pokud si umíš poručit a netoužit a je to pro tebe snadné. Víš o tom, že z takto potlačovaných myšlenek mohou vznikat duševní poruchy?

  12. A vůbec, co je špatného na tom, co pan Barták říká, za předpokladu, že to bylo skutečně tak? Tj konsensuální sex, mezi dvěma dospělými za peníze a s vědomím jeho manželky?

  13. protestant says:

    Slávek: tak to ti gratuluju, pokud si umíš poručit a netoužit a je to pro tebe snadné. Víš o tom, že z takto potlačovaných myšlenek mohou vznikat duševní poruchy?

    protestant:

    Nic na tom není. Je to podobné jako nechodit do obchodu. Pak tě nic neláká si něco koupit.

  14. protestant: Nic na tom není. Je to podobné jako nechodit do obchodu. Pak tě nic neláká si něco koupit.

    Slávek: chápu to správně? Nechodit do obchodu odpovídá tomu nedívat se na pěkný holky?

  15. Karel says:

    Slávek Černý says:
    Karel: Vím jak bych se měl zachovat, ale nevím jak bych se zachoval.
    Slávek: Tak co řešíme Karle? Ježíš říká, že zatoužit je to stejné jako se s ní vyspat. Evidentně jsme oba dva normální, takže se nám to občas stává, že se nám líbí holka, kterou vidíme. Sám říkáte, že nevíte, jak byste se vůči nabídce yachoval.

    Nepochopil jsi mne. To že nevím jak bych se zachoval je jen o tom, že nevím co bude v budoucnosti. Pokušení je potvora. Teď jsem jasně rozhodnut, ale nebudu oklamán?Je lépe říci nevím, než říct neudělám a pak udělám.

    Slávek: Evidentně se nám to bude stávat i v budoucnu. Jaký je potom rozdíl mezi chováním naším a páně Bartáka? (Násilí nechme stranou, to je teď ve fázi tvrzení proti tvrzení). On taky tvrdí že hřešil a hřešit bude. Vždyť je jen člověk.

    To že tvrdí, že hřeší a hřešit bude, je jen o neposlušnosti Bohu, pokud ovšem Jej má za svého Pána, o čemž pochybuji. Ví, že něco je hřích a nic s tím neděla.

  16. Karel: To že tvrdí, že hřeší a hřešit bude, je jen o neposlušnosti Bohu, pokud ovšem Jej má za svého Pána, o čemž pochybuji. Ví, že něco je hřích a nic s tím neděla.

    Slávek: pokušení je silnější než on. Existují jedinci, kteří mají holt silnější nutkání než my ostatní. Můžeš se na ně zlobit za to že jsou příliš slabí, aby odolali?

  17. Karel: Nepochopil jsi mne. To že nevím jak bych se zachoval je jen o tom, že nevím co bude v budoucnosti. Pokušení je potvora. Teď jsem jasně rozhodnut, ale nebudu oklamán?Je lépe říci nevím, než říct neudělám a pak udělám.

    Slávek: souhlas, pokušení je potvora a vůle člověka často zradí. Takže tím, že toužíš se dopouštíš dle Ježíše hříchu a evidentně toužit budeš. To že odoláš ještě neznamená, že netoužíš.

  18. To Karel: podle Protestanta je navíc netoužit snadnější než odolávat, proč tedy chceš setrvávat v hříchu a hodláš se pokušení vystavovat? Absurdní.

  19. Arkande says:

    to Jirka:…eeee to máte dobré ovšem já se ptal na toto : Co je náročnější a co člověka více zatěžuje?Snažit se netoužit nebo odříkávat si sex?

    Je tedy dle Vás náročnější snažit se netoužit mít sex, nebo si sex odříkávat.

  20. Karel says:

    Slávek: To že odoláš ještě neznamená, že netoužíš.

    Ano, může být. A toužíš vždy, když se díváš na ženu?