Chce po nás Bůh něco?

Ve velmi obecné rovině snad všichni křesťané věří tomu, že bůh po nás něco žádá (např. abychom v něj věřili, abychom věřili v Ježíše Krista, abychom nehřešili atd.), jednou naše skutky (včetně např.  pravosti naší víry) bude soudit, a podle toho nás buď potrestá (peklem) nebo odmění (životem věčným, nebem). Pojďme se nad touto představou zamyslet.

Předně si uvědomme, že pokud by Bůh opravdu chtěl, abychom se nějak chovali, pak by to mohl zařídit velmi snadno, podobně jako učinil nepřekročitelnými fyzikální zákony. Běžný křesťanský protiargument, že by to znemožnilo naši “svobodnou vůli” je zjevně chybný. Neznemožnilo by ji to zcela stejně, jako ji neznemožňují fyzikální zákony. Například gravitační síla nám zabraňuje, abychom “sami od sebe” létali – a omezuje to nějak naši svobodnou vůli? Analogicky, nejsme schopni procházet zdí – a omezuje to nějak naši svobodnou vůli?

Nejsme schopni (a nikdo se o to ani nesnaží) zastavit své srdce. A pokud bychom to udělali, pak bychom zemřeli. Omezuje tato naše neschopnost zastavit si srdce naši svobodnou vůli?

Každý z nás na tomto světě zemře – bez ohledu na to, zda chceme, nebo nechceme. Omezuje to nějak naši svobodnou vůli?

Jsme schopni zadržet dech jen po určitou dobu, a pak se začneme dusit. Dušení v nás vyvolává silný pud sebezáchovy, který nás donutí opět začít dýchat. Omezuje tento pud naši “svobodnou vůli nedýchat”?

Proč bychom zcela analogicky nemohli mít silné biologické pudy, abychom nevraždili, pokud by to bůh chtěl? Proč bychom nemohli mít silné biologické pudy být monogamní, pokud by toto bylo boží přání?

Proč má 96% populace silný odpor k sexu se stejným pohlavím (a není pro ně tedy nejmenší problém být heterosexuální, v souladu s údajným božím přáním), a zbylá 4 procenta homosexuální vztah naopak přitahuje, a odpor mají naopak k sexu s opačným pohlavím (a je pro ně tedy velmi obtížné údajné boží přání dodržet)? Proč nemají odpor k homosexuálním vztahům všichni lidé namísto 96%?

Zjevně tedy existují

1) omezení, které překročit nemůžeme jakkoliv bychom chtěli (omezení daná přírodními či biologickými zákony)
2) omezení, jejichž překročení má zá následek naši smrt
3) omezení, jejichž překračování v nás vyvolává pocit nechuti či odporu (a proto je lidé nepřekračují)

Křesťané věří, že kromě těchto omezení existují ještě další, daná božím přáním, která klidně překročit můžeme, avšak stihne nás za to trest až po smrti – kdy už to ale nemůžeme odčinit. Otázkou nyní je, proč Dobrý a Milující Bůh takto postupuje. Jsme přece přesně takoví, jaké nás stvořil! Máme přesně takové preference, které chtěl abychom měli, a nemáme žádnou, kterou nechtěl abychom měli.

Jakou by Bůh mohl mít teoreticky motivaci, vystavovat nás za těchto okolností pokušení a pak sledovat, jak se zachováme? (pomiňme teď, že je všemohoucí, a přijměme hru na to, že za “lidskou svobodnou vůli nedohlédne”) Mohlo by ho to bavit, mohl by si s námi hrát, mohl by se ve své věčné existenci nudit, … nic z toho by ale s jeho božskou podstatou asi příliš slučitelné nebylo.

Ještě tak nejpřijatelněji by mohlo znít, že Bůh se výše popsaným chováním potřebuje (chce!) ujišťovat, jak moc ho respektujeme, uznáváme a ctíme. Něco jako středověký, o sobě pochybující ješitný monarcha.

Pokud to takto je, myslím že by se mnozí moderní křesťané měli zamyslet nad tím, že nevěří popisu stvoření světa, (přesně!) tak jak je popsán v Bibli: Co když je i toto test? Co když nás Bůh záměrně vystavuje situaci, kdy (pouhá) lidská věda svědčí o něčem, zatímco JEHO Slovo říká něco jiného, a Bůh nás testuje čemu budeme věřit? A jen ti co se rozhodnou správně, mají naději na spásu…

Myslím že jsem celkem jasně ukázal, že samotná představa toho, že bůh úmyslně stanovil pravidla, která můžeme překračovat, dokonce pravidla která máme puzení překračovat, a On nás “pozoruje” jak si s tím poradíme, je docela zvláštní.

Dobrá, jak ale vůbec víme, že pravidla jsou takto nastavena? Jak víme, co po nás tedy bůh vlastně chce? Inu, odpověď je ještě zvláštnější: máme to vědět proto, že tato pravidla jsou popsána v tisíce let staré sbírce náboženských textů jednoho ze stovek až tisíců tehdy existujících starověkých kmenů, vedle prokazatelně chybných příběhů o stvoření světa, vedle příběhů o Potopě světa, která nikdy nenastala, vedle historek o tom, jak bůh velel tomuto kmeni vyvraždit jiné kmeny, včetně žen a dětí, atd. Některá z těchto pravidel máme brát vážně (třeba ta, týkající se manželské věrnosti, nebo homosexuality), jiná vážně brát údajně nemusíme (zákaz práce v sobotu), a u spousty dalších se různí křesťané mezi sebou nejsou schopni shodnout, zda je třeba je dodržovat, nebo ne.

Jak to, že když už připustíme, že bůh stanovil pravidla záměrně tak, abychom je mohli porušovat a abychom neměli přirozené zábrany tak činit, proč je tedy stanovil tak nejednoznačně a nevěrohodně? A jak lze věřit tomu, že porušování takto nevěrohodných pravidel trestá Dobrý a nás Milující Bůh věčnými pekelnými mukami?!

Myslím, že odpověď je zcela zřejmá: žádná taková pravidla bohem ustanovena nejsou, a existuje-li Bůh, pak po nás rozhodně nežádá dodržování nejrůznějších samoúčelných absurdit. Existuje-li Bůh, a chce-li po nás něco, pak to děláme naprosto automaticky a sami od sebe – tak jako dýcháme nebo jak nám bije srdce.

502 thoughts on “Chce po nás Bůh něco?

  1. protestant

    Slávek Černý says:

    To nechme na autorovi, komu kázal.

    protestant:
    To je docela důležité vědět, že nejde o popularizační přednášku adresovanou naprostým laikům. Je důležité vědět, že autor posluchače a jejich odbornost zná a tedy ví na co navázat.
    Je dobré vědět, že když například protestantský kazatel říká “narodil se z Marie panny” tak tím nemyslí panenství sexuální. Atd…

  2. Slávek Černý

    To protestant:

    Já to tušil 🙂 O tom totiž autor příliš nepíše. O těch lidských obětech to zmiňuje jen v jedné větě z celého článku: “Bůh si žádá celého člověka, ale jeho smrt si nepřeje.” Nepřijde mi to jako hlavní teze kázání. Stejně jako píše, že: “To si víra opravdu žádá. Její nárok je skutečně absolutní. “, ale nikde doslova nepíše, že nárok je Boží.

    Proč bych potom měl do stručného shrnutí dávat, že “Bůh nikdy nechtěl a nebude chtít lidské, natož dětské oběti”, když nic takového autor v kázání nikde ani nenaznačuje?

    Myslím, že jsme se dostali k jádru věci. Vy totiž chcete, aby to v tom kázání bylo. Vy chcete, aby ta absolutní víra ve všemocného boha, byla podmíněna nějakým závazkem ve smyslu, že bůh nikdy nebude vyžadovat dětské oběti. Vy chcete, aby ten váš bratr v tom kázání napsal: “Bratři a sestry nebojte se. Věřte v Boha, Ježíše Krista, pána našeho. On po Vás nikdy nebude chtít oběť lidského života.” proto si to do toho příběhu i do toho kázání přidáváte. Vy to tam skutečně čtete. Autor přitom napsal pravý opak.

    To vás jistě šlechtí jako člověka, ale zároveň to hodně vypovídá o vaší víře. Vy v podstatě věříte v boha, který se zavázal, že nikdy nebude vyžadovat lidskou oběť. To ale není bůh, jak ho popisuje bible. To je bůh, jakého si přejete aby byl. K čemu potom je taková víra? Vy to v podstatě hrajete na jistotu. Příběh Abraháma je silný právě v tom, že on si nemohl být dopředu jistý, že ho Bůh zastaví, a přesto byl připraven svého syna obětovat! Byl by to udělal, a přesto stále věřil v Boha.

    Myslím, že to je i jedna z nejsilnějších myšlenek v kázání vašeho bratra. Kdy on se ptá a hned si odpovídá:

    Než k nás tomu ale příběh dovede, chci říct, co jsem si nad ním uvědomil,
    totiž že víra je nesmírně riskantní záležitost, že je to věc strašlivá, že je to opravdu hra s ohněm a balancování na ostří nože. Jinak, než hop a nebo trop se v ní hrát nedá. Život je tu opravdu v sázce.
    Vždycky když dojdu k tomuhle příběhu, musím sbírat víc než kdy jindy dlouho odvahu k tomu, abych se pustil do kázání. Čtu si ho znovu a znovu a čím dál tím víc se mi podlamují kolena. Hledám oporu u kolegů – farářů. Čtu si jejich kázání na tenhle text, vracím se ke svým dřívějším úvahám na něj. Ano, jsou výstižné, jadrné, silné. Jenomže se jich zároveň lekám. Po právu vyzdvihují víru Abrahama – důvěru, která se umí spolehnout, i když nemůže rozumět, naději proti vší naději, která se odváží dát opravdu všechno všanc, protože nedůvěřuje v sebe, ale v Boha.
    Jenomže když si uvědomíte, oč tu konkrétně jde, tak vám zatrne. Tady jde přece o život, o život dítěte, o život vlastního syna! Ten nárok je absolutní. Důvěra znamená obětovat vlastního syna. Víra musí jít do krajnosti.

    Zároveň je to myšlenka, která mě jako člověka nesmírně pobuřuje. Je to myšlenka, která mi dovoluje tvrdit: Víra v biblického boha je zlá a amorální.

    Přeji pěkný den…. A protestante. Přestaňte si zakrývat oči před realitou. Vaši bratři mohou být hodní lidé, váš bůh je třeba také hodný. Ale rozhodně to není ten o kterém mluví Bible.

  3. Colombo

    Protestant:
    Ale Dawkins nic takového netvrdí! Znovu špatně chápete celé tyhle teorie. Ony nezasahují ničím do vašeho života nebo vědomí. Neříkají vám, jak se máte chovat a jak máte žít (možná jste si na to zvykl z pseudovědy a víry, ale věda nic takového neříká).

    Ony nám jen pomáhají vysvětlit, proč se chováme tak, jak se chováme. Proč se jedinec v této situaci zachoval tak? Proč je pro něj často výhodnější se obětovat za druhé? Porozumění této problematice a její simulace s možností predikce. To je to, co říká Dawkins. Nikoliv to, jak se máte chovat.

    Josef: totální fail.

  4. Colombo

    Josef: A tady jsme právě, Colombo, narazili na kořen inkonsistence atheistické “morálky”. Atheista totiž ve skutečnosti nemá žádný racionální důvod zabývat se tím, co zvýhodňuje celou společnost. Atheista má racionální důvod zabývat se pouze tím, co zvýhodňuje jeho samotného, byť by to třeba vedlo k mnohonásobnému znevýhodnění celého zbytku společnosti. Pokud se tedy někdo důsledně drží atheistických představ, pak je jediným racionálním chováním absolutní egoismus.

    Colombo:
    1. Žádná “atheistická” morálka není
    2. pletete si neustále racionalitu a racionalizaci. Člověk se přirozeně nechová racionálně, ale pouze si racionalizuje svá rozhodnutí. Člověk se chová tak, jak je “naprogramován” svými geny (hardware) a svou výchovou a zkušenostmi (software). To tvrdí, v rozporu s mnohými idealistickými teoriemi o “svobodné vůli” atp., moderní teorie evoluce.

    Josef: Ano, přesně jak říkáte: jestliže důsledný atheista jedná podle strategie tip for tap, je to z jediného důvodu: považuje to za výhodné pro sebe. Jsme tedy opět u absolutního egoismu, který samozřejmě nemá nic společného s morálkou.

    Omg… Víte vy vůbec, co je to gen? Nemluvím moc složitě? Dědivost chování? Víte vy vůbec něco o biologii?

  5. Colombo

    Josef: Jestli ne, pak jakékoliv mluvení o Dawkinsovi nemá smysl. Misinterpretace bude očividná. Vzhledem k neschopnoti se odprostit od vlastního ega a myslet globálně, dostatečně zjednodušit komplexní pozorování na dané pozorované vlastností a dále porovnávání za podobných podmínek a hledání změny či spoleňého faktoru. Tohle ale umíme už jako děti, je tedy nutné to dostatečně uchopit. Můzem si projít nějaké základy, na kterých se Dawkinsova teorie zakládá, základy genetiky, etologie, evoluční biologie (hlavně evoluce chování atp.)

  6. protestant

    Slávek Černý says:

    Myslím, že jsme se dostali k jádru věci. Vy totiž chcete, aby to v tom kázání bylo. Vy chcete, aby ta absolutní víra ve všemocného boha, byla podmíněna nějakým závazkem ve smyslu, že bůh nikdy nebude vyžadovat dětské oběti. Vy chcete, aby ten váš bratr v tom kázání napsal: “Bratři a sestry nebojte se. Věřte v Boha, Ježíše Krista, pána našeho. On po Vás nikdy nebude chtít oběť lidského života.” proto si to do toho příběhu i do toho kázání přidáváte. Vy to tam skutečně čtete. Autor přitom napsal pravý opak.

    protestant:

    Ale autor píše něco jiného než tvrdíte:
    “A proto máme slyšet: Ano Bůh si žádá celého člověka, ale jeho smrt si nepřeje. ” Vy to tam nevidíte?

  7. protestant

    Slávek Černý says:

    Já to tušil O tom totiž autor příliš nepíše. O těch lidských obětech to zmiňuje jen v jedné větě z celého článku: “Bůh si žádá celého člověka, ale jeho smrt si nepřeje.” Nepřijde mi to jako hlavní teze kázání.

    protestant:
    Vám to tak nepřijde, ale autor to tam jasně píše:
    A proto máme slyšet (přeložím do ateistštiny – když slyšíme příběh o Abrahamovi a Izákovi tak tento závěr z něj máme slyšet): Ano Bůh si žádá celého člověka, ale jeho smrt si nepřeje.

  8. jack

    Josefe, pořád mi nejde do hlavy,proč se pouštíte do složitých úvah,když nejste
    dostatečně informovaný a s logikou máte vyloženě problémy,toho si už všiml každý
    na těchto stránkách.
    Josef:
    Nicméně souhlasím, že většina atheistů si přece jen NAVZDORY svému deklarovanému atheismu nějaké základní morální svědomí udržuje.
    Jack:
    Vy opravdu nevíte,že tzv.svědomí je činnost určité části mozku?Svědomí je pocit,nikoliv výsledek racionálního či iracionálního myšlení.Nikdy jste neslyšel,že někoho trápí svědomí?To je jako pocit lásky,ten také neovlivníte myšlením,buď
    to cítíte nebo necítíte.Je to určitý biochemický proces v lidském mozku.Nikdy jste neslyšel
    o testech,které byly prováděny v USA,v New Yorských věznicích se sériovými vrahy?
    Bylo zjištěno,že tito lidé mají snížené vnímání lítosti,soucitu,tedy parametrů,které
    po násilném činu tyto pachatele nezatěžují,neuvědomuje si je,nemá výčitky svědomí.
    Pokud si dobře pamatuji jednalo se o změřené nízké aktivity předního mozkového laloku.
    Mohl by jste mi tedy vysvětlit co má ateismus společného se svědomím.
    Proč se pletete do věcí,kterým vůbec nerozumíte a nemáte ani základní znalosti.
    Potom píšete naprosté hovadiny.

    GP: Jako atheistický liberál se budu řídit základním liberálním pravidlem: „Nečiň druhým to, co nechceš, aby ti druzí činili.“ Proto sousedku nezabiju.

    Josef: Samozřejmě mě velmi těší, že navzdory svému atheismu toto základní křesťanské pravidlo akceptujete.
    To, o čem tu diskutujeme, je ovšem to, že jako atheista nemáte žádný důvod, abyste se takto choval, a dokud budete atheistou, bude takové jednání z Vaší strany iracionální. (Pokud nesouhlasíte, zkustě mně jako potenciálnímu atheistovi vysvětlit, proč bych se toho pravidla i já měl držet. Uvidíte, že z atheistické pozice to žádným argumentem podložit nemůžete.)

    Josef: A tady jsme právě, Colombo, narazili na kořen inkonsistence atheistické “morálky”. Atheista totiž ve skutečnosti nemá žádný racionální důvod zabývat se tím, co zvýhodňuje celou společnost. Atheista má racionální důvod zabývat se pouze tím, co zvýhodňuje jeho samotného, byť by to třeba vedlo k mnohonásobnému znevýhodnění celého zbytku společnosti. Pokud se tedy někdo důsledně drží atheistických představ, pak je jediným racionálním chováním absolutní egoismus.

    Opět poukáži na vaši nevzdělanost a neinformovanost.Na Max Planck institutu v NSR
    proběhli pokusy,které jasně ukázali,že část “morálních zásad” máme již od narození
    a jsou zakodované již v našich genech.Zbytek zásad získáváme výchovou.Testy probíhaly na šimpanzech a ročních dětech.Záznamy jsou k dohledání na netu.
    Teď určitě Josefe začnete se svou teorií,že tento zbytek zásad nemáme z čeho čerpat.Nesmysl,že bez Bible nedokážeme rozlišit co je dobré a co zlé.
    Tady opět nechápu vaši nevzdělanost,protože otázkami co je dobro, co zlo a všeobecně morálkou se zabývá fylosofie,přesněji folozofická disciplína zvaná ETIKA.
    V této disciplíně se lidé už tisíce let(v antice) zabývají lidskou morálkou,dávno před tím,než se objevila Bible a křesťanství.Možná že vaše křesťanské morální zásady
    vychází právě z antických vzorů.

    A jelikož je egoismus také určitou částí naší genetické výbavy a má bezpochyby
    i svůj evoluční význam,tak jsme méně či více egoisty všichni,teisté i ateisté.
    Proti nezdravému egoismu bojujeme také všichni,teisté pomocí teologie a ateisté
    pomocí fylozofie.Oba tábory s větším či menším konkrétním úspěchem,tak kde
    vidíte Josefe nějaký rozdíl.Historie lidstva nám sama ukázala,že to je pravda.
    Podívejme se na katolickou vrchnost,která staletí egoisticky rozšiřovala svůj majetek
    na úkor nejchudších vrstev obyvatelstva.A ještě dnes se hlásí o “svůj”egoisticky
    nahromaděný majetek z dřívějších dob.Opravdu ukázkové morální chování.

    A na konec pro Josefa a Protestanta.Přestaňte už s tím hraním na hlupáky.
    Už stokrát bylo vysvětleno co znamená pojem ateismus,jestli pořád nechápete význam
    tohoto slova,tak ho prosím vás raději nepoužívejte.

    Poslední jednoduchá poučka pro ignoranty.
    Ateista může být fašista komunista egoista cholerik zedník lékař vědec altruista
    demokrat humanista antikomunista melancholik blonďák antifašista atd.
    Ateista může být cokoliv,jediné co určitě není je,že není teista.
    Jestli to ani teď vy dva inteligenti nejste schopni pochopit,tak si musíte nechat
    udělat testy IQ,jestli jste vůbec způsobilí se zůčastnit této diskuze.
    Nechci aby jste to chápali jako urážku,ale jako důraznou kritiku,protože to, co vy tady
    často vypotíte,to hraničí opravdu s úrovní úvah žáka zvláštní školy.
    A když píši zvláštní,tak nemyslím školu pro zvláště nadané žáky.

  9. G. P.

    Co to je “katolická encyklopedie”?

    Je to katholický projekt z počátku 20. století. Proto se píše s velkým K. Pro většinu věcí plně postačuje, stejně jako třeba Ottův slovník naučný.

    Kdo je podle ní katolík?

    Kdo je v obecenství s papežem.

    Ja například starokatolík katolíkem?

    Podle katholíků nikoliv, podle nich samých ano.

    protestant: Nic z toho se nevylučuje s ateismem, tedy česky s bezbožnictvím.

    Ano, máte zcela pravdu. Proto je tento pojem nevyhovující. Nám totiž nejde o pouhý atheism, ale o bezvěrectví (angl. infidelism: http://en.wikipedia.org/wiki/Infidel). Protože Vy neuznáváte nic, co je starší než 1957, tak nám můžete říkat nevěřící (angl. non-believers). Kommunisté jsou sice atheisté, ale nejsou bezvěrci. A o to jde. Navíc na společné platformě bezvěrců se setkáváme s agnostiky a skeptiky.

  10. protestant

    to GP:

    Podle katholíků nikoliv, podle nich samých ano

    protestant: Kdo jsou to ti katolíci? Máme římské katolíky, řecké katolíky, starokatolíky.

  11. protestant

    G. P. says:

    Ano, máte zcela pravdu. Proto je tento pojem nevyhovující. Nám totiž nejde o pouhý atheism, ale o bezvěrectví (angl. infidelism: http://en.wikipedia.org/wiki/Infidel). Protože Vy neuznáváte nic, co je starší než 1957, tak nám můžete říkat nevěřící

    protestant: Nikdo takový ve skutečnosti neexistuje. Každý člověk někomu a něčemu věří. Jinak by nepřežil.

  12. protestant

    Colombo says:

    Ale Dawkins nic takového netvrdí! Znovu špatně chápete celé tyhle teorie. Ony nezasahují ničím do vašeho života nebo vědomí

    protestant:

    ” Chování zvířat je pod nepřímou nadvládou genů, a to je věc která souvisí
    s naším vyprávěním o altruismu a sobeckosti. Geny jsou totiž primárními zákonodárci a jejich mozky
    jsou jejich vykonavateli. “

  13. Machi

    “Ano, máte zcela pravdu. Proto je tento pojem nevyhovující. Nám totiž nejde o pouhý atheism, ale o bezvěrectví (angl. infidelism: http://en.wikipedia.org/wiki/Infidel). Protože Vy neuznáváte nic, co je starší než 1957, tak nám můžete říkat nevěřící (angl. non-believers). Kommunisté jsou sice atheisté, ale nejsou bezvěrci. A o to jde. Navíc na společné platformě bezvěrců se setkáváme s agnostiky a skeptiky.”

    Ano, ještě bych dodal, aby věděl bratr Protestant s kým má tu čest, že třeba já jsem ateista, liberál (středolevý) a naturalista. Moji morálku více než samotný fakt, že jsem ateista (což je důsledek naturalismu) ovlivňuje to, že jsem liberál.

  14. protestant

    Machi says:
    Ano, ještě bych dodal, aby věděl bratr Protestant s kým má tu čest, že třeba já jsem ateista, liberál (středolevý) a naturalista. Moji morálku více než samotný fakt, že jsem ateista (což je důsledek naturalismu) ovlivňuje to, že jsem liberál.

    protestant:
    To je ovšem trochu v rozporu s tím co tvrdí Dawkins.
    “Proto je k tomu, aby se vyvinul nějaký vzorec chování, ať už sobecký či altruistický,
    nutné, aby gen pro toto chování přežíval úspěšněji než jeho konkurenční alely (str. 62). Geny posuzuje
    bezohledný soudce u soudu přežití (str. 64).”

  15. Machi

    Protestant:
    Nevím kde jste na to přišel. Kromě toho jste nějak zapomněl na další “Dawkinsův vynález” a to mem.

  16. Slávek Černý

    To protestant:

    Já to tam samozřejmě vidím. Jen vy jste po mě chtěl, abych do třířádkového shrnutí přidal: Není tam zabudováno to že Bůh nikdy nechtěl a nebude chtít lidské, natož dětské oběti.
    Což je obrovský posun oproti jedné větě: Bůh si žádá celého člověka, ale jeho smrt si nepřeje.

    Vy totiž rozvíjíte jednu autorovu větu, proti vyznění článku. Tvrzení, že bůh si smrt Izáka nepřál je realita. Dokonce z toho můžeme třeba i vyvozovat, že to je podobenství, že obecně si nepřeje lidskou smrt. Už ale z Abrahámova příběhu ani z kázání neodvodíte, že “nechtěl a dokonce nebude chtít lidské oběti”.

    To je posunuté už někam jinak. Pro mě je důležité, že Abrahám byl ochoten svého syna zabít a tato jeho ochota, tato jeho víra je dávána věřícím za příklad. I dnes.

    A není to evidentně důležité jen pro mě, ale i pro vašeho bratra:

    Že pak Izák obětován nebyl, to je jiná věc. Ten nárok tady zůstává. Ježíš ho v evangeliu opakuje: „Kdo miluje otce nebo matku více nežli mne, není mne hoden, kdo miluje syna nebo dceru více nežli mne, není mne hoden. Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden…“ Vztah k bohu je víc než rodinné vazby, vztah k Bohu je víc než život. Člověku se úděsem zatočí hlava, když to domyslí. Před očima mu vytanou hromadné sebevraždy nebo vraždy náboženských sekt, které neváhají obětovat sebe nebo druhé, neboť věří, nebo středověké hranice kacířů, které zapalovala víra.
    Rázně protestujeme: To není víra, to je fanatismus. Jenomže jak se to liší od Abrahama, který jde obětovat svého syna? Oč méně vyhrocený je ten Ježíšův výrok: „kdo miluje syna nebo dceru více nežli mne není mne hoden“?
    Že to přece nelze brát tak doslova? Ale ano. A nejen lze, ale je to dokonce třeba, říká bible. Bez toho nejsme hodni Krista, právě s tím souvisí víra ve vzkříšení, jak připomíná List Židům. To si víra opravdu žádá. Její nárok je skutečně absolutní.

    Slyšíte: nárok víry je absolutní. Ano, i vašemu bratrovi se z toho točí hlava. I on si představuje hranice, které zapalovala víra. A i on si to potřebuje nějak vysvětlit, zdůvodnit. Protestante, toto je z vaší strany ztracený boj. Věřím, že vy si to asi neuvědomujete, ale dle vaší víry to stojí takto: Pokud by po vás bůh chtěl obětovat vaše děti, potom správné a morální je to udělat. Jestli to chtít bude nebo nebude? To nechte na něm. Je všemocný a jeho cesty jsou nevyzpytatelné. V tomto případě ale mluví jasně.

  17. Slávek Černý

    Michale: zase se mi tam sekl komentář, tak ho prosím pusttě. Děkuji.

    Protestante: něco jsem napsal, takže to snad Michal časem pustí. Jsem pro, abychom to ukončili. Tady se ničeho nedobereme. Co jsem potřeboval zjistit, to jsem zjistil. Myslím, že všem kolem je jasné, kde je zakopaný pes. Díky za ochotu.

  18. Machi

    “Z jeho knihy Sobecký gen.”
    Tak jsem to nemyslel. Mám na mysli jak jste přišel na to, že “To je ovšem trochu v rozporu s tím co tvrdí Dawkins.”?

  19. protestant

    Machi says:
    June 27, 2011 at 2:17 pm

    Tak jsem to nemyslel. Mám na mysli jak jste přišel na to, že “To je ovšem trochu v rozporu s tím co tvrdí Dawkins.”?

    protestant:
    Protože morálku určuje úspěšnost přežití genů. Ne orientace na střed či doleva. To je jen momentální taktika. Dlouhodobá strategie je určena tím co je pro přežití genů lepší.

Comments are closed.