Umírněný křesťan u Posledního Soudu

Ateisté dlouhodobě volají po tom, aby věřící přišli s konzistentní interpretací křesťanství. Taková interpretace by musela být jednak vnitřně konzistentní, a dále nesmí být v rozporu s fakty z reálného světa. Ateismus JE příkladem takové pozice.

Fundamentalističtí křesťané se snaží minimalizovat vnitřní rozpory své víry, a rozpory s fakty reálného světa bagatelizují poukazem na absolutní Boží svrchovanost. Jejich názorem se dnes zabývat nebudu. Tématem dnešního článku bude důvěryhodnost a vnitřní konzistentnost pozice umírněných křesťanů.

Umírnění křesťané se snaží minimalizovat třecí plochy svého učení s reálným světem. To se jim však daří jedině za tu cenu, že celé své učení zásadně relativizují, a drasticky oslabují jeho vnitřní konzistentnost. Činí je tak zcela nedůvěryhodným, protože tím jasně ukazují, že ani oni sami svého Boha neberou vážně. Jak to můžeme tvrdit?

Snadno: Jak mohou umírnění křesťané vědět, že fundamentalisté nemají pravdu? Předpokládejme, že existuje Bůh a že je takový, jak ho vidí fundamentalisté. V takového boha věřila drtivá většina křesťanů až do začátku 20. století, a značná část křesťanů ho tak vidí i dnes. Zkusme si pohrát s představou, jak by asi mohl vypadat rozhovor křesťanského liberála (KL) s takovým Bohem (B) při Posledním Soudu:

***

B: skrze svého Syna, Ježíše Krista, prostřednictvím Písma Svatého jsem jasně stanovil, že jediná cesta ke spáse je víra v Ježíše. Tys ale Ježíšovi nevěřil. Víš co tě čeká?
KL: ale Bože, já jsem v Ježíše věřil!
B: vážně věřil? Vždyť jsi veřejně popíral spolehlivost a platnost Písma! Místo toho jsi blábolil o jakési pofiderní a vágní inspirovanosti, kterou sis navíc vykládal jak se ti to kdy hodilo! Copak jsi nečetl u Matouše, co řekl Ježíš o platnosti Zákona a Proroků?
KL: četl jsem to Bože, ateisté to mi to častokrát předhazovali. Ježíš řekl, že “nepomine ani čárka, ani písmenko” ze Zákona ani z Proroků – ale já myslel, že to Ježíš nemyslel vážně, nebo že to myslel jinak, než jak to řekl! Víš, oni tehdy lidé mysleli jinak…
B: no vidíš, vždyť říkám že jsi v Ježíše nevěřil. Věřit v něj znamená mimo jiné i spoléhat se na něj – zatímco tys místo toho věřil SOBĚ, SVÉMU úsudku – navíc chybnému. To co Ježíš řekl, řekl samozřejmě pro všechny. Pro lidi tehdy, stejně jako pro lidi dnes.
KL: ale Bože, kdybych měl věřit všemu co říká Písmo, … vždyť tam jsou prokazatelně vyvrácené věci, třeba vznik světa je líčen úplně nekompatibilně se skutečností!
B: co? Tys snad BYL u stvoření světa? Jaká pýcha! Copak jsi nečetl u Jana, že na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh? Že všechno povstalo skrze něj, a bez něj nepovstalo nic? Ty jsi měl věřit Bohu, tedy jsi měl věřit Slovu, měl ses na něj spolehnout. Ty ses místo toho pošetile spolehl sám na sebe, uvěřil jsi lidským učencům, a pozemské vědě. Jsme zas u toho, kde jsme začali: nevěřil jsi – poneseš následky. Budeš zatracen, a navěky budeš trpět v pekelném ohni.
KL: v pekelném ohni?! Ale Bože můj, vždyť nic takového neexistuje!!!
B: neexistuje? Děláš si ze mě legraci? Chceš mě přesvědčit, že věříš v Ježíše – a přitom nevíš, že opakovaně mluvil o pekelném ohni, pláči a skřípění zubů zatracených? (Mat 8:12) Jen mi pliveš do tváře!
KL: Bože tohle ale přece Ježíš nemohl myslet vážně!!!
B: překvapivě – myslel. Cokoliv Ježíš řekl, cokoliv JÁ jsem řekl – to jsem myslel vážně! Proto jsem také naprosto jasně a zřetelně ŽÁDAL, aby lidé tomu co říkám věřili. Aby věřili ve mě! Ty jsi ale nevěřil, protože jsi nechtěl vypadat hloupě před ostatními. Blázne! Upřednostnil jsi svůj dobrý obraz před smrtelníky, před jasným, veřejným a důrazným přihlášením se ke MĚ. Petr mě zapřel třikrát, tys mě (Slovo, tedy mě) ale zapíral celý život. Dělal jsi to, protože to pro tebe bylo pohodlnější. To, že se tak chová většina lidí, tě ani v nejmenším neospravedlňuje. Vždyť Ježíš řekl

Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.

KL: Bože Ty jsi přece ale milosrdný, a odpouštíš! Teď už vím že jsem se hrozně mýlil, a kaju se, tak mi dej ještě šanci!
B: Ježíš také řekl: Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem v nebesích. Kdo by mě ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem v nebesích. (Matouš 10:32)
Kdybys mě byl vyznal před lidmi bezpodmínečným a otevřeným respektem ke Slovu, pak bych Ti nade vší pochybnost odpustil ledasjaké hříchy. Pro tebe byla ale víra jen vyprázdněným slovem, jen pózou navenek, nikoliv skutečnou důvěrou. Ježíš řekl: “Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.” (Jan 3:18) Tys v Ježíše věřil jen do té míry, aby to nebolelo, ale skutečně jsi v něj nikdy nevěřil. Proč? Protože po ovoci poznáte je (Mat 7:16). Kdybys v něj opravdu věřil, pak by ses bez výhrad přihlásil ke všemu, co řekl – vždyť je to SYN. Kdybych měl tobě odpustit, popřel bych sám sebe.

Sám sis zvolil svoji cestu.

***

Pokud by tedy umírnění křesťané svého Boha brali vážně, pak by museli mít nějaký zásadní důvod, proč Bůh nemůže být takový, jakého ho vidí i dnes fundamentalisté, a jak ho viděli naši předci téměř 2000 let.

Mají takový důvod či důvody?

Pokud by umírnění křesťané brali svého Boha vážně, nestačilo by jim jen “věřit”, že Bible ve skutečnosti neříká to co říká. Riziko, plynoucí z možnosti že by Bible náhodou byla skutečným Slovem Božím bez přívlastků je totiž naprosto zásadní – je to riziko věčného zatracení.

Mají umírnění křesťané jasné a promyšlené postoje k těmto záležitostem?

Jak má vůbec někdo brát vážně umírněné křesťany, když oni sami neberou vážně svého Boha?

This entry was posted in Umírnění křesťané. Bookmark the permalink.

211 Responses to Umírněný křesťan u Posledního Soudu

  1. Michal says:

    Karel: doporučují tomu bohu, jenž v tom článku soudil, aby se v první řádě staral o sebe.

    Já, v závěru článku: Jak má vůbec někdo brát vážně umírněné křesťany, když oni sami neberou vážně svého Boha?

    Myslím, že když uvážím všechno, co tu doposud zaznělo (nejen ten poslední Karlův komentář), nemusím na těch úvahách z článku měnit ani písmenko…

  2. Karel says:

    Koukám, že tě Boží evangelium míjí na míle daleko. Ale není všem dnům konec 🙂

  3. Michal says:

    🙂

  4. Michal says:

    Boží evangelium mě míjí? A tebe, když tvrdíš, že Ježíš byl obyčejný člověk, který neměl žádné “nadpřirozené” schopnosti, nemíjí? 🙂

  5. Colombo says:

    Boží Evangelium míjí naprosto všechny. Ono samo je totiž totálně mimo.

  6. Karel says:

    Colombo says: Boží Evangelium míjí naprosto všechny. Ono samo je totiž totálně mimo.

    Zřejmě nemáš pravdu. Spoustu lidem změnilo život, i já mezi ně patřím. Ale co jiného by jsi napsal, že?

    Michal says: A tebe, když tvrdíš, že Ježíš byl obyčejný člověk, který neměl žádné “nadpřirozené” schopnosti, nemíjí?

    Ano, Ježíš Kristus je člověk, ale jedinečný – v nikom jiném se neukázala sláva Boha Izraele. Pán Ježíš řekl, že skutky, které On činí, budou činit i ti co v něj uvěří, tedy obyčejní lidé.

  7. Michal says:

    Karle, ty poslední verše Markova evangelia, kde se tohle tvrdí, jsou všeobecně uznávaná pozdější vsuvka – ale to předpokládám jistě víte.

    Pokud nesouhlasíte, tak nám jistě rád předvedete, jak vám nijak neublíží až vypijete něco jedovatého (Mk 16:18)

    Jinak, vaši tezi že Ježíš Kristus je jen člověk, jsem vám už vyvrátil zde a zde , a vy jste to zatím jste ponechal bez odpovědi, a stále si jen opakujete tu už dříve vyvrácenou tezi. Jak chcete být za těchto okolností brán vážně?

  8. Colombo says:

    Karel: to byla parafráze na Červeného Trpaslíka. Asi jste taky moc mimo.

    Ano, spoustě lidem změnilo život. Z pokojného života na život plný strachu. Na život plný bolesti, který naštěstí netrval více než 10 minut. Pak došlo na hranici k udušení.

  9. Karel says:

    Toho jsem si nevšiml, odpovím tam.
    Neměl jsem na mysli Markovo evangelium, ale toto: J 14,12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.

    Pit nic jedovatého nebudu, Boha pokoušet/zkoušet nebudu.
    Pán zdůrazňoval víru. Písmo naznačuje různé úrovně této víry. Od této víry/důvěry v Boha se odvíjí i ty skutky křesťanského života. To, že křesťane tyto skutky nečiní znamená nízkou úroveň té víry. Ale víra může růst, začíná to každodenními zkouškami, které vyzkouší na čem člověk zakládá svůj život, čemu důvěřuje. Když člověk obstojí, víra může růst.

  10. Karel says:

    Colombo says: Ano, spoustě lidem změnilo život. Z pokojného života na život plný strachu.

    Potom nepoznali Boha.

  11. Michal says:

    Karel: To, že křesťane tyto skutky nečiní znamená nízkou úroveň té víry.

    Karle, od tebe, který nevěří v Kristovo božství, v jeho zázraky, v nutnost víry v něj ke spasení, od tebe který tvrdíš, že Ježíš byl jen člověk – tak od tebe ten výrok o “nízké úrovni víry některých křesťanů” opravdu sedí! 🙂

  12. Michal says:

    Mimochodem, vzhledem ke tvým názorům a vzhledem ke konzistenci tvé víry myslím že velmi dobře rozumím tvému prvnímu komentáři k tomuto článku 😉

    Jak je to o té potrefené huse? 😉

  13. Karel says:

    Michal says: Karle, od tebe, který nevěří v Kristovo božství, v jeho zázraky, v nutnost víry v něj ke spasení, od tebe který tvrdíš, že Ježíš byl jen člověk – tak od tebe ten výrok o “nízké úrovni víry některých křesťanů” opravdu sedí!

    Kde jsi přišel na to, že nevěřím na ty zázraky, které Pán činil? Činil je jakožto člověk, jenž měl bezmeznou důvěru v Boha. Ty zázraky byly toho výsledkem. Jeho bezmezná důvěra v Boha pramenila z toho, že z Boha byl zrozen.
    A nutnost víry k spasení? Uvedl jsem verše, které připouštějí, že spasení budou i lide, kteří v Krista neuvěřili. Nedojde k tomu však zde na zemi. Aby člověk došel spásy jíž zde na zemi, musí uvěřit v Ježíše Krista.

  14. Michal says:

    Karel: Kde jsi přišel na to, že nevěřím na ty zázraky, které Pán činil?

    Protože jsi napsal, že Ježíš “neměl žádné “nadpřirozené” schopnosti, kterými by se lišil od nás.”

    Zázrak je z definice nadpřirozený.

  15. Michal says:

    Ještě co se týká Ježíšova Božství, viz. třeba Římanům 9:4,5

    4 …Jim totiž patří synovství, sláva i smlouvy, jim byl dán Zákon, bohoslužba i zaslíbení,
    5 jejich jsou praotcové a z nich tělesně pochází Kristus, který je nade vším, Bůh požehnaný navěky! Amen.

  16. Karel says:

    To co nazýváš zázraky považují za obyčejnou součást tohoto světa, kdy spouštěcím mechanismem je víra.

  17. Karel says:

    jejich jsou praotcové a z nich tělesně pochází Kristus, který je nade vším, Bůh požehnaný navěky! Amen.

    A co říkáš na to?
    1Tm 2,5 Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš

    Obojí napsal jeden člověk. Nezbývá než najít vhodný výklad. Může to být – Bůh a člověk zároveň, nebo to může být tak jsem se snažil věc podat já. Kristus je samozřejmě naším Bohem, vždyť je mu dána Otcem veškerá moc na nebi i na zemi. Ale zde na zemi chodil jako člověk a ne jinak.

  18. lucy says:

    Preco akurat umierneni krestania? Nie je ten antiteisticky rev, rozoberanie viery niekoho ineho, a stiplave poznamky len cielenym utokom ked pseudohumanisti chcu viac moci?

  19. Michal says:

    Panenko Marjá… Vážená, pokud vám argumenty kladoucí otazník nad pravostí vaší víry připadají jako řev, a pokus o diskuzi nazýváte štiplavými poznámkami, nebo cíleným útokem, a pokud si neumíte představit jiné motivy pokusů vyjasnit si názory, než záporné (např. touha po moci, wtf?!) – pak to celé vypovídá zejména o Vás, a věřte že nikterak pozitivně.

  20. Michal says:

    Proč jen umírnění křesťané? Protože tento článek JE o umírněných křesťanech. Fundamentalistů se ty argumenty netýkají, ti z pohledu tohoto článku “nemají problém”.

    A proč je vůbec “rozebírání víry někoho jiného” špatné? Vždyť rozebírejte klidně naši “ateistickou víru”, milerádi jsme vám k dispozici! Co je na vzájemné kritické diskuzi o svých postojích špatného?!