NOMA

NOMA je zkratka anglického sousloví “Non overlapping magisteria”. Je to teze, že věda a náboženství jsou dvě vzájemně mimoběžné oblasti lidského poznání, a že jedna ke druhé nemá co říct, a ani by se o to neměla pokoušet.

Bez ohledu na to, co touto myšlenkou její autor, americký biolog a historik vědy Stephen J. Gould původně mínil, je dnes NOMA často s naprostou samozřejmostí používána jako zdůvodnění, proč by se ateisté z pozic racionálního rozumu vůbec neměli k náboženství vyslovovat. Co víc, mnozí věřící, ale i nevěřící (například Jan Zrzavý) berou pravdivost NOMA jako axiom (viz. např. příspěvek Jana Zrzavého ve sborníku Dawkins pod mikroskopem) a se silně zdviženým obočím komentují, když se někdo vůbec pokouší o kritiku náboženství z pozic racionality. NOMA je zhusta používána jako odmítnutí legitimity samotné diskuze, jako záminka ke shození argumentů se stolu pro jejich nepřípustnost, aniž by byla zkoumána jejich platnost.

Každý si jistě může sám pro sebe stanovit limity, k čemu je ochoten a k čemu se naopak nehodlá kriticky vyjadřovat. Snad je i legitimní veřejně obhajovat tezi, že taková pravidla by měla být přijímána všeobecně. V takovém případě by ovšem měl mít člověk, který něco podobného prohlašuje, v rukou pádné argumenty proč je všeobecné akceptování takových pravidel potřebné. Nevím o tom, že by takové relevantní argumenty existovaly.

Někdy bývá NOMA chápána tak, že prostě ta teze platí a na snahách konfrontovat víru s racionalitou není apriori nic špatného – jen jsou takové snahy odsouzeny k neúspěchu (protože platí NOMA).

Tato úvaha je však chybná, a k náboženství prakticky v jakékoliv podobě věda opodstatněné stanovisko zaujmout může.

1) čím víc konkrétních tvrzení má dané náboženství o našem reálném světě (v případě křesťanů např. že Bible je Slovo Boží, že modlitby fungují, že Ježíš byl Boží syn, že vstal z mrtvých, atd.), tím lépe jsou takto postulované teze testovatelné, a je alespoň v principu dokazatelná jejich nepravdivost.

2) někteří věřící se logicky snaží jakákoliv konkrétní tvrzení svého náboženství o našem světě minimalizovat (v případě “extrémně umírněných” křesťanů až k nule) a přicházejí tak s Bohem, jehož měřitelné interakce se světem jsou co nejmenší, až žádné: modlitby sice fungují, ale jen v tak malém počtu případů, aby to nebylo statisticky prokazatelné, popř. jaksi “transcendentně” tak, aby to bylo v reálu neodlišitelné od situace, kdy by nefungovaly vůbec; Bible sice je slovo Boží, ale jen v jakémsi naprosto vágním smyslu “obecné inspirace”, čehož nepochopitelným důsledkem je, že vypadá přesně tak, jako kdyby s ní Bůh neměl nic společného. Atd.

Avšak i takovýto Bůh, který se chová přesně tak, jako kdyby nebyl, je vědecky vyvratitelný, viz. vílí argument. Respektive je vyvratitelný přesně v takovém smyslu, jako je vědecky vyvratitelná existence víl, bludiček, vodníků, skřítků, Lochnesské příšery, sněžného muže, létající čajové konvice mezi Marsem a Jupiterem, nebo třeba létajícího špagetového monstra.

Nebo-li: Pokud příjmáme tezi, že věda se nemůže vyjadřovat k existenci rusalek, vodníků a spol., a že závěr, že s největší pravděpodobností neexistují, není legitimní a opodstatněný – pak, a jedině pak můžeme souhlasit i s myšlenkou NOMA.

139 thoughts on “NOMA

  1. protestant

    Je úplně jedno jaký kdo vůči NOMA zastává názor či pohled. Buď je v té které víře něco falzifikovatelné, nebo není. Na tom závisí NOMA. Ne na našem hlasování.

    Mne by spíše zajímalo jak si někteří představují možnost falzifikace například toho, že Kristus zemřel za naše hříchy.

  2. protestant

    P.S: Rusalek a vodníků jsou plné knihy. Tedy v lidské kultuře evidentně EXISTUJÍ.

  3. Colombo

    “P.S: Rusalek a vodníků jsou plné knihy. Tedy v lidské kultuře evidentně EXISTUJÍ.”
    Takhle debilní poznámka tu pěkně dlouho nezazněla. Opět gratuluji protestantovi k debilnímu příspěvku měsíce.

  4. protestant

    Myslím, že bavení se o NOMA s nevěřícími je podobný jako bavit se o výchově dětí s lidmi, kteří nikdy žádné děti neměli a nevychovávali. Teoreticky je to sice možné, ale prakticky je to k ničemu.

  5. Marek

    Proč se zde řeší pouze křesťanství, když ateismus snad znamená víra v žádného boha či božstvo… proč zde nejsou články proti islámu hinduismu nebo budhismu, satanismu, proč zde není sekce, kam bych mohl zařadit tento příspěvek. (no offense)

  6. Marek

    Musím jenom protestanta (když už se tak nazývá), poopravit, jestli dovolí, aby využíval jiný výraz místo nevěřící, třeba nekřesťan :), protože každý v něco věří, člověk už je tak od počátku tvořen ať už evolucí nebo jakkoli jinak. Samozřejmě protopříčina je Bůh a nic jiného.

  7. protestant

    Zdejší ateisté neví co je křesťanství. Těžko po nich můžete chtít aby věděli co je to budhismus či hinduismus. To je nad jejich síly. 🙂

  8. protestant

    to Marek:

    S těmi nevěřícími s vámi souhlasím. Dokonce jsem zde upozornil na to, že sám ateismus je náboženství. Ale ateistům se to jaksi nelíbí. Oni jsou přesvědčeni, že oni ničemu nevěří, jsou jediní objektivní a jediní po tolika tisících letech historie lidstva, kteří svět okolo nás vidí správně a objektivně.

  9. protestant

    to Michal.

    Já se protestantem nenazývám. Já jím skutečně jsem. Není to nick, ale příslušnost. Používám to aby bylo jasné z jaké pozice jsou moje příspěvky psány.

  10. Machi

    Marek:
    “….protože každý v něco věří, člověk už je tak od počátku tvořen ať už evolucí nebo jakkoli jinak…”
    Protestant:
    “Dokonce jsem zde upozornil na to, že sám ateismus je náboženství. Ale ateistům se to jaksi nelíbí. Oni jsou přesvědčeni, že oni ničemu nevěří”

    Zajímalo by mě, zda tyto argumenty používáte z důvodu, že chcete ateisty urazit (“he, he vy jste taky věřící”) nebo
    se jedná o argument ad ignorantiam (argument z ignorance), tzn. ateista věří, protože si nedokážu představit, že by nevěřil.
    Možná by mohl Michal napsat delší článeček, protože to si zřejmě rozbor toho, co znamená slovíčko víra, zaslouží.

    Pokusím se trošku osvětlit, proč si myslím, že nevěřím.
    Člověk potřebuje víru, pokud po něčem touží a zároveň má o dané věci velice málo informací (nebo je informací dost, ale jsou ignorovány)
    a nemůže se tedy kvalifikovaně rozhodnout, jaké jsou parametry dané věci.
    Většinou si přeje přesnou odpověď (a doplňme, že odpověď v souladu s jeho chtíčem) na nějakou otázku, která je pro něj osobně důležitá.
    Není divu, že spousta náboženství se točí kolem otázek důležitých pro mnoho lidí (otázky života a smrti, smyslu bytí, štěstí atd.).
    Co tedy musí splňovat ateista?
    Ateista nevyžaduje odpověď za každou cenu (je schopen se smířit s tím, že na některé otázky odpověď nedostane).
    Ateista nevyžaduje odpovědi na nesmyslné otázky.
    Ateista nevyžaduje, aby odpovědi na otázky byly v souladu s jeho přáním (a tedy je schopen akceptovat i nepříjemné odpovědi).
    Ateista nehledá složitá řešení tam, kde jsou k dispozici jednoduchá (na většinu “složitých” otázek existují velice jednoduché odpovědi,
    Occamova břitva se netupí 🙂 ).
    Na víru u ateisty tedy jaksi nezbývá moc prostoru.

  11. Michal Post author

    Určitě napíšu, Machi 🙂 Dnes už mám sice v plánu jiné téma, ale tak aspoň mám inspiraci na příště 🙂

  12. Machi

    Vidím, že ta větička je tam dvakrát :). To je tak, když to člověk píše v poznámkovém bloku a pak dělá úpravy pomocí copy a paste :).

  13. protestant

    to Machi:
    kdybyste nevěřil – např, že si váš příspěvek někdo přečte – patrně byste jej nepsal

  14. Machi

    Protestante to není víra. Já vím s pravděpodobností blízkou 100%, že si tento příspěvek někdo přečte. Dokonce vím, že vy si jej přečtete s pravděpodobností okolo zmíněných 100%, kdežto třeba u takového Billa Gatese je to hodně pod 1% :).

  15. Michal Post author

    Tak jsem se tak rozepsal na téma víra, že z toho raději udělám článek 🙂 Na komentář by toho byla škoda, a navíc v článku který na to téma chci tak jako tak napsat, bych se pak nutně opakoval, což nechci 🙂

  16. G. P.

    Co není 100% to je víra.
    Takovéto propagandistické pojetí pojmu “víra” k ničemu dobré není. Lze se spoléhat na to, že tento můj příspěvek si Protestant přečte. Přesvědčení, že si ho přečte Bill Gates, je slepá víra. Jenže věřící neumějí mezi oběma jevy rozlišovat, jinak by nebyli věřící a nevěřili by, že modlitby fungují.

Comments are closed.