Křesťané věří, že jejich bohu na každém člověku záleží, cítí k němu lásku, a touží aby tato láska byla opětována. Bůh má být navíc dobrý, všemohoucí a vševědoucí.
Pokud tedy Bůh člověka miluje, a člověk, věřící křesťan, Boží lásku opětuje, je takováto opětovaná láska Bohu bezpochyby milá. Pokud se takový člověk dostane do obtížné životní situace, kterou nemůže sám zvládnout, a v modlitbě prosí svého Boha o pomoc, dalo by se asi očekávat, že pokud by Bůh opravdu měl vlastnosti, které mu křesťané připisují, pak by takovému člověku pomohl.
Uvažme jen, jak se zachová obyčejný člověk s jen trochu slušnou povahou, pokud ho někdo v evidentně obtížné situaci prosí o pomoc, a je v moci toho slušného mu tuto pomoc poskytnout! Jistě to udělá. Bůh je navíc jistě “víc dobrý” než libovolný člověk – můžeme tedy předpokládat, že by pomohl o to spíš, pokud by ovšem existoval.
Uvažme dále, že ta osoba, která prosí o pomoc, je Boha milující, a Bohem milovaná! Představa, že bychom my lidé ignorovali prosbu o pomoc milované osoby, která tuto pomoc zjevně naléhavě potřebuje, dostala se do obtížné situace nikoliv svým přičiněním, a my jí tu pomoc můžeme poskytnout, je asi prakticky nemyslitelná.
Za těchto okolností je pochopitelné, že křesťané věří tomu, že modlitby opravdu fungují. Modlí se k bohu pravidelně a běžně, věří tomu že Bůh jejich modlitbám naslouchá.
I Bible se k modlitbám vyjadřuje, vyjadřuje se k nim na mnoha místech, a naprosto jednoznačně. Evangelisté citují Ježíše, jak zcela logicky a v souladu s předchozími odstavci nedvojsmyslně prohlašuje:
“Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít.” (Marek 11:24).
Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to. Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte. (Matouš 21:21)
Dále viz. např. Matouš 7:7, Jakub 5:15-16, Matouš 17:20, Matouš 18:19, Jan 14:12-14, Matouš 21:21, Marek 9:23, Lukáš 1:37, a na mnoha dalších místech.
Jenže modlitby nefungují. Vůbec.
Byla provedena celá řada studií, které zkoumaly vliv jak přímých modliteb (pacientů sami za sebe), tak i “přímluvných” modliteb. Viz. např. zde. Citujme:
One of the most scientifically rigorous studies yet, published earlier this month, found that the prayers of a distant congregation did not reduce the major complications or death rate in patients hospitalized for heart treatments.
a
A review of 17 past studies of “distant healing,” published in 2003 by a British researcher, found no significant effect for prayer or other healing methods.
V článku na livescience se dokonce píše:
In the largest study of its kind, researchers found that having people pray for heart bypass surgery patients had no effect on their recovery. In fact, patients who knew they were being prayed for had a slightly higher rate of complications.
Přes značnou snahu křesťanů zejména v USA, štědře finančně podporovanou, neexistuje ANI JEDINÁ peer-reviewed studie, která by prokazovala signifikantní vliv modliteb.
Ukažme si na konkrétním příkladu, co znamená statisticky signifikantní. Řekněme např. že při určitém konkrétním druhu rakoviny se uzdraví 60% pacientů. Statistika říká, že v takovém případě se s pravděpodobností 95% uzdraví víc než 570 a méně než 630 pacientů. Současně z toho plyne, že v průměru jedna z 20 studií by měla zjistit uzdravený počet pacientů, který by nespadal do tohoto intervalu. Výše zmíněné metastudie potvrzují v principu přesně toto.
Uvažme, že by stačilo, kdyby se místo docela běžných řekněme 620 pacientů jich ve skupině věřících uzdravilo třeba 650 – a už by to byl statisticky mimořádně významný výsledek! Pravděpodobnost, že by k němu došlo náhodou, je pouhých 0,06%! Žel, nic podobného se neděje. Vše funguje přesně v intencích chladné matematické statistiky.
Poznamenejme ještě, že existují nemoci, ze kterých se neuzdraví nikdy nikdo (např. amputovaná končetina, Downův syndrom, pravděpodobně i cukrovka, a mnoho dalších). Nepřekvapivě – v těchto případech se NIKDY neuzdraví ani věřící člověk, a může se modlit a prosit Boha jak chce – ačkoliv v moci Boha by JISTĚ bylo, aby nechal člověku amputovanou končetinu dorůst, nebo třeba aby způsobil vymizení Downova syndromu dítěti nešťastné a zlomené matky, která ho prosí o pomoc…
Podívejme se nyní na některé argumenty věřících, kterými se snaží výše uvedená fakta vysvětlit.
1) snad nejčastější přístup je popření výše uvedených faktů. Modlitby prostě fungují a tečka, a nějaké studie si mohou tvrdit co chtějí.
2) argumentace osobním příkladem. “Já jsem věřící, a já jsem se z té a z té nemoci uzdravil, což dokazuje že modlitby fungují”. Takoví věřící často odmítají vzít na vědomí, že ze zcela stejné nemoci se prostě v určitém procentu případů lidé uzdravují obecně, bez ohledu na svou víru. Odmítají vzít na vědomí, že z takového pozorování prostě nelze korektní závěr učinit.
3) někteří věřící říkají, že “Bůh se nechce nechat zkoumat”. Jenže prokázání účinku modliteb přece by přece nebylo zkoumáním Boha. Pokud by taková úvaha měla platit, pak bychom mohli analogicky vyvodit, že je-li celý svět Božím stvořením, pak zkoumání světa je zkoumání Božího díla, tedy analogicky s předchozím zkoumáním Boha. A protože Boha zkoumat nelze, nemělo by jít ani zkoumat zákonitosti ve světě. Jenže zákonitosti ve světě zkoumat lze – tedy se stala asi někde chyba.
Kromě toho Ježíš říká v Janovi 14:13 “O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.” Z toho přímo plyne, že Bůh CHCE konat skutky, které lidi pak mohou vidět (např. prokazatelně uzdravovat skrze modlitby) aby tak byla ukázána jeho sláva. Obdobně i ve Starém zákoně Bůh s lidmi běžně komunikuje, a koná různé skutky právě proto aby ukázal svoji moc a slávu.
4) “Bůh není automat”, aby jaksi “automaticky reagoval” na modlitbu. Toto je opět argument, který nedává příliš smysl. Nikdo přece nechce, aby Bůh reagoval “automaticky”. Člověk přece také není automat, a přesto, je-li “dobrý”, a prosí-li ho o pomoc někdo kdo je evidentně v nouzi, a je-li to v jeho moci, pak jistě pomůže. Navíc, nikdo neříká že by Bůh měl pomáhat VŽDY. My však pozorujeme, že prosit Boha o pomoc v nouzi funguje naprosto stejně, jako ho neprosit o nic, nevěřit v něj a spoléhat se sám na sebe a na světské prostředky. Takováto absolutní ignorace Boha proseb věřících o pomoc jistě není ani zdaleka jedinou alternativou absurdní fráze “reagovat na modlitby jako automat”.
5) “snad si nemyslíte, že by Boha mohlo jít dokázat”. No upřímně – přesně to si myslím. Proč by Boha nemohlo jít dokázat, pokud by existoval? Jistě že by ho MOHLO jít dokázat, koneckonců Bible ani v nejmenším nikde neříká, že by snad Bůh měl bránit tomu, aby člověk získal jistotu že On existuje. Není ani žádný důvod, proč by něco podobného Bůh měl chtít! Ostatně, řada církevních učenců se o důkaz Boží existence více či méně úspěšně pokoušela, viz. např. Tomáš Akvinský.
Křesťané si zde dělají zásluhu ze své prohry. Nic ve světě nenasvědčuje tomu, že Bůh existuje, naopak: celý svět se chová právě tak, jako by žádný Bůh neexistoval. Věty typu “snad si nemyslíte, že by o sobě Bůh mohl dát vědět” jsou jen celkem hloupoučkým pokusem, jak bagatelizovat krajně nepříjemný fakt totální absence skutečností, nasvědčujících existenci Boha.
6) standardní odpověď “celé je to nesmysl, vůbec ničemu nerozumíte, nic jste nepochopil”.
Na závěr, jako obvykle, poznamenejme, že nefunkčnost modliteb je v naprostém souladu s ateistickou pozicí, že totiž Bůh neexistuje. Neexistuje-li Bůh, pak není důvod aby fungovaly modlitby – a přesně toto i pozorujeme.
Modlitba je takové duchovní placebo a pak, člověk má pocit, že něco dělá pro věc (převážně svou), i když odpočívá.
ono hlavně vyslyšení motlitby Bohem je stejné, jako vyslyšení motlidby flaškou pive nebo tetrapakem mlíka.
Spitfire: Wut? A jaké zázraky jste vykonal vy? Doufám, že tohle nebyl žádný váš pokus o poměřování penisu.
A co by jste chtěl? Nelíbí se vám jedna podoba světa a mermomoci si do ni chcete představit jinou? Je vaše víra jen produktem chtění mít lepší svět? Pak je ale veškerá ona církev či teologie zbytečná, protože se zakládá na vašem chtění a není tedy přímo sdílená s ostatními věřícími. Pak je ale nutné říct “Věřím, protože chci věřit, že je něco lepšího, že se nepachtíme zbytečně a že bude potom ráj”. Taková víra je z hlediska pohledu na svět velmi silná, s ničím se přímo nemlátí a tak ani nemůže být vyvrácena.
Michal: ne, řeknu to ještě jednou, závisí to STRIKTNĚ na definici magie. Ta je pro každého jiná. Vy ji evidentně berete jako něco, co věda nezná (či nemůže znáz), ale něco, co má hmatatelné výsledky (problém je ten, že pak to věda poznávat může a vaše definice magie je jen dočasná). Lépe to funguje skloubaním s osobním poznáním (tedy z “lidstva” zůžené na “jedince”), ale pak nám do toho spadne spousta dalších věcí (pilotování letadla? třeba)
Atheismus je přínosem pokud jej reprezentují osobnosti jako G.P. nebo Josef K., co se týká tohoto webu. Pokud zde Colombo s Michalem reprezentujete atheismus jakožto vědecký pohled na svět, čekal bych, že se obujete do autorů vám v pohledu na svět rozdílných. Tedy, že v praxi uplatníte svůj vědecký entuziasmus. Místo toho, jsou zde články na úrovni školní slohové práce. Tristní pohled na tento web završuje Protestant, který nereprezentuje většinovou filosofii křestanského diskurzu. Dokonce nereprezentuje ani většinovou filosofii protestantismu. Proto je krajně absurdní, že s ním vedete polemiku jakoby byl zástupcem něčeho víc než sama sebe. Jestliže se tedy vědecky dokážete orientovat na půdě náboženství, pak byste to měli poznat. Ale vám se to vyplatí vést s protestantem “dialog”, protože jeho nevědomost nahrává vaší nevědomosti. Proto mě zajímalo jakým způsobem s Michalem posunujete hranice vědy. Na jaké autory navazujete? a které autory zpochybňujete?
Spitfire, vaše osobní podpásové a zcela nekonkrétní útoky na úroveň mých článků nemám potřebu komentovat.
A k vašim otázkám “Proto mě zajímalo jakým způsobem s Michalem posunujete hranice vědy. Na jaké autory navazujete? a které autory zpochybňujete?” také nemám co říct.
Poslední poznámku si raději ušetřím – prostě každý jsme jací jsme 🙂
“Ale vám se to vyplatí vést s protestantem “dialog””
Wut? Já si rád popovídám s každým. Ono je více důvodů konverzace, než jen získat nějaké info. Já si třeba můžu zde odpouštět páru a dostat se trošku dál od svých životních problému. Vy si třeba odpouštíte páru modlením, nebo proklínáním bezvěrců, to mi je celkem jedno.
“Proto mě zajímalo jakým způsobem s Michalem posunujete hranice vědy. Na jaké autory navazujete? a které autory zpochybňujete?”
Tohle jde už uplně mimo můj rozum. Nemůžu reprezentovat sám sebe? Nemůžu navazovat na své předchozí myšlenky? Nemůžu posunovat své vlastní myšlení? Co jste tak závislý na vyšší autoritě?
Pokud si všimnete, z valné čási tu kritizuju pouze totální pavědecké žvásty, které se představují jako argument pro víru, ve skutečnosti však ignorují již nám známé a dostatečně prostudovaná vědecká fakta. Proto vůbec nechápu, o co se snažíte. Jaký jste vy vykonal zázrak?
“Uvažme jen, jak se zachová obyčejný člověk s jen trochu slušnou povahou, pokud ho někdo v evidentně obtížné situaci prosí o pomoc, a je v moci toho slušného mu tuto pomoc poskytnout! Jistě to udělá. Bůh je navíc jistě “víc dobrý” než libovolný člověk – můžeme tedy předpokládat, že by pomohl o to spíš, pokud by ovšem existoval”
Jak moc podpásové je vaše psaní Michale. Podobných nevědeckých vět je v článku spousta. Takže jsem si všiml, že Colombo kdyby skutečně chtěl kritizovat pavědecké žvásty, musel by začít u vašeho článku. Jakoby atheistická věta sama osobě byla automaticky větou vědeckou.
Proč by měla být ta citovaná pasáž podpásová? Podle mě to je naprosto korektní a věcný argument. Můžete to prosím nějak zdůvodnit?
Když např. vy řeknete že “vaše články jsou na úrovni slohových prací”, je to vlastně argument analogický mému bodu (5) z článku pod kterým diskutujeme. Jistě uznáte, že takovéto výpady (nikoliv argumenty) asi opravdu nemají příliš cenu. Pokud bych sestoupil na Vaši úroveň, řekl bych analogicky – “a to co píšete vy, Spitfire, jsou zase všechno nesmysly”. Kam bychom se tímto způsobem dostali, co myslíte?
Takže se vraťme k věcnému způsobu diskuze, a začněme zrovna tím mým odstavcem, který jste citoval. Ukažte prosím, v čem je podpásový, chybný, nebo v čem je vlastně pointa vaší citace.
Ještě poznámka. Spitfire, píšete “podobných nevědeckých vět je v článku spousta”.
1) netuším co to je vědecká a nevědecká věta. Vím co to je věta, která dává smysl, a věta která nedává smysl, vím co to je racionální úvaha, logická úvaha, a vím jak vypadají myšlenky iracionální a nelogické. Myslím současně, že můj vámi citovaný odstavec není ani iracionální, ani nelogický, ani nesmyslný. Co je “nevědecký” ve vámi použitém kontextu – to opravdu netuším. Prosím vysvětlete to.
2) i kdyby nakrásně existovalo cosi jako “vědecké” a “nevědecké” věty, pak opravdu netuším, proč by měly být legitimní jen ty “vědecké”. Bylo-li by tomu tak, pak vlastně vůbec nemáme co řešit, a náboženství je pasé automaticky, protože náboženství je cokoliv jen ne vědecké.
Spitfire: Možná začínám slepnout nebo hloupnout. Vysvětlíte mi prosím, v čem je daný výrok pavědecký? V čem odporuje poznatkům vědy? Nevědecký je zvela jistě. Ale to spousta věcí, které v obecné mluvě používáme, ale které nemusí nutně odporovat vědeckým poznatkům. Například “Slunce je žluté” je taky nevědecké (výrok se nezabývá rozborem spektra slunce, teorií barev ani pojmenováním barevné škály a definicí žluté barvy), ale neodporuje to vědeckým poznatkům. Dokonce na “Slunce je žluté” dotyčný nevytváří jakési celosvětové náboženství zakládající se na transcendentní žlutosti slunce. Nevnucuje nikomu tento pohled a dokonce je nepovažuje za lepší pohled na svět. A neimplikuje z existence této transcendentní bytosti žádné důsledky o správném chování člověka.
Spitfire: Bo, modlitba je založena na verbálním projevu. V knize Světlo světa Beriah je varování před tím, aby čtenář určité pasáže knihy nečetl nahlas a nerytmizoval. Metaforicky to má stejný vliv jako když jde jednotka vojáků přes mostek, zda je jejich pohyb nohou synchroní nebo zda je rytmus jejich pochodu neurčitý vzhledem k jeho konstrukci.
Vůbec nezpochybňuji, že slovo může mít velikou moc. V dobrém i zlém. Myslím, že jste to byl vy, kdo napsal, že v magii ( nevím ovšem co si po tímto termínem představujete) jde o moc. Myslím, že to lze říci i o určitém druhu modlitby. Ne o moc nad lidmi, ale o moc v duchovním světě. Pokud se bavíme o vyslyšení modliteb a ignorujeme existenci duchovního světa, je to jako bychom se bavili o fungování PC a nevěřili bychom v existenci softwaru.
spitfire: Videa, na která odkazujete nejsou průkazné. Z principu. Takový postoj není už o magii, ale o magickém myšlení. Předpokládám, že za jiných okolností by jste podobná videa odmítl taky jako nehodnověrná.
To ano, vypadá to vše jako manipulace v estrádním hávu , jenže….
Před několika lety se u mé ženy projevilo autoimunitní onemocnění LUPUS ERYTHEMATOSUS. Je to nevyléčitelná nemoc, při které imunitní systém napadá vlastní buňky a tělesné systémy.Dá se silnými léky částečně držet pod kontrolou.
U mé manželky to v praxi vypadalo tak, že v průměru 3 x do měsíce měla cca třídenní stavy, kdy nejedla, nepila, nemluvila, stále zvracela a nesmírně jí bolela hlava.
Je tomu rok, kdy se jí, díky Boží dobrotě, naskytla příležitost odletět do Johannesburgu, do sboru pastora Chrise ( který je na videích) a účastnit se třítýdenního kursu Healing school. Ve zkratce, tam probíhá biblické vyučování o Ježíšově moci a víry k uzdravení, bývá tam cca 1000 účastníků z celého světa( naprostá většina ovšem Afričanů). Na poslední bohoslužbě, se pastor Chris za každého jednotlivě modlí. většina lidí bývá uzdravena.
Moje žena je teď zdravá, chvála Bohu. Jistě chápete, že nějaké teorie o neprůkaznosti z principu, či nehodnověrnosti jsou pro nás nezajímavé.
Chtěl bych, aby bylo zřejmé, že na této zkušenosti NESTOJÍ moje víra v Boha. Zůstal bych mu neskonale vděčen za svůj život, i kdybych nikdy žádný zázrak nezažil
uvádím to jen z toho důvodu, že zdejší diskutéři tak neochvějně věří v Boží neexistenci a jsou si tak neskutečně jisti věcmi, o nichž nic nevědí.
Bo, vaše zkušenost je něco jiného než to video. Pouze říkám, že je rozdíl mezi tím jak popisujete příhodu a tím videem. Princip ze kterého vycházím je, že žádný záznam není metafyzický. Nemám v úmyslu zpochybnovat, vaše přesvědčení, že jste byl svědkem zázraku, když popisujete zkušenost.
Michale v bodě (5) s vámi v celku souhlasím. V citované pasáži však mícháte žánry. Stejně tak věta, může být různého žánru (tedy i vědecká). Porovnáváte chování člověka a bytosti, která je popisována jako stojící nad úrovní člověka. Kdyby měl někdo pocit, že je Bohem váš soused XY, pak je vaše citovaná pasáž v pořádku. Člověka poměřujete člověkem. Jenomže pokud píšete o Bohu musíte přistoupit na žánrové pravidla teologie (teologických vět). Netvrdím, že takové věty nemohou být zpochybněny. Chcete-li, ale zpochybnit existenci Boha musíte nejdříve zpochybnit vyprávění, (věty), které jsou součástí teologie jako žánru. Bible sama o sobě není teologickou knihou. Teologické jsou texty, které Bibli interpretují. místo, abyste dodržel žánrová pravidla a napadl interpretace Boha, tak je sám vytváříte (“Jistě to udělá. Bůh je navíc jistě “víc dobrý” než libovolný člověk – můžeme tedy předpokládat, že by pomohl o to spíš, pokud by ovšem existoval”). V citované pasáži nejdříve interpretujete chování člověka, a podle toho interpretujete chování Boha. Jak, odkud? Bible žádným teologickým textem není. Tím, že citujete Bibli a interpretujete její text tak tím vytváříte jen další teologii. Závěr, ze kterého vám nakonec vychází, že Bůh není, je bezvýznamný. Jestliže tedy teologie není věda a to lze přijmout, pak vaše věty o Bohu nejsou vědecké, ale teologické. Bibli jako vědeckou knihu neuznáváte, proto nechápu jak v ní stále listujete a používáte z ní argumenty pro svou obhajobu vědeckého postoje. Nejdříve musíte vyvrátit pojmy na kterých se teologie prostírá, a nebo prokázat jejich pokřivenou interpretaci. To je samozřejmě náročná práce a vyžaduje systém (filosofický). Je to zákopová válka.
“uvádím to jen z toho důvodu, že zdejší diskutéři tak neochvějně věří v Boží neexistenci a jsou si tak neskutečně jisti věcmi, o nichž nic nevědí.”
Pchpchpchpchpch
Pane, vy jste tak trošku popleta.
1. diskutéři neochvějně nevěří v Boží existenci. Právě v postoji atheismu (a zejména vědeckém atheismu) není víra.
2. Ve vědě si nejsme naprosto jisti ničím. U některých věcí jsme si však jisti na 99,99 periodických %. Tzn, nějaká nejistota tam je, ale je zanedbatelně malá. Nehledě na to, že se dá dokázat, že toto číslo je rovno 100.
Usuzovat jakýkoliv obecný princip z jediné osobní zkušenosti… haha. (tohle jsem tu už taky několikrát říkal)
3. Obracení se na vyšší autoritu v pro nás neřešitelné situaci je běžné. Dělají to už malé děti (když něco rozbijí, zajdou za maminkou nebo tatínkem), v této situaci je to podobné. Obracíte se na vyšší autoritu (byť imaginární) aby za vás vyřešila problém, který nemůžete ovlivnit. Dále se dá dokázat, že dojde ke změně vnímání, buď k přijmu ideologie “je důvod, proč se to děje takto” (valná většina jakékoliv formy víry či náboženství toto odůvodnění obsahuje), nebo naopak k úplnému odmítnutí (jak to udělal třeba Darwin.
“Duchovní” (či šaman atp.), který pak “léčení” provádí to má posichrované z obou stran. Buď se to (ve velmi malém procentu případů, o “zázračném” vyléčení v nemocnici nikdo nemluví, to všici čekají a tak to má být, jakmile někoho vyléčí kněz, hned jsou o tom plné noviny) povede, a vyšší autorita tak má moc a existuje, nebo se to nepovede a vyšší autorita nepoužila svou moc, protože není “na baterky” a “nevidíme boží plán” a podobné kydy, kterými nás zde naši věřící krmí.
spitfire: michal už to taky psal několikrát. Co je bůh? To, co si pod slovem Bůh definujem. On vyvrací tyhle definice, které jsou v rozporu s realitou. Teď píšete spíš jak protestant.
A další věc, věda by dokázala popsat chování Boha (kdyby ovšem existoval, což se vám nikdy nepodařilo prokázat a co není prokázané, s tím se operuje jako kdyby to nebylo, prostě nemůžu na něčem, co nejspíš neexistuje, stavět něco jiného než hypothézy do krátkých teoretických článků), stejně jako dokázala popsat chování a “myšlení” i jiných, naprosto neatropomorfních organismů, třeba hlenek, medůz či sépií. Ono to chce ale nějaký informační vstup a pozorování. To zrovna u Boha (jak už je u neexistujících bytostí zvykem) nefunguje.
Zrovna koukám na to jak maluje Hermann Nitsche. Jeho dílo by se dalo chápat jako ikonoklasicismus atheismu.
Bůh je přítomen ve vyprávění. Kritikou (analýzou) těchto “story” je možné vyjadřovat se o Bohu, i když není materialisticky zastoupen (jako veverka na stromě). Podobně je Evoluce přítomna ve vědeckém vyprávění. Taky se nemůžete evoluce dotknout. Veverka na stromě je třeba výsledkem evoluce, ale jako veverka na stromě evoluci nereprezentuje.
Význam? Relevance?
Hermann Nitsch je úchylný sadista. Vydávat ho za příklad atheisty je stejné jako vydávat za příklad křesťana Heinricha Franze Bobliga von Edelstadt nebo Seana Kellyho.
Theisté na základě toho, že atheisté nemají nějakou společnou morálku (přirozeně; atheism není ideologie, nemá dogmata) mylně usuzují, že atheisté jsou amorální. Jenže to stejná chyba v úsudku jako podle několika islámských vrahů posuzovat celý islám.
ad Protestant: „Většinu věcí ale Bůh prosazuje skrze lidi.“
Ano, ale to je dogma. Tak to funguje vždycky, bez ohledu na nějaké modlitby. Ergo, modlitby jsou zbytečné.
„Většinu věcí ale Bůh prosazuje skrze lidi.“
Tohle vypadá taky jako popření svobodné vůle.
to není dogma – to je skutečnost