Křesťané často říkají, že přece nelze dokázat, že Bůh neexistuje, a jejich víra je proto legitimní. K tomu nejprve několik krátkých postřehů.
Legitimní je jistě jakákoliv víra, třeba i víra v placatou Zemi, nebo v existenci Aštara Šerana. To ovšem neznamená, že ta která víra není absurdní, bláznivá a v absolutním rozporu se zdravým rozumem. A právě tuto otázku bychom si měli u každé dané víry klást.
Dále, v reálném světě není dokázána řada věcí, které i přesto považujeme za zřejmé. Tak např. není dokázáno, že neexistují vodníci. (Pokud to dokázáno je, pak jak?) Znamená to tedy v souladu s výše uvedenou úvahou křesťanů, že vodníci existují? Nikoliv. Ve skutečnosti víme, že nikdo nikdy vodníka neviděl, neexistují žádné stopy či artefakty k jejichž vysvětlení bychom vodníka potřebovali – a toto nám stačí k všeobecně přijímanému závěru, že vodníci neexistují.
V pravém smyslu dokázána však není ani celá řada dalších věcí, které považujeme za prokazatelně pravdivé. Např. v podstatě jakákoliv fyzikální či jiná přírodovědná teorie či zákon se považují za pravdivé jedině proto, že všechny doposud provedené pokusy je potvrzovaly. Přesněji řečeno, dopadaly v souladu s tím, jak tyto teorie či zákony předpovídaly. Nijak jinak dokázané nejsou! V reálu v podstatě nikdy nemůžeme absolutně vyloučit, že někdy někde nemůže dojít k situaci, kdy některá přírodovědná teorie či zákon fungovat nebude – a do důsledku vzato tedy obecně NEJSOU platné, pravdivé.
Tedy: pravdivost či nepravdivost nějaké teze nevyvozujeme v reálném životě z toho, zda je či není Dokázaná s velkým D, a nebo zda je či není Dokázaná její nepravdivost. Ve skutečnosti se snažíme porovnat, jak daná teze či teorie souhlasí s pozorovanými fakty, a z celkového pohledu pak učiníme závěr. Tento závěr bývá často spíše pravděpodobností (takto to s velkou pravděpodobností JE, takto to s velkou pravděpodobností NENÍ, nebo třeba “důkazy jsou rozporné, tj. těžko učinit nějaký závěr”, …)
To co jsme na našem webu doposud řešili, nám už poskytuje docela slušný základ pro jakýsi pokus o ucelený pohled:
1) Křesťanský Bůh měl lidem sdělit cenné informace ve formě Bible. Podle křesťanům je Božím přáním abychom Bibli znali, informace v ní obsažené pro nás mají být užitečné, a máme se jimi řídit. My jsme ale ukázali, že celou Biblí se prolíná naivní kosmologie typická pro lidi žijící před 3000 lety. Obsahuje jedině jejich znalosti o světě, nikoliv znalosti které by Bůh mohl chtít, abychom měli. Obsahuje morálku poplatnou své době, která je z dnešního pohledu krutá, nemilosrdná, a nezaslepený člověk asi nemůže tvrdit, že by Bůh morálku takto stanovil. (viz. ještě zde a zde)
2) Ačkoliv křesťanský Bůh má být Dobrý, Milující, vševědoucí a všemohoucí, tak náš svět vypadá přesně tak, jako kdyby žádný takový Bůh nebyl. Lidé po desítkách tisíc umírají v důsledku přírodních katastrof, zemětřesení, tsunami, a po milionech v důsledku mnoha nejrůznějších nemocí, parazitů, a dalších. Není vidět žádná souvislost mezi vírou či nevírou těchto postižených lidí. Ve válkách umírají miliony nevinných lidí, a to mnohdy dokonce ve jménu víry v Boha.
3) Ačkoliv se křesťané pravidelně modlí, ačkoliv Bible jasně říká že modlitby zaručeně fungují, a ačkoliv lze plným právem očekávat, že milující, všemohoucí a všemocný Bůh by milované osobě v nouzi, která ho upřímně prosí, jistě pomohl, tak nic takového se neděje. Bůh je totálně nečinný, netečný. Modlit se má v reálu přesně stejný účinek, jako se nemodlit.
4) Ačkoliv deklarovaným přáním Boha je, aby v něj lidé věřili, tak pro člověka který doposud nevěří, nejsou zřejmá (neexistují!) žádná vodítka, která by ho k víře přiměla. Naopak: racionálně založenému člověku se nevíra jeví jako jedině opodstatněná. Pokud by milující Bůh existoval, pak kdo se rozhodl nezaujatě posoudit situaci, Boha by spatřil. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak.
5) Pokud doposud nevěřící člověk prosí Boha, aby mu o sobě dal vědět, existuje-li, Bůh tak nikdy neučiní, přesto že toho člověka údajně tak moc miluje.
6) Vesmír ani v nejmenším nepůsobí tak, jako kdyby byl navržen pro člověka. Naopak, člověk je ve Vesmíru na naprosto bezvýznamném, ztraceném místě.
atd., podobné postřehy nacházíme prakticky kterýmkoliv směrem se podíváme. Nyní by MOHLA existovat situace, že při jiném pohledu budeme spatřovat i indície, že Bůh existuje. Mohly by existovat dvě “konkurenční mozaiky”. Mozaika střípků, svědčících že Bůh neexistuje, ale i mozaika střípků, svědčících že naopak existuje.
Jenže to je završení celého obrazu: mozaika střípků svědčících o Boží existenci je zcela prázdná. Naprosto upřímně – nevím ani o jednom argumentu, který by svědčil (vůbec nemluvím o důkazu!) pro existenci člověka milujícího a osobního Boha!
Máme tedy ucelenou, vzájemně doplňující se a konzistentní mozaiku faktů, silně svědčící o tom, že křesťanský Bůh neexistuje. Celý svět je právě takový, jaký bychom očekávali že by byl, pokud by neexistoval milující a osobní Bůh. Současně nemáme žádné indície, svědčící o opaku.
Celý tento globální pohled mluví pro každého kdo zatím nevěří naprosto přesvědčivě: osobní, milující a křesťanský Bůh s pravděpodobností hraničící s jistotou opravdu neexistuje.
S tou modlitbou už jsme to diskutovali. jen zopakuji svoje stanovisko. Když se za někoho modlím nenutím Boha k nějaké akci ale naopak zjišťuji Boží vůli.
Pěkně to vysvětloval filosof Hejdánek: “”Když se modlím o to, aby se hora přesunula prosím Boha aby mi dal Bůh sílu a elán k najmutí a zorganizování dostatečného počtu bagrů a dělníků abychom společnou silou tuto horu přemístili”.
“…prosím Boha aby mi dal Bůh sílu a elán k najmutí a zorganizování dostatečného počtu bagrů a dělníků …”
Ještě peníze aby dal. Těm dělníkům bude třeba zaplatit a nafta do bagrů také není zadarmo.
Peníze nedá. Dá sílu, chuť a ideu jak je vydělat 🙂
“Peníze nedá. Dá sílu, chuť a ideu jak je vydělat ”
Co Vy víte, třeba dá. “U Boha je možné všechno.” (Marek 10, 27)
Já se omlouvám ctěným diskutérům, že jsem takhle vpadl do vážné disputace, ale mám takovou vizi:
vidím kopcovitou krajinu kolem Jeruzaléma, v popředí stojí uschlý fíkovník, u něj Ježíš vysvětluje učedníkům sílu víry a sugestivně popisuje horu vrhající se do moře. Matouš ho pozorně poslouchá, zatímco Petr se otáčí dozadu a káravým pohledem stíhá Filipa a Ondřeje, kteří se polohlasně dohadují o tom, kolik bude potřeba těch bagrů.
Ještě jednou se omlouvám a vytrácím se.
Bagry byste v té době asi nenajal. Spíše nějaké kopáče s motykami.
“V těch měřítkách je ta subjektivita.”
Ne. V těch měřítkách není subjektivita. Ta subjektivita je pak v interpretaci výsledku. V tom, že se musí vytvářet, někdy až mylné pohádky, aby to pochopil i naprostý ignorant. On je totiž vědecký a zejména matematický jazyk pro ignoranty nesrozumitelný.
Vidíte – zde je vidět ta subjektivita. Vás prostě jiná měřítka než vědecká nenapadnou. Proto když o něčem mluvíte a druhý má například měřítka například umělecká pak je z jeho hlediska vaše hodnocení subjektivní.
protestant: ne, zde jde vidět jen to, že vy jste naprostý tupec, co to nedokáže pochopit.
Mám nějaké měřítko, podle tohoto měřítka můžu ohodnotit nějakou věc (nejčastěji kvantitativní měřítko, ale můžou být i kvalitativní). To, co dané hodnocení znamená a tedy proč jsem třeba daná měřítka vybral, jaké jim přisuzuju významy, to je subjektivní.
Myslím, že tupcem jste vy. Ano. Máte měřítko. Ale volba tohoto měřítka je vaše subjektivní věc. Nemůžete čekat, že i druzí použijí stejného, tedy vašeho měřítka. Použijí jiné – své měřítko a proto jejich hodnocení bude odlišné od vašeho. 🙂
protestant: facepalm.
Je naprosto jasné, proč vy máte averzi ke vědě. Vždyť vy nedokážete vůbec pochopit větu!
Je naprosto jasné, že kdyby někdo použil jiná měřítka, tak mu to porovnávání vyjde jinak. O tom jsem ostatně psal, že výběr měřítek a jejich interpretace je pak subjektivní záležitost a nikoliv faktem (což jsou ta data).
Faktem je: z takto naměřených údajů za takové metody vychází, že mezi těmito dvěmi veličinami je korelace.
Toto je OBJEKTIVNÍ
interpretace vyžaduje zdůvodnění: Proč jsme to měřil tak, jak jsem to měřil? Podle čeho jsem vybíral údaje? Jak interpretuju onu korelaci?
Jestli nechápete tento rozdíl, pak já nechápu, jak můžete mít technickou školu. Tohle je naprosto základní kámen vědy a vědeckého poznávání jako takového! Kolik máte proboha let? Je to chyba minulého školství? Současného? Či vaše osobní selhání?
Nedivím se, že věříte a potřebujete mít všecko jasně dané zvrchu, když nedokážete pochopit rozdíl mezi faktem a interpretací faktů. Tohle je totiž základ pro racionální uvažování a poznávání světa.
Možná byste měl začít používat to co máte v lebeční dutině. Snad by se vám pak podařilo přijít na to, že tvrdíte něco, co já jsem napsal už dávno. Ale vaše zaslepenost vám asi nedovoluje se trochu soustředit a poznat to. To by sice neměl být problém pro absolventa ZŠ, ale vám to dělá očividně problémy. Opravdu studujete vysokou školu?
“Snad by se vám pak podařilo přijít na to, že tvrdíte něco, co já jsem napsal už dávno.”
Já vám do deníčku nevidím. Tady jste nic takového nenapsal.
Pokud bych tvrdil to, co jste už dávno tvrdil vy, pak by jste těžko reagoval na můj post
“Mám nějaké měřítko, podle tohoto měřítka můžu ohodnotit nějakou věc (nejčastěji kvantitativní měřítko, ale můžou být i kvalitativní). To, co dané hodnocení znamená a tedy proč jsem třeba daná měřítka vybral, jaké jim přisuzuju významy, to je subjektivní.”
postem:
“Ano. Máte měřítko. Ale volba tohoto měřítka je vaše subjektivní věc. Nemůžete čekat, že i druzí použijí stejného, tedy vašeho měřítka. Použijí jiné – své měřítko a proto jejich hodnocení bude odlišné od vašeho. :-)”
Tak prosím smyjte ze sebe tu mlhu a zamyslete se, kdo je tu ten zaslepenec…
Vy se dnes asi moc nesoustředíte, že?
Opravdu vidíte rozdíl ve větách:
“……. tedy proč jsem třeba daná měřítka vybral, ……… to je subjektivní.”
“….volba tohoto měřítka je vaše subjektivní věc….”?
Můžete ten rozdíl popsat?
A ještě se zkuste zamysle nad těmito dvěma VAŠIMI větami:
“Ne. V těch měřítkách není subjektivita. Ta subjektivita je pak v interpretaci výsledku.”
“O tom jsem ostatně psal, že výběr měřítek a jejich interpretace je pak subjektivní záležitost ”
Vy jste si asi dnes šlehnul, ne?
Pak by mne ještě zajímalo na co reagujete větou:
“Faktem je: z takto naměřených údajů za takové metody vychází, že mezi těmito dvěmi veličinami je korelace.
Toto je OBJEKTIVNÍ”
Nikde jsem totiž nenašel, že by zde někdo tvrdil opak. 🙂
Pořád bílá mlha? Napišu to znovu:
a) Důvod, proč jsem si vybral měřítko, je subjektivní.
b) Hodnocení na základě vybraných měřítek je objektivní.
Matematicky?
b) se narozdíl od a) dá zapsat, jako:
Za předpokladu A a B platí pro C: výrok
v a) by pak mělo být popsané, proč považuju dané pědpoklady za důležité.
Hodnocení na jejich základu je však objektivní!!!!!!! Píśu to znovu, píšu to pořád.
Napíšu to znovu.
Mějme A definované jako a+b, B jako c+d. Mějme + jako klasickou operaci sčítání.
Potom a+b+c+d=A+B je objektivní skutečnost, pravdivý výrok, za platnosti předpokladů nijak nezpochybnitelný. Můžu zpochybnit předpoklady, to ale nic neudělá s výrokem, výrok bude pořád platit (leda by se předpoklady vylučovaly, což za daných podmínek zjevně neplatí), jen se ukáže, že nemůžu předpokládat předpoklady a tak použít výrok, který na nich závisí.
Zajímavý postup.
Celou dobu tvrdit něco jiného, abych pak na konci debaty, kde je jasné, že prohrávám, protože jsem tvrdil kraviny, řeknu, že jsem celou dobu vlastně tvrdil to co soupeř a on byl jen natolik blbý, aby to pochopil?
Bhužel pro vás, můžu vás označit za lháře. Například díky tomuto vašemu postu:
“Vidíte – zde je vidět ta subjektivita. Vás prostě jiná měřítka než vědecká nenapadnou. Proto když o něčem mluvíte a druhý má například měřítka například umělecká pak je z jeho hlediska vaše hodnocení subjektivní”
…. a kde někdo (kdokoliv) tvrdí, něco jiného?
Vy máte špatný nick. Měl jste si vybrat quiote de la mancha. Ten bojoval proti neexistujícímu. 🙂
“Vy jste si asi dnes šlehnul, ne?”
Ne, našlehaný jste celou dobu vy. Fetujete asi boha, co?
Píšu to zas a znovu. Jakmile mám měřítko, není na hodnocení nic subjektivního. Výběr je subjektivní. Takže díky vaší věty, kterou jsem citoval hned na začátku
“V těch měřítkách je ta subjektivita.”
vás opět můžu označit za naprostého lháře, jelikož teď mi tvrdíte něco, co jste na začátku debaty netvrdil.
A takhle je to s každým vaším postem tady. Pokud se kdokoliv bude snažit s vámi diskutovat, ve snaze se dobrat výsledku, dostane jen hromadu nekonzistentních postů, ve kterých mu nakonec začnete tvrdit, že je vůl, proč tohle všechno říká, že vy jste to tvrdil hned na začátku. Celou dobu vám stačí jen mlžit, pastovat názory někoho jiného, které nemají ani špektu racionálního odůvodnění, proč ten člověk má daný názor. Uhýbat od tématu, hodnotit ostatní aniž by jste vůbec naznačili nějaký racionální důvod, proč takto hodnotíte. Už mě to s váma nebaví. Jen si tu dál trolujte.