Lesk a bída umírněných křesťanů

Umírnění křesťané už nevěří ve stvoření světa v šesti dnech. Nevěří ani v celosvětovou potopu, ani v pravdivost příběhu o Adamovi a Evě (jakožto jediných lidech na tehdejším světě) ani v to, že Bůh opravdu nařídil pozabíjet všechny muže, ženy i děti nepřátelského národa, ani řadě dalších věcí.

Někteří tvrdí, že tyto pasáže jsou jen obrazy, ale nikdy nejsou schopni vysvětlit obraz čeho by ta která pasáž měla být. Jiní říkají, že ty pasáže jsou “vytrženy z kontextu” – ale jsou-li vyzváni, aby uvedli ten kontext, který zcela mění význam těch dotyčných pasáží, jsou opět bezradní. Není divu, vzhledem k tomu, že takový kontext samozřejmě neexistuje.

Další velmi správně říkají, že ty pasáže jsou dílem tehdejších lidí a odrážejí tedy jejich mytologii, a jejich přístup ke světu (což bychom my ateisté samozřejmě celé podepsali) avšak nejsou schopni vysvětlit četné novozákonní jasné deklarace o pravdivosti a platnosti Starého Zákona. S Ježíšovým “nepomine ani čárka, ani písmenko ze Zákona ani z Proroků” si hlavu nelámou.

Existuje velmi široké spektrum různých a začasté protichůdných výkladů, kterými se snaží křesťané (všichni, včetně fundamentalistů a konzervativců!) problémy Bible racionalizovat. Každý z nich je pevně přesvědčen, že právě on je reprezentatem toho Pravého a Autentického křesťanství, že právě On to vše pochopil správně, zatímco ti ostatní se více či méně mýlí.

To je samo o sobě velmi pozoruhodné, a nabízí se otázka: Jak mezi nimi rozhodnout, kdo má pravdu?

Pro nás ateisty je ale klíčové uvážit: představuje nebo nepředstavuje umírněné křesťanství alternativu? Nemohou mít zastánci některého z myšlenkových proudů liberálního křesťanství pravdu?

Umírněné křesťany spojuje jejich “liberální”, nebo spíše volný přístup k Bibli. Ten se dá shrnout asi tak, že problematické pasáže v Bibli (ať už z hlediska přírodovědného (viz. pan Grygar: Bible není učebnicí přírodovědy!) či morálního, historického nebo jakéhokoliv jiného) není nutno brát vážně, zatímco ty ostatní ano. Zopakujme ještě jednou: Pokud pasáž do našeho vidění světa nezapadá, pak ji nemusíme brát vážně, pokud se nám naopak “líbí”, pak je nutno ji brát jako Slovo Boží.

Klíčová myšlenka nyní je: s tímto přístupem lze zjevně obhájit a vydávat za Boží Vůli v podstatě jakoukoliv tezi, se kterou k dokazování přistoupíme! Umírnění křesťané si z celého křesťanství (nejen, ale i z Bible!) vyzobávají jen to co se jim hodí a tvoří si tak obsah svého učení prakticky zcela arbitrárně, libovolně! Znovu připomeňme, že samozřejmě není divu, že různé proudy a podproudy křesťanů si “vyzobou” různé podmnožiny Biblických i jiných tvrzení, a dostanou tak obsahově jiná učení (o kterých všichni s bohorovnou jistotou prohlašují, že jsou “tím pravým křesťanstvím” a že většina “rozumných křesťanů” má názory jako oni).

Jak by ale mohl mít kdokoliv z nich pravdu, když si zjevně množinu tvrzení kterým “věří” zvolil dle své libovůle tak, aby jemu osobně (nebo skupině jeho blízkých) konvenovala?!

Nebo jinak: Pokud by měl mít kdokoliv z oněch názorových proudů v křesťanství pravdu, pak by si ji měl být schopen obhájit (v argumentačním rámci víry) proti ostatním. Měl by být schopen ukázat, proč on pravdu má a ostatní ne. Ukazuje se, že ve věroučných otázkách jsou výrazně silnější argumenty fundamantalistů. Lze se značnou jistotou říct, že z věroučného hlediska právě oni mají pravdu – ostatně reprezentují pojetí víry, které se tu drželo víc než jeden a půl tisíce let. Umírnění křesťané tyto principy opustili nikoliv z vnitřních, věroučných důvodů, ale z důvodů vnějších. Dnes už by prostě věřit ve stvoření v šesti dnech vypadalo poněkud hloupě.

Umírnění křesťané tedy selhávají jak na poli racionality, tak na poli víry. Z těchto a výše uvedených důvodů proto nejsou, a nemohou být alternativou, kterou by bylo možno brát vážně.

This entry was posted in Umírnění křesťané. Bookmark the permalink.

121 Responses to Lesk a bída umírněných křesťanů

  1. protestant says:

    …………………….Snad v této souvislosti neuškodí připomenout postoj zakladatele islámu vůči křesťanství. Muhammad označil křesťany za lidi muslimům nejbližší (Korán 3:85) a vydal pro ně ochranné zákony, kterými vyznavačům islámu uložil úctu a přátelství. Křesťanské kostely měly být chráněny, biskupové a patriarchové ctěni, kláštery a církevní obce navěky zbaveny daní, víra křesťanek provdaných za muslimy respektována, církevní zákony a zvyky nerušeně zachovávány a křesťanským věřícím podle jejich potřeby poskytována pomoc při opravách kostelů či klášterů nebo v jakýchkoliv jiných záležitostech. Muslimové tato Muhammadova ustanovení také věrně zachovávali, o čemž svědčí například slova hlavy nestoriánské církve z roku 650: „Tihle Arabové nejenže se vyhýbají boji proti křesťanství, ale přímo doporučují naše náboženství, mají v úctě naše kněze a svaté muže a obdarovávají kláštery a kostely dary“………………

    http://www.mezinabozensky-dialog.wz.cz/o-vztahu-krestanu-k-islamu

  2. Michal says:

    Pro dnešek končím, jdu se podívat na film. Ale z vás, protestante, je mi v souvislosti s vašimi názory na Muslimy docela smutno. Slyšel jste něco o té žábě v teplé vodě, co se nakonec uvařila?

    Tak dobrou noc…

  3. protestant says:

    ……..Definice náboženství

    Není známa definice náboženství, na níž by se širší vědecká komunita shodla. Náboženství v moderním smyslu je totiž velmi abstraktní pojem, k němuž se dospěje až na základě srovnávání.[8] Na náboženství je možné nahlížet z různých, i protikladných úhlů pohledu.[9] Odborná literatura poskytuje mnohu různých definic. Skoro lze říci: kolik badatelů, tolik definicí.[10] České slovo náboženství, úzce spojené s pojmem Boha, má také posunutý význam oproti pojmům v jiných jazycích, odvozeným často ze slova religio, které má zřejmě původ ve slovese relegere (= znovu pročítat, promýšlet) a je příbuzné se slovy označujícími ohleduplnost, svědomitost i posvátnost.[11]…….

    http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD

  4. neruda says:

    protestante,

    1) mohu vám nabídnout
    Velký a Malý katechismus Martina Luthera z roku 1530, nebo
    Ženevský katechismus Jana Kalvína z roku 1541,
    z nových pak Evangelický katechismus 88, vydal KALICH 1989,
    nebo Evangelický katechismus pro dospělé, autor Jan Nohavica, Olomouc 1997,
    anebo pro změnu Kompendium evangelické dogmatiky, autor Horst Georg Pohlmann, Mlýn 2002.
    Stačí?

    2) Napsal jste v 7:12:
    „Kromě prvního bodu ve kterém platí, že křesťané VĚŘÍ v jeho existenci, všechny ostatní jsou váš předsudek.“

    Můj předsudek? Co tím myslíte? Opravdu tvrdíte, že součástí křesťanské věrouky není dogma o Božím Synovi, které Bůh poslal zemřít za hříchy lidstva? O čem to tedy píše Jan 3, 16:
    „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.“

    O čem to psali Marek a Matouš, jak jsem je citoval? To jsou také moje předsudky? Chcete říci, že ta místa v Písmu neexistují nebo že znamenají něco jiného?

    Ale ono to není podstatné: i kdyby platil jen onen první bod, tedy že křesťané věří v Boha, tak to stačí – už jen proto je křesťanství náboženstvím (čím jiným by také mělo být). Naopak ateisté nemají nic, co by se dalo podřadit pod kterýkoliv z těch čtyř definičních bodů, takže ateismus není náboženstvím.

    3) A úplně nakonec: skutečnost, že vy považujete ateismus z hlediska celosvětové civilizace za okrajový jev, není vůbec důležité. My už si s tím nějak poradíme.

  5. protestant says:

    ………Anglikánští věřící v Káhiře i v dalších městech v Egyptě jsou podle britského on-line Magazínu Church Times v pořádku a nezranění, navzdory bezprecedentní nejistotě, která v zemi panuje. Anglikánskou katedrálu Všech svatých v Káhiře i blízké kostely střeží mladí muslimové bydlící v nedalekém okolí. Nahrazují tak absenci místní policie……
    ……. Biskup Anise také uvedl, že ho hluboce dojata spolupráce muslimů a křesťanů při domobraně místních kostelů, domů a celých čtvrtí. ……..

    http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3586

  6. protestant says:

    ……..Před čtyřmi týdny došlo v kostele Nejsvětějšího Salvátora při nedělní večerní bohoslužbě k historické události – poprvé v Česku byla mši, celebrované Tomášem Halíkem, přítomna skupina muslimských hostů z Iráku. Byl mezi nimi irácký velvyslanec, ale také jeden z nejvyšších představitelů iráckých šíitů, Ammar Al-Hakim. Ten byl hostem konference „Fórum 2000“ pořádané jako každý rok Václavem Havlem.

    Muslimský duchovní měl na konci bohoslužby krátkou promluvu, ve které zdůraznil, že islám, křesťanství i judaismus vycházejí ze stejných kořenů a vyznávají nejen stejného Boha, ale i v zásadě stejné hodnoty, že islám je náboženstvím míru, a že ti, kteří páchají ve jménu islámu násilí, jsou špatnými muslimy. Říkal také, že v Iráku je často hostem na bohoslužbách tamních křesťanů (použil termínu „křesťanských bratří“).
    Za svoji řeč sklidil silný potlesk kostela naplněného především mladými lidmi.
    T.Halík řekl ve své krátké uvítací řeči také něco velmi podobného a muslimy nazval bratry. ……..

    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-horejsi.php?itemid=4976

  7. protestant says:

    a kdyby chtěl někdo tvrdit, že Halík je vyjímka pak:

    …….Oficiální katolické stanovisko vůči muslimům je dnes značně vstřícné a v katechismu se doslova praví:
    „Plán spásy se však vztahuje i na ty, kteří uznávají Stvořitele, a mezi nimi především na muslimy, kteří prohlašují, že se drží víry Abrahamovy, a klaní se jako my Bohu jedinému, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit.“ …….

    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-horejsi.php?itemid=4976

  8. protestant says:

    to Neruda:

    S tím katechismem vás musím zklamat. Nic takového v evangelické církvi neexistuje. Nechal jste se splést názvem příručky, která ale ve skutečnosti katechismem (závaznými pravidly) není.

  9. protestant says:

    …….Proto, abychom se mohli vícedozvědět o slavení VP v rámci ČCE, je nutné prostudovat několik dokumentů,neboť v současné době neexistuje katechismus ČCE. Tento fakt může být zapříčiněn právě růzností konfesí a sborů, které v ČCE našly svůj domov.Právě pestrost, která je, alespoň pro mne, předností této církve, by mohla být narušena, kdyby ucelený katechismus vytvořen byl. Možná i proto ČCE nemá jednotné, oficiální učení. ……

    http://www.getsemany.cz/node/669

  10. neruda says:

    protestante,
    neodvádějte pozornost jinam.
    Je úplně lhostejné, zda evangelický katechismus je stejně závazný, jako je ten katolický pro katolíky, anebo nikoliv. Já klidně připustím, že není.
    Jde o to, že vy jste popřel (viz váš příspěvek v 5:36) existenci „systému dogmat a pouček“ v křesťanství. Já jsem vám dokázal, že takový systém pravidel existuje, přičemž není sporu o tom, že pro katolíky i pravoslavné (tj. pro nejméně 1 miliardu křesťanů) jsou to závazná pravidla. Ergo “systém dogmat a pouček” v křesťanství je, zatímco ateisté žádný systém dogmat a pouček, a to ani závazný, ani nezávazný, nemají. Chápete?

    A jak je to s těmi mými předsudky? Už jste si nastudoval Písmo?

  11. protestant says:

    pokud nějaké dogma platí v nějaké církvi a v jiné nejde o dogma obecně křesťanské. Obecné dogma by platilo pro všechny křesťany.
    A pokud já vím neexistuje nic co by platilo obecně a co by každý křesťan musel.
    Prostě obecně platný systém dogmat a pouček platící pro všechny křesťany neexistuje a nejsou tedy na tom odlišně od ateistů.

  12. neruda says:

    Takže pokud nějaké dogma platí ve všech křesťanských církvích, tak je obecně platné? A jste si jist, že mezi těmi katolickými dogmaty by se nenašlo ani jedno, které by platilo i pro Vás?
    A co třeba
    “Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetí den byl vzkříšen podle Písem.” (1. Kor 15, 3-4).

    Nebo ten Jan 3, 16?

    To se vás také netýká? Vy musíte být zvláštní křesťan. Kolik vás je ve vaší církvi/sboru/společenství? Nebo jste solitér? Sám sobě pastorem?

  13. protestant says:

    Kdepak solitér. Myslím, že jsme druhá největší církev v ČR

  14. G. P. says:

    Protestantka tady neuvěřitelně blábolí: „Obecné dogma by platilo pro všechny křesťany. A pokud já vím neexistuje nic co by platilo obecně a co by každý křesťan musel.“

    Jistě, že ano: Aby nějaká náboženská společnost mohla být nazvána křesťanskou, tj. církví, musí uznávat I. ekumenický koncil – nikájský (325), tedy především existenci sv. Trojice a božství Ježíšovo. Dále patří k definičním charakteristikám křesťana patří uznání, že Nový zákon je Bohem inspirovaná kniha.

    Pokud někdo tato dogmata neuznává, může to být věřící, ale již není křesťany považován za křesťana. To platí např. pro Svědky Jehovovi, mormony nebo unitáře, které Světová rada církví mezi své řady nikdy nepřijme.

  15. protestant says:

    1. není zde žádná protestantka.
    2. není pravda co píšete, protože nejde o to být uznáván ostatními křesťany, ale Kristem.
    3. Klasickým příkladem toho že nemáte pravdu je to, že křesťan Albert Schweitzer neuznával božství Kristovo.

  16. G. P. says:

    ad 1. Psal(a) jste o sobě v ženském rodě.

    ad 2. Kristus neexistuje, takže Vaše tvrzení je bezobsažné.

    ad 3. Jeden člověk nic nedokazuje. Jan Hus se považoval za katholíka, považují jej za něj i katholíci? Tak i Albert Schweitzer sice původně mohl být lutherán, ale jakmile přestal uznávat božství Ježíšovo, lutheránem, tedy i křesťanem být přestal. Nebo Vy snad znáte lutheránskou církev, která neuznává božství Ježíšovo? Kterou?

  17. G. P. says:

    A ještě něco. Co dělá lutherána lutheránem? Lutheránské vyznání. Ta jsou sebrána do Knihy svornosti (1580). Její součástí jsou přirozeně všechna klassická kréda, tedy i nikájské: „věřím … v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího,
    zrozeného z Otce, to jest z podstaty Otce, Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem“. Kdo těmto thesím nevěří, není lutherán, i kdyby to byl samotný Schweitzer.

  18. protestant says:

    1. Nepsal

    2. Jiného šéfa církev nemá

    3. Důležitý je názor šéfa(viz bod 2) a ne lidí

  19. G. P. says:

    ad 1. Psal. Nemohu za to, že je Vám zůstal pojem uvozovek utajen.

    ad 2. Pak je bez šéfa.

    ad 3. Pokud šéf neexistuje, musíte se zeptat někoho jiného. WCC se také Krista neptá, koho vezme mezi sebe.

  20. K-NinetyNine says:

    nedocital som diskusiu do konca, takze to tu uz mozno bolo objasnovane, ale protestantova nechapavost mi nedala nenapisat:
    Nabozenstvo je charakterizovane tym, ze postuluje transcendentnu (casto supernaturalnu) bytost (nazory, ze boh nie bytost budem ignorovat – uz som sa s tym raz stretol. pokial si uvedomuje sam seba, je to bytost. komu sa nepaci, zamente ten pojem za ‘entita’) a/alebo spiritualnu zlozku sveta (dusa, duchovno, posmrtny zivot a pod.).
    detaily sa v ramci konkretnych nabozenstiev roznia, avsak toto maju v nejakej forme vzdy! z tohto pohladu by som medzi nabozenstva zaradil aj budhizmus, ktory sice nema transcendentnu bytost, avsak spiritualnu zlozku sveta v sebe obsiahnutu ma.

    na druhej strane su ludia, ktori nepostuluju nic, pokial to nie je nevyhnutne na vysvetlenie cohokolvek pozorovaneho. a kedze na vysvetlenie nasho sveta nepotrebujeme postulovat nic z toho, co postuluje nabozenstvo, tak samozrejme existuju ludia, ktori tak nerobia. tito su nazyvani ateisti a maju s nabozenstvom spolocne tolko, co ma nezbieranie postovych znamok spolocne s hobby. co nefajcenie so zlozvykom. co nebehanie so sportom. co nemalovanie s vytvarnym umenim atd. atd.

    na to, aby sme mohli povedat ze je ateizmus nabozenstvom, by sme potrebovali predefinovat vyznam slova nabozenstvo tak, ze by sa do toho zmestilo uplne vsetko (aj dvihanie ruky pred usta pri kychnuti).

    pripadne by sme museli zaujat uplne odlisny posotoj k priradzovaniu do kategorii ale to by zas znamenalo, ze by sa aj ‘vyborny zdravotny stav’ zaradil medzi choroby.