Ježíšovo narození

Dnes se podíváme na to, co Bible říká o Ježíšově narození, a zda to podporuje spíš postoj ateistů, nebo věřících. Připomeňme, že podle ateistů je příběh o Ježíšovi z velké části (ne-li celý) vymyšlený, zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech.

První zajímavou věcí je, že ze všech 27 spisů Nového Zákona mluví popisují Ježíšovo narození jen dva. Jsou to evangelisté Lukáš a Matouš. Proč se o zázracích a dalších mimořádných událostech, provázejících Ježíšovo početí a narození, jako Betlémská hvězda, Masakr neviňátek, zjevení anděla Gabriela panně Marii, Ježíšovo narození z panny, tři mudrcové, a další, nezmiňuje třeba Pavel ve svých dopisech? Proč se o něm nezmiňuje Jan, Petr, ani další? Jejich cílem přece bylo přesvědčit své posluchače – proč by se nezmínili o těch podivuhodných věcech, pokud by o nich věděli? Proč začínají i Marek a Jan popisovat Ježíšův život až v dospělosti?

Bibličtí historikové zjistili, že evangelium sv. Marka je nejstarší, a že Matouš a Lukáš z něj oba bohatě čerpali, a každý ho svým vlastním způsobem doplnil. Janovo evangelium pak stojí bokem od synoptiků (Marka, Lukáše a Matouše), a je otázkou zda pisatel Janova evangelia Lukášovo a Matoušovo dílo vůbec znal. Nabízí se tedy úvaha, zda by nebylo možné, aby si Lukáš a Matouš okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli. V dalším tuto úvahu prozkoumáme podrobněji.

Matouš popisuje Ježíšovo narození v bodech takto:

1) nezmiňuje žádné okolnosti předcházející početí
2) zjevení anděla Josefovi. Pokus o navázání na Starozákonní proroctví, v němž se však praví, že dítě se bude jmenovat Immanuel. To se ale poněkud nepovedlo, protože dítě bylo pojmenováno Ježíš, nikoliv Immanuel.
3) Ježíš se narodil v Betlémě, za dnů krále Heroda. Herodes vládl do roku 4. před naším letopočtem, podle Matouše se tedy Ježíš musel narodit nejpozději v roce 4. př.n.l.
4) Mudrcové z východu přišli za Herodesem.
5) Mudrcové jdou za Ježíšem, vedeni hvězdou, přinášejí dary
6) Anděl se zjevuje Josefovi, a nabádá rodiče k útěku do Egypta
7) Josef s Marií zůstávají v Egyptě až do Herodovy smrti
8 ) Masakr neviňátek, návaznost na proroctví s Ráchel
9) Anděl se zjevuje Josefovi, a oznamuje mu, že se může vrátit zpět
10) Návrat do Galileje, usazují se ve městě Nazaret. Návaznost na proroctví, že Ježíš bude zván Nazaretský.

Lukáš pojal celé vyprávění košatěji, celý příběh propletl s paralelním líčením narození Jana. My se ale budeme soustředit na příběh Ježíše. Podstatné je, že samotné okolnosti Ježíšova početí a narození vylíčil (vymyslel si je) Lukáš naprosto jinak:

1) Anděl se zjevuje Marii ve městě Nazaret, a zvěstuje jí její nastávající panenské početí z ducha svatého. Matouš se o ničem podobném nezmiňuje.
2) Za doby Mariina těhotenství, před nástupem Qurinia na trůn dal César Augustus provést sčítání lidu. Protože Qurinius nastoupil na trůn roku 6.n.l, podle Lukáše se Ježíš narodil cca o 9 let později, než podle Matouše.
3) Lukáš se nezmiňuje o žádném Josefově vidění, nemluví o proroctví s Immanuelem.
4) Rodiče se vydali do Betléma, aby se tam nechali zapsat. Tento bod je mimochodem zcela ahistorický. Římané sčítali svoje občany, nikoliv židy, bez ohledu zda žili nebo nežili na jejich území. Na Josefa a Marii by se tedy sčítání nevztahovalo. Bez ohledu na to, ani po těch na které se sčítání vztahovalo samozřejmě nikdo nechtěl, aby cestovali do města svého původu.
5) Pastýřům držícím hlídku se zjevuje anděl, ti se pak jdou poklonit Ježíšovi. Matouš o ničem podobném nemluví.
6) Lukáš neříká ani slovo o Mudrcích, hvězdě, darech, Herodovi, masakru neviňátek, cestě do Egypta – o ničem z toho!
7) Osm dnů po Ježíšově narození ho zanesli do Jeruzaléma, nechat ho obřezat. Přinesli mu dvě hrdličky a dvě holoubata, epizoda se Simeonem a prorokyní Annou. O ničem z bodu (7) se Matouš nezmiňuje ani slovem.
8 ) Epizoda s dvanáctiletým Ježíšem v chrámu. Opět, žádný jiný evangelista ani autor epištol se o tomto nezmiňuje.

Je vidět, že je obtížné najít v těchto dvou příbězích vůbec nějaké styčné body! Tyto styčné body jsou (ne)překvapivě dány právě okolnostmi, známými z proroctví, na které se oba evangelisté snažili příběh “naroubovat”. Jde zejména o narození v Betlémě, a Ježíšův přídomek Nazaretský.

Svoji zjevnou snahu propojit Ježíšův příběh se Starým Zákonem završili Lukáš i Matouš pokusem, prokázat Ježíšův královský původ (k Davidovi) rodokmenem. Oba dva rodokmeny jsou ale naprosto odlišné, a navíc je to celé zbytečné, protože Ježíš přece nebyl Josefův syn, ale Marie počala z Boha. Někteří věřící tvrdí, že Ježíš byl královského původu přes Marii, avšak tato teze je zcela bez podpory v Písmu, navíc žádného Izraelce té doby by ani nenapadlo odvozovat rodokmen přes matku.

Navíc uvažme, jak by asi Lukáš a Matouš k takovému rodokmenu přišli – znal snad každý obyvatel tehdejšího Izraele svůj rodokmen 40 generací nazpět? Nebo si takový rodokmen vedl speciálně prostý tesař Josef?

Teze, že autoři Lukášova a Matoušova evangelia si okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli, tedy vysvětluje spoustu věcí najednou:

1) jak to, že o Ježíšově narození se zmiňují jen dva spisy z 27
2) jak to, že tak každý činí diametrálně odlišně
3) proč zrovna tito dva autoři přicházejí s Ježíšovým rodokmenem, a proč jsou tyto rodokmeny tak odlišné
4) jak je možná epizoda s Betlémskou hvězdou, jak se ta hvězda mohla ZASTAVIT nad novorozeným Ježíškem (zastavit NAD konkrétním místem na Zemi? Hvězda?! A jak může vůbec hvězda kohokoliv kamkoliv vést, pokud tedy není čirou náhodou PŘESNĚ na východ od kritického místa – a v tomto případě by zas tuto úlohu zastala kterákoliv hvězda, ne jen Betlémská), a jak to že se o takové hvězdě nezmiňuje naprosto žádná z mnoha vyspělých kultur té doby, které jinak astronomické události pečlivě dokumentovaly
5) jak to že žádný z mnoha tehdejších historiků nezaznamenal masakr neviňátek
6) pokud Ježíšovo narození vyvolávalo údajně tolik pozornosti, jak to že si na ně v době jeho kázání nikdo ani nevzpomněl?!
7) jak to, že se Ježíšově mesiášství podivovali i jeho bezprostřední sousedé z vesnice, kteří by snad o jeho zázračném narození měli vědět víc než dobře, a s napětím očekávat “co z nej vyroste”?
8 ) jak vysvětlit všechna ta vyplněná proroctví?
9) ahistoricita spojená se sčítáním
10) jak mohla panna počít?
atd…

Kdo z křesťanů má alespoň srovnatelně silné vysvětlení? Uvědomme si, že jednoduchá myšlenka “Matouš a Lukáš si to celé vymysleli” vysvětluje všechno. Tato jednoduchá teze si vynucuje (!) vysvětlení splněných proroctví, rozdílných rodokmenů, nesouladu mezi těmi příběhy, shodu na Betlémě a Nazaretě, rozdílů v datech narození, atd. Prostě, pokud si to Matouš a Lukáš vymysleli nezávisle na sobě, s cílem navázat Ježíšův příběh na Starý Zákon, pak bychom přímo čekali typově podobný výsledek, který také v Bibli skutečně čteme. A naopak, měl-li by Matouš a Lukáš zapsat skutečné svědectví o historických událostech, každý svým vlastním způsobem, pak by to mělo vypadat výrazně jinak, mnohem konzistentněji, věrohodněji.

A jaké jsou problémy tohoto vysvětlení? Nevím o žádných – snad s něčím přijdou křesťané v diskuzi.

This entry was posted in Problémy křesťanství. Bookmark the permalink.

408 Responses to Ježíšovo narození

  1. Bo says:

    to Neruda, Colombo:

    ” Kdyby se rychlost rozpínání jednu sekundu po velkém třesku lišila o jednu stotisícibiliontinu, vesmír by se zhroutil, než by se stihl rozrůst do dnešních rozměrů.
    Pravděpodobnost,že tu nebudeme byla…..zkrátka astronomická. Přesto tu jsme. Kdo za to může ?” fyzik Steven Hawking
    ” Řečeno jazykem selského rozumu se ve fyzikálních zákonech vrtal nějaký superintelekt” astronom Fred Hoyle. a fyzik Freeman Dyson:
    “Čím déle zkoumám vesmír a studuji detaily jeho stavby,tím více nacházím důkazů, že vesmír nějak věděl, že přijdeme” a naposledy Astronom Owen Gingerich: ” přírodní zákony zákony jsou zmanipulovány nejen ve prospěch složitosti, či života, ale i ve prospěch mysli.Mám – li to říci efektně, antropický princip říká, že mysl je zásadním způsobem vepsána do přírodních zákonů.”

    Colombo, jestli si všechny jevy, které nesedí do Tvého “světonázoru” vysvětluješ červenou kuličkou, tak vlastně říkáš: Bůh neexistuje, takže to musí mít jiné vysvětlení. A nějaké si vyrobíš, byť by bylo sebeiracionálnější.

    Existence něčeho z ničeho nám zatím jinou racinální interpretaci než existenci něčeho mimo naše něco neumožňuje.

  2. Bo says:

    Colombo :Například jeden zazrak u léčitele, před představením přišli k dědovi a řekli mu, jestli by se nemohl posadit na invalidní vozík.

    V průběhu sezení ho pozvali na pódium, udělali čáry máry (tedy “bůh tě miluje a bůh tě uzdraví”), řekli ať vstane a jde. Potom jé, von vstal a chodí! I vy ostatní jste uzdraveni!
    Košíky s peněžními dary (které jsou nezdaněné a nezdanitelné) pošlete sem na pódium.

    A takhle se dělají zázraky

    Colombo, to je hodně laciné, musím říct, žes mě zklamal. Ne, že by se takové věci neděly
    ale takhle se s tím vypořádat ?
    Přečti si alespoň, prosím Tě toho Chavdu (odkaz výše)

  3. neruda says:

    Bo,
    jak jste si všiml, já vyladění vesmíru nepopírám, jen tvrdím, že neexistuje žádný důkaz o tom, že vesmír byl takto vyladěn, aby v něm vznikl život – tedy za tímto účelem. Osobní pocity kohokoliv, byť by to byl vědec, tu nehrají roli, neboť nic nedokazují.
    Kromě toho: pokud jste od Stephena Hawkinga četl více, než jen pár výroků vytrhaných z kontextu, tak víte, že tento fyzik v roce 2009 vyvolal rozruch svou knihou “The Grand Design” (česky vydáno jako Velkolepý plán), kde napsal, že „Není nezbytné dovolávat se Boha, aby zapálil rozbušku a uvedl vesmír do pohybu.“
    Takže na tu otázku, kdo může za to, že tu jsme, Stephen Hawking v podstatě odpovídá: “Nikdo.”

    A pokud jde o Freda Hoyla, tento britský astronom byl odpůrcem teorie velkého třesku – a zastáncem teorie stacionárního vesmíru – z toho důvodu, že byl silně protinábožensky založen a velký třesk mu příliš připomínal stvoření, což odmítal. Tedy křesťan, který se dovolává Freda Hoyla, až příliš vypadá jako někdo, kdo čerta vyhání ďáblem.

  4. Colombo says:

    Takže ještě jedno Bo…

    Vesmír je vyladěn tak, aby vznikl život a inteligence na zemi (i když o té inteligenci by se dalo pochybovat).
    Proč? Inteligence se na zemi vyvinula.

    Ale byl tento vesmír takto úmyslně vyladěn?
    Samozřejmě že nutně nemusí. Právě antropický princip to vysvětluje. (jen si ho to chce přečíst a pochopit).

    Když pande šestka, vyhrajete.
    Víte, že jste vyhrál. Co můžete říct o kostce? Že byla nastavena tak, aby jste vyhrál? To asi těžko, že?

    Už to chápete?

    K těm zázakům, ono to vůbec není laciné. Víte kolik ten týpek vydělal?:) A to nezdanitelné peníze:)

    Existuje dnes několik cen pro lidi, kteří odhalí parapsychologické schopnosti atp. Mnoho se o to pokoušelo, nikdo neuspěl. Čím to asi bude?

    Ok, pokusím se znovu pustit do toho vašeho odkazu.

  5. Colombo says:

    Bo: tak si chavdu nepřečtu, 404

  6. Colombo says:

    Bo: dobrá, určitě dojemný příběh, co to má ale dokazovat? Psát dojemné příběhy jistě vyžaduje nějaký skill, ale rozhodně to není žádný zázrak.

  7. Karel says:

    K zázrakům. Pracovní hypotéza 😀 Jsem přesvědčen, že zázraky neporušují přírodní zákonitosti. Jde jen o to, známe ty zákonitosti všechny? Co když existuje zákonitost – dle tvé víry se staň? Ale když nemáme víru, to “staň se” neuvidíme, že?

    Michal výše napsal: “Nebo bych rozhodně považoval za zázrak, kdyby se ukázalo, že prokazatelně fungují modlitby, a to navíc JEN modlitby k “tomu správnému a jedinému” Bohu. Tj. nesprávné modlitby, k nesprávným bohům by nefungovaly.”

    Já k tomu dodávám, modlitba bez víry nefunguje.

  8. Colombo says:

    “K zázrakům. Pracovní hypotéza 😀 Jsem přesvědčen, že zázraky neporušují přírodní zákonitosti. Jde jen o to, známe ty zákonitosti všechny? Co když existuje zákonitost – dle tvé víry se staň? Ale když nemáme víru, to “staň se” neuvidíme, že? ”

    Tomu jsem dřív taky věřil, testovalo se to a ne, nepotvrdilo.

    To má účinek jen u placebo efektu.
    Například když se lidi modlí, aby byl někdo uzdraven, bez toho, aby o tom ten dotyčný věděl, to nepomáhá.

  9. Karel says:

    Colombo: To má účinek jen u placebo efektu.

    Karel: Možná, že placebo efekt je jen slabý odvar toho, čeho by víra byla schopná.

  10. Colombo says:

    Karle, zopakuji to.

    Efekt se dostavil jen tehdy, pokud se tomu dotyčnému oznámilo, že se za něj modlí. Když o tom nevěděl, žádný efekt se nedostavil.

    Tento efekt byl stejný jako v případě placebo efektu, který je stejný, jako když předstíráte, že léčíte, ale neléčíte, a přesto je pacient vyléčen (u vadné sleziny to npř. neplatí atp.)

  11. Karel says:

    Colombo says: Karle, zopakuji to.
    Efekt se dostavil jen tehdy, pokud se tomu dotyčnému oznámilo, že se za něj modlí. Když o tom nevěděl, žádný efekt se nedostavil.

    Karel: Já vím. Ale všimni si, že zpravidla když šlo v NZ o uzdravení, byla potřebná víra dotyčného, tedy přesně tak jak píšeš – dotyčný o tom věděl, nešlo to mimo jej. Mnohokrát je řečeno – podle tvé víry se staň. Není tam – já jsem tě uzdravil. Řekl bych, že toto je první stupeň víry, nejjednodušší. Pak je tu uzdravení setniková sluhy, kdy sluha o možnosti uzdravení věděl, ale nevěděl kdy – a stalo se, skrze víru setníka. To bych viděl jako druhý stupeň, obtížnější – setník byl přesvědčen, měl víru, že Ježíš může uzdravit i na dálku, bez toho, aby dotyčný byl přítomen. Pak tu máme vzkříšení Lazara a Jairový dcery, kdy víru dotyčných nelze očekávat. K tomu ještě uschly fikovník. Tady šlo jen o víru Ježíše – Jeho víra činila zázraky. Musela být veliká. Ježíš sám zaslíbil těm, kteří v Něj uvěří, že budou činit také takové skutky. Činíme je? Já jsem nebyl svědkem žádného takového skutku. Buď tedy Ježíš lhal učedníkům, což si však nemyslím, protože buď ty skutky činil, učednici to viděli a proto jim řekl co řekl, nebo je nečinil, pak by ovšem nic takového ani nevyslovil, anebo nemáme víru, naše víra je mizerná.
    Zajímavá je zmínka o tom, že ve své domovině neučinil skoro žádný takový “zázrak”. Jako důvod tam je uvedeno, že takto neučinil pro jejích nevěru, což by mohlo znamenat, že ač měl Ježíš víry dost, nevěra kolem Něj bránila tomu, aby se projevila.
    A pak tu máme samotné vzkříšení Ježíše. Skrze či víru byl vzkříšen? Myslím, že skrze žádnou. Učednici byli ustrašení, ženám nevěřili, že Ježíš vstal. Řekl bych, že toto je jediný skutečný zázrak, který se udál. Slyšel jsem takový názor: Lide jsou mrtvi, protože nad nimi má smrt moc skrze hřích. Krista však smrt nemohla udržet, jelikož byl bez hříchu.

  12. Colombo says:

    Karel: jo, jak říkám, ukázal se pouze efekt placeba. Podobně, jako když žerete cukr s přesvědčením, že jde o nejnovější lék. Nebo podobný efekt, jako kdy dražší prášky (ač se stejným složením) mají vyšší účinnost, než levnější. Placebo.

  13. Kay says:

    Bo, já Vám přeji, že to na Vás funguje. Těmto věcem ale vážně moc nevěřím, a když se někdo snaží nemocným namluvit, že mohou být z vážné nemoci vyléčeni pouze skrze modlitby, tak v takovém přístupu skutečně vidím problém. Asi víte, že tuto „léčebnou metodu“ využívá i mnoho vážně nemocných, a to bez využití péče lékařů. Je jasné, že v takových případech se už zkrátka hraje o čas.

    Toho Chavda jsem sice nečetla, ale koukla jsem na jeho webovou stránku, kde se mimo jiné píše o zázracích, které se údajně staly posloucháním jeho CD:

    http://www.chavdaministries.org/Articles/1000060326/Chavda_Ministries_International/Miracles/_HP_Articles/Middle/Setting_the_Atmosphere.aspx

    To CD je i na youtube:
    http://www.youtube.com/watch?v=xBNx61xuWNE
    http://www.youtube.com/watch?v=j7I_73v-SX4

    Pokud je tu někdo ochoten to vyzkoušet, tak do toho a dejte vědět. Pochopitelně někdo, kdo má nějaké vážnější problémy. Na malého autistu to mělo (v kombinaci s modlitbou Chavdy) zafungovat za dva dny. V žádném případě ale nechci, aby z mého příspěvku jakkoliv vyplynulo, že rakovinu lze tímto způsobem vyléčit. Tohle není žádná reklama léčitelům. Osobně si nejsem moc jistá, zda je vůbec v pořádku sem tyto linky dávat: / Jestli Michale uznáš za vhodné, tak to klidně vymaž.

  14. Kay says:

    Tady to je Colombo a můžeš začít číst 🙂 (pokud nebude fungovat ani tenhle, tak to můžeš vygooglovat)

    http://img.signaly.cz/upload/d/a/f41aa2ad0a5ae25f3fcacac5c7ce8c/M_Chavda_Jen_laska_muze_zpusobit_zazrak%5B1%5D.pdf

  15. Colombo says:

    Kay: taky jsem si to už vygooglil, pročetl pár stránek a dostal strašnou chuť na hřebíky a arsen.

    Jak jsem psal, dojemný příběh. Jistě to někým pohne. Ale co to má dokazovat? Raději si přečtu něco, co se nevydává za pravdu a je to čistokrevné sci-fi nebo fantasy.

  16. Karel says:

    Když už jsme u těch zázraku a víry měl bych dotaz: Je tvrzení “dle tvé víry se staň”, “víra tvá tě uzdravila” čistě křesťanským “vynálezem”, nebo jste se s tím už setkali jinde? Nezajímá mne ani tak něco z dneška, to už může být křesťanstvím ovlivněné, ale něco staršího, něco z doby Krista, nebo před Kristem, nebo z míst kde můžeme vědět, že nedošlo k ovlivnění křesťanstvím?

  17. Michal says:

    Karle, víš že je možné že ano?

    Vím třeba, že Židovské náboženství nebylo o víře, ale bylo o dodržování Zákona, rituálů, a z velké části i o správném obětování (zvířat, nebo i zemědělských plodin). To, čemu má člověk VĚŘIT, se prakticky (vůbec) nepředepisovalo.

    To samé platí i o “pohanských” náboženstvích. Např. v době kolem přelomu letopočtu vládl v Římské říši polyteismus, a každý si mohl v zásadě věřit čemu chtěl – jen se požadovalo, aby člověk UCTÍVAL (tedy nikoliv věřil v) oficiální Římské bohy. Kromě nich ale mohl uctívat i cokoliv jiného. A zase, nebylo to o víře.

    Takže skoro bych řekl, že ten požadavek víry v určitou sadu tezí/dogmat dost možná opravdu byl křesťanským vynálezem!

  18. protestant says:

    to Michal:

    Slyšte slovo Hospodinovo, sodomští náčelníci, naslouchejte naučení našeho Boha, lide gomorský. “K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin. Přesytil jsem se zápalných obětí beranů i tuku vykrmených dobytčat, nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů. Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří? Nepřinášejte už šalebné obětní dary, kouř kadidla je mi ohavností, i novoluní, dny odpočinku a svolaná shromáždění; ničemnost a slavnostní shromáždění, to nemohu vystát. Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyčerpán, když je musím snášet. Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve. Omyjte se, očisťte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo. Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy. Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna. Budete-li povolní a poslechnete, budete požívat dobrých darů země. Když však odmítnete a budete se zpěčovat, bude vás požírat meč.” Tak promluvila Hospodinova ústa.

    Izajáš 1:10 – Izajáš 1:20 (CEP)

    Nenávidím vaše svátky, zavrhl jsem je, ani vystát nemohu vaše slavnostní shromáždění. Když mi přinášíte zápalné oběti a své oběti přídavné, nemám v nich zalíbení, na pokojnou oběť z vašeho vykrmeného dobytka ani nepohlédnu. Pryč ode mne s halasem tvých písní, tvé brnkání na harfy už nechci slyšet. Ať se valí právo jako vody, spravedlnost jak proudící potok. Připravovali jste mi obětní hody a přídavné oběti po čtyřicet let na poušti, dome izraelský? Ponesete Sikúta, svého krále, Kijúna, své obrazy, hvězdu svého boha, to, co jste si udělali. Přesídlím vás až za Damašek, praví ten, jehož jméno je Hospodin, Bůh zástupů.

    Ámos 5:21 – Ámos 5:27 (CEP)

    Tyto ukázky že principiálně nemáš pravdu.

  19. Tak já nevím, přijde mi to divný a asi jsem dost ovlivněn křesťanstvím. Chápu, že ve starověku měli lidé k bohům jiný vztah, než máme dnes. Na druhou stranu mi nedává moc smyslu, aby bohy uctívali, obětovali jim a případně dodržovali nějaký zákon a přitom v ně nevěřili.

    Naopak mi přijde, že jejich víra byla mnohem silnější, než je naše víra dnes. Ti lidé podle mě o existenci bohů vůbec nepochybovali. Bohové byli prostě běžnou součástí jejich životů a jejich činností vysvětlovali jevy, které dnes vysvětlujeme přirozeně. Nakonec, jak mohlo jinak vzniknout zemětřesení nebo třeba blesk, než činností nějakého boha?

    No a pokud vím, že bohové existují a běžně s námi interagují, potom je jen otázka, jak se s bohy pokusit komunikovat tak, aby mi neškodili a naopak pomáhali. Otázka tedy nestojí, jestli bohové existují nebo ne a jestli v ně věřit nebo ne, ale jak k nim přistupovat, jak je uctívat a jak si je udobřovat nebo používat pro své záměry.

  20. Břeťa says:

    To Michal: Nevím, naprosto všem odborníkům asi uteklo, že v článku Mark The Evangelist je uveden rok 43 AD pro vznik Markova evangelia a není tam ani zmínka o tom, že by to bylo jinak. Tak ať se odborníci na Wikipedii domluví, co teda zastávají :- Kdybych se řídil Vaší logikou, že správné je to, co zastává většina, a aplikoval to na mimobiblické prameny prvních čtyř století AD, dostanu:

    pro datování po roce 64 AD je:
    a) v dnešní době je často citován výrok Irenea, (Haer 3.1.1) že Marek psal meta tén exodon = po odchodu Petra a Pavla, ale není jasné, zda se jedná o smrt Petra a Pavla;
    b) protimarcionovský prolog uvádí, že Marek psal post excessionem Petri = po odchodu Petra — ovšem Efraimovův prolog k Diatessaron uvádí cum abiiset Romam, což je slovo jednoznačně překládané jako odchod, nikoli smrt.

    pro datování za života Petra je
    aa) Eusebius, Historie církve, kap. 15,16: Marek přišel do Egypta 43 AD poté, co v Římě napsal evangelium;
    bb) Epifanus, Haer. 6.10: Petr poslal Marka do Egypta poté, co ten dokončil evangelium.
    cc) Chrysostomova zmínka, že Marek napsal evangelium až v alexandrii, je běžně vykládána jako chybné čtení Eusebiova výroku, že Marek byl poslán do Egypta, aby kázal to euangelion ho dé kai synegrapsato = evangelium, které také bylo napsáno … tato zmínka přirozeněji znamená, že dílo bylo napsáno před Markovým příchodem do Egypta.
    dd) Klemen Alexandrijský, ve ztraceném díle Hypotyposeis, ale citován u Eusebia, kniha 6, mluví o tom, že Petr uslyšel, jak Marek píše evangelium, a souhlasil s tím a schvaloval to.
    ee) Origen (citován v Eusebiovi, kniha 6) naznačuje ještě bližší zahrnutí Petra do projektu, když říká, že Marek psal, jak mu Petr říkal.

    Když tedy použiji stejnou logiku, jakou argumentuje dnešní wikipedie, že pravdou je to, čeho je většina, vychází mi, že většina interpretací v prvních stoletích AD je jasně pro vznik evangelia podle Marka ještě před rokem 60, tedy za života Marka i Petra.

    —-
    Co se týká zázraků, podle mne Bůh se Vám nedá poznat, když budete chtít se modlit za zázrak ve Vaší definici, protože podle Matouš 12,38-41 je to Bůh, kdo určuje, jaký zázrak bude lidem dán – je to život a vzkříšení Ježíše Krista. Tj. zázrakem je nadpřirozený život Ježíše Krista, a Bible je svědectvím o tomto zázraku. Podle mne by Bůh odpověděl, kdybyste se modlil například “Bože, otevři mi oči, abych při čtení Bible se setkal s historií tak, jaká skutečně byla”.

    Jak už někdo řekl dříve v této diskusi, Jan 14,13 (o cokoli poprosíte v mém jménu) je řečeno lidem, kteří vůbec nepochybovali, že Bůh je, čili v jiných souvislostech – byli to lidé citliví též na to, co Bůh chce a jakým způsobem se on chce prokázat.