Ježíšovo narození

Dnes se podíváme na to, co Bible říká o Ježíšově narození, a zda to podporuje spíš postoj ateistů, nebo věřících. Připomeňme, že podle ateistů je příběh o Ježíšovi z velké části (ne-li celý) vymyšlený, zatímco křesťané zastávají postoj, že čtyři evangelia jsou nezávislá, autentická a vysoce věrohodná svědectví o historických událostech.

První zajímavou věcí je, že ze všech 27 spisů Nového Zákona mluví popisují Ježíšovo narození jen dva. Jsou to evangelisté Lukáš a Matouš. Proč se o zázracích a dalších mimořádných událostech, provázejících Ježíšovo početí a narození, jako Betlémská hvězda, Masakr neviňátek, zjevení anděla Gabriela panně Marii, Ježíšovo narození z panny, tři mudrcové, a další, nezmiňuje třeba Pavel ve svých dopisech? Proč se o něm nezmiňuje Jan, Petr, ani další? Jejich cílem přece bylo přesvědčit své posluchače – proč by se nezmínili o těch podivuhodných věcech, pokud by o nich věděli? Proč začínají i Marek a Jan popisovat Ježíšův život až v dospělosti?

Bibličtí historikové zjistili, že evangelium sv. Marka je nejstarší, a že Matouš a Lukáš z něj oba bohatě čerpali, a každý ho svým vlastním způsobem doplnil. Janovo evangelium pak stojí bokem od synoptiků (Marka, Lukáše a Matouše), a je otázkou zda pisatel Janova evangelia Lukášovo a Matoušovo dílo vůbec znal. Nabízí se tedy úvaha, zda by nebylo možné, aby si Lukáš a Matouš okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli. V dalším tuto úvahu prozkoumáme podrobněji.

Matouš popisuje Ježíšovo narození v bodech takto:

1) nezmiňuje žádné okolnosti předcházející početí
2) zjevení anděla Josefovi. Pokus o navázání na Starozákonní proroctví, v němž se však praví, že dítě se bude jmenovat Immanuel. To se ale poněkud nepovedlo, protože dítě bylo pojmenováno Ježíš, nikoliv Immanuel.
3) Ježíš se narodil v Betlémě, za dnů krále Heroda. Herodes vládl do roku 4. před naším letopočtem, podle Matouše se tedy Ježíš musel narodit nejpozději v roce 4. př.n.l.
4) Mudrcové z východu přišli za Herodesem.
5) Mudrcové jdou za Ježíšem, vedeni hvězdou, přinášejí dary
6) Anděl se zjevuje Josefovi, a nabádá rodiče k útěku do Egypta
7) Josef s Marií zůstávají v Egyptě až do Herodovy smrti
8 ) Masakr neviňátek, návaznost na proroctví s Ráchel
9) Anděl se zjevuje Josefovi, a oznamuje mu, že se může vrátit zpět
10) Návrat do Galileje, usazují se ve městě Nazaret. Návaznost na proroctví, že Ježíš bude zván Nazaretský.

Lukáš pojal celé vyprávění košatěji, celý příběh propletl s paralelním líčením narození Jana. My se ale budeme soustředit na příběh Ježíše. Podstatné je, že samotné okolnosti Ježíšova početí a narození vylíčil (vymyslel si je) Lukáš naprosto jinak:

1) Anděl se zjevuje Marii ve městě Nazaret, a zvěstuje jí její nastávající panenské početí z ducha svatého. Matouš se o ničem podobném nezmiňuje.
2) Za doby Mariina těhotenství, před nástupem Qurinia na trůn dal César Augustus provést sčítání lidu. Protože Qurinius nastoupil na trůn roku 6.n.l, podle Lukáše se Ježíš narodil cca o 9 let později, než podle Matouše.
3) Lukáš se nezmiňuje o žádném Josefově vidění, nemluví o proroctví s Immanuelem.
4) Rodiče se vydali do Betléma, aby se tam nechali zapsat. Tento bod je mimochodem zcela ahistorický. Římané sčítali svoje občany, nikoliv židy, bez ohledu zda žili nebo nežili na jejich území. Na Josefa a Marii by se tedy sčítání nevztahovalo. Bez ohledu na to, ani po těch na které se sčítání vztahovalo samozřejmě nikdo nechtěl, aby cestovali do města svého původu.
5) Pastýřům držícím hlídku se zjevuje anděl, ti se pak jdou poklonit Ježíšovi. Matouš o ničem podobném nemluví.
6) Lukáš neříká ani slovo o Mudrcích, hvězdě, darech, Herodovi, masakru neviňátek, cestě do Egypta – o ničem z toho!
7) Osm dnů po Ježíšově narození ho zanesli do Jeruzaléma, nechat ho obřezat. Přinesli mu dvě hrdličky a dvě holoubata, epizoda se Simeonem a prorokyní Annou. O ničem z bodu (7) se Matouš nezmiňuje ani slovem.
8 ) Epizoda s dvanáctiletým Ježíšem v chrámu. Opět, žádný jiný evangelista ani autor epištol se o tomto nezmiňuje.

Je vidět, že je obtížné najít v těchto dvou příbězích vůbec nějaké styčné body! Tyto styčné body jsou (ne)překvapivě dány právě okolnostmi, známými z proroctví, na které se oba evangelisté snažili příběh “naroubovat”. Jde zejména o narození v Betlémě, a Ježíšův přídomek Nazaretský.

Svoji zjevnou snahu propojit Ježíšův příběh se Starým Zákonem završili Lukáš i Matouš pokusem, prokázat Ježíšův královský původ (k Davidovi) rodokmenem. Oba dva rodokmeny jsou ale naprosto odlišné, a navíc je to celé zbytečné, protože Ježíš přece nebyl Josefův syn, ale Marie počala z Boha. Někteří věřící tvrdí, že Ježíš byl královského původu přes Marii, avšak tato teze je zcela bez podpory v Písmu, navíc žádného Izraelce té doby by ani nenapadlo odvozovat rodokmen přes matku.

Navíc uvažme, jak by asi Lukáš a Matouš k takovému rodokmenu přišli – znal snad každý obyvatel tehdejšího Izraele svůj rodokmen 40 generací nazpět? Nebo si takový rodokmen vedl speciálně prostý tesař Josef?

Teze, že autoři Lukášova a Matoušova evangelia si okolnosti Ježíšova narození prostě vymysleli, tedy vysvětluje spoustu věcí najednou:

1) jak to, že o Ježíšově narození se zmiňují jen dva spisy z 27
2) jak to, že tak každý činí diametrálně odlišně
3) proč zrovna tito dva autoři přicházejí s Ježíšovým rodokmenem, a proč jsou tyto rodokmeny tak odlišné
4) jak je možná epizoda s Betlémskou hvězdou, jak se ta hvězda mohla ZASTAVIT nad novorozeným Ježíškem (zastavit NAD konkrétním místem na Zemi? Hvězda?! A jak může vůbec hvězda kohokoliv kamkoliv vést, pokud tedy není čirou náhodou PŘESNĚ na východ od kritického místa – a v tomto případě by zas tuto úlohu zastala kterákoliv hvězda, ne jen Betlémská), a jak to že se o takové hvězdě nezmiňuje naprosto žádná z mnoha vyspělých kultur té doby, které jinak astronomické události pečlivě dokumentovaly
5) jak to že žádný z mnoha tehdejších historiků nezaznamenal masakr neviňátek
6) pokud Ježíšovo narození vyvolávalo údajně tolik pozornosti, jak to že si na ně v době jeho kázání nikdo ani nevzpomněl?!
7) jak to, že se Ježíšově mesiášství podivovali i jeho bezprostřední sousedé z vesnice, kteří by snad o jeho zázračném narození měli vědět víc než dobře, a s napětím očekávat “co z nej vyroste”?
8 ) jak vysvětlit všechna ta vyplněná proroctví?
9) ahistoricita spojená se sčítáním
10) jak mohla panna počít?
atd…

Kdo z křesťanů má alespoň srovnatelně silné vysvětlení? Uvědomme si, že jednoduchá myšlenka “Matouš a Lukáš si to celé vymysleli” vysvětluje všechno. Tato jednoduchá teze si vynucuje (!) vysvětlení splněných proroctví, rozdílných rodokmenů, nesouladu mezi těmi příběhy, shodu na Betlémě a Nazaretě, rozdílů v datech narození, atd. Prostě, pokud si to Matouš a Lukáš vymysleli nezávisle na sobě, s cílem navázat Ježíšův příběh na Starý Zákon, pak bychom přímo čekali typově podobný výsledek, který také v Bibli skutečně čteme. A naopak, měl-li by Matouš a Lukáš zapsat skutečné svědectví o historických událostech, každý svým vlastním způsobem, pak by to mělo vypadat výrazně jinak, mnohem konzistentněji, věrohodněji.

A jaké jsou problémy tohoto vysvětlení? Nevím o žádných – snad s něčím přijdou křesťané v diskuzi.

408 thoughts on “Ježíšovo narození

  1. Michal Post author

    Protestant: “Zázrak je takový Boží čin, i když někdy skrze lidské ruce, který nás odkazuje zpět k samému Bohu. Spatřit jej ovšem můžeme až tehdy, když nám pro něj Bůh sám otevře oči.”
    Michal: … tedy když uvěříme. Zázraky všude kolem sebe vidíme, když věříme. A vidíme je proto, že je CHCEME vidět. Tak trochu balamucení sama sebe, ne?

    “Nejen zázrak sám, ale i možnost jej spatřit je Boží dar, dar víry.”
    Jistě, viz. předchozí.

    “Takže zázrak víru nevyrábí, nýbrž naopak víra nám otevírá oči pro to, abychom zázrak viděli, zazřeli”
    Jo, přesně, o tomhle to je 🙂 Jen, když se to nazve pravým jménem, tak to vypadá trochu méně vznešeně.

  2. protestant

    to Michal:
    To že kolem sebe vidíš živou planetu s lidmi, zvířaty, florou přece není balamucení sama sebe.

  3. Michal Post author

    Protestante, nazýváme-li zázrakem broučky a rostlinky za oknem, pak zázraky existují, o tom není sporu.

    Pokud ale zázraky rozumíme to, co se tím míní v NZ, a co se tím rozumí i v naší běžné řeči, tedy měnění vody ve víno, chození po vodě, a vstávání z mrtvých, pak k nim prostě nedochází, přestože by k nim docházet MOHLO (kdyby Bůh existoval).

  4. Michal Post author

    Ne, vodoměrka nechodí. Ten způsob jejího pohybu rozhodně nelze nazvat chůzí.

    A vinař nemění vodu ve víno, to teda promiň.

  5. Slávek Černý

    Miluju Protestantovu schopnost rozvrátit každou smysluplnou diskusi 🙂

    Zeptám se tedy ještě jednou: jaké existují silné argumenty a důkazy toho, že měl Ježíš tu neuvěřitelnou a naprosto výjimečnou schopnost předpovídat budoucnost?

    Jestliže tyto silné racionální argumenty neexistují, potom skutečně musíme souhlasit s datací Markova evangelia až někam za rok 70 n.l. Na základě našich současných znalostí je prostě daleko pravděpodobnější, že si lidé trochu vymýšlejí, aby dodali svým tvrzením patřičnou váhu, než to, že někdo umí spolehlivě a přesně předpovídat budoucnost.

  6. protestant

    to Slávek:

    Diskuze, které zapomíná na tohle….:

    ————————————————————————————————
    Máme-li rozumět poselství Písma, musíme nezbytně vstoupit do myšlenkového světa a do pojmů těch, kdo Písmo psali (svatopisců, řecky hagiografů). Samozřejmě se vyjadřovali jazykem své doby, jinak by se jim nebylo mohlo rozumět. Jejich jazykem – a nikudy jinudy! – však musíme pronikat k jádru, a to je jejich záměr, intence, to, co těmito slovy chtěli říci, k čemu nás chtěli přivést. Jestliže chceme proniknout k poselství a tedy ke smyslu Písma tím, že do něho dosazujeme, ba vtlačujeme své pojmy a své představy, zacházíme s ním jako loupežník Prokrustos se svými zajatci: Vložil je na své lože a co přečnívalo, osekal, a když se nedostávalo, natahoval je, až je přetrhl. To je neblahá metoda, když vkládáme Písmo na Prokrustovo lože svých pojmů a představ, jako je třeba zcela nebiblická představa „přírodního řádu“. Pak nám nezbytně vyjde, že v biblickém pohledu tento „řád“ není úplně jinak. Z toho vyplývá: pochopit – nebo řekněme skromněji – začít chápat Písmo správně – znamená přijmout jeho souřadnice.
    —————————————————————————————————

    …..není moc smysluplná.

  7. Bo

     Michal: Z tohoto empirického pozorování tedy usuzujeme, že zázraky se nedějí. A toto platí do té doby, než se JEDEN JEDINÝ nezpochybnitelný objeví! Chápeš ten rozdíl? Já netvrdím, že se zázraky NEMOHOU stávat. MOHOU – ale žel, NESTÁVAJÍ SE.
    Bo: Tady velká písmena nepomohou. Tyto věci se prostě dějí a jejich evidence existují. Jen namátkou jedna z nich od chlapíka, který byl v 90. letech také několikrát v ČR.
    http://img.signaly.cz/upload/d/a/f41aa2ad0a5ae25f3fcacac5c7ce8c/M_Chavda_Jen_laska_muze_zpusobit_zazrak%5B1%5D.pdf
    Proč je vědecká obec ignoruje, je spíš otázka na Tebe. ( Já si myslím, že důvod je ideologický)

    Michal : Mimochodem, on tenhle přírodní řád je neuvěřitelná věc sama o sobě.
    BO: Michale, jemně naladěný vesmír, tak aby na něm mohl existovat život a to v takové formě, že si toto precizní naladění dokáže uvědomit je, a já bych se toho slova nebál, zázrak.
    Pro zpestření zhudebněná slova básníka k tématu
    http://www.youtube.com/watch?v=PZDoAX8llW0

  8. neruda

    “BO: Michale, jemně naladěný vesmír, tak aby na něm mohl existovat život a to v takové formě, že si toto precizní naladění dokáže uvědomit je, a já bych se toho slova nebál, zázrak.”

    Bo,
    kdyby vesmír byl vyladěn tak, ABY v něm mohl existovat život, pak by to možná mohl být zázrak. Ale pro takový závěr zatím není důvod, protože jediné, co víme, je to, že vesmír je vyladěn tak, ŽE v něm může existovat život, nic víc.
    Ta Vaše úvaha je založena na záměně účelu a příčiny.
    Navíc není jisto, že život je něčím, co v rámci vesmíru stojí za řeč. Z našeho pohledu jistě, ale kdo říká, že náš pohled má jakýkoliv univerzální význam?

  9. Colombo

    BO: Michale, jemně naladěný vesmír, tak aby na něm mohl existovat život a to v takové formě, že si toto precizní naladění dokáže uvědomit je, a já bych se toho slova nebál, zázrak.

    Ale no tak, tahle myšlenka je totální kravina.

    Vesmír, který by nebyl “jemně vyladěn” na život by nedal vzniku životu, neřku-li inteligenci, která by si stěžovala, jak je ten jejich systém na život nevyladěný.

    Váš “argument” je na úrovni týpka, co přijde k osudí a vytáhne si jedinou červenou kuličku, která v osudí byla. Není to zázrak. Ani náhoda. On prostě nevidí, že před ním se o to pokoušelo moooc lidí, kteří nic nevytáhli.

    Další protiargument na tuhle myšlenku jsou předpovědi budocnosti. Denně se jich udělástovky, tak je potom více než zřejmé, že se semtam někdo trefí. Výběrovým zveličením jeho předpovědi a zapomenutím všech ostatních nevydařených se vytváří tenhle efekt jedinečnosti. Ačkoliv o žádnou jedinečnost nejde.

  10. Colombo

    Mimochodem, Bo, můžete si být jistý, že věda ony “zázraky” neignoruje. Naopak, velmi často je prověřuje a vyvrací.

    Například jeden zazrak u léčitele, před představením přišli k dědovi a řekli mu, jestli by se nemohl posadit na invalidní vozík.

    V průběhu sezení ho pozvali na pódium, udělali čáry máry (tedy “bůh tě miluje a bůh tě uzdraví”), řekli ať vstane a jde. Potom jé, von vstal a chodí! I vy ostatní jste uzdraveni!
    Košíky s peněžními dary (které jsou nezdaněné a nezdanitelné) pošlete sem na pódium.

    A takhle se dělají zázraky.

    Prosím vás, Bo, my bychom byli velmi rádi nad zázraky magií atp. Ale dvakrát měř a jednou věř. Důvěřuj, ale prověřuj. Trošku skepse pomáhá nemyslíš?

  11. Břeťa

    Souhlasím s Michalovou definicí zázraku – něco, co odporuje fyzikálním zákonům. Na toto téma doporučuji moje výpisky z knihy Geislera a Tureka, zejména od strany 20, ten Humeho argument – se všemi detaily asi netřeba souhlasit, ale vidíte tam tu hlavní myšlenku – odpověď na otázku, proč se těmito zázraky zabývat:

    http://www.rozhovor.cz/existuje/part08.ppt

    Nechápu, proč jsem byl označen za naprosto neochotného pochybovat – asi tím, že jsem umístil vznik Markova evangelia do roku 43 AD? To je ale naprosto normální názor, který uznává většina – v článku na anglické wikipedii “Saint Mark” žádný jiný názor prezentován není, a anglicky mluvících je asi 20 procent obyvatel světa :- Stejně jako Michal mne označil jako toho, kdo chce vidět jen svou pravdu a nic jiného, mohl bych označit ty, co chtějí položit vznik Markova evangelia do roku 67 AD nebo později, za ty, co PŘEDEM VYLUČUJÍ TO, CO CHTĚJÍ VYLOUČIT – vylučují možnost, že evangelia byla napsána mnohem dříve, a to na základě několika formulací v jejich textu, které mohly být sice řečeny v roce 67 nebo 70 AD, ale stejně dobře mohly být řečeny i v roce 43 AD.

  12. Michal Post author

    Břéťa: asi tím, že jsem umístil vznik Markova evangelia do roku 43 AD? To je ale naprosto normální názor, který uznává většina…

    Břéťo, toto prostě NENÍ PRAVDA. V článku o Markově evangeliu na anglické wiki se jasně píše o sepsání kolem roku 70, a (byť i jen!) o možnosti sepsání dříve tam, vidím-li dobře, není ani slovo.

    The Gospel of Mark does not name its author.[2] A 2nd century tradition ascribes it to Mark the Evangelist (also known as John Mark), a companion of Peter,[9] on whose memories it is supposedly based.[1][10][11][12] The gospel was written in Greek shortly after the destruction of the Second Temple in AD 70, possibly in Syria.[7] The author’s use of varied sources tells against the traditional account of authorship,[13] and according to the majority view the author is probably unknown.[14]

    Všimněte si, jak jasně je to tam řečeno: Evangelium BYLO sepsáno v Řečtině, krátce po zničení druhého chrámu v roce 70. Ne že “většina odborníků soudí”. To stanovisko je tak silné, že jeho oponentům se nepovedlo prosadit do wiki ani slabší formulaci té datace – pokud se o to vůbec někdo pokoušel.

    Klidně si věřte jakékoliv dataci, klidně v roce 43, ale nevydávejte to prosím za stanovisko jakkoliv významné části odborné komunity. Je to stanovisko NAPROSTO okrajové. Nemusí to pro vás nic znamenat, ale je to prostě tak.

  13. Michal Post author

    Břéťa: Nechápu, proč jsem byl označen za naprosto neochotného pochybovat

    A Vy jste si snad Břéťo dopředu nezakázal změnit názor, v případě, že by tím směrem ukazovala evidence? Já například zcela otevřeně říkám:

    Nevěřím v Křesťanského Boha PROTO, že jsem přesvědčen, že tím směrem velmi silně ukazuje evidence. KDYBY mi kdokoliv ukázal, že jsem evidenci vyhodnotil špatně, a ve skutečnosti ukazuje, že křesťanství je pravdivé, naprosto upřímně prohlašuji, že bych bez nejmenších problémů byl ochoten změnit názor. A jsem dokonce schopen i naznačit, jak by takový argument mohl vypadat! Stačilo by, kdyby fungovalo to, co slíbil Ježíš!
    O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. (Jan 14:13)

    Pokud by Ježíš tehdy mluvil pravdu, a dnes mi někdo předvedl jak to funguje – ihned je ze mě křesťan. A vůbec by to nemuselo být “cokoliv” – stačilo by jen to, co Ježíš dělal běžně. Např. přeměnit vodu ve víno modlitbou. Za kontrolovaných podmínek – proč ne.

    A teď vy, Břéťo! Prohlaste to samé co já, v opačném gardu! Jste ochoten přestat věřit, pokud by vám někdo ukázal, že tím směrem ukazuje evidence? Jste schopen uvést jednu nebo více věcí, které kdyby se ukázaly jako pravdivé, tak by vás to přivedlo k nevíře v Boha? Tak jako jsem to učinil já?

    Hádám, že ani omylem. Nechápu ale, proč si nejste ochoten sám o sobě přiznat pravdu. Proč si něco o sobě namlouváte, případně proč před námi ze sebe děláte něco, co nejste.

  14. Bo

    Kay: Této tématice se vědecké kruhy nijak nevyhýbají, žel mají trochu jiné výsledky, než si mnozí věřící představují.
    Bo : Mé tělo má jiné výsledky, než vědecké kruhy, co s tím ?

  15. Michal Post author

    Bo: Mé tělo má jiné výsledky, než vědecké kruhy, co s tím?
    M: A jaké výsledky má Tvé tělo, Bo?

Comments are closed.